Neznělé bilabiální plosivní - Voiceless bilabial plosive
| Neznělé bilabiální plosivní | |
|---|---|
| str | |
| Číslo IPA | 101 |
| Kódování | |
| Subjekt (desetinný) | p |
| Unicode (hex) | U + 0070 |
| X-SAMPA | str |
| Braillovo písmo |  |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
The neznělé bilabiální plosivní nebo stop je typ souhláskový zvuk používaný ve většině mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨str⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je str.
Funkce
Funkce neznělé bilabiální zastávky:
- Své způsob artikulace je okluzivní, což znamená, že se vytváří překážkou proudění vzduchu v hlasovém traktu. Protože souhláska je také ústní, bez č nosní vývod, proudění vzduchu je zcela blokováno a souhláska je a plosivní.
- Své místo artikulace je bilabiální, což znamená, že je spojen s oběma rty.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Protože zvuk není vytvářen prouděním vzduchu přes jazyk, zvuk centrální –postranní dichotomie neplatí.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Odrůdy
| IPA | Popis |
|---|---|
| str | obyčejný p |
| pʰ | sání str |
| pˠ | velarizovaný str |
| pʲ | palatalizováno str |
| pʷ | labializováno str |
| p̚ | p s žádné zvukové uvolnění |
| p̌ | vyjádřený str |
| p͈ | čas str |
| pʼ | ejective str |
Výskyt
Zastávka [p] chybí asi u 10% jazyků, které mají a [b]. (Vidět vyjádřený velar stop pro další takovou mezeru.) Toto je plošný prvek „cirsahsaharské zóny“ (Afrika severně od rovníku, včetně Arabský poloostrov ). Není známo, jak stará je tato oblastní funkce a zda by to mohl být nedávný fenomén kvůli arabštině jako prestižnímu jazyku (arabština ztratila / p / v prehistorických dobách), nebo zda byla samotná arabština ovlivněna starodávnějším plošným vzorem. Vyskytuje se také v jiných oblastech; například v Evropě, Proto-keltský a Stará baskičtina jsou oba rekonstruovány jako [b] ale ne [p].
Nicméně [p] zvuk je velmi běžný mezi lingvisticky. Většina jazyků má alespoň rovinu [p]a některé rozlišují více než jednu odrůdu. Mnoho Indoárijské jazyky, jako hindustánský, mají obousměrný kontrast mezi sání [pʰ] a rovina [p] (přepsáno také jako [p˭] v rozšíření IPA ).
Příklady
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Adyghe | пtaké/ paio |  [paːʔʷa] (Pomoc ·informace ) | 'čepice' | ||
| arabština | alžírský | پاپيش/ Pāpīš | [paːpiːʃ] | 'krásné dívky' | |
| Hejazi | إسپانيا/ Ispānya | [ɪspaːnja] | 'Španělsko' | Používá se pouze v výpůjčkách, přepisovaných a vyslovovaných jako ⟨b⟩ Mnoha reproduktory. | |
| Arménský | Východní[1] | պապիկ/ papik | [pɑpik] (Pomoc ·informace ) | 'dědeček' | Kontrastuje s sání formulář |
| Asyrská neoaramejština | strata | [paːta] | 'tvář' | ||
| Baskičtina | Harrastratu | [(h) arapatu] | 'chytit' | ||
| bengálský | Východní | পানি | [paniː] | 'voda' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Bengálská fonologie |
| čínština | Kantonský | 爆炸 / baauja | [paːu˧ t͡saː˧] | 'exploze' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Kantonská fonologie |
| Mandarinka | 爆炸 / bàozhà | [pɑʊ˥˩ tʂa˥˩] | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Mandarínská fonologie | ||
| Katalánština[2] | strarlar | [pərˈɫa] | 'mluvit' | Vidět Katalánština fonologie | |
| čeština | stres | [pɛs] | 'Pes' | Vidět Česká fonologie | |
| dánština | Standard[3] | bog | [ˈPɔ̽ʊ̯ˀ] | 'rezervovat' | Obvykle přepisován v IPA s ⟨b̥⟩ Nebo ⟨b⟩. Kontrastuje s aspirovanou formou, která je obvykle přepisována v IPA s ⟨pʰ⟩ Nebo ⟨str⟩. Vidět Dánská fonologie |
| holandský[4] | strlicht | [plɪxt] | 'povinnost' | Vidět Holandská fonologie | |
| Angličtina | strack | [pʰæk] | 'balíček' | Vidět Anglická fonologie | |
| esperanto | temstrÓ | [tempo] | 'čas' | Vidět Fonologie esperanta | |
| Filipínský | strato | [paˈto] | 'kachna' | ||
| Finština | strAstrA | [ˈPɑpːɑ] | 'dědeček' | Vidět Finská fonologie | |
| francouzština[5] | stromme | [pɔm] | 'jablko' | Vidět Francouzská fonologie | |
| Němec | Pack | [pʰak] | 'hromada' | Vidět Standardní německá fonologie | |
| řecký | πόδι / stródi | [ˈPo̞ði] | 'noha' | Vidět Novořecká fonologie | |
| Gudžarátština | પગ/ str | [pəɡ] | 'chodidlo' | Vidět Gudžarátská fonologie | |
| hebrejština | פּקיד/ Pakid | [pakid] | 'úředník' | Vidět Moderní hebrejská fonologie | |
| hindustánský | पल / پرچم | [pəl] | 'okamžik' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Hindustani fonologie | |
| maďarský | strAstrA | [ˈPaːpɒ] | 'papež' | Vidět Maďarská fonologie | |
| italština[6] | strAstrA | [tatínek] | 'Táto' | Vidět Italská fonologie | |
| japonský[7] | ポ ス ト / strosuto | [posɯto] | 'poštovní schránka' | Vidět Japonská fonologie | |
| Kabardian | пэ/ pė | [pa] (Pomoc ·informace ) | 'nos' | ||
| korejština | 빛 / bto | [jáma] | 'světlo' | Vidět Korejská fonologie | |
| kurdština | Severní | strnebo | [ˈPʰoːɾ] | 'vlasy' | Vidět Kurdská fonologie |
| Centrální | پیرۆزە/ píroze | [pʰiːɾoːzæ] | 'lammergeier' | ||
| Jižní | گهنگه/ pûûnga | [pʰʉːŋa] | 'pennyroyal' | ||
| Lakota | strúza | [ˈPʊza] | 'suchý' | ||
| Litevský | strastaty | [ˈPaːstɐtɐs] | 'budova' | Vidět Litevská fonologie | |
| Lucemburština[8] | balleg | [ˈPələɕ] | 'levný' | Méně často vyjádřený [b ]. Obvykle se přepisuje / b /, a kontrastuje s neznělou aspirační formou, která se obvykle přepisuje / p /.[8] Vidět Lucemburská fonologie | |
| Makedonština | пее /čurat | [pɛː] | 'zpívat' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Malajština | stranas | [pänäs] | 'horký' | ||
| maltština | Astrsýkorka | [název] | 'chuť' | ||
| Maráthština | पाऊस/ paa'uus / pā'ūs | [pɑːˈuːs] | 'déšť' | Vidět Maráthština fonologie | |
| Mutsun | stro · čor | [poːt͡ʃor] | 'bolavé' | ||
| Nepálština | पि.ा | [pit̪ä] | 'otec' | Vidět Nepálská fonologie | |
| Norština | strAstrA | [pɑpːɑ] | 'Táto' | Vidět Norská fonologie | |
| Odia | ପଥର/ pathara | [pɔʈʰɔrɔ] | 'kámen' | Kontrastuje s aspirovanou formou. | |
| Paštštino | .انير/ Pa'nir | [pɑˈnir] | 'sýr' | ||
| Peršan | .ول / pul | [pul] | 'peníze' | ||
| Pirahã | stribaóí | [ˈPìbàóí̯] | 'vydra' | ||
| polština[9] | strtak jako | [päs] (Pomoc ·informace ) | 'pás' | Vidět Polská fonologie | |
| portugalština[10] | strai | [paj] | 'otec' | Vidět Portugalská fonologie | |
| Pandžábský | ਪੱਤਾ / pattaa / pattā | [pət̪ːäː] | 'list' | ||
| rumunština | strtak jako | [pas] | 'krok' | Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština[11] | плод/ plod | [pɫot̪] | 'ovoce' | Kontrastuje s palatalizováno formulář. Vidět Ruská fonologie | |
| Srbochorvatština[12] | пиће / strled | [pǐːt͡ɕě] | 'napít se' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slovák | stres | [pɛ̝s] | 'Pes' | ||
| španělština[13] | streso | [peso] | 'hmotnost' | Vidět Španělská fonologie | |
| Svahilština | strombe | [ˈPoᵐbɛ] | 'pivo' | ||
| švédský | AstrA | [ˈⱭːˌpa] | 'opice' | Vidět Švédská fonologie | |
| Thai | แป้ง/straeng | [pɛ̂ːŋ] | 'prášek' | Vidět Thajská fonologie | |
| Tsez | пу / pu | [pʰu] | 'boční' | Kontrastuje s ejektivní formou. | |
| turečtina | kastr | [kʰäp] | 'hrnec' | Vidět Turecká fonologie | |
| ukrajinština[14] | павук/ pavuk | [pɐˈβ̞uk] | 'pavouk' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
| vietnamština[15] | nhístr | [ɲip˧ˀ˥] | 'pinzeta' | Vidět Vietnamská fonologie | |
| velština | siostr | [ʃɔp] | 'prodejna' | Vidět Velšská fonologie | |
| Západofríské | strAnne | [ˈPɔnə] | 'pánev' | ||
| Yi | ꀠ / bA | [pa˧] | 'výměna' | Kontrasty sání a neočekávané formy. | |
| Střední aljašský Yup'ik | stranik | [panika] | 'dcera' | ||
| Zapotec | Tilquiapan[16] | stran | [pánev] | 'chléb' | |
Viz také
Poznámky
- ^ Dum-Tragut (2009:17)
- ^ Carbonell & Llisterri (1992:53)
- ^ Basbøll (2005:61)
- ^ Gussenhoven (1992:45)
- ^ Fougeron & Smith (1993:73)
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004:117)
- ^ Okada (1999:117)
- ^ A b Gilles & Trouvain (2013:67–68)
- ^ Jassem (2003:103)
- ^ Cruz-Ferreira (1995:91)
- ^ Padgett (2003:42)
- ^ Landau a kol. (1999), str. 66.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003:255)
- ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
- ^ Thompson (1959:458–461)
- ^ Merrill (2008:108)
Reference
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 0-203-97876-5
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN 9783929075083
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „Illustrations of the IPA: French“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „Kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Padgett, Jaye (2003), „Contrast and Post-Velar Fronting in Russian“, Přirozený jazyk a lingvistická teorie, 21 (1): 39–87, doi:10.1023 / A: 1021879906505
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
- Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 0-521-65236-7
externí odkazy
- Seznam jazyků s [p] na PHOIBLE
