Otevřete zadní nezaokrouhlenou samohlásku - Open back unrounded vowel
Otevřete zadní nezaokrouhlenou samohlásku | |||
---|---|---|---|
ɑ | |||
Číslo IPA | 305 | ||
Kódování | |||
Subjekt (desetinný) | ɑ | ||
Unicode (hex) | U + 0251 | ||
X-SAMPA | A | ||
Braillovo písmo | ![]() | ||
| |||
Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc |
IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The otevřít zadní nezaokrouhlenou samohláskunebo low back unrounded samohláska,[1] je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɑ⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je A
. Dopis ⟨ɑ⟩ je nazýván scénář a protože mu chybí extra háček na tištěném dopisu A, což odpovídá jiné samohlásky, otevřená přední nezaokrouhlá samohláska. Skript a, který má svůj lineární zdvih vpravo dole, by neměl být zaměňován s otočený skript a, ɒ, který má lineární zdvih vlevo nahoře a odpovídá a zaoblený verze této samohlásky, otevřená zadní zaoblená samohláska.
V některých jazycích (např Ázerbájdžánština, estonština, Lucemburština a Toda )[2][3][4][5] tam je téměř otevřená zadní neobsazená samohláska (zvuk mezi kardinálem [ɑ] a [ʌ ]), který lze přepsat na IPA pomocí ⟨ɑ̝⟩ Nebo ⟨ʌ̞⟩.
The Hamont-Achelův dialekt z Limburský údajně kontrastuje dlouho otevřený přední, centrální a zadní nezaokrouhlované samohlásky.[6] To je mimořádně neobvyklé.
Funkce
- Své výška samohlásky je otevřeno, také známý jako nízký, což znamená, že jazyk je umístěn daleko od horní části úst - tedy nízko v ústech.
- Své samohláska záda je zadní, což znamená, že jazyk je umístěn zpět v ústech, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako souhláska. Nekulaté zadní samohlásky bývají centralizované, což znamená, že ve skutečnosti často jsou blízký záda.
- to je nezaokrouhlený, což znamená, že rty nejsou zaoblené.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
afrikánština | Standard[7] | daar | [dɑːr] | 'tam' | Kvalita se pohybuje mezi otevřenou zadní stranou a nezaokrouhlenou [ɑ̟ː], otevřít zpět nezaokrouhlené [ɑː] a dokonce i zaoblené [ɒː ].[7] Vidět Afrikánština fonologie |
arabština | Standard[8] | طويل | [tˤɑˈwiːl] | 'vysoký' | Allophone dlouhý a krátký /A/ u důrazné souhlásky, v závislosti na přízvuku mluvčího. Vidět Arabská fonologie |
Arménský | Východní[8] | հաց | [hɑt͡sʰ] | 'chléb' | |
Ázerbájdžánština[2] | qArdAş | [ɡɑ̝ɾˈd̪ɑ̝ʃ] | 'bratr' | Téměř otevřené.[2] | |
Bashkir | ҡаҙ / qAð | ![]() | 'husa' | ||
Katalánština | Mnoho dialektů[9] | strAl | [ˈPɑɫ] | 'lepit' | Allophone z /A/ v kontaktu s velárovými souhláskami.[9] Vidět Katalánština fonologie |
Některé dialekty[10][11] | mA | [ˈMɑ] | 'ruka' | Více centrální ([ɑ̟], [A ]) v jiných dialektech; zcela vpředu [A ] v mallorské katalánštině.[11] | |
Nějaký Valencie a mallorské reproduktory[9] | llÓC | [ˈʎ̟ɑk] | 'místo' | Nekruhový alofon z / ɔ / v některých akcentech.[9] Lze centralizovat. | |
