Neznělé velar plosive - Voiceless velar plosive
| Neznělé velar plosive | |
|---|---|
| k | |
| Číslo IPA | 109 |
| Kódování | |
| Subjekt (desetinný) | k |
| Unicode (hex) | U + 006B |
| X-SAMPA | k |
| Braillovo písmo |  |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
The neznělé velar plosive nebo stop je typ souhláskový zvuk používaný téměř ve všech mluvené jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨k⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je k.
The [k] zvuk je velmi běžný zvuk napříč jazyky. Většina jazyků má alespoň rovinu [k]a některé rozlišují více než jednu odrůdu. Většina Indoárijské jazyky, jako hindština a bengálský, mají obousměrný kontrast mezi sání a prostý [k]. Pouze několika jazykům chybí neznělý velární plosive, např. Tahitian.
Některé jazyky mají neznělé pre-velar plosive,[1] který je kloubově o něco více vpředu ve srovnání s místem artikulace prototypového velar plosive, i když ne tak vpředu jako prototyp palatal plosive.
Naopak, některé jazyky mají neznělé post-velar plosive,[2] který je mírně artikulován za místem artikulace prototypového velar plosive, i když ne tak zpět jako prototyp uvular plosive.
Funkce
Vlastnosti neznělé velar stop:
- Své způsob artikulace je okluzivní, což znamená, že se vytváří překážkou proudění vzduchu v hlasovém traktu. Protože souhláska je také ústní, bez č nosní vývod, proudění vzduchu je zcela blokováno a souhláska je a plosivní.
- Své místo artikulace je velární, což znamená, že je kloubově spojeno se zadní částí jazyk (hřbet) na měkké patro.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Odrůdy
| IPA | Popis |
|---|---|
| k | prostý k |
| kʰ | sání k |
| kʲ | palatalizováno k |
| kʷ | labializováno k |
| k̚ | k s žádné zvukové uvolnění |
| k̬ | vyjádřený k |
| k͈ | čas k |
| kʼ | ejective k |
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Abcházi | ақалақь/Ak̇halak̇h “ | [ˈAkalakʲ] | 'město' | Vidět Abcházská fonologie | |
| Adyghe | Shapsug | кьэт/k 'atd |  [kʲat] (Pomoc ·informace ) | 'kuře' | Nářeční; odpovídá [t͡ʃ] v jiných dialektech. |
| Temirgoy | пскэн/ pskėn | [pskan] | 'kašlat' | ||
| Ahtna | GIstaann | [kɪstʰɐːn] | 'šest' | ||
| Aleut[3] | kiikax̂ | [kiːkaχ] | ‚brusinkový keř ' | ||
| arabština | Moderní standard[4] | كتب/kutib | [ˈKatabɐ] | 'napsal' | Vidět Arabská fonologie |
| Arménský | Východní[5] | քաղաք/ k'aġak '/ k'aghak | [kʰɑˈʁɑkʰ] | 'město' | Kontrastuje s nepoškozenou formou. |
| Asámština | কম/ kom | [kɔm] | 'méně' | ||
| Asyrská neoaramejština | kuleh | [kulɛː] | 'Všechno' | Používá se ve většině odrůdy, s výjimkou Urmia a Nochiya dialekty kde odpovídá [t͡ʃ ]. | |
| Baskičtina | katu | [kat̪u] | 'kočka' | ||
| bengálský | কম/ kom | [kɔm] | 'méně' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Bengálská fonologie | |
| bulharský | как/ kak | [kak] | 'jak' | Vidět Bulharská fonologie | |
| Katalánština[6] | quinze | [ˈKinzə] | 'patnáct' | Vidět Katalánština fonologie | |
| čínština | Kantonský | 家 / GA | [kaː˥] | 'Domov' | Kontrastuje s aspirovanými nebo labializovanými formami. Vidět Kantonská fonologie |
| Hokkien | 歌 koa | [kua] | 'píseň' | ||
| Mandarinka | 高 / GÁo | [kɑʊ˥] | 'vysoký' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Mandarínská fonologie | |
| čeština | kost | [kost] | 'kost' | Vidět Česká fonologie | |
| dánština | Standard[7] | Gtak jako | [ˈKɔ̽ːs] | 'husa' | Obvykle přepisován v IPA s ⟨ɡ̊⟩ Nebo ⟨ɡ⟩. Kontrastuje s aspirovanou formou, která je obvykle přepisována v IPA s ⟨kʰ⟩ Nebo ⟨k⟩. Vidět Dánská fonologie |
| holandský[8] | koning | [ˈKoːnɪŋ] | 'král' | Vidět Holandská fonologie | |
| Angličtina | kje | [kʰɪs] | 'pusa' | Vidět Anglická fonologie | |
| esperanto | rakna | [raˈkonto] | 'příběh' | Vidět Fonologie esperanta | |
| estonština | kõik | [kɤik] | 'Všechno' | Vidět Estonská fonologie | |
| esperanto | kato | [kato] | 'kočka' | ||
| Filipínský | kuto | [ˈKuto] | ‚vši ' | ||
| Finština | kAkku | [kɑkːu] | 'dort' | Vidět Finská fonologie | |
| francouzština[9] | Cabinet | [kabinɛ] | 'kancelář' | Vidět Francouzská fonologie | |
| Gruzínský[10] | ქვა/ kva | [kʰva] | 'kámen' | ||
| Němec | K.äfig | [ˈKʰɛːfɪç] | 'klec' | Vidět Standardní německá fonologie | |
| řecký | καλόγερος / kalógeros | [kaˈlo̞ʝe̞ro̞s̠] | 'mnich' | Vidět Novořecká fonologie | |
| Gudžarátština | કાંદો/ kaṃde | [kɑːnd̪oː] | 'cibule' | Vidět Gudžarátská fonologie | |
| hebrejština | כסף / kzde | [ˈKesef] | 'peníze' | Vidět Moderní hebrejská fonologie | |
| Hiligaynon | kadlaw | [kad̪law] | 'smích' | ||
| hindustánský | काम / کام | [kɑːm] | 'práce' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Hindustani fonologie | |
| maďarský | Akknebo | [ɒkkor] | 'pak' | Vidět Maďarská fonologie | |
| italština[11] | Cjako | [ˈKäːzä] | 'Dům' | Vidět Italská fonologie | |
| japonský[12] | 鞄 / kzákaz | [kabaɴ] | 'kabelka' | Vidět Japonská fonologie | |
| Kagayanen[13] | kalag | [kað̞aɡ] | 'duch' | ||
| korejština | 감자 / kamja | [kamdʐa] | 'brambor ' | Vidět Korejská fonologie | |
| Lakota | kimímela | [kɪˈmɪmela] | 'motýl' | ||
| Lucemburština[14] | Geess | [ˈKeːs] | 'koza' | Méně často vyjádřený [ɡ ]. Obvykle se přepisuje na IPA jako ⟨ɡ⟩ a kontrastuje s aspirovanou formou, která se obvykle přepisuje ⟨k⟩.[14] Vidět Lucemburská fonologie | |
| Makedonština | кој | [kɔj] | 'SZO' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Maráthština | कवच | [kəʋət͡s] | 'zbroj' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Maráthština fonologie | |
| Malajština | kAki | [käki] | 'noha' | ||
| Nepálština | .ेSpíše | [keɾä] | 'banán' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Nepálská fonologie | |
| Norština | kAkE | [kɑːkɛ] | 'dort' | Vidět Norská fonologie | |
| Odia | କାମ/ kāma | [kämɔ] | 'práce' | Kontrastuje s aspirovanou formou. | |
| Paštštino | كال/ Kal | [kɑl] | 'rok' | ||
| Peršan | کیمچی / kimci | [kimt͡ʃi] | 'kimchi' | ||
| polština[15] | buk | [ˈBuk] (Pomoc ·informace ) | 'buk' | Vidět Polská fonologie | |
| portugalština[16] | Corpo | [ˈKoɾpu] | 'tělo' | Vidět Portugalská fonologie | |
| Pandžábský | ਕਰ/کر / kar | [kəɾ] | 'dělat' | Kontrastuje s aspirovanou formou. | |
| rumunština[17] | Ca | [ˈKɨnd] | 'když' | Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština[18] | короткč/ korotkiy | [kɐˈrotkʲɪj] (Pomoc ·informace ) | 'krátký' | Vidět Ruská fonologie | |
| Srbochorvatština[19] | кост / kost | [kȏːs̪t̪] | 'kost' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slovák | kosť | [kɔ̝sc̟] | 'kost' | Vidět Slovenská fonologie | |
