Blízko-střední zadní zaoblená samohláska - Close-mid back rounded vowel

Blízko-střední zadní zaoblená samohláska
Ó
Číslo IPA307
Kódování
Subjekt (desetinný)o
Unicode (hex)U + 006F
X-SAMPAÓ
Braillovo písmo⠕ (body Braillova písma-135)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The těsně uprostřed zadní zaoblená samohláskanebo vysoká střední zadní zaoblená samohláska,[1] je typ samohláska zvuk používaný v některých mluvených jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨Ó⟩.

Pro těsně uprostřed zadní zaoblená samohláska to je obvykle přepsáno symbolem ⟨ʊ⟩ Nebo ⟨u⟩, Viz téměř zavřít zpět zaoblenou samohlásku. Pokud je obvyklý symbol ⟨Ó⟩, Samohláska je uvedena zde.

Blízko-střed zad vyčnívala samohláska

The těsně uprostřed zadní části vyčnívala samohláska je nejběžnější varianta úzké střední zadní zaoblené samohlásky. Obvykle se přepisuje na IPA jednoduše jako ⟨Ó⟩, A to je konvence použitá v tomto článku. Protože neexistuje žádný vyhrazený diakritika pro výčnělek v IPA, symbol pro uzavřenou samohlásku s uzavřeným středem vzadu se starou diakritikou pro labializaci, ⟨  ̫⟩, Lze použít jako ad hoc symbol ⟨Ó⟩ Pro blízkou střední záda vyčnívala samohláska. Další možný přepis je ⟨Ó⟩ Nebo ⟨ɤʷ⟩ (Blízká střední zadní samohláska upravená endolabializací), ale toto by mohlo být chybně vyloženo jako dvojhláska.

Pro těsně uprostřed těsně vzadu vyčnívala samohláska to je obvykle přepsáno symbolem ⟨ʊ⟩, Viz téměř zavřít zpět vyčnívala samohláska. Pokud je obvyklý symbol ⟨Ó⟩, Samohláska je uvedena zde.

Funkce

Výskyt

Protože se předpokládá, že zadní zaoblené samohlásky mají výčnělek, a několik popisů pokrývá rozdíl, některé z následujících mohou mít ve skutečnosti kompresi.