Některé jižní Valencie Řečníci[12] | bÓu | [ˈBɑw] | 'býk' | Výslovnost samohlásky / ɔ / před [w].[12] Lze centralizovat. | |
čínština | Mandarinka[13] | 棒 / bAng | ![]() | 'lepit' | Allophone z /A/ před / ŋ /.[13] Vidět Standardní čínská fonologie |
holandský | Standard[14][15] | bAd | [bɑt] | 'koupel' | Backness se liší mezi dialekty; se standardním severním přízvukem je zcela zpět.[16][14] Ve standardním belgickém přízvuku je zvýrazněn a postaven směrem k [ɑ̝̈].[15] Vidět Holandská fonologie |
Leidene[16] | [bɑ̝t] | Téměř otevřený úplně vzadu; lze zaokrouhlit [ɒ̝ ] namísto.[16] Vidět Holandská fonologie | |||
Rotterdam[16] | |||||
Amsterdam[17] | aastr | [ɑːp] | 'opice' | Odpovídá [A ~ A ] ve standardní holandštině. | |
Antverpy[18] | |||||
Utrecht[18] | |||||
Haag[19] | nauw | [nɑː] | 'úzký' | Odpovídá [ʌu] ve standardní holandštině. | |
Angličtina | Cardiff[20] | hÓt | [hɑ̝̈t] | 'horký' | Trochu zvednutý a stál naproti.[20][21] |
Norfolk[21] | |||||
Obecný Američan[22] | [hɑt] | Může být více vpředu [ɑ̟ ~ A], zejména v akcentech bez fúze chycená dětskou postýlkou. Vidět Anglická fonologie | |||
Londýňan[23] | bAth | [bɑːθ] | 'koupel' | Zcela zpět. Může to být více vpředu [ɑ̟ː] namísto. | |
Všeobecné Jihoafričan[24] | Zcela zpět. Široké odrůdy obvykle produkují zaoblenou samohlásku [ɒː ~ ɔː] místo toho, zatímco kultivovaný SAE preferuje přední samohlásku [ɑ̟ː ~ A ]. Vidět Jihoafrický anglický fonologie | ||||
Kultivovaný Jihoafričan[25] | [bɑ̟ːθ] | Typicky více vpředu než kardinál [ɑ]. Může to být stejně přední jako [A ] v některých kultivovaných mluvčích jižní Afriky a jižní angličtiny. Vidět Anglická fonologie a Jihoafrický anglický fonologie | |||
Přijatá výslovnost[26] | |||||
Non-místní Dublin[27] | bAck | [bɑq] | 'zadní' | Allophone z /A/ před velars pro některé reproduktory.[27] | |
estonština[3] | protiAle | [ˈVɑ̝le̞ˑ] | 'špatně' | Téměř otevřené.[3] Vidět Estonská fonologie | |
Faerský | Některé dialekty[28] | protiAtur | [ˈVɑːtʊɹ] | 'mokrý' | Odpovídá / ɔɑ / ve standardním jazyce.[28] Vidět Faerská fonologie |
Finština[29] | kAnA | [ˈKɑ̝nɑ̝] | 'slepice' | Téměř otevřený,[29] také popisován jako otevřený centrální [A ].[30] Vidět Finská fonologie | |
francouzština | Konzervativní pařížský[31][32] | strAs | [pɑ] | 'ne' | Kontrastuje s /A /, ale mnoho řečníků má pouze jednu otevřenou samohlásku [A ].[33] Vidět Francouzská fonologie |
Quebec[34] | strAte | [pɑːt] | 'vložit' | Kontrastuje s /A /.[34] Vidět Quebecká francouzská fonologie | |
Galicijština[35][36] | irmAn | [iɾˈmɑŋ] | 'bratr' | Allophone z /A/ v kontaktu s vellarovými souhláskami.[35][36] Vidět Galicijská fonologie | |
Gruzínský[37] | გუდა / hejA | [k̬ud̪ɑ] | 'kožená taška' | Obvykle ne úplně zpět [ɑ], typicky [ɑ̟] na [A].[38] Někdy přepsáno jako /A/. | |
