Otevřená dopředu nezaokrouhlá samohláska - Open-mid front unrounded vowel
Otevřená dopředu nezaokrouhlá samohláska | |||
---|---|---|---|
ɛ | |||
Číslo IPA | 303 | ||
Kódování | |||
Subjekt (desetinný) | ɛ | ||
Unicode (hex) | U + 025B | ||
X-SAMPA | E | ||
Braillovo písmo | |||
| |||
Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc |
IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The otevřená střední přední nezaokrouhlá samohláskanebo low-mid přední unrounded samohláska,[1] je typ samohláska zvuk použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk, je latinizovaná varianta řeckých malých písmen epsilon, ⟨ɛ⟩.
Funkce
- Své výška samohlásky je otevřený-střední, také známý jako low-mid, což znamená, že jazyk je umístěn v polovině mezi otevřená samohláska (A nízká samohláska ) a a střední samohláska.
- Své samohláska záda je přední, což znamená, že jazyk je umístěn v ústech dopředu, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako a souhláska.
- to je nezaokrouhlený, což znamená, že rty nejsou zaoblené.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
arabština | Vidět Imāla | ||||
Arménský | Východní[2] | էջ/ ǰ | [ɛd͡ʒ] | 'strana' | |
Bavorský | Amstettenský dialekt[3] | [potřebný příklad ] | Typicky přepsáno v IPA s ⟨…⟩. | ||
bengálský[4] | এক/ ek | [ɛk] | 'jeden' | Vidět Bengálská fonologie | |
bulharský[5] | пет/ domácí zvíře | [pɛt̪] | 'Pět' | Vidět Bulharská fonologie | |
Barmská[6] | Me / já | [mɛ] | 'matka' | ||
Katalánština[7] | mEl | [mɛɫ] | 'Miláček' | Vidět Katalánština fonologie | |
čínština | Mandarinka[8] | 天 / tian | [tʰi̯ɛn˥] | 'nebe' | Výška se pohybuje mezi střední a otevřenou v závislosti na reproduktoru. Vidět Standardní čínská fonologie |
čeština[9][10] | lEd | [lɛt] | 'led' | V české češtině se tato samohláska pohybuje mezi otevřenou střední frontou [ɛ], otevřený střed téměř vpředu [ɛ̠] a uprostřed téměř vpředu [ɛ̝̈ ].[9] Vidět Česká fonologie | |
dánština | Standard[11][12] | frisk | [ˈFʁɛsk] | 'čerstvý' | Nejčastěji přepisované v IPA s ⟨…⟩. Vidět Dánská fonologie |
holandský | Standard[13] | bEd | [bɛt] (Pomoc ·informace ) | 'postel' | Vidět Holandská fonologie |
Haag[14] | jij | [jɛ̞ː] (Pomoc ·informace ) | 'vy' | Odpovídá [ɛi] ve standardní holandštině. | |
Angličtina | Obecný Američan[15] | bEd | [bɛd] (Pomoc ·informace ) | 'postel' | |
Severní Anglie[16] | Může být poněkud snížena.[16] | ||||
Přijatá výslovnost[17][18] | Starší reproduktory RP vyslovují bližší samohlásku [E ]. Vidět Anglická fonologie | ||||
skotský[19] | |||||
Londýňan[20] | FAt | [fɛt] | 'Tlustý' | ||
Singapurský[21] | |||||
Nový Zéland[22] | Vidět Novozélandská anglická fonologie | ||||
Někteří Broad Jihoafričan Řečníci[23] | Ostatní řečníci tuto samohlásku realizují jako [… ] nebo [A ]. Vidět Jihoafrický anglický fonologie | ||||
Belfast[24] | danos | [dɛːz] | 'dny' | Výrazný [iə] v uzavřených slabikách; odpovídá [eɪ] v RP. | |
Zulu[25] | mAte | [mɛt] | 'kamarád' | Reproduktory vykazují a fúze met-mate. | |
Faerský[26] | frEkt | [fɹɛʰkt] | 'chamtivý' | Vidět Faerská fonologie | |
francouzština[27][28] | bEte | [bɛt̪] (Pomoc ·informace ) | 'bestie' | Vidět Francouzská fonologie | |
Galicijština | FErro | [ˈFɛro̝] | 'žehlička' | Vidět Galicijská fonologie | |
Gruzínský[29] | გედი/ gedi | [ɡɛdi] | 'labuť' | ||
Němec | Standard[30][31] | BEtt | [b̥ɛt] (Pomoc ·informace ) | 'postel' | Také popisováno jako střední [ɛ̝ ].[32] Vidět Standardní německá fonologie |
