Neznělá hlasová frikativa - Voiceless glottal fricative - Wikipedia

Souhlásky následované horním indexem ʰ viz Nasávaná souhláska.
Neznělá hlasová frikativa
h
Číslo IPA146
Kódování
Subjekt (desetinný)h
Unicode (hex)U + 0068
X-SAMPAh
Braillovo písmo⠓ (body Braillova písma-125)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The neznělá hlasová frikativa, někdy nazývané hlasový glotální přechod, a někdy nazýván aspirovat,[1][2] je typ zvuku používaný v některých mluvený jazyky že vzory jako a frikativní nebo přibližný souhláska fonologicky, ale často postrádá obvyklé fonetický vlastnosti souhlásky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨h⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je h, Ačkoli [h] byl popsán jako a neznělý samohláska protože v mnoha jazycích postrádá místo a způsob artikulace prototypové souhlásky, stejně jako výšku a zázemí prototypové samohlásky:

[h a ɦ] byly popsány jako neznělé nebo dechově vyjádřené protějšky samohlásek, které je následují [ale] tvar hlasového ústrojí […] je často jednoduše tvar okolních zvuků. […] V těchto případech je tedy vhodnější zohlednit h a ɦ jako segmenty, které mají pouze laryngeální specifikaci a nejsou označeny pro všechny ostatní funkce. Existují i ​​další jazyky [jako hebrejština a arabština], které ukazují jednoznačnější posun formantových frekvencí pro h, což naznačuje, že má [glottální] zúžení spojené s jeho výrobou.[3]

Chromý kontrastuje s neznělými a vyjádřenými hlasovými frikativy.[4]

Funkce

Vlastnosti „hlasu bez hlasu“:

  • V některých jazycích má zúžené způsob artikulace a frikativní. Avšak v mnoha, ne-li ve většině, jde o přechodný stav glottis, bez jakéhokoli jiného způsobu artikulace než jeho fonačního typu. Protože neexistuje žádné jiné zúžení, které by vyvolalo tření v hlasovém traktu v jazycích, které znají, mnoho fonetiků[SZO? ] již nezvažuji [h] být frikativem. Termín „frikativní“ je však obecně zachován z historických důvodů.
  • Může mít ráz místo artikulace. Nemusí však mít frikční artikulaci, v takovém případě termín „glottal“ odkazuje pouze na povahu jeho fonace a nepopisuje umístění striktury ani turbulence. Všechny souhlásky kromě glottalů a všech samohlásek mají kromě stavu glottis také individuální artikulační místo. Stejně jako u všech ostatních souhlásek, okolní samohlásky ovlivňují výslovnost [h], a [h] byl někdy představován jako neznělá samohláska, která má místo artikulace těchto okolních samohlásek.
  • Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže může přijímat zvuky sousedních zvuků.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Protože zvuk není vytvářen prouděním vzduchu přes jazyk, zvuk centrální –postranní dichotomie neplatí.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
AdygheShapsugхыгь/ khyg '[həɡʲ]'Nyní'Odpovídá [X] v jiných dialektech.
Albánechhněv[ahoj][stres? ]‚milosti '
arabštinaModerní standard[5]هائل/ Haa'il[Haˈl]'obrovský'Vidět Arabská fonologie
ArménskýVýchodní[6]հայերեն/ senoO tomto zvuku[hɑjɛɾɛn] (Pomoc ·informace )‚Arménský '
Asyrian / SyriacVýchodníܗܝܡܢܘܬܐ/ heemaanuutha[heːmaːnuːtʰa]'víra'
AsturianJih-centrální dialektyḥuerza[ˈHweɾθɐ]'platnost'F- se v některých jihovýchodních dialektech stává [h] před -ue / -ui. Lze také realizovat jako [ħ, ʕ, ɦ, x, χ]
Orientální dialektyḥacer[haˈθeɾ]"dělat"F- se stává [h] v orientálních dialektech. Lze také realizovat jako [ħ, ʕ, ɦ, x, χ]
Avarгьа[ha]'přísaha'
Ázerbájdžánhv[hɪn]‚kurník '
BaskičtinaSeverovýchodní dialekty[7]hirur[hiɾur]'tři'Může být vyjádřen [ɦ ] namísto.
bengálskýহাওয়া/ haoua[hao̯a]'vítr'
BerberskýAherkus[ahərkus]'bota'
Cantabrianmuḥehm[muˈheɾ]'žena'F- se stává [h]. Ve většině dialektů také -LJ- a -C'L-. Lze také realizovat jako [ħ, ʕ, ɦ, x, χ]
Čečenecхӏара / hara[hɑrɐ]'tento'
čínštinaKantonský海 / hóiO tomto zvuku[hɔːi̯˧˥]'moře'Vidět Kantonská fonologie
Tchajwanská mandarinka海 / h.iO tomto zvuku[haɪ̯˨˩˦]Velar fricative [X] pro Standardní čínština. Vidět Standardní čínská fonologie
dánština[4]hnás[ˈHuːˀs]'Dům'Často vyjádřený [ɦ ] když mezi samohláskami.[4] Vidět Dánská fonologie
Angličtinahdobře[haɪ̯]'vysoký'Vidět Anglická fonologie a H-dropping
esperantohejmo[ˈHejmo]'Domov'Vidět Fonologie esperanta
Východní LombardVal CamonicaBresA[ˈBrɛha]'Brescia 'Odpovídá / s / v jiných odrůdách.
estonštinahammas[ˈHɑmˑɑs]'zub'Vidět Estonská fonologie
Faerskýhna[hoːn]'ona'
Finštinahammas[ˈHɑmːɑs]'zub'Vidět Finská fonologie
francouzštinabelgickýhotte[hɔt]'košík'Nalezeno v regionu Lutych. Vidět Francouzská fonologie
GalicijštinaZápadní, centrální a některé orientální dialektyGato[ˈHätʊ]'kočka'Realizace [g] v některých dialektech. Může být také realizováno jako