Němec | Standard[39] | Labužníka | [ɡ̊ʊʁˈmɑ̃ː] | 'gurmánský' | Nasalized; často realizováno jako zaoblené [ɒ̃ː ].[40] Vidět Standardní německá fonologie |
Mnoho řečníků[41] | nah | [nɑː] | 'u' | Používají reproduktory v severním Německu, východním středním Německu, Frankách a Švýcarsku.[41] Součástí standardního rakouského přízvuku.[42] Více vpředu v jiných akcentech. Vidět Standardní německá fonologie | |
řecký | Sfakian[43] | μπύρα | [ˈBirɑ] | "pivo" | Odpovídá centrální [A ~ ɐ ] v moderní standardní řečtině.[44][45] Vidět Novořecká fonologie |
maďarský | Některé dialekty[46] | mAgyAr | [ˈMɑɟɑr] | 'Maďarský' | Slabě zaoblené [ɒ ] ve standardní maďarštině.[47] Vidět Maďarská fonologie |
Inuit | Západní Grónsko[48] | oqArpoq | [ɔˈqɑppɔq] | 'on říká' | Allophone z /A/ před a zejména mezi uvulars.[48] Vidět Inuitská fonologie |
italština | Některé piemontské dialekty | CAsA | [ˈKɑːzɑ] | 'Dům' | Allophone z /A/což je v italštině z velké části realizováno jako ústřední [A]. |
Kaingang[49] | GA | [ᵑɡɑ] | ‚země, půda ' | Liší se mezi zády [ɑ] a centrální [ɐ ].[50] | |
Limburský[51][52][53] | bAts | [bɑ̽ts] | 'hýždě' | Kvalita se liší mezi otevřenou zadní částí [ɑ],[51] otevřít zblízka [ɑ̟][52] a téměř otevřený zadní [ɑ̽][53] (znázorněno v příkladu slova, které je z Maastrichtský dialekt ), v závislosti na dialektu. | |
Nízká němčina[54] | Al / aal | [ɑːl] | 'Všechno' | Backness se může lišit mezi dialekty.[54] | |
Lucemburština[4] | K.Astr | [kʰɑ̝p] | 'hlava' | Blízko otevřené úplně vzadu.[4] Vidět Lucemburská fonologie | |
Malajština | Kedah dialekt[55] | rohožA | [matɑ] | 'oko' | Vidět Malajská fonologie |
Norština[56][57] | hAt | [hɑːt] | 'nenávist' | Ukázkové slovo je z Urban East Norwegian. Centrální [A ] v některých jiných dialektech.[56][57][58] Vidět Norská fonologie | |
ruština[59] | палка | [ˈPɑɫkə] | 'lepit' | Vyskytuje se pouze před tvrdým / l /, ale ne když palatalizováno souhláska předchází. Vidět Ruská fonologie | |
Sema[60] | amqA | [à̠mqɑ̀] | 'dolní části zad' | Možná realizace /A/ po uvulárních zastávkách.[60] | |
švédský | Některé dialekty | jаG | [jɑːɡ] | ‚Já ' | Slabě zaoblené [ɒ̜ː ] ve střední standardní švédštině.[61] Vidět Švédská fonologie |
Toda[5] | ஆந | [ɑ̝ːn] | 'slon' | Téměř otevřené.[5] | |
turečtina[62] | At | [ɑt̪] | 'kůň' | Také popsán jako centrální [A ].[63] Vidět Turecká fonologie | |
ukrajinština[64] | мати | [ˈMɑtɪ] | 'matka' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
vietnamština | Některé dialekty North Central a Centrální | GA | [ɣɑ˨˩] | 'kuře' | Vidět [65][66] |
Západofríské | Standard[67] | lAng | [ɫɑŋ] | 'dlouho' | Také popsán jako centrální [A ].[68] Vidět Západofríská fonologie |
Aastersk[69] | maat | [mɑːt] | 'kamarád' | Kontrasty s přední částí /A /.[69] Vidět Západofríská fonologie |
Viz také
Poznámky
- ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
- ^ A b C Mokari & Werner (2016), str. 509.
