Blízká střední přední nezaokrouhlá samohláska - Close-mid front unrounded vowel
Blízká střední přední nezaokrouhlá samohláska | |
---|---|
E | |
Číslo IPA | 302 |
Kódování | |
Subjekt (desetinný) | e |
Unicode (hex) | U + 0065 |
X-SAMPA | E |
Braillovo písmo | ![]() |
Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc |
IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The těsně dopředu přední neobsazená samohláskanebo střední dopředu nezaokrouhlená samohláska,[1] je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvených jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨E⟩.
Pro blízkou střední přední nezaokrouhlenou samohlásku, která je obvykle přepsána symbolem ⟨ɪ⟩ Nebo ⟨i⟩, Viz blízko-zavřít přední unrounded samohláska. Pokud je obvyklý symbol ⟨E⟩, Samohláska je uvedena zde.
Funkce
- Své výška samohlásky je zblízka, také známý jako high-mid, což znamená, že jazyk je umístěn na půli cesty mezi a zavřít samohlásku (A vysoká samohláska ) a a střední samohláska.
- Své samohláska záda je přední, což znamená, že jazyk je umístěn v ústech dopředu, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako a souhláska.
- to je nezaokrouhlený, což znamená, že rty nejsou zaoblené.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
afrikánština | Standard[2] | bEd | [sázka] | 'postel' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɛ⟩. Výška se pohybuje mezi středem [E] a střední [ɛ̝ ].[2] Vidět Afrikánština fonologie |
arabština | Standard | مَجۡر۪ىٰهَا/ Maǧreehaa | [mad͡ʒ.reː.haː] | Vidět imalah | |
Ázerbájdžánština | GEcə | [ɟeˈd͡ʒæ] | 'noc' | ||
Bavorský | Amstettenský dialekt[3] | [potřebný příklad ] | |||
Breton[4] | danEG | [ˈDãːnek] | „dánský jazyk“ | Nepřízvučný / ɛ / může být střední [ɛ̝ ] nebo zblízka [E ] namísto.[4] | |
Katalánština[5] | mEs | [měsíc] | 'více' | Vidět Katalánština fonologie | |
čínština | Šanghajština[6] | 该/ kè | [ke̠ʔ˩] | 'by měl' | Téměř vpředu; realizace / ɛ /, který se objevuje pouze v otevřených slabikách. Foneticky je téměř totožný s / ɪ / ([ɪ̞ ]), který se objevuje pouze v uzavřených slabikách.[6] |
dánština | Standard[7][8] | h…l | [ˈHeːˀl] | 'pata' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɛː⟩. Vidět Dánská fonologie |
holandský | belgický[9] | vreemd | [vreːmt] | 'podivný' | V Nizozemsku často dvojhláska na [eɪ]. Vidět Holandská fonologie |
Angličtina | Australan[10] | bEd | [postel] | 'postel' | Vidět Australská anglická fonologie |
Nový Zéland[11] | Výška se u širokých odrůd liší od blízké až po střední u odrůdy kultivované.[11] Vidět Novozélandská anglická fonologie | ||||
Obecný Američan[12] | mano | [mě] | 'smět' | Nejčastěji uzavírací dvojhláska [eɪ].[12] | |
Obecně indický[13] | |||||
Generál pákistánský[14] | Může to být dvojhláska [eɪ] místo toho, v závislosti na reproduktoru. | ||||
Geordie[15] | |||||
skotský[16] | |||||
Singapurský[17] | |||||
Ulster[18] | Výrazný [ɛː ~ iə] v Belfastu. | ||||
Nějaký Cardiff Řečníci[19] | squjsou | [skweː] | 'náměstí' | Častěji open-mid [ɛː ].[19] | |
Yorkshire[20] | plano | [ple̞ː] | 'hrát si' | ||
skotský[16] | bit | [bë̞ʔ] | 'bit' | Blízko vpředu,[16] možná [ɪ ] (taky [ə ]) místo pro ostatní reproduktory. | |
Londýňan[21] | bird | [bɛ̝̈ːd] | 'pták' | Téměř vpředu; příležitostná realizace / ɜː /. Může to být zaoblené [œ̝ː ] nebo častěji unrounded central [ɜ̝ː ] namísto.[21] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɜː⟩. | |
estonština[22] | kEha | [ˈKeɦɑ̝ˑ] | 'tělo' | Vidět Estonská fonologie | |
francouzština[23][24] | kráskaE | [bot̪e] | 'krása' | Vidět Francouzská fonologie | |
Němec | Standard[25][26] | Seele | ![]() | 'duše' | Vidět Standardní německá fonologie |
Mnoho řečníků[27] | JAger | [ˈJeːɡɐ] | 'lovec' | Výsledek / ɛː – eː / fúze se všeobecně vyskytuje v severním Německu, východním Německu a východním Rakousku (často dokonce ve formálním projevu) a v některých dalších regionech.[27] Vidět Standardní německá fonologie | |