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
afrikánštinaStandard[2]bÓk[bok]'koza'Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩. Výška se pohybuje mezi středem [Ó] a střední [ɔ̝ ].[2] Vidět Afrikánština fonologie
BavorskýAmstettenský dialekt[3][potřebný příklad ]Kontrasty se uzavírají [u ], téměř zavřít [Ó ], zblízka [Ó] a open-mid [ɔ ] zadní zaoblené samohlásky kromě otevřené centrální nezaoblené [A ].[3] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɔ⟩.
bulharský[4]уста/ usta[os̪ˈt̪a]'ústa'Nepříznivý alofon telefonu / u / a / ɔ /.[4] Vidět Bulharská fonologie
Katalánština[5]sÓC[sok]'Jsem'Vidět Katalánština fonologie
čínštinaŠanghajština[6]瓜/ kò[ko˩]'meloun'Výška se pohybuje mezi blízkými a středními; kontrastuje s těsně uzavřenou samohláskou.[6]
češtinaČeský[7]ÓkÓ[ˈOko]'oko'Hřbet se pohybuje mezi zády a zády; lze realizovat jako střední [Ó ] namísto.[7] Vidět Česká fonologie
dánštinaStandard[8][9]kÓne[ˈKʰoːnə]'manželka'Také popisováno jako téměř zavřené [Ó ].[10][11] Vidět Dánská fonologie
holandskýStandard belgický[12]koolO tomto zvuku[koːɫ] (Pomoc ·informace )'zelí'V Nizozemsku často dvojhláska [oʊ]. Vidět Holandská fonologie
AngličtinaAustralan[13]yawn[joːn]'zívnutí'Vidět Australská anglická fonologie
ÚstíMožná [oʊ] nebo [ɔo] namísto.
Londýňan[14]
Nový Zéland[15]Vidět Novozélandská anglická fonologie
Přijatá výslovnost[16]Typicky přepisováno pomocí ⟨ɔː⟩. Vidět Anglická fonologie
Jihoafričan[17]Obecné a široké odrůdy. Kultivovaná SAE má otevřenější samohlásku. Vidět Jihoafrický anglický fonologie
Obecně indický[18]GÓ[ɡoː]'jít'
Generál pákistánský[19]Liší se mezi [oː ~ əʊ ~ ʊ].
Singapurský[20]
estonština[21]tool[toːlʲ]'židle'Vidět Estonská fonologie
Faerský[22]tÓLos Angeles[ˈTʰoːla]'vydržet'Může to být dvojhláska [oɔː ~ oəː] namísto.[23] Vidět Faerská fonologie
francouzština[24][25]réseauO tomto zvuku[ʁezo] (Pomoc ·informace )'síť'Vidět Francouzská fonologie
NěmecStandard[26][27]ÓderO tomto zvuku[ˈOːdɐ] (Pomoc ·informace )'nebo'Vidět Standardní německá fonologie
Horní sasko[28]sondehmn[ˈSɞ̝nd̥oˤn]'až na'Pharyngealized; odpovídá [ɐ ] v severní standardní němčině. Ukázkové slovo je z Chemnitzský dialekt.[28]
řeckýSfakian[29]μεταφράζω /metafrázo[metafrázo]'přeložit'Odpovídá polovině [Ó ] v moderní standardní řečtině.[30] Vidět Novořecká fonologie
maďarský[31]kÓr[koːr]'choroba'Vidět Maďarská fonologie