- ^ A b C Asu & Teras (2009), str. 368.
- ^ A b C Gilles & Trouvain (2013), str. 70.
- ^ A b C Shalev, Ladefoged & Bhaskararao (1993), str. 92.
- ^ Verhoeven (2007), str. 221.
- ^ A b Wissing (2016), část „Neokrouhlá samohláska s nízkým středem /A/".
- ^ A b Thelwall & Sa'Adeddin (1990), str. 39.
- ^ A b C d Saborit (2009), str. 10.
- ^ Rafel (1999), str. 14.
- ^ A b Recasens (1996), str. 90–92.
- ^ A b Recasens (1996), str. 131–132.
- ^ A b Mou (2006), str. 65.
- ^ A b Gussenhoven (1992), str. 47.
- ^ A b Verhoeven (2005), str. 245.
- ^ A b C d Collins & Mees (2003), str. 131.
- ^ Collins & Mees (2003), str. 78, 104, 133.
- ^ A b Collins & Mees (2003) 104, 133.
- ^ Collins & Mees (2003), str. 136.
- ^ A b Collins & Mees (1990), str. 95.
- ^ A b Chata (2009), str. 168.
- ^ Mannell, Cox & Harrington (2009).
- ^ Wells (1982), str. 305.
- ^ Lass (2002), str. 117.
- ^ Lass (2002), str. 116-117.
- ^ Roach (2004), str. 242.
- ^ A b "Glosář". Citováno 10. února 2015.
- ^ A b Árnason (2011), str. 69, 79.
- ^ A b Suomi, Toivanen a Ylitalo (2008), str. 21.
- ^ Maddieson (1984), citováno v Suomi, Toivanen & Ylitalo (2008:21)
- ^ Ashby (2011), str. 100.
- ^ Collins & Mees (2013), str. 225–227.
- ^ Collins & Mees (2013), s. 226–227.
- ^ A b Walker (1984), str. 53.
- ^ A b Regueira (1996), str. 122.
- ^ A b Freixeiro Mato (2006), s. 72–73.
- ^ Shosted & Chikovani (2006), s. 261–262.
- ^ Aronson, Howard (1990), Georgian: A Reading Grammar (2. vyd.), Columbus, OH: Slavica
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34, 38.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 38.
- ^ A b Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 64.
- ^ Moosmüller, Schmid & Brandstätter (2015), str. 342–344.
- ^ Trudgill (2009), str. 83–84.
- ^ Trudgill (2009), str. 81.
- ^ Arvaniti (2007), s. 25, 28.
- ^ Vago (1980), str. 1.
- ^ Szende (1994), str. 92.
- ^ A b Fortescue (1990), str. 317.
- ^ Jolkesky (2009), s. 676–677, 682.
- ^ Jolkesky (2009), str. 676, 682.
- ^ A b Peters (2006), str. 119.
- ^ A b Heijmans & Gussenhoven (1998), str. 110.
- ^ A b Gussenhoven & Aarts (1999), str. 159.
- ^ A b Prehn (2012), str. 157.
- ^ Zaharani Ahmad (1991).
- ^ A b Kristoffersen (2000), s. 16–17.
- ^ A b Kvifte & Gude-Husken (2005), str. 4.
- ^ Vanvik (1979), s. 16–17.
- ^ Jones & Ward (1969), str. 50.
- ^ A b Teo (2014), str. 28.
- ^ Engstrand (1999), str. 141.
- ^ Göksel & Kerslake (2005), str. 10.
- ^ Zimmer & Orgun (1999), str. 155.
- ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
- ^ Phạm, Andrea Hòa (2014), „Ngôn ngữ biến đổi và số phận của nguyên âm / a / trong giọng Quảng Nam (Problémy při změně jazyka a fonematický stav / a / v dialektu Quang Nam)“ (PDF), Tạp Chí Ngôn Ngữ (Journal of Vietnamese Linguistics) (ve vietnamštině), 6: 10–18
- ^ Phạm, Andrea Hòa (2016), „Sự biến âm trong vần tiếng Việt: thổ ngữ làng Hến, huyện Đức Thọ, tỉnh Hà Tĩnh [Změna zvuku ve vietnamských rýmech: dialekt vesnice Hến v okrese Đức Thọ, provincie Hà Tĩnh]“ (PDF), Tạp Chí Ngôn Ngữ Học (Journal of Vietnamese Linguistics) (ve vietnamštině), 11: 7–28
- ^ de Haan (2010), str. 333.
- ^ Visser (1997), str. 14.
- ^ A b van der Veen (2001), str. 102.
Reference
- Árnason, Kristján (2011), Fonologie islandštiny a faerštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-922931-4
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013
- Ashby, Patricia (2011), Porozumění foneticePorozumění jazykové řadě, Routledge, ISBN 978-0340928271
- Asu, Eva Liina; Teras, Pire (2009), "Estonština", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 39 (3): 367–372, doi:10.1017 / s002510030999017x
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (1990), "Fonetika angličtiny v Cardiffu" v Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 87–103, ISBN 978-1-85359-032-0
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 978-9004103405
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN 9783929075083
- de Haan, Germen J. (2010), Hoekstra, Jarich; Visser, Willem; Jensma, Goffe (eds.), Studies in West Frisian Grammar: Selected Papers by Germen J. de Haan, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, ISBN 978-90-272-5544-0
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN 978-0-521-63751-0
- Fortescue, Michael (1990), „Základní struktury a procesy v západním Grónsku“ (PDF), Collins, Dirmid R. F. (ed.), Arktické jazyky: Probuzení, Paříž: UNESCO, s. 309–332, ISBN 978-92-3-102661-4
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Freixeiro Mato, Xosé Ramón (2006), Gramática da lingua galega (I). Fonética e fonoloxía (v galicijštině), Vigo: A Nosa Terra, ISBN 978-84-8341-060-8
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Heijmans, Linda; Gussenhoven, Carlos (1998), "Holandský dialekt Weert" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1–2): 107–112, doi:10.1017 / S0025100300006307
- Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2009), „Fonologia e prosódia do Kaingáng falado em Cacique Doble“, Anais do SETA (v portugalštině), Campinas: Editora do IEL-UNICAMP, 3: 675–685
- Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press
- Kráľ, Ábel (1988), Pravidlá slovenskej výslovnosti (in Slovak), Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Kvifte, Bjørn; Gude-Husken, Verena (2005) [nejprve publikováno 1997], Praktische Grammatik der norwegischen Sprache (v němčině) (3. vydání), Gottfried Egert Verlag, ISBN 978-3-926972-54-5
- Lass, Roger (2002), „South African English“, v Mesthrie, Rajend (ed.), Jazyk v Jižní Africe, Cambridge University Press, ISBN 9780521791052
- Lodge, Ken (2009), Kritický úvod do fonetiky, International Publishing Group Continuum, ISBN 978-0-8264-8873-2
- Maddieson, Ian (1984), Vzory zvuků, Cambridge: Cambridge University Press, ISBN 978-0-521-26536-2
- Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
- Mokari, Payam Ghaffarvand; Werner, Stefan (2016), Dziubalska-Kolaczyk, Katarzyna (ed.), „Akustický popis spektrálních a časových charakteristik ázerbájdžánských samohlásek“, Poznaňská studia současné lingvistiky, 52 (3), doi:10.1515 / psicl-2016-0019, S2CID 151826061
- Moosmüller, Sylvia; Schmid, Carolin; Brandstätter, Julia (2015), „Standardní rakouská němčina“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 339–348, doi:10.1017 / S0025100315000055
- Mou, Xiaomin (2006). Nosní codas ve standardní čínštině: studie v rámci teorie charakteristických rysů (PhD). Massachusetts: Massachusetts Institute of Technology. hdl:1721.1/35283.
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Prehn, Maike (2012). Množství samohlásek a rozlišování fortis-lenis v Severní Nízkých Sasech (PDF) (PhD). Amsterdam: MNOHO. ISBN 978-94-6093-077-5.
- Rafel, Joaquim (1999), Aplicació al català dels princippis de transcripció de l'Associació Fonètica Internacional (PDF) (3. vydání), Barcelona: Institut d'Estudis Catalans, ISBN 978-84-7283-446-0
- Recasens, Daniel (1996), Fonètica descriptiva del català: assaig de caracterització de la pronúncia del vocalisme i el consonantisme català al segle XX (2. vyd.), Barcelona: Institut d'Estudis Catalans, ISBN 978-84-7283-312-8
- Regueira, Xosé Luís (1996), „galicijština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 26 (2): 119–122, doi:10.1017 / s0025100300006162
- Roach, Peter (2004), „British English: Received Pronunciation“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 239–245, doi:10.1017 / S0025100304001768
- Saborit, Josep (2009), Millorem la pronúncia (v katalánštině), Acadèmia Valenciana de la Llengua
- Shalev, Michael; Ladefoged, Petere; Bhaskararao, Peri (1993), "Fonetika Tody", v Maddieson, Iane (vyd.), Terénní studie cílených jazyků, 84, Los Angeles: UCLA Phonetics Laboratory Group, str. 89–125
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Suomi, Kari; Toivanen, Juhani; Ylitalo, Riikka (2008), Finská zvuková struktura - fonetika, fonologie, fonotaktika a prozódie (PDF), Studia Humaniora Ouluensia 9, Oulu University Press, ISBN 978-951-42-8984-2
- Szende, Tamás (1994), „Ilustrace IPA: maďarština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 24 (2): 91–94, doi:10.1017 / S0025100300005090
- Teo, Amos B. (2014), Fonologický a fonetický popis Sumi, tibeto-barmského jazyka Nagalandu (PDF), Canberra: Asia-Pacific Linguistics, ISBN 978-1-922185-10-5
- Thelwall, Robin; Sa'Adeddin, M. Akram (1990), „arabština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 20 (2): 37–39, doi:10.1017 / S0025100300004266
- Trudgill, Peter (2009), „Systémy samohlásek řeckého dialektu, teorie disperze samohlásek a sociolingvistická typologie“, Journal of Greek Linguistics, 9 (1): 80–97, doi:10.1163 / 156658409X12500896406041
- Vago, Robert M. (1980), Zvukový vzor maďarštiny, Washington, D.C .: Georgetown University Press
- van der Veen, Klaas F. (2001), "13. Západofríská dialektologie a dialekty" v Munske, Horst Haider; Århammar, Hans (eds.), Příručka fríských studií, Tübingen: Max Niemeyer Verlag GmbH, s. 98–116, ISBN 978-3-484-73048-9
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk [Norská fonetika] (v norštině), Oslo: Universitetet i Oslo, ISBN 978-82-990584-0-7
- Verhoeven, Jo (2005), „Belgická standardní holandština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 245, doi:10.1017 / S0025100305002173
- Verhoeven, Jo (2007), „Belgický limburský dialekt Hamonta“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 219–225, doi:10.1017 / S0025100307002940
- Visser, Willem (1997). Slabika ve fríštině (PDF) (PhD). Leiden: Holland Institute of Generative Linguistics. ISBN 90-5569-030-9. Archivováno (PDF) z původního dne 4. března 2016.
- Walker, Douglas (1984), Výslovnost kanadské francouzštiny (PDF)Ottawa: University of Ottawa Press, ISBN 978-0-7766-4500-1
- Wells, J.C. (1982), Akcenty angličtiny 2: Britské ostrovy, Cambridge: Cambridge University Press
- Wissing, Daan (2016). „Afrikánština fonologie - inventář segmentů“. Taalportaal. Archivováno z původního dne 15. dubna 2017. Citováno 16. dubna 2017.
- Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN 978-0-521-65236-0
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ɑ] na PHOIBLE