Francký přízvuk[33] | odehm | [ˈOːdɛ] | 'nebo' | Používá se místo [ɐ ].[33] Vidět Standardní německá fonologie | |
Pobřežní severní akcenty[33] | |||||
Švábský přízvuk[34] | FEtt | [fɛt] | 'Tlustý' | Kontrastuje s blízkým středem [E ].[34] Vidět Standardní německá fonologie | |
Západní švýcarské akcenty[35] | See | [z̥ɛː] | 'jezero' | Zblízka [E ] v jiných akcentech; kontrastuje s téměř otevřeným [… ].[36] Vidět Standardní německá fonologie | |
hindustánský | hindština | Spíše | [ˈɾɛɦna] | 'zůstat' | Vidět Hindustani fonologie |
Urdu | رہنا | ||||
italština[37] | bEne | [ˈBɛːne] (Pomoc ·informace ) | 'dobrý' | Vidět Italská fonologie | |
Kaingang[38] | mbrE | [ˈᵐbɾɛ] | 's' | ||
korejština | 매미 / maemi | [mɛːmi] | 'cikáda' | Vidět Korejská fonologie | |
kurdština | Kurmanji (severní) | hEvde | [hɛvdɛ] | 'sedmnáct' | Vidět Kurdská fonologie |
Sorani (centrální) | ههڤده/ hevda | [hɛvdæ] | |||
Palewani (jižní) | [hɛvda] | ||||
Limburský[39][40][41] | crEmě | [kʀ̝ɛːm] | 'krém' | Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt. | |
Litevský | mEsti | [mɛs̪t̪ɪ] | 'házet' | Vidět Litevská fonologie | |
Nižší lužickosrbština[42] | sErp | [s̪ɛrp] | 'srp' | ||
Lucemburština[43] | SvatýAr | [ʃtɛːɐ̯] | 'hvězda' | Allophone z /E/ před / ʀ /.[43] Vidět Lucemburská fonologie | |
Makedonština[44][45] | Standard | мед/ med | [ˈMɛd̪] | 'Miláček' | Vidět Makedonský jazyk § Samohlásky |
Norština | Sognamål[46] | strESvatý | [pʰɛst] | 'mor | Vidět Norská fonologie |
polština[47] | tEn | [t̪ɛn̪] (Pomoc ·informace ) | „this one“ (nom. m.) | Vidět Polská fonologie | |
portugalština | Většina dialektů[48][49] | strE | [ˈPɛ] | 'chodidlo' | Zdůrazněná samohláska může být nižší [… ]. Přítomnost a používání dalších nepřízvučných ⟩e⟩ alofonů, jako např [E E ɪ i ɨ ], se liší podle dialektu. |
Některé reproduktory[50] | tempo | [ˈT̪ɛ̃mpu] | 'čas' | Rozdíly zabarvení pro nasalized samohlásky jsou udržovány hlavně v evropské portugalštině. Vidět Portugalská fonologie | |
rumunština | Transylvánské dialekty[51] | protiEde | [ˈVɛɟe] | '(vidí' | Odpovídá polovině [E ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie |
ruština[52] | это/ eto | [ˈƐt̪ə] (Pomoc ·informace ) | 'tento' | Vidět Ruská fonologie | |
Shiwiar[53] | [potřebný příklad ] | Allophone z /A/. | |||
slovinština | mEt | [mɛt] | 'throw' (n.) | Vidět Slovinská fonologie | |
španělština | Východní andaluský[54] | las madrEs | [læ̞ː ˈmæ̞ːð̞ɾɛː] | ‚matky ' | Odpovídá [E ] v jiných dialektech, ale v těchto dialektech jsou odlišné. Vidět Španělská fonologie |
Murcian[54] | |||||
Svahilština | šulE | [ʃulɛ] | 'škola' | ||
švédský | Centrální standard[55] | At | [ɛ̠ːt̪] | 'jíst' (imp. ) | Trochu zatažené.[55] Vidět Švédská fonologie |
Thai | แต ร / trae | [trɛː˧] | 'roh (nástroj)' | ||
turečtina[56][57] | ülkE | [y̠l̠ˈcɛ] | 'země' | Allophone z /E/ popsáno různě jako „word-final“[56] a „vyskytující se v závěrečné otevřené slabice fráze“.[57] Vidět Turecká fonologie | |
Twi | ano | „je to dobré / dobré“ | Vidět Twi fonologie | ||
ukrajinština[58] | день/doupě' | [dɛnʲ] | 'den' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
Horní lužickosrbština[42][59] | CEhle | [ˈT͡ʃɛlɔ] | 'tele' | Vidět Hornolužická fonologie | |
velština | nEsaf | [nɛsav] | 'další' | Vidět Velšská fonologie | |
Západofríské[60] | bEppe | [ˈBɛpə] | 'babička' | Vidět Západofríská fonologie | |
Yoruba[61] | EsE | [ɛ̄sɛ] | 'noha' |
Viz také
Poznámky
- ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
- ^ Dum-Tragut (2009), str. 13.