italština[32]Ómbra[ˈOmbrä]'odstín'Vidět Italská fonologie
Kaingang[33]pipo[pɪˈpo]'ropucha'
korejština노래 / nÓRae[noɾε]'píseň'Vidět Korejská fonologie
kurdština[34][35]Kurmanji (severní)rôj[roːʒ]'den'Vidět Kurdská fonologie
Sorani (centrální)رۆژ/ rôj
Palewani (jižní)
latinskýKlasický [36]sÓl[soːl]'slunce'
LimburskýVětšina dialektů[37][38][39]hooF[ɦoːf]'zahrada'Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt.
Nižší lužickosrbština[40]wÓcy[ˈΒ̞ot̪͡s̪ɪ]'(dvě oči'Dvojhláska do [u̯ɔ] v pomalé řeči.[40]
Lucemburština[41]SÓnn[zon]'slunce'Někdy realizováno jako otevřený střed [ɔ ].[41] Vidět Lucemburská fonologie
MinangkabausmutnýÓ[sädoː]'Všechno'
NorštinaVětšina dialektů[42][43][44]lÓproti[loːʋ]'zákon'Kvalita se u dialektů liší; v Urban East Norwegian, to bylo různě popsáno jako blízký-střední záda [Ó][43] a střední [Ó ],[42][44] v Stavangersk jedná se o blízkou polovinu zadní části [Ó],[45] zatímco v Telemarku je to zadní otevřená samohláska [ɔː ].[44] V některých dialektech je nahrazen dvojhláskou [ɑʊ].[45] Vidět Norská fonologie
Peršanلاک‌پشت / lakpošt[lɒkˈpoʃt]'želva'
portugalština[46]Óutro[owtɾu]'jiný'„outro“ lze vyslovit bez „u“ /w/. Viz Portugalská fonologie
Saterland Frisian[47]doalje[ˈDo̟ːljə]'uklidnit'Zadní strana; obvykle přepsán v IPA s ⟨ɔː⟩. Foneticky je téměř totožný s / ʊ / ([ʊ̞ ]). Samohláska se obvykle přepisuje na IPA s ⟨Ó⟩ Je vlastně blízko-blízko [Ó ].[47]
Shiwiar[48][potřebný příklad ]Allophone z /A/.[48]
SlovákNěkteré reproduktory[49]telefÓn[ˈTɛ̝lɛ̝foːn]'telefon'Realizace / ɔː / údajně se vyskytují v dialektech používaných v blízkosti řeky Ipeľ, stejně jako - pod maďarským vlivem - u některých dalších řečníků. Odpovídá polovině [ɔ̝ː ] ve standardní slovenštině.[49] Vidět Slovenská fonologie
slovinštinamÓj[mòːj]'můj'Vidět Slovinská fonologie
Sotho[50]strÓntsho[pʼon̩t͡sʰɔ]'důkaz'Kontrasty uzavírají, přibližují a uzavírají zaoblené samohlásky.[50] Vidět Sotho fonologie
švédskýCentrální standard[51][52]AkaO tomto zvuku[²oːcä] (Pomoc ·informace )'cestovat'Často dvojhláska [oə̯]. Vidět Švédská fonologie
ukrajinština[53]молодь/ molod '[ˈMɔlodʲ]'mládí'Vidět Ukrajinská fonologie
Horní lužickosrbština[40][54]BÓh[krabice]'Bůh'Dvojhláska do [u̯ɔ] v pomalé řeči.[40][55] Vidět Hornolužická fonologie
velštinanÓs[ne]'noc'Vidět Velšská fonologie
Západofríské[56]bÓk[bok]'Kozel'Vidět Západofríská fonologie
Yoruba[57]egba mi Ó[egba mi o]'Pomoc'

Close-mid back komprimovaná samohláska

Close-mid back komprimovaná samohláska
Ó
ɤᵝ

Neexistuje žádný vyhrazený diakritika pro kompresi v IPA. Komprese rtů však může být zobrazena pomocí ⟨β̞⟩ tak jako ⟨ɤ͡β̞⟩ (Současně [ɤ] a labiální komprese) nebo ⟨ɤᵝ⟩ ([ɤ] upraveno labiální kompresí). Diakritika na šíření rtů ⟨  ͍ ⟩ Lze použít také se zaobleným písmenem samohlásky ⟨Ó⟩ Jako ad hoc symbol, ale „šíření“ technicky znamená nezaokrouhleno.

Pouze Šanghajština je známo, že to kontrastuje s tím typičtějším vyčníval (endolabiální) blízká střední samohláska, ale výška obou samohlásek se pohybuje od blízké k blízké polovině.[6]

Funkce

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
čínštinaŠanghajština[6]都/ tè[tɤᵝ˩]'hlavní město'Výška se pohybuje mezi blízkými a středními; kontrastuje s těsně před středem vyčnívající samohlásky.[6]

Poznámky

  1. ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
  2. ^ A b Wissing (2016), část „Zaoblená střední vysoká zadní samohláska / ɔ /".
  3. ^ A b Traunmüller (1982), citováno v Ladefoged & Maddieson (1996:290)
  4. ^ A b Ternes & Vladimirova-Buhtz (1999), str. 56.
  5. ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 54.
  6. ^ A b C d E Chen & Gussenhoven (2015), str. 328–329.
  7. ^ A b Dankovičová (1999), str. 72.
  8. ^ Grønnum (1998), str. 100.
  9. ^ Ladefoged & Johnson (2010), str. 227.
  10. ^ Uldall (1933), str. ?
  11. ^ Basbøll (2005), str. 47.
  12. ^ Verhoeven (2005), str. 245.
  13. ^ Harrington, Cox & Evans (1997).
  14. ^ Wells (1982), str. 310.
  15. ^ Mannell, Cox & Harrington (2009).
  16. ^ Roach (2004), str. 242.
  17. ^ Lass (2002), str. 116.
  18. ^ Wells (1982), str. 626.
  19. ^ Mahboob & Ahmar (2004), str. 1009.
  20. ^ Deterding (2000).
  21. ^ Asu & Teras (2009), str. 368.
  22. ^ Árnason (2011), s. 68, 74–75.
  23. ^ Árnason (2011), str. 68, 75.
  24. ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
  25. ^ Collins & Mees (2013), str. 225.
  26. ^ Hall (2003), str. 90, 107.
  27. ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34.
  28. ^ A b Khan & Weise (2013), str. 237.
  29. ^ Trudgill (2009), str. 83–84.
  30. ^ Trudgill (2009), str. 81.
  31. ^ Szende (1994), str. 94.
  32. ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 119.
  33. ^ Jolkesky (2009), s. 676–677, 682.
  34. ^ Thackston (2006a), str. 1.
  35. ^ Khan & Lescot (1970), s. 8-16.
  36. ^ Wheelockova latina (1956).
  37. ^ Gussenhoven & Aarts (1999), str. 159.
  38. ^ Peters (2006), str. 119.
  39. ^ Verhoeven (2007), str. 221.
  40. ^ A b C d Kámen (2002), str. 600.
  41. ^ A b Gilles & Trouvain (2013), str. 70.
  42. ^ A b Vanvik (1979), s. 13, 17.
  43. ^ A b Kristoffersen (2000), s. 16–17.
  44. ^ A b C Popperwell (2010), str. 26.
  45. ^ A b Vanvik (1979), str. 17.
  46. ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
  47. ^ A b Peters (2017), str. ?
  48. ^ A b Rychlý Mowitz (1975), str. 2.
  49. ^ A b Kráľ (1988), str. 92.
  50. ^ A b Doke & Mofokeng (1974), str. ?
  51. ^ Engstrand (1999), str. 140.
  52. ^ Rosenqvist (2007), str. 9.
  53. ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
  54. ^ Šewc-Schuster (1984), str. 20.
  55. ^ Šewc-Schuster (1984), s. 32–33.
  56. ^ Tiersma (1999), str. 10.
  57. ^ Bamgboṣe (1969), str. 166.