Jižní akcenty[28] | BEtt | [sázka] | 'postel' | Společná realizace / ɛ / v jižním Německu, Švýcarsku a Rakousku.[28] Vidět Standardní německá fonologie | |
Švábský přízvuk[28] | Kontrastuje s otevřeným středem [ɛ ].[28] Vidět Standardní německá fonologie | ||||
řecký | Sfakian[29] | [potřebný příklad ] | Odpovídá polovině [E ] v moderní standardní řečtině.[30] Vidět Novořecká fonologie | ||
hebrejština[31] | כן/ Ken | [ke̞n] | 'Ano' | Hebrejské samohlásky nejsou ve scénáři zobrazeny, viz Niqqud a Moderní hebrejská fonologie | |
maďarský[32] | hEt | [heːt] | ‚sedm ' | Také popisováno jako střední [E ].[33] Vidět Maďarská fonologie | |
italština | Standard[34] | SvatýEllE | [ˈS̪t̪elle] | 'hvězdy' | Vidět Italská fonologie |
korejština | 메아리 / mEari | [meɐɾi] | 'echo' | Vidět Korejská fonologie | |
Limburský | Většina dialektů[35][36][37] | leeF | [leːf] | 'milý' | Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt. |
Litevský | tEtE | [t̪eːt̪eː] | 'otec' | „Tete“ a „tėtis“ se běžněji používají než „tėtė“. | |
Norština | lE | [leː] | 'smích' | Ukázkové slovo je z Urban East Norwegian.[38][39] Vidět Norská fonologie | |
Peršan | سه / s | [se] | 'tři' | ||
polština[40] | dziEń | ![]() | 'den' | Allophone z / ɛ / mezi palatal nebo palatalized souhlásky. Vidět Polská fonologie | |
portugalština[41] | mEsa | [ˈMezɐ] | 'stůl' | Vidět Portugalská fonologie | |
ruština[42] | шея/ sheja / sheya | ![]() | 'krk' | Zblízka [E] před a mezi měkkými souhláskami, střední [E] po měkkých souhláskách.[42] Vidět Ruská fonologie | |
Saterland Frisian[43] | tään | [deset] | 'tenký' | Téměř vpředu; obvykle přepsán v IPA s ⟨ɛː⟩. Foneticky je téměř totožný s / ɪ / ([ɪ̞ ]). Samohláska se obvykle přepisuje na IPA s ⟨E⟩ Je vlastně blízko-blízko [E ].[43] | |
slovinština[44] | sEdem | [ˈSèːdəm] | ‚sedm ' | Vidět Slovinská fonologie | |
Sotho[45] | ho jwEtsa | [hʊ̠ʒʷet͡sʼɑ̈] | 'říct' | Kontrasty uzavírají, přibližují a přibližují dopředu nezaokrouhlené samohlásky.[45] Vidět Sotho fonologie | |
švédský | Centrální standard[46][47] | sE | [s̪eː] | 'vidět' | Často dvojhláska [eə̯] (slyšet slovo: ![]() |
Tahitian | vahinE | [vahine] | 'žena' | ||
velština | chwEch | [χweːχ] | 'šest' | Vidět Velšská fonologie | |
Yoruba[48] | [potřebný příklad ] |
Viz také
Poznámky
- ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
- ^ A b Wissing (2016), část „Neokrouhlá samohláska uprostřed vpředu / ɛ /".
- ^ Traunmüller (1982), citováno v Ladefoged & Maddieson (1996:290)
- ^ A b Ternes (1992), str. 433.
- ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 54.
- ^ A b Chen & Gussenhoven (2015), str. 328.
- ^ Grønnum (1998), str. 100.
- ^ Basbøll (2005), str. 45.
- ^ Verhoeven (2005), str. 245.
- ^ Harrington, Cox & Evans (1997).
- ^ A b Gordon & Maclagan (2004), str. 609.
- ^ A b Wells (1982), str. 487.
- ^ Wells (1982), str. 626.
- ^ Mahboob & Ahmar (2004), str. 1010.
- ^ Watt & Allen (2003), s. 268–269.
- ^ A b C Scobbie, Gordeeva a Matthews (2006), str. 7.
- ^ Deterding (2000), str. ?
- ^ „18. týden (ii). Severní Irsko“ (PDF).
- ^ A b Collins & Mees (1990), str. 95.
- ^ Roca & Johnson (1999), str. 179.
- ^ A b Wells (1982), str. 305.
- ^ Asu & Teras (2009), str. 368.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ Collins & Mees (2013), str. 225.
- ^ Kohler (1999), str. 87.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34.
- ^ A b Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 64–65.
- ^ A b C d Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 64.
- ^ Trudgill (2009), str. 83–84.
- ^ Trudgill (2009), str. 81.
- ^ Laufer (1999), str. 98.
- ^ Kráľ (1988), str. 92.
- ^ Szende (1994), str. 92.
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 119.
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999), str. 159.
- ^ Peters (2006), str. 119.
- ^ Verhoeven (2007), str. 221.
- ^ Vanvik (1979), str. 13-14.
- ^ Kvifte & Gude-Husken (2005), str. 4.
- ^ Jassem (2003), str. 106.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
- ^ A b Jones & Ward (1969), str. 41, 44.
- ^ A b Peters (2019), str. ?
- ^ Šuštaršič, Komar & Petek (1999), str. 137.
- ^ A b Doke & Mofokeng (1974), str. ?
- ^ Engstrand (1999), str. 140.
- ^ Rosenqvist (2007), str. 9.
- ^ Bamgboṣe (1966), str. 166.
Reference
- Asu, Eva Liina; Teras, Pire (2009), „estonština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 39 (3): 367–372, doi:10.1017 / s002510030999017x
- Bamgboṣe, Ayọ (1966), Gramatika Yoruba, [West African Languages Survey / Institute of African Studies], Cambridge: Cambridge University Press
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 0-203-97876-5
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Chen, Yiya; Gussenhoven, Carlos (2015), „Čínská Šanghaj“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 321–327, doi:10.1017 / S0025100315000043
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (1990), „The Phonetics of Cardiff English“, Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 87–103, ISBN 1-85359-032-0
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Deterding, David (2000), "Měření / eɪ / a / oʊ / samohlásky mladých mluvčích angličtiny v Singapuru “, Brown, Adam; Deterding, David; Low, Ee Ling (eds.), Anglický jazyk v Singapuru: Výzkum výslovnosti, Singapur: Singapurská asociace pro aplikovanou lingvistiku, s. 93–99
- Doke, Clement Martyn; Mofokeng, S.Machabe (1974), Učebnice Southern Sotho Grammar (3. vyd.), Cape Town: Longman Southern Africa, ISBN 0-582-61700-6
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN 0-521-63751-1
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gordon, Elizabeth; Maclagan, Margaret (2004), „Regionální a sociální rozdíly na Novém Zélandu: fonologie“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 603–613, ISBN 978-3-11-017532-5
- Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Harrington, Jonathan; Cox, Felicity; Evans, Zoe (1997), „Akustická fonetická studie širokých, obecných a kultivovaných australských anglických samohlásek“, Australian Journal of Linguistics, 17 (2): 155–184, doi:10.1080/07268609708599550
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press
- Kohler, Klaus J. (1999), „Němec“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 86–89, ISBN 0-521-65236-7
- Kráľ, Ábel (1988), Pravidlá slovenskej výslovnosti, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo
- Kvifte, Bjørn; Gude-Husken, Verena (2005) [nejprve publikováno 1997], Praktische Grammatik der norwegischen Sprache (3. vyd.), Gottfried Egert Verlag, ISBN 3-926972-54-8
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Laufer, Asher (1999), „hebrejsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, str. 96–99
- Mahboob, Ahmar; Ahmar, Nadra H. (2004), "Pákistánská angličtina: fonologie", ve Schneider, Edgar W. (ed.), Příručka odrůd angličtiny, 1, Berlín; New York: Mouton de Gruyter, s. 1003–1015
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Peters, Jörg (2019), „Saterland Frisian“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 49 (2): 223–230, doi:10.1017 / S0025100317000226
- Roca, Iggy; Johnson, Wyn (1999), Kurz fonologie, Blackwell Publishing
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Rosenqvist, Håkan (2007), Uttalsboken: svenskt uttal i praktik och teori, Stockholm: Natur & Kultur, ISBN 978-91-27-40645-2
- Scobbie, James M; Gordeeva, Olga B .; Matthews, Benjamin (2006), Akvizice skotské anglické fonologie: přehled, Edinburgh: Pracovní dokumenty výzkumného střediska pro výzkum řeči QMU
- Šuštaršič, Rastislav; Komar, Smiljana; Petek, Bojan (1999), "slovinština", Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 135–139, doi:10.1017 / S0025100300004874, ISBN 978-0-521-65236-0
- Szende, Tamás (1994), „Ilustrace IPA: maďarština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 24 (2): 91–94, doi:10.1017 / S0025100300005090
- Ternes, Elmar (1992), „Bretonština“, v MacAulay, Donald (ed.), Keltské jazyky, Cambridge University Press, s. 371–452, ISBN 978-0-521-23127-5
- Traunmüller, Hartmut (1982), „Vokalismus in der westniederösterreichischen Mundart.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik, 2: 289–333
- Trudgill, Peter (2009), „Systémy samohlásek řeckého dialektu, teorie disperze samohlásek a sociolingvistická typologie“, Journal of Greek Linguistics, 9 (1): 80–97, doi:10.1163 / 156658409X12500896406041
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN 82-990584-0-6
- Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 243–247, doi:10.1017 / S0025100305002173
- Verhoeven, Jo (2007), „Belgický limburský dialekt Hamonta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 219–225, doi:10.1017 / S0025100307002940
- Watt, Dominic; Allen, William (2003), "Tyneside English", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 267–271, doi:10.1017 / S0025100303001397
- Wells, J. C. (1982), Akcenty angličtiny 3: Beyond the British Isles, Cambridge University Press, ISBN 0-521-28541-0
- Wissing, Daan (2016). „Afrikánština fonologie - inventář segmentů“. Taalportaal. Archivováno z původního dne 15. dubna 2017. Citováno 16. dubna 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Seznam jazyků s [E] na PHOIBLE