- ^ Traunmüller (1982), citováno v Ladefoged & Maddieson (1996:290)
- ^ Khan (2010), str. 222.
- ^ Ternes & Vladimirova-Buhtz (1999), str. 56.
- ^ Watkins (2001), str. 292–293.
- ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 54.
- ^ Lin (2007), str. 65.
- ^ A b Dankovičová (1999), str. 72.
- ^ Šimáčková, Podlipský & Chládková (2012), str. 228.
- ^ Grønnum (1998), str. 100.
- ^ Basbøll (2005), str. 45.
- ^ Gussenhoven (1992), str. 47.
- ^ Collins & Mees (2003), str. 136.
- ^ Mannell, Cox & Harrington (2009a).
- ^ A b Chata (2009), str. 163.
- ^ Schmitt (2007), str. 322–323.
- ^ „Přijatá výslovnost“. Britská knihovna. Citováno 2013-05-26.
- ^ Scobbie, Gordeeva a Matthews (2006), str. 7.
- ^ Hughes & Trudgill (1979), str. 35.
- ^ Bet Hashim & Brown (2000).
- ^ Mannell, Cox & Harrington (2009b).
- ^ Lanham (1967), str. 9.
- ^ „18. týden (ii). Severní Irsko“ (PDF). Citováno 2013-05-26.
- ^ „Rodrik Wade, MA Thesis, Ch 4: Structural characteristics of Zulu English“. Archivovány od originálu dne 17. května 2008. Citováno 2008-05-17.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Árnason (2011), str. 68, 75.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ Collins & Mees (2013), str. 225.
- ^ Shosted & Chikovani (2006), s. 261–262.
- ^ Hall (2003), s. 82, 107.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34.
- ^ Kohler (1999), str. 87.
- ^ A b C Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 40.
- ^ A b Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 64.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 65.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34, 65.
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 119.
- ^ Jolkesky (2009), s. 676–677, 682.
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999), str. 159.
- ^ Peters (2006), str. 119.
- ^ Verhoeven (2007), str. 221.
- ^ A b Kámen (2002), str. 600.
- ^ A b Gilles & Trouvain (2013), str. 70.
- ^ Friedman (2001:10)
- ^ Lunt (1952:10–11)
- ^ Haugen (2004), str. 30.
- ^ Jassem (2003), str. 105.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
- ^ Variação inter- e intra-dialetal no português brasileiro: um problema para a teoria fonológica - Seung-Hwa LEE & Marco A. de Oliveira Archivováno 2014-12-15 na Wayback Machine
- ^ Lista das marcas dialetais e ouros fenómenos de variação (fonética e fonológica) identifydos nas amostras do Arquivo Dialetal do CLUP
- ^ Pop (1938), str. 29.
- ^ Jones & Ward (1969), str. 41.
- ^ Rychlý Mowitz (1975), str. 2.
- ^ A b Zamora Vicente (1967), str. ?
- ^ A b Engstrand (1999), str. 140.
- ^ A b Göksel & Kerslake (2005), str. 10.
- ^ A b Zimmer & Organ (1999), str. 155.
- ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
- ^ Šewc-Schuster (1984), str. 20.
- ^ Tiersma (1999), str. 10.
- ^ Bamgboṣe (1969), str. 166.
Reference
- Bamgboṣe, Ayọ (1966), Gramatika Yoruba, [West African Languages Survey / Institute of African Studies], Cambridge: Cambridge University Press
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 0-203-97876-5
- Sázejte Hashim, Suzanna; Brown, Adam (2000), „Samohlásky [e] a [æ] v Singapurské angličtině“, Brown, Adam; Deterding, David; Ling, Low Ee Ling (eds.), Anglický jazyk v Singapuru: Výzkum výslovnosti, Singapur: Singapurská asociace pro aplikovanou lingvistiku, s. 84–92, ISBN 981-04-2598-8
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 9004103406
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Dankovičová, Jana (1999), „česká“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 70–74, ISBN 0-521-65236-7
- Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN 9783929075083
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN 0-521-63751-1
- Fast Mowitz, Gerhard (1975), Sistema fonológico del idioma achual, Lima: Instituto Lingüístico de Verano
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L. (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Friedman, Victor (2001), „Macedonian“, Garry, Jane; Rubino, Carl (eds.), Fakta o světových jazycích: Encyklopedie hlavních světových jazyků, minulosti i současnosti, New York: Holt, s. 435–439
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Hall, Christopher (2003) [nejprve publikováno 1992], Moderní německá výslovnost: Úvod pro mluvčí angličtiny (2. vyd.), Manchester: Manchester University Press, ISBN 0-7190-6689-1
- Haugen, Ragnhild (2004), Spruce a språkhaldningar hjå ungdomar v Sogndal (PDF)„Bergen: Universitetet i Bergen
- Hughes, Arthur; Trudgill, Peter (1979), Anglické akcenty a dialekty: Úvod do sociálních a regionálních odrůd britské angličtiny, Baltimore: University Park Press
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2009), „Fonologia e prosódia do Kaingáng falado em Cacique Doble“, Anais do SETACampinas: Editora do IEL-UNICAMP, 3: 675–685
- Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press
- Khan, Sameer ud Dowla (2010), „Bengálština (bangladéšský standard)“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 221–225, doi:10.1017 / S0025100310000071
- Kohler, Klaus J. (1999), „Němec“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 86–89, ISBN 0-521-65236-7
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Lanham, Len W. (1967), Výslovnost jihoafrické angličtiny, Kapské Město: Balkema
- Lin, Yen-Hwei (2007), Zvuky čínštiny, Cambridge University Press
- Lodge, Ken (2009), Kritický úvod do fonetiky, International Publishing Group Continuum, ISBN 978-0-8264-8873-2
- Lunt, Horace G. (1952), Gramatika makedonského literárního jazyka, Skopje
- Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009a), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
- Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009b), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Schmitt, Holger (2007), „Důvod pro symbol epsilon (ɛ) v RP DRESS“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (3): 321–328, doi:10.1017 / S0025100307003131
- Scobbie, James M; Gordeeva, Olga B .; Matthews, Benjamin (2006), Akvizice skotské anglické fonologie: přehled, Edinburgh: Pracovní dokumenty výzkumného střediska pro výzkum řeči QMU
- Šewc-Schuster, Hinc (1984), Gramatika hornjo-serbskeje rěče, Budyšin: Ludowe nakładnistwo Domowina
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Šimáčková, Šárka; Podlipský, Václav Jonáš; Chládková, Kateřina (2012), „Česky se mluví v Čechách a na Moravě“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (2): 225–232, doi:10.1017 / S0025100312000102
- Stone, Gerald (2002), „lužickosrbština (horní a dolní)“, Comrie, Bernard; Corbett, Greville G. (eds.), Slovanské jazyky, Londýn a New York: Routledge, s. 593–685, ISBN 9780415280785
- Ternes, Elmer; Vladimirova-Buhtz, Tatjana (1999), „bulharština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, str. 55–57, ISBN 0-521-63751-1
- Tiersma, Peter Meijes (1999) [nejprve publikováno 1985 v Dordrechtu společností Foris Publications], Fríská referenční gramatika (2. vyd.), Ljouwert: Fryske Akademy, ISBN 90-6171-886-4
- Traunmüller, Hartmut (1982), „Vokalismus in der westniederösterreichischen Mundart.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik, 2: 289–333
- Verhoeven, Jo (2007), „Belgický limburský dialekt Hamonta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 219–225, doi:10.1017 / S0025100307002940
- Watkins, Justin W. (2001), „Ilustrace IPA: Barmánci“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 31 (2): 291–295, doi:10.1017 / S0025100301002122
- Zamora Vicente, Alonso (1967), Dialectología española (2. vyd.), Biblioteca Romanica Hispanica, Editorial Gredos
- Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN 0-521-65236-7
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ɛ] na PHOIBLE