Reference

  • Árnason, Kristján (2011), Fonologie islandštiny a faerštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0-19-922931-4
  • Asu, Eva Liina; Teras, Pire (2009), „estonština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 39 (3): 367–372, doi:10.1017 / s002510030999017x
  • Bamgboṣe, Ayọ (1966), Gramatika Yoruba, [West African Languages ​​Survey / Institute of African Studies], Cambridge: Cambridge University Press
  • Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN  0-203-97876-5
  • Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
  • Chen, Yiya; Gussenhoven, Carlos (2015), „Čínská Šanghaj“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 321–327, doi:10.1017 / S0025100315000043
  • Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN  978-0-415-50650-2
  • Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
  • Dankovičová, Jana (1999), „česká“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 70–74, ISBN  0-521-65236-7
  • Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN  9783929075083
  • Deterding, David (2000), "Měření / eɪ / a / oʊ / samohlásky mladých mluvčích angličtiny v Singapuru “, Brown, Adam; Deterding, David; Ling, Low Ee Ling (eds.), Anglický jazyk v Singapuru: Výzkum výslovnosti, Singapur: Singapurská asociace pro aplikovanou lingvistiku, s. 93–99
  • Doke, Clement Martyn; Mofokeng, S.Machabe (1974), Učebnice Southern Sotho Grammar (3. vyd.), Cape Town: Longman Southern Africa, ISBN  0-582-61700-6
  • Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN  978-3-411-04067-4
  • Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN  0-521-63751-1
  • Fast Mowitz, Gerhard (1975), Sistema fonológico del idioma achual, Lima: Instituto Lingüístico de Verano
  • Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
  • Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
  • Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
  • Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29: 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
  • Hall, Christopher (2003) [nejprve publikováno 1992], Moderní německá výslovnost: Úvod pro mluvčí angličtiny (2. vyd.), Manchester: Manchester University Press, ISBN  0-7190-6689-1
  • Harrington, J .; Cox, F .; Evans, Z. (1997), „Akustická fonetická studie širokých, obecných a kultivovaných australských anglických samohlásek“, Australian Journal of Linguistics, 17: 155–84, doi:10.1080/07268609708599550
  • Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2009), „Fonologia e prosódia do Kaingáng falado em Cacique Doble“, Anais do SETACampinas: Editora do IEL-UNICAMP, 3: 675–685
  • Khan, Sameer ud Dowla; Weise, Constanze (2013), „Upper Saxon (Chemnitz dialect)“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (2): 231–241, doi:10.1017 / S0025100313000145
  • Kráľ, Ábel (1988), Pravidlá slovenskej výslovnosti, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo
  • Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0-19-823765-5
  • Ladefoged, Petere; Johnson, Keith (2010), Kurz fonetiky (6. vydání), Boston, Massachusetts: Wadsworth Publishing, ISBN  978-1-4282-3126-9
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN  978-0-631-19815-4.
  • Lass, Roger (2002), „South African English“, v Mesthrie, Rajend (ed.), Jazyk v Jižní Africe, Cambridge University Press, ISBN  9780521791052
  • Mahboob, Ahmar; Ahmar, Nadra H. (2004), „Pákistánská angličtina: fonologie“, Schneider, Edgar W. (ed.), Příručka odrůd angličtiny, 1, Berlín; New York: Mouton de Gruyter, s. 1003–1015
  • Matthews, William (1938), Cockney, minulost a současnost: krátká historie dialektu Londýna, Detroit: Gale Research Company
  • Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
  • Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
  • Peters, Jörg (2017), „Saterland Frisian“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, doi:10.1017 / S0025100317000226
  • Popperwell, Ronald G. (2010) [nejprve publikováno 1963], Výslovnost norštiny, Cambridge University Press, ISBN  978-0-521-15742-1
  • Roach, Peter (2004), "Britská angličtina: Přijatá výslovnost", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 239–245, doi:10.1017 / S0025100304001768
  • Roca, Iggy; Johnson, Wyn (1999), Kurz fonologie, Blackwell Publishing
  • Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
  • Rosenqvist, Håkan (2007), Uttalsboken: svenskt uttal i praktik och teori, Stockholm: Natur & Kultur, ISBN  978-91-27-40645-2
  • Šewc-Schuster, Hinc (1984), Gramatika hornjo-serbskeje rěče, Budyšin: Ludowe nakładnistwo Domowina
  • Šimáčková, Šárka; Podlipský, Václav Jonáš; Chládková, Kateřina (2012), „Česky se mluví v Čechách a na Moravě“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (2): 225–232, doi:10.1017 / S0025100312000102
  • Stone, Gerald (2002), „lužickosrbština (horní a dolní)“, Comrie, Bernard; Corbett, Greville G. (eds.), Slovanské jazyky, Londýn a New York: Routledge, s. 593–685, ISBN  9780415280785
  • Szende, Tamás (1994), „Ilustrace IPA: maďarština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 24 (2): 91–94, doi:10.1017 / S0025100300005090
  • Ternes, Elmer; Vladimirova-Buhtz, Tatjana (1999), „bulharština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, str. 55–57, ISBN  0-521-63751-1
  • Tiersma, Peter Meijes (1999) [nejprve publikováno 1985 v Dordrechtu společností Foris Publications], Fríská referenční gramatika (2. vyd.), Ljouwert: Fryske Akademy, ISBN  90-6171-886-4
  • Traunmüller, Hartmut (1982), „Vokalismus in der westniederösterreichischen Mundart.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik, 2: 289–333
  • Trudgill, Peter (2009), „Systémy samohlásek řeckého dialektu, teorie disperze samohlásek a sociolingvistická typologie“, Journal of Greek Linguistics, 9 (1): 80–97, doi:10.1163 / 156658409X12500896406041
  • Uldall, Hans Jørgen (1933), Dánský fonetický čtenář„London fonetický čtenář, London: University of London Press
  • Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN  82-990584-0-6
  • Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 245, doi:10.1017 / S0025100305002173
  • Verhoeven, Jo (2007), „Belgický limburský dialekt Hamonta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 219–225, doi:10.1017 / S0025100307002940
  • Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 2: Britské ostrovy (str. I – xx, 279–466), svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN  0-52128540-2 , 0-52128541-0 .
  • Wissing, Daan (2016). „Afrikánština fonologie - inventář segmentů“. Taalportaal. Archivováno z původního dne 15. dubna 2017. Citováno 16. dubna 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy