Zavřete zadní zaoblenou samohlásku - Close back rounded vowel
Zavřete zadní zaoblenou samohlásku | |
---|---|
u | |
Číslo IPA | 308 |
Kódování | |
Subjekt (desetinný) | u |
Unicode (hex) | U + 0075 |
X-SAMPA | u |
Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc |
IPA: Samohlásky | ||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Samohlásky vedle teček jsou: nezaokrouhlený• zaoblený |
The zavřít zpět zaoblenou samohláskunebo vysoká zadní zaoblená samohláska,[1] je typ samohláska zvuk používaný v mnoha mluvených jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨u⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol jeu
.
Ve většině jazyků se tato zaoblená samohláska vyslovuje vyčníval rty („endolabiální“). V několika případech jsou však rty stlačené („exolabiálně“).
Uzavřená zaoblená samohláska je téměř identická zvláštně do labio-velar přibližný [w]. [u] střídá s [w] v některých jazycích, například francouzština a v dvojhlásky některých jazyků, [u̯] s neslabičné diakritika a [w] se používají v různých transkripce systémy představují stejný zvuk.
Zavřete zpět vyčnívající samohlásku
The zavřít zpět vyčnívala samohláska je nejběžnější varianta uzavřené zadní zaoblené samohlásky. Obvykle se přepisuje na IPA jednoduše jako ⟨u⟩ (Konvence použitá v tomto článku). Protože neexistuje žádný vyhrazený IPA diacritic pro výčnělek, symbol uzavřené kulaté samohlásky se starou diakritikou pro labializaci, ⟨ ̫⟩, Lze použít jako ad hoc symbol ⟨u̫⟩. Další možný přepis je ⟨uʷ⟩ Nebo ⟨ɯʷ⟩ (Uzavřená samohláska upravená endolabializací), ale to by mohlo být chybně vyloženo jako dvojhláska.
Funkce
- Své výška samohlásky je zavřít, také známý jako vysoký, což znamená, že jazyk je umístěn blízko střechy úst, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako souhláska.
- Své samohláska záda je zadní, což znamená, že jazyk je umístěn zpět v ústech, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako souhláska.
- Své zaoblenost je vyčnívající, což znamená, že rohy rtů jsou přitahovány k sobě a vnitřní povrchy jsou odkryté.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
afrikánština | Standard[2] | boek | [bu̜k] | 'rezervovat' | Pouze slabě zaoblené.[3] Vidět Afrikánština fonologie |
arabština | Standard[4] | .نوب/ Anuanu | [d͡ʒaˈnuːb] | 'jižní' | Vidět Arabská fonologie |
Arménský | Východní[5] | դուռ/ dur | [dur] | 'dveře' | |
Bavorský | Amstettenský dialekt[6] | und | [und̥] | 'a' | Kontrasty se uzavírají [u], téměř zavřít [Ó ], zblízka [Ó ] a open-mid [ɔ ] zadní zaoblené samohlásky kromě otevřené centrální nezaoblené [A ].[6] |
bulharský[7] | луд/ lud | [ɫut̪] | 'šílený' | Vidět Bulharská fonologie | |
Katalánština[8] | suC | [s̺uk] | 'džus' | Vidět Katalánština fonologie | |
čínština | Mandarinka[9][10] | 土 / tǔ | [t̪ʰu˩˧] | 'Země' | Vidět Standardní čínská fonologie |
Kantonský[11] | 夫 / Fū | ![]() | 'muž' | Vidět Kantonská fonologie | |
Šanghajština[12] | 瓜/ ku | [ku˩] | 'meloun' | Výška se pohybuje mezi blízkými a středními; kontrastuje s těsně uzavřenou samohláskou.[12] | |
dánština | Standard[13][14] | du | [tu] | 'vy' | Vidět Dánská fonologie |
holandský | Standard[15][16] | protioet | ![]() | 'chodidlo' | Trochu stál v belgické standardní holandštině.[16] |
Angličtina | Australan[17] | book | [buk] | 'rezervovat' | Také popisováno jako blízko-blízko, blízko-vzadu [ʊ ];[18][19] odpovídá [ʊ ] v jiných akcentech. Vidět Australská anglická fonologie |
Cape Flats[20] | Může být postoupeno do [ʉ ], nebo spuštěno a nezaokrouhleno na [ɤ ].[20] Vidět Jihoafrický anglický fonologie | ||||
Kultivovaný Jihoafričan[21] | boot | [ale] | 'boot' | Typicky více vpředu než kardinál [u]. Místo toho, aby se vrátil, může být ústřední [ʉː ] v Geordie a RP a vpředu [yː ] v multikulturním Londýně. Vidět Anglická fonologie a Jihoafrický anglický fonologie | |
Obecný Američan[22] | |||||
Geordie[23] | |||||
Multikulturní Londýn[24] | |||||
Přijatá výslovnost[25] | |||||
velština[26][27][28] | |||||
Pákistánec[29] | [buːʈ] | ||||
Větší New York City | [ale][30] | ||||
Nový Zéland[31][32] | treacle | [ˈTɹ̝̊iːku] | 'sirup' | Možná realizace nepřízvučné samohlásky / ɯ /, který je proměnlivý v zaokrouhlování a pohybuje se od středu k (častěji) zpět a blízko k blízkému středu.[31][32] Odpovídá / /l / v jiných akcentech. Vidět Novozélandská anglická fonologie | |
estonština[33] | sule | [ˈSule̞] | „peří“ (gen. sg.) | Vidět Estonská fonologie | |
Finština[34][35] | kukka | [ˈKukːɑ] | 'květ' | Vidět Finská fonologie | |
Faerský[36] | Gulur | [ˈKuːlʊɹ] | 'žlutá' | Vidět Faerská fonologie | |
francouzština[37][38] | où | ![]() | 'kde' | Vidět Francouzská fonologie | |
Gruzínský[39] | გუდა/ guda | [ɡudɑ] | 'kožená taška' | ||
Němec | Standard[40][41] | Fuß | ![]() | 'chodidlo' | Vidět Standardní německá fonologie |
Mnoho řečníků[42] | Svatýunde | [ˈƩtundə] | 'hodina' | Obvyklá realizace / ʊ / ve Švýcarsku, Rakousku a částečně také v západním a jihozápadním Německu (Falc, Švábsko).[42] Vidět Standardní německá fonologie | |
řecký | Moderní Standard[43][44] | που / pou | [pu] | 'kde' | Vidět Novořecká fonologie |
maďarský[45] | út | [uːt] | 'způsob' | Vidět Maďarská fonologie | |
islandský[46][47] | þú | [θ̠u] | 'vy' | Vidět Islandská fonologie | |
italština[48] | tutto | [ˈT̪ut̪t̪o] | 'all', 'everything' | Vidět Italská fonologie | |
Kaingang[49] | nduki | [ˈNdukːi] | ‚v břiše ' | ||
korejština | 눈 / nun | [jeptiška] | 'sníh' | Vidět Korejská fonologie | |
kurdština[50][51][52] | Kurmanji (severní) | çû | [t͡ʃʰuː] | 'dřevo' | Vidět Kurdská fonologie |
Sorani (centrální) | چوو/ çû | ||||
Palewani (jižní) | |||||
latinský | Klasický[53] | sus | [suːs] | 'prase' | |
Limburský[54][55] | sjoen | [ʃu̟n] | 'Krásná' | Zadní[55] nebo blízký záda,[54] v závislosti na dialektu. Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt. | |
Nižší lužickosrbština[56] | zub | [z̪up] | 'zub' | ||
Lucemburština[57] | LU ucht | [luːχt] | 'vzduch' | Vidět Lucemburská fonologie | |
mongolský[58] | үүр/ üür | [uːɾɘ̆] | 'hnízdo' | ||
Peršan | دور / dur | [duɾ] | 'daleko' | Vidět Perská fonologie | |
polština[59] | buk | ![]() | 'buk' | Rovněž ortograficky znázorněno ⟨ó⟩. Vidět Polská fonologie | |
portugalština[60] | tu | [Tu] | 'vy' | Vidět Portugalská fonologie | |
rumunština[61] | unu | [ˈUn̪u] | 'jeden' | Vidět Rumunská fonologie | |
ruština[62] | узкий/ uzkiy / uzkij | ![]() | 'úzký' | Vidět Ruská fonologie | |
Srbochorvatština[63] | дуга / duga | [d̪ǔːɡä] | 'duha' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
Shiwiar[64] | [potřebný příklad ] | ||||
španělština[65] | Curable | [kuˈɾäβ̞le̞] | „léčitelný“ | Vidět Španělská fonologie | |
Sotho[66] | tumo | [tʼumɔ] | 'sláva' | Kontrasty uzavírají, přibližují a uzavírají zaoblené samohlásky.[66] Vidět Sotho fonologie | |
Svahilština | ubongo | [ubongo] | 'mozek' | ||
Thai | Standard[67] | ชลบุรี / chonburi | ![]() | 'Chonburi ' | |
turečtina[68][69] | uzak | [uˈz̪äk] | 'daleko' | Vidět Turecká fonologie | |
Udmurt[70] | урэтэ/ urėtė | [urete] | 'rozdělit' | ||
ukrajinština[71] | рух/ rukg | [rux] | 'pohyb' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
Horní lužickosrbština[56][72] | žuk | [ʒuk] | 'brouk' | Vidět Horní lužickosrbská fonologie | |
Urdu | دُور/ Dur | [duɾ] | 'daleko' | Vidět Urdština fonologie | |
velština | mwG | [muːɡ] | 'kouř' | Vidět Velšská fonologie | |
Yoruba[73] | itọju | [itɔju] | |||
Zapotec | Tilquiapan[74] | gdu | [ɡdu] | 'Všechno' |
Uzavřete komprimovanou samohlásku
Uzavřete komprimovanou samohlásku | |
---|---|
u͍ | |
ɯᵝ | |
Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc |
Některé jazyky, například japonský a švédský, mají blízkou zadní samohlásku, která má zřetelnou typ zaoblení, volala stlačený nebo exolabiální.[75] Pouze Šanghajština je známo, že to kontrastuje s tím typičtějším vyčníval (endolabiální) zavřít zadní samohlásku, ale výška obou samohlásek se pohybuje od blízké k blízké polovině.[12]
Neexistuje žádný vyhrazený diakritika pro kompresi v IPA. Komprese rtů však může být zobrazena písmenem ⟨β̞⟩ tak jako ⟨ɯ͡β̞⟩ (Současně [ɯ] a labiální komprese) nebo ⟨ɯᵝ⟩ ([ɯ] upraveno labiální kompresí). Diakritika na šíření rtů ⟨ ͍ ⟩ Lze použít také se zaobleným písmenem samohlásky ⟨u͍⟩ Jako ad hoc symbol, ale „šíření“ technicky znamená nezaokrouhleno.
Funkce
- Své výška samohlásky je zavřít, také známý jako vysoký, což znamená, že jazyk je umístěn blízko střechy úst, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako souhláska.
- Své samohláska záda je zadní, což znamená, že jazyk je umístěn zpět v ústech, aniž by vytvořil zúžení, které by bylo klasifikováno jako souhláska.
- Své zaoblenost je stlačený, což znamená, že okraje rtů jsou napjaté a přitahované k sobě tak, že nejsou vystaveny vnitřní povrchy.
Výskyt
Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
---|---|---|---|---|---|
čínština | Šanghajština[12] | 都/vana | [tɯᵝ˩] | 'hlavní město' | Výška se pohybuje mezi blízkými a středními; kontrastuje s těsně před středem vyčnívající samohlásky.[12] |
japonský[76] | 空 気 / kūki | ![]() | 'vzduch' | Zadní strana; lze realizovat jako centrální [ɨᵝ ] mladší mluvčí.[76] Vidět Japonská fonologie | |
Lizu[77] | [Fmɯ̟ᵝ][je zapotřebí objasnění ] | 'Pírko' | Zezadu.[77] | ||
Norština[78][79] | mÓt | [mɯᵝːt] | 'odvaha' | Ukázkové slovo je z Urban East Norwegian, ve kterém může být samohláska dvojhláska [ɯᵝə̯].[80] Vidět Norská fonologie | |
švédský | Centrální standard[81][82] | ÓrÓ | [²ɯᵝːrɯᵝː] | ‚neklid ' | Často realizováno jako sekvence [ɯᵝβ̞] nebo [ɯᵝβ][81] (slyšet slovo: ![]() |
Viz také
- Rejstřík článků o fonetice
- Zavřete centrální stlačenou samohlásku
- Zavřete přední vyčnívající samohlásku
Citace
- ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
- ^ Donaldson (1993), s. 2, 5.
- ^ Donaldson (1993), str. 5.
- ^ Thelwall & Sa'Adeddin (1990), str. 38.
- ^ Dum-Tragut (2009), str. 13.
- ^ A b Traunmüller (1982), citováno v Ladefoged & Maddieson (1996:290)
- ^ Ternes & Vladimirova-Buhtz (1999), str. 56.
- ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 54.
- ^ Lee & Zee (2003), str. 110–111.
- ^ Duanmu (2007), str. 35–36.
- ^ Zee (1999), str. 59–60.
- ^ A b C d E Chen & Gussenhoven (2015), str. 328–329.
- ^ Grønnum (1998), str. 100.
- ^ Basbøll (2005), str. 46.
- ^ Gussenhoven (1992), str. 47.
- ^ A b Verhoeven (2005), str. 245.
- ^ Cox & Palethorpe (2007), str. 344.
- ^ Mannell, Cox & Harrington (2009a).
- ^ Lindsey (2012).
- ^ A b Finn (2004), str. 970.
- ^ Lass (2002), str. 116.
- ^ Mannell, Cox & Harrington (2009b).
- ^ Watt & Allen (2003), str. 268.
- ^ Gimson (2014), str. 91.
- ^ Roach (2004), str. 242.
- ^ Collins & Mees (1990), str. 95.
- ^ Connolly (1990), str. 125.
- ^ Tench (1990), str. 135.
- ^ Mahboob & Ahmar (2004), str. 1007.
- ^ Labov, William; Ash, Sharon; Boberg, Charles (2006). Atlas severoamerické angličtiny. chpt. 17.CS1 maint: umístění (odkaz)
- ^ A b "NZE fonologie" (PDF). Victoria University of Wellington. p. 3.
- ^ A b Bauer & Warren (2004), str. 585.
- ^ Asu & Teras (2009), str. 368.
- ^ Iivonen & Harnud (2005), str. 60, 66.
- ^ Suomi, Toivanen a Ylitalo (2008), str. 21.
- ^ Árnason (2011), s. 68, 74.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ Collins & Mees (2013), str. 225.
- ^ Shosted & Chikovani (2006), s. 261–262.
- ^ Hall (2003), str. 87, 107.
- ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 34.
- ^ A b Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 64.
- ^ Arvaniti (2007), str. 28.
- ^ Trudgill (2009), str. 81.
- ^ Szende (1994), str. 92.
- ^ Árnason (2011), str. 60.
- ^ Einarsson (1945: 10), citováno v Gussmann (2011:73)
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 119.
- ^ Jolkesky (2009), s. 676–677, 682.
- ^ Thackston (2006a), str. 1.
- ^ Khan & Lescot (1970), s. 8-16.
- ^ Fattah popisuje zvuk jako bytí voyelle longue centrale arrondie (str. 116).
- ^ Wheelockova latina (1956).
- ^ A b Gussenhoven & Aarts (1999), str. 159.
- ^ A b Peters (2006), str. 119.
- ^ A b Kámen (2002), str. 600.
- ^ Gilles & Trouvain (2013), str. 70.
- ^ Iivonen & Harnud (2005), s. 62, 66–67.
- ^ Jassem (2003), str. 105.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
- ^ Sarlin (2014), str. 18.
- ^ Jones & Ward (1969), str. 67.
- ^ Landau a kol. (1999), str. 67.
- ^ Rychlý Mowitz (1975), str. 2.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 256.
- ^ A b Doke & Mofokeng (1974), str. ?
- ^ Tingsabadh & Abramson (1993), str. 24.
- ^ Zimmer & Organ (1999), str. 155.
- ^ Göksel & Kerslake (2005), str. 11.
- ^ Iivonen & Harnud (2005), str. 64, 68.
- ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
- ^ Šewc-Schuster (1984), str. 20.
- ^ Bamgboṣe (1969), str. 166.
- ^ Merrill (2008), str. 109.
- ^ Ladefoged & Maddieson (1996), str. 295.
- ^ A b Okada (1999), str. 118.
- ^ A b Chirkova & Chen (2013), str. 78.
- ^ Vanvik (1979), s. 13, 17.
- ^ Zatímco Vanvik (1979) nepopisuje přesný typ zaokrouhlování této samohlásky, některé další zdroje (např. Haugen (1974: 40) a Kristoffersen (2000: 16)) výslovně uveďte, že je komprimován.
- ^ Vanvik (1979), str. 17.
- ^ A b Engstrand (1999), str. 140.
- ^ Rosenqvist (2007), str. 9.
Reference
- Árnason, Kristján (2011), Fonologie islandštiny a faerštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-922931-4
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013
- Asu, Eva Liina; Teras, Pire (2009), „estonština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 39 (3): 367–372, doi:10.1017 / s002510030999017x
- Bamgboṣe, Ayọ (1966), Gramatika Yoruba, [West African Languages Survey / Institute of African Studies], Cambridge: Cambridge University Press
- Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN 978-0-203-97876-4
- Bauer, Laurie; Warren, Paul (2004), „New Zealand English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 580–602, ISBN 978-3-11-017532-5
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Chen, Yiya; Gussenhoven, Carlos (2015), „Čínská Šanghaj“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 321–327, doi:10.1017 / S0025100315000043
- Chirkova, Katia; Chen, Yiya (2013), "Lizu" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 75–86, doi:10.1017 / S0025100312000242[trvalý mrtvý odkaz ]
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (1990), "Fonetika angličtiny v Cardiffu" v Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 87–103, ISBN 978-1-85359-032-0
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN 978-0-415-50650-2
- Connolly, John H. (1990), „Port Talbot English“ v Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 121–129, ISBN 978-1-85359-032-0
- Cox, Felicity; Palethorpe, Sallyanne (2007), „Australská angličtina“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (3): 341–350, doi:10.1017 / S0025100307003192
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN 9783929075083
- Doke, Clement Martyn; Mofokeng, S.Machabe (1974), Učebnice Southern Sotho Grammar (3. vyd.), Cape Town: Longman Southern Africa, ISBN 978-0-582-61700-1
- Donaldson, Bruce C. (1993), "1. Výslovnost", Gramatika afrikánštiny, Mouton de Gruyter, s. 1–35, ISBN 9783110134261
- Duanmu, San (2007) [nejprve publikováno 2000], Fonologie standardní čínštiny (2. vyd.), Oxford: Oxford University Press, ISBN 978-0-19-921578-2
- Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04067-4
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Einarsson, Stefán (1945), Islandský. Slovník gramatických textů., Baltimore: The Johns Hopkins Press, ISBN 978-0801863578
- Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN 978-0-521-63751-0
- Fast Mowitz, Gerhard (1975), Sistema fonológico del idioma achual, Lima: Instituto Lingüístico de Verano
- Finn, Peter (2004), „Cape Flats English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Phonology, Mouton de Gruyter, str. 964–984, ISBN 978-3-11-017532-5
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN 9781444183092
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Gussmann, Edmund (2011). Dostanete hlavu: systém samohlásek moderního islandštiny (PDF). Folia Scandinavica Posnaniensia. 12. 71–90. ISBN 978-83-232-2296-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hall, Christopher (2003) [nejprve publikováno 1992], Moderní německá výslovnost: Úvod pro mluvčí angličtiny (2. vyd.), Manchester: Manchester University Press, ISBN 978-0-7190-6689-4
- Haugen, Einar (1974) [1965], Norsko-anglický slovníkUniversity of Wisconsin Press, ISBN 978-0-299-03874-8
- Iivonen, Antti; Harnud, Huhe (2005), „Akustické srovnání systémů monophthong ve finštině, mongolštině a Udmurtu“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (1): 59–71, doi:10.1017 / S002510030500191X
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2009), „Fonologia e prosódia do Kaingáng falado em Cacique Doble“, Anais do SETACampinas, 3: 675–685
- Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996), Zvuky světových jazykůOxford: Blackwell, ISBN 978-0-631-19814-7
- Landau, Ernestina; Lončarića, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 978-0-521-65236-0
- Lass, Roger (2002), „South African English“, v Mesthrie, Rajend (ed.), Jazyk v Jižní Africe, Cambridge University Press, ISBN 9780521791052
- Lee, Wai-Sum; Zee, Eric (2003), „standardní čínština (Peking)“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 109–112, doi:10.1017 / S0025100303001208
- Lindsey, Geoff (2012). „Britský anglický samohláskový systém“. Anglické řečové služby.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Mahboob, Ahmar; Ahmar, Nadra H. (2004), "Pákistánská angličtina: fonologie", ve Schneider, Edgar W. (ed.), Příručka odrůd angličtiny, 1, Berlín; New York: Mouton de Gruyter, s. 1003–1015
- Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009a), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
- Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009b), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Roach, Peter (2004), "Britská angličtina: Přijatá výslovnost", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 239–245, doi:10.1017 / S0025100304001768
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Rosenqvist, Håkan (2007), Uttalsboken: svenskt uttal i praktik och teori, Stockholm: Natur & Kultur, ISBN 978-91-27-40645-2
- Sarlin, Mika (2014) [první vydání 2013], „Zvuky rumunštiny a jejich hláskování“, Rumunská gramatika (2. vyd.), Helsinki: Books on Demand GmbH, s. 16–37, ISBN 978-952-286-898-5
- Šewc-Schuster, Hinc (1984), Gramatika hornjo-serbskeje rěče, Budyšin: Ludowe nakładnistwo Domowina
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Stone, Gerald (2002), „lužickosrbština (horní a dolní)“, Comrie, Bernard; Corbett, Greville G. (eds.), Slovanské jazyky, Londýn a New York: Routledge, s. 593–685, ISBN 9780415280785
- Suomi, Kari; Toivanen, Juhani; Ylitalo, Riikka (2008), Finská zvuková struktura - fonetika, fonologie, fonotaktika a prozódie (PDF), Studia Humaniora Ouluensia 9, Oulu University Press, ISBN 978-951-42-8984-2
- Szende, Tamás (1994), „maďarský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 24 (2): 91–94, doi:10.1017 / S0025100300005090
- Tench, Paul (1990), „Výslovnost angličtiny v Abercrave“ v Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 130–141, ISBN 978-1-85359-032-0
- Ternes, Elmer; Vladimirova-Buhtz, Tatjana (1999), „bulharština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, str. 55–57, ISBN 978-0-521-63751-0
- Thelwall, Robin; Sa'Adeddin, M. Akram (1990), „arabština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 20 (2): 37–39, doi:10.1017 / S0025100300004266
- Tingsabadh, M. R. Kalaya; Abramson, Arthur S. (1993), „Thai“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (1): 24–28, doi:10.1017 / S0025100300004746
- Traunmüller, Hartmut (1982), „Vokalismus in der westniederösterreichischen Mundart.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik, 2: 289–333
- Trudgill, Peter (2009), „Systémy samohlásek řeckého dialektu, teorie disperze samohlásek a sociolingvistická typologie“, Journal of Greek Linguistics, 9 (1): 80–97, doi:10.1163 / 156658409X12500896406041
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN 978-82-990584-0-7
- Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 243–247, doi:10.1017 / S0025100305002173
- Watt, Dominic; Allen, William (2003), "Tyneside English", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 267–271, doi:10.1017 / S0025100303001397
- Zee, Eric (1999), „čínština (hongkongská kantonština)“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 58–60, ISBN 978-0-521-65236-0
- Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN 978-0-521-65236-0
externí odkazy
- Seznam jazyků s [u] na PHOIBLE