[ɦ, ʕ, x, χ, ʁ, ɡʰ]. Vidět gheada.

Gruzínský[8]ჰავა/ hava[hɑvɑ]‚klima '
Němec[9]Hosel[má]'nenávist'Vidět Standardní německá fonologie
řeckýKypřan[10]μαχαζί/ mahazi[mahaˈzi]'prodejna'Allophone z /X/ před /A/.
havajský[11]haka[ˈHɐkə]'police'Vidět Havajská fonologie
hebrejštinaהַר/ Har[har]'hora'Vidět Moderní hebrejská fonologie
hindštinaStandard[5]हम/šunka[ˈHəm]'my'Vidět Hindustani fonologie
Hmonghawm[haɨ̰]'uctít'
maďarskýhelyes[ˈHɛjɛʃ]'že jo'Vidět Maďarská fonologie
irštinashRoich[hɾˠɪç]'dosáhla'Zobrazuje se jako lenited forma 'f', 's' a 't', stejně jako příležitostně slovo-iniciála jako 'h' ve vypůjčených slovech. Vidět Irská fonologie.
italštinatoskánský[12]i Capitani[iˌhäɸiˈθäːni]‚kapitáni 'Intervocalic allophone of / k /.[12] Vidět Italská fonologie
japonskýす は だ / suhada[sɨᵝhada]‚holá kůže 'Vidět Japonská fonologie
korejština하루 / haru[hɐɾu]'den'Vidět Korejská fonologie
Kabardianтхылъхэ/ tkhyl "khė[tχɪɬhɑ]‚knihy '
Lakotaho[ho]'hlas'
Laoຫ້າ/ haa[haː˧˩]'Pět'
LeoneseguajE[ˈWahe̞]'chlapec'
Lezgianгьек/ g'ek[hek]'lepidlo'
LimburskýNěkteré dialekty[13][14]hano[hɔːs]'rukavice'Vyjádřený [ɦ ] v jiných dialektech. Ukázkové slovo je z Weert dialekt.
Lucemburština[15]hei[hɑ̝ɪ̯]'tady'Vidět Lucemburská fonologie
Malajštinahari[hari]'den'
Mutsunhučekniš[hut͡ʃɛkniʃ]'Pes'
Navajohastiin[hàsd̥ìːn]'pane'
Norštinahatt[hɑtː]'čepice'Vidět Norská fonologie
Paštštinoهو/ Ho[ho]'Ano'
Peršanهفت/ Haft[hæft]‚sedm 'Vidět Perská fonologie
Pirahãhi[Ahoj]'on'
portugalštinaMnoho brazilský dialekty[16]marreta[maˈhetɐ]'perlík'Allophone z / ʁ /. [h, ɦ] jsou okrajové zvuky pro mnoho reproduktorů, zejména mimo Brazílii. Vidět Portugalská fonologie
Většina dialektůHonda[ˈHõ̞dɐ]'Honda '
Minas Gerais (horský dialekt)Arte[ˈAhtʃ]'umění'
Hovorový brazilský[17][18]chuvisco[ɕuˈvihku]'mrholení'Odpovídá buď / s / nebo / ʃ / (v závislosti na dialektu) v slabice coda. Může být také smazáno.
rumunštinahna[həts]'uzda'Vidět Rumunská fonologie
Srbochorvatštinachorvatský[19]hmelj[hmê̞ʎ̟]'chmel'Allophone z /X/ když je počáteční v shluku souhlásek.[19] Vidět Srbochorvatská fonologie
španělština[20]Andaluský a Extremaduran španělštinahjá jdu[ˈHiɣo̞]'fík'Odpovídá Stará španělština / h /, který byl vyvinut z latiny / f /, ale tlumený v jiných dialektech.
Mnoho dialektůobispo[o̞ˈβ̞ihpo̞]'biskup'Allophone z / s / na konci slabiky. Vidět Španělská fonologie
Některé dialektyjaca[Akahaka]'poník'Odpovídá /X/ v jiných dialektech.
švédskýhatt[čepice]'čepice'Vidět Švédská fonologie
Sylhetiꠢꠣꠝꠥꠇ/ hamukh[hamux]'hlemýžď'
Thaiห้า/ haa[haː˥˩]'Pět'
turečtinahalı[häˈɫɯ]'koberec'Vidět Turecká fonologie
Ubykhдуаха[dwaha]'modlitba'Vidět Ubykh fonologie
UrduStandard[5]ہم/ Šunka[ˈHəm]'my'Vidět Hindi-urdština fonologie
vietnamština[21]hiểu[hjew˧˩˧]'rozumět'Vidět Vietnamská fonologie
velštinahaul[Haˈl]'slunce'Vidět Velšský pravopis
Západofrískéhoeke[ˈHukə]'roh'
Yiꉐ / hxA[ha˧]'sto'

Viz také

Poznámky

  1. ^ Smyth (1920, §16: popis zastávek a h)
  2. ^ Wright & Wright (1925, §7h: počáteční h)
  3. ^ Ladefoged & Maddieson (1996:325–326)
  4. ^ A b C Grønnum (2005:125)
  5. ^ A b C Thelwall (1990:38)
  6. ^ Dum-Tragut (2009:13)
  7. ^ Hualde & Ortiz de Urbina (2003:24)
  8. ^ Shosted & Chikovani (2006:255)
  9. ^ Kohler (1999:86–87)
  10. ^ Arvaniti (1999:175)
  11. ^ Ladefoged (2005:139)
  12. ^ A b Hall (1944:75)
  13. ^ Heijmans & Gussenhoven (1998:107)
  14. ^ Peters (2006:117)
  15. ^ Gilles & Trouvain (2013:67–68)
  16. ^ Barbosa & Albano (2004:5–6)
  17. ^ (v portugalštině) Federální univerzita v Pará - výslovnost / s / a její variace v portugalštině obce Bragança
  18. ^ (v portugalštině) Federální univerzita v Riu de Janeiru - variace post-vocallic / S / v projevu Petrópolis, Itaperuna a Paraty
  19. ^ A b Landau a kol. (1999:68)
  20. ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003:258)
  21. ^ Thompson (1959:458–461)

Reference

  • Arvaniti, Amalia (1999), „Kyperská řečtina“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 29 (2): 173–178, doi:10.1017 / S002510030000654X
  • Barbosa, Plínio A .; Albano, Eleonora C. (2004), „brazilská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 227–232, doi:10.1017 / S0025100304001756
  • Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
  • Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
  • Grønnum, Nina (2005), Fonetik og fonologi, Almen og Dansk (3. vyd.), Kodaň: Akademisk Forlag, ISBN  87-500-3865-6
  • Hall, Robert A. Jr. (1944). "Italské fonémy a pravopis". Italica. Americká asociace učitelů italštiny. 21 (2): 72–82. doi:10.2307/475860. JSTOR  475860.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Heijmans, Linda; Gussenhoven, Carlos (1998), "Holandský dialekt Weert" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1–2): 107–112, doi:10.1017 / S0025100300006307
  • Hualde, José Ignacio; Ortiz de Urbina, Jon, eds. (2003), Gramatika baskičtiny, Berlín: Mouton de Gruyter, ISBN  3-11-017683-1
  • Kohler, Klaus (1999), „Němec“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 86–89, ISBN  0-521-63751-1
  • Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN  978-0-631-19815-4.
  • Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN  0-521-65236-7
  • Laufer, Asher (1991), "Fonetické znázornění: Glottal Fricatives", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 21 (2): 91–93, doi:10.1017 / S0025100300004448
  • Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
  • Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
  • Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
  • Smyth, Herbert Weir (1920). Řecká gramatika pro vysoké školy. Americká knižní společnost. Citováno 1. ledna 2014 - přes CCEL.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Thelwall, Robin (1990), „Ilustrace IPA: arabština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 20 (2): 37–41, doi:10.1017 / S0025100300004266
  • Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR  411232
  • Wright, Joseph; Wright, Elizabeth Mary (1925). Stará anglická gramatika (3. vyd.). Oxford University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy