Vyjádřený velar nosní - Voiced velar nasal

„Velar nasal“ přeadresuje tady. Pro neznělou souhlásku viz Neznělé velar nosní.
„Agma“ přeadresuje tady. Pro další použití viz Agma (disambiguation).
Vyjádřený velar nosní
ŋ
Číslo IPA119
Kódování
Subjekt (desetinný)ŋ
Unicode (hex)U + 014B
X-SAMPAN
Braillovo písmo⠫ (body Braillova písma - 1246)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The vyjádřený velar nosní, také známý jako agma, z řeckého slova pro „fragment“, je druh souhláskový zvuk použitý v některých mluvený jazyky. Je to zvuk ng v angličtině sing stejně jako n před velarovými souhláskami jako v English a ink. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ŋ⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je N. Symbol IPA ⟨ŋ⟩ Je podobné jako ⟨ɳ⟩, Symbol pro retroflex nosní, který má háček směřující doprava od spodní části pravého stonku a do toɲ⟩, Symbol pro patrový nosní, který má háček směřující doleva vyčnívající ze spodní části levého dříku. Symbol IPA i zvuk se běžně nazývají „angl „nebo„ engma “.

Jako foném, velar nosní se nevyskytuje v mnoha domorodých jazycích Ameriky nebo v mnoha evropských, středovýchodních nebo kavkazských jazycích, ale je velmi běžný v Australské domorodé jazyky a je také běžné v mnoha jazycích jazyka Subsaharská Afrika, východní Asie, Jihovýchodní Asie a Polynésie. Zatímco téměř všechny jazyky mají / m / a / n /, / ŋ / je vzácnější.[1] Pouze polovina ze 469 jazyků dotazovaných v roce 2006 Anderson (2008) měl velární nosní foném; jako další kuriozita velká část z nich omezuje svůj výskyt na slabika coda. V mnoha jazycích, které nemají velar nosní jako foném, se vyskytuje jako allophone / n / před velárovými souhláskami. Příkladem takto použitého je Angličtina slovo přísada, které lze vyslovit buď [ɪnˈɡriːdiənt] nebo [ɪŋˈɡriːdiənt].

Příkladem jazyka, který postrádá phonemic nebo allophonic velar nasal, je ruština, ve kterém / n / se vyslovuje jako laminal denti-alveolar [n̪ ] ještě před velárovými souhláskami.[2]

Některé jazyky mají pre-velar nosní,[3] který je kloubově o něco více vpředu ve srovnání s místem artikulace prototypového velarního nosu, i když ne tak vpředu jako prototyp patrový nosní - další informace najdete v tomto článku.

Naopak, některé jazyky mají postvelarní nosní,[4] který je artikulován mírně za místem artikulace prototypového velarového nosu, i když ne tak zpět jako prototyp uvulární nosní.

Funkce

Vlastnosti hlasového velárového nosu:

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
Albánecngaqë[ŋɡacə]'protože'
Aleut[5]chaang[tʃɑːŋ]'Pět'
arabštinaStandard.نكار‎[ʔɪŋˈkʰɑːr]'odmítnutí'Allophone z / n / před / k /; běžněji realizován jako [n ].
Hejaziمــنـ.ل‎[mɪŋɡal]'pánev'Allophone z / n / než se velar zastaví. Vidět Hejazi arabská fonologie
ArménskýVýchodní[6]ընկեր[əŋˈkɛɾ]'přítel'Allophone z / n / před velárovými souhláskami
Asámštinaৰং[rɔŋ]'barva'
BambaraŋonI[ŋoni]'kytara'
Bashkirjáң / mě-O tomto zvuku[mɪ̞ŋ] (Pomoc ·informace )'tisíc'
Baskičtinahanka[haŋka]'noha'
bengálskýরঙ[rɔŋ]'barva'
bulharský[7]тънко[ˈTɤŋko]'tenký'
Katalánština[8]sang[ˈSaŋ (k)]'krev'Vidět Katalánština fonologie
Chamorrongånga '[ŋɑŋaʔ]'kachna'
čínštinaKantonský昂[ŋɔːŋ˩]'vyzdvihnout'Vidět Kantonská fonologie
Východní min疑[ŋi]'tušit'
Gan牙[]a]'zub'
Hakko我[ŋai]‚Já '
Mandarinka北京[peɪ˨˩tɕiŋ˥]'Peking 'Omezeno na slabika coda. Vidět Mandarínská fonologie
Severní min外[ŋui]'mimo'
Jižní min黃[ŋ̍]'žlutá'Pouze v hovorové řeči.
Sichuanese我[ŋɔ]‚Já '
Wu五[ŋ˩˧]'Pět'
Xiang熬[ŋau]'vařit'
Yuci dialekt Jin我[ŋie]‚Já '
Chukchiӈыроӄ[ŋəɹoq]'tři'
češtinatank[nádrž]'nádrž'Vidět Česká fonologie
DinkaŋA[]a]'SZO'
dánštinasang[sɑŋˀ]'píseň'Vidět Dánská fonologie
holandský[9]AngSvatý[ɑŋst]'strach'Vidět Holandská fonologie
AngličtinasingO tomto zvuku[sɪŋ]'zpívat'Omezeno na slabika coda. Vidět Anglická fonologie
FaerskýÓnG[ɔŋk]'louka'
FidžijskýGjeden[žádný]'dítě'
FilipínskýngAyón[ŋaˈjon]'Nyní'
Finštinakangtak jako[ˈKɑŋːɑs]'tkanina'Vyskytuje se v rodném slovníku pouze intervocally (jako Geminate) a dříve / k /. Vidět Finská fonologie
francouzština[10]StandardCamping[kɑ̃piŋ]'kempování'Vyskytuje se pouze slovy vypůjčenými z angličtiny nebo čínštiny. Vidět Francouzská fonologie
Jižní Franciepain[pɛŋ]'chléb'Pro mnoho řečníků funguje [ŋ] jako náhrada za nasalizaci předchozí samohlásky, která může být stále částečně nosní. Je to jeden z nejtypičtějších rysů odrůd francouzštiny ovlivněných Occitan Podklad.
GalicijštinaunhA[ˈUŋa]'jeden' (F. )
NěmecLos Angelesng[laŋ]'dlouho'Vidět Standardní německá fonologie
řeckýάyχος / Anchos['aŋxo̞s]'Stres'Vidět Novořecká fonologie
hebrejštinaStandardאנגלית‎[aŋɡˈlit]'Anglický jazyk'Allophone z / n / než se velar zastaví. Vidět Moderní hebrejská fonologie
Sephardiעין[ŋaˈjin]'Ayin 'Vidět Hebrejština Sephardi
Hiligaynonbuang[bu'äŋ]‚šílený / mentálně nestabilní '
hindustánskýhindštinaरंग[rəŋg]'barva'Vidět Hindustani fonologie
Urduرن٘گ‎
Fidži HindustaniZazvonil
maďarskýinG[iŋɡ]'košile'Allophone z / n /. Vidět Maďarská fonologie
islandskýjítnG[ˈKœy̯ŋk]'tunel'Vidět Islandská fonologie
Inuktitutᐴᙳᐆᖅ / puunnguuq[puːŋŋuːq]'Pes'
Inuvialuktunqamnguiyuaq[qamŋuijuaq]‚chrápe '
irštinaA nglór[ˌƏ̃ ˈŋl̪ˠoːɾˠ]‚jejich hlas 'Vyskytuje se slovem zpočátku jako výsledek souhláskové mutace zatmění. Vidět Irská fonologie
italština[11]Anche[ˈAŋke]'taky'Allophone z / n / před / k / a / ɡ /. Vidět Italská fonologie
Itelmen.ниң[qniŋ]'jeden'
japonskýStandard南極 / nankyoku[naŋkʲokɯ]dále jen Jižní pól 'Vidět Japonská fonologie
Východní dialekty[12]鍵 / kaGi[kaŋi]'klíč'
Kagayanen[13]manang[manaŋ]'starší sestra'
Kazašskýмың / můjń[məŋ]'tisíc'
Kyrgyzštinaмиң[miŋ]
Ketаяң[ajaŋ]‚zatraceně '
Khasingap[zdřímnutí]'Miláček'
korejština성에 / seongE[sʌŋe]'okenní mráz'Vidět Korejská fonologie
kurdštinaSeverníceng[dʒɛŋ]'válka'Vidět Kurdská fonologie
Centrálníگنگ
Jižní
Lucemburština[14]keng[kʰæŋ]'nikdo'Vidět Lucemburská fonologie
MakedonštinaAnnлиски[ˈAŋɡliski]'Angličtina'Vyskytuje se příležitostně jako alofon / n / před / k / a / ɡ /. Vidět Makedonská fonologie
Lugandaŋaaŋa[ŋɑːŋɑ]'zoborožec'
Malajština (počítaje v to Malajský a indonéština )bangun[zákaz na]'vzbudit'
Malayalam[5]മാങ്ങ[maːŋŋɐ]'mango'
Māori[15]ngA[ŋaː]dále jen
Maráthštinaरंग[rəŋə]'barva'Vidět Maráthština fonologie
Mariеҥ[jeŋ]'člověk'
Nepálštinaनङ[nʌŋ]'nehet'Vidět Nepálská fonologie
Nganasanӈаӈ[ŋaŋ]'ústa'
Nivkhңамг[ŋamɡ]‚sedm '
SeverofrískéKotveníkåchelng[ˈKɔxəlŋ]'kamna'
Norštinagang[ɡɑŋ]'chodba'Vidět Norská fonologie
Odiaଏବଂ[ebɔŋ]'a'
PanjabiGurmukhiਰੰਗ[rəŋ]'barva'
Shahmukhiرنگ
Peršan[ræːŋ]Vidět Perská fonologie
PipilnemanhA[nemaŋa]'později'
polština[16]bank[banka]'banka'Allophone z / n / před / k, ɡ, x /; post-palatal před / kʲ, ɡʲ /.[17][18] Vidět Polská fonologie
portugalštinamanga[ˈMɐ̃ (ŋ) ɡɐ]'mango'Příležitostně se vyskytuje v pomalé a opatrné řeči jako alofon / n / před / ɡ / a / k /, když reproduktor nevymaže / n / podle fixační to s předchozí samohláskou.
OccitanProvensálskévin[viŋ]'víno'
RapanuihangA[haŋa]'záliv'Někdy psáno ⟨g⟩ v Rapanui
rumunštinaȚara Moților Transylvanian[19]cainE[kɨŋi][stres? ]'Pes'Odpovídá [n ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie
Srbochorvatština[20]стаnка / stanka[stâːŋka]'pauza'Allophone z / n / před / k, ɡ, x /.[20] Vidět Srbochorvatská fonologie
SericomCáac[koŋˈkaak]‚Seri lidé '
ShonanAnga[ŋaŋɡa]'šaman'
slovinštinatank[nádrž]'nádrž'
španělština[21]Všechny dialektydominjít[d̪o̞ˈmĩŋɡo̞]'Neděle'Allophone / n / před tím, než se velar zastaví. Vidět Španělská fonologie
Galicijská španělština, andaluské, kanárské a většina latinskoamerických dialektůalquitrán[alkitˈɾaŋ]'dehet'Allophone / n / ve slovní konečné pozici, buď před jinými souhláskami, než jsou velární zastávky nebo samohláska, nebo před pauzou.
Svahilštinang 'ombe[ŋombɛ]'kráva'
švédskýingenting[ɪŋɛnˈtʰɪŋ]'nic'Vidět Švédská fonologie
Tamilஇங்கே[iŋgeː]'tady'
Thaiงา น[ŋaːn]'práce'
Tuamotuanrangi / raGi[raŋi]'nebe'
Tundra Nenetsӈэва[ŋæewa]'hlava'
turečtinaAnkara[ˈAŋkaɾa]'Ankara 'Allophone z / n / před / k / a / ɡ /. Vidět Turecká fonologie
Turkmenštinamüň[můjŋ]'tisíc'
Tyapnɡon vyhrál[ŋɡʷən]'dítě'
Uzbekming[miŋ]'tisíc'
benátskýman[muž]'ruka'
vietnamština[22]ngA[ŋaː˨˩]'slonová kost'Vidět Vietnamská fonologie
velštinarhwng[r̥ʊŋ]'mezi'
Západofrískékening[ˈKeːnɪŋ]'král'
Xhosaing 'Ang 'znovu[iŋaŋaːne]'hadada ibis '
Yiꉢ/ngA[ŋa˧]‚Já '
Yup'ikungungssiq[uŋuŋssiq]'zvíře'
ZapotecTilquiapan[23]yan[jaŋ]'krk'Slovní finální alofon Lenis / n /

Viz také

Poznámky

  1. ^ Ladefoged (2005), str. 164. Ústní protějšky / p, t, k / se nacházejí společně téměř ve všech jazycích
  2. ^ Jones & Ward (1969), str. 160.
  3. ^ Místo „pre-velar“ jej lze nazvat „advanced velar“, „fronted velar“, „front-velar“, „palato-velar“, „post-palatal“, „retractal palatal“ nebo „backed palatal“.
  4. ^ Místo výrazu „post-velar“ jej lze nazvat „retracted velar“, „backed velar“, „pre-uvular“, „advanced uvular“ nebo „fronted uvular“.
  5. ^ A b Ladefoged (2005), str. 165.
  6. ^ Dum-Tragut (2009), str. 19.
  7. ^ Sabev, Mitko. „Bulharský zvukový systém“. Archivováno z původního dne 11. července 2012. Citováno 31. července 2013.
  8. ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 53.
  9. ^ Gussenhoven (1992), str. 45.
  10. ^ Wells (1989), str. 44.
  11. ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 118.
  12. ^ Okada (1999), str. 118.
  13. ^ Olson a kol. (2010), str. 206–207.
  14. ^ Gilles & Trouvain (2013), s. 67–68.
  15. ^ Reed (2001).
  16. ^ Jassem (2003), str. 103.
  17. ^ Gussmann (1974) 107, 111 a 114.
  18. ^ Ostaszewska & Tambor (2000), s. 35, 41 a 86.
  19. ^ Pop (1938), str. 31.
  20. ^ A b Landau a kol. (1999), str. 67
  21. ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 258.
  22. ^ Thompson (1959), str. 458–461.
  23. ^ Merrill (2008), str. 109.

Reference

  • Anderson, Gregory D. S. (2008), „Velar Nasal“ v Haspelmath, Martin; Sušička, Matthew S; Gil, David; et al. (eds.), Atlas světa jazykových struktur online, Mnichov: Max Planck Digital Library, vyvoláno 2008-04-30
  • Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
  • Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
  • Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
  • Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
  • Gussmann, Edmund (1974), Fisiak, Jacek (ed.), „Nasality in Polish and English“ (PDF), Články a studie v kontrastivní lingvistice, Poznaň: Univerzita Adama Mickiewicze, 2: 105–122
  • Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
  • Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press, ISBN  9780521153003
  • Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky: Úvod do zvuků jazyků, 1, Wiley-Blackwell
  • Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN  0-521-65236-7
  • Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
  • Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
  • Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN  978-0-52163751-0
  • Olson, Kenneth; Mielke, Jeff; Sanicas-Daguman, Josephine; Pebley, Carol Jean; Paterson, Hugh J., III (2010), „Fonetický stav (inter) zubního aproximanta“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 199–215, doi:10.1017 / S0025100309990296
  • Ostaszewska, Danuta; Tambor, Jolanta (2000), Fonetyka i fonologia współczesnego języka polskiegoVaršava: Wydawnictwo Naukowe PWN, ISBN  83-01-12992-1
  • Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
  • Reed, A.W. (2001), Kāretu, Tīmoti (vyd.), Slovník Reed Concise Māori
  • Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
  • Wells, J.C. (1989), „Počítačem kódovaná fonemická notace jednotlivých jazyků Evropského společenství“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 19 (1): 31–54, doi:10.1017 / S0025100300005892

externí odkazy