| španělština[20] | Cjako | [ˈKäsä] | 'Dům' | Vidět Španělská fonologie | |
| švédský | kÓ | [ˈKʰuː] | 'kráva' | Vidět Švédská fonologie | |
| Sylheti | ꠇꠤꠔꠣ/ kita | [kɪt̪à] | 'co' | ||
| Telugština | కాకి / kāki | [kāki] | 'vrána' | ||
| Thai | ไก่/ kị̀ | [kaj˨˩] | 'kuře' | Kontrastuje s aspirovanou formou. | |
| turečtina | kulak | [kʰuɫäk] | 'ucho' | Vidět Turecká fonologie | |
| Ubykh | кауар / kawar | [kawar] | 'lamela' | Nalezeno převážně v půjčkách Vidět Ubykh fonologie | |
| ukrajinština[21] | колесо/ koleso | [ˈKɔɫɛsɔ] | 'kolo' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
| vietnamština[22] | Cdopoledne | [kam] | 'oranžový' | Vidět Vietnamská fonologie | |
| velština | Calon | [kalɔn] | 'srdce' | Vidět Velšská fonologie | |
| Západofríské | keeal | [kɪəl] | 'tele ' | Vidět Západofríská fonologie | |
| Yi | ꇰ / GE | [kɤ˧] | 'bláhový' | Kontrasty sání a neočekávané formy. | |
| Zapotec | Tilquiapan[23] | Canza | [kanza] | 'chůze' | |
Viz také
Poznámky
- ^ Místo „pre-velar“ jej lze nazvat „advanced velar“, „fronted velar“, „front-velar“, „palato-velar“, „post-palatal“, „retractal palatal“ nebo „backed palatal“.
- ^ Místo výrazu „post-velar“ jej lze nazvat „retracted velar“, „backed velar“, „pre-uvular“, „advanced uvular“ nebo „fronted uvular“.
- ^ Ladefoged (2005), str. 165.
- ^ Thelwall (1990), str. 37.
- ^ Dum-Tragut (2009), str. 13.
- ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 53.
- ^ Basbøll (2005:61)
- ^ Gussenhoven (1992), str. 45.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ Shosted & Chikovani (2006), str. 255.
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 117.
- ^ Okada (1999), str. 117.
- ^ Olson a kol. (2010), str. 206–207.
- ^ A b Gilles & Trouvain (2013:67–68)
- ^ Jassem (2003), str. 103.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
- ^ DEX Online: [1]
- ^ Padgett (2003), str. 42.
- ^ Landau a kol. (1999), str. 66.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 255.
- ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
- ^ Thompson (1959), str. 458–461.
- ^ Merrill (2008), str. 108.
Reference
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 0-203-97876-5
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN 9783929075083
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L. (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Olson, Kenneth; Mielke, Jeff; Sanicas-Daguman, Josephine; Pebley, Carol Jean; Paterson, Hugh J., III (2010), „Fonetický stav (inter) zubního aproximanta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 199–215, doi:10.1017 / S0025100309990296
- Padgett, Jaye (2003), „Contrast and Post-Velar Fronting in Russian“, Přirozený jazyk a lingvistická teorie, 21 (1): 39–87, doi:10.1023 / A: 1021879906505
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Thelwall, Robin (1990), „arabština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 20 (2): 37–41, doi:10.1017 / S0025100300004266
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
- Landau, Ernestina; Lončarića, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 978-0-521-65236-0
externí odkazy
- Seznam jazyků s [k] na PHOIBLE
