Otevřená střední zadní kulatá samohláska - Open-mid back rounded vowel

Otevřená střední zadní kulatá samohláska
ɔ
Číslo IPA306
Kódování
Subjekt (desetinný)ɔ
Unicode (hex)U + 0254
X-SAMPAÓ
Braillovo písmo⠣ (body Braillova písma-126)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The otevřená-střední zadní zaoblená samohláskanebo nízko-střední zadní zaoblená samohláska,[1] je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɔ⟩. Symbol IPA je obrácené písmeno C a symbol i zvuk se běžně nazývají „open-o“. Název open-o představuje zvuk v tom, že je jako zvuk představovaný ⟨Ó⟩, těsně uprostřed zadní zaoblená samohláska kromě toho, že je otevřenější. Představuje také symbol, který si lze pamatovat jako Ó který byl „otevřen“ odstraněním části uzavřeného kruhového tvaru.

V angličtině symbol ⟨ɔ⟩ (Nebo ⟨ɔː⟩) Je obvykle spojován s samohláskou v „myšlence“, ale v Přijatá výslovnost, Australská angličtina, Nový Zéland Angličtina a Jihoafrická angličtina že samohláska je vyrobena s podstatně silnější zaoblení rtů a vyšší pozice jazyka než kardinál [ɔ], tj. jako blízký střed [Ó ] nebo o něco nižší. Open-mid [ɔː] nebo dokonce otevřené [ɒː ] realizace se nacházejí v Severoamerická angličtina (kde je tato samohláska často nerozeznatelný z otevřít zadní nezaokrouhlenou samohlásku v "podprsence") a Skotská angličtina stejně jako Hiberno-angličtina, Severní Anglie Angličtina a Velšská angličtina, ačkoli v posledních třech akcentních skupinách blíže, [Ó ]- nacházejí se také podobné realizace. V RP realizace open-mid / ɔː / je od 30. let zastaralá. Výslovnost této samohlásky jako takové podléhá korekci pro rodilé mluvčí zaměřené na RP.[2][3][4][5]

V přijaté výslovnosti a australské angličtině se otevřená střední zaoblená samohláska vyskytuje jako hlavní alofon MNOHO samohláska / ɒ /. Kontrast mezi / ɔː / a / ɒ / je tedy silně udržován, přičemž bývalá samohláska je realizována jako blízká [Ó ] a druhý jako open-mid [ɔ], podobně jako kontrast mezi /Ó/ a / ɔ / nalezen v Němec, italština a portugalština.[2][3][6]

Funkce

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
ArménskýVýchodní[7]հողմ/ hoġm[hɔʁm]'bouřka'
BavorskýAmstettenský dialekt[8]wAs[̞ɔ̞ɔs]'co'Kontrasty se uzavírají [u ], téměř zavřít [Ó ], zblízka [Ó ] a open-mid [ɔ] zadní zaoblené samohlásky kromě otevřené centrální nezaoblené [A ].[8] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɒ⟩.
bengálský[9]অর্থ/ ortho[ɔrt̪ʰo]'význam'Vidět Bengálská fonologie
bulharský[10]род/tyč[rɔt̪]'příbuzní'Vidět Bulharská fonologie
Katalánština[11]sÓC[ˈSɔk]'dřevák'Vidět Katalánština fonologie
CipuTirisino dialekt[12]kÓdÓ[kɔ̟̀ɗɔ̟]'uříznout!'Zezadu.[13]
dánštinaStandard[14][15]knebot[ˈKʰɔːt]'mapa'Nejčastěji přepisované v IPA s ⟨ɒː⟩. Vidět Dánská fonologie
holandskýStandard belgický[16]ÓchO tomto zvuku[ʔɔˤx] (Pomoc ·informace )'Běda'‚Velmi napjatý, se silným zaoblením rtů ',[17] silně pharyngealized[18] (i když méně ve standardním belgickém[19]) a poněkud fronted.[16][20] Vidět Holandská fonologie
Standardní severní[20]
AngličtinaAustralan[2]nÓtO tomto zvuku[nɔt] (Pomoc ·informace )'ne'Vidět Australská anglická fonologie
Ústí[21]
Nový Zéland[22]Může být poněkud fronted.[23] Často přepisováno v IPA s ⟨ɒ⟩. Vidět Novozélandská anglická fonologie
Přijatá výslovnost[3][6]/ ɒ / se posunul v rozvíjejícím se RP.
Obecný Američanthdobřet[θɔːt]'myslel'Hlavně v reproduktorech bez fúze chycená v postýlce. Může být nižší [ɒ ]. (Je zřídka snížen na / ɒ / dříve kapaliny / l ɹ /, a může tak být více známý mnoha Severoameričanům v r-barevné formulář, /ɔ˞ /.)
skotský[24]Mnoho skotských dialektů vykazuje fúzi chycenou do postýlky, jejímž výsledkem je samohláska [ɔ] kvalitní.
Sheffield[25]Goat[]t]'koza'Společná realizace KOZA samohláska zejména pro muže.
Newfoundland[26]but[bɔt]'ale'Méně běžně nezaokrouhlený [ʌ ].[26] Vidět Anglická fonologie
francouzštinapařížský[27]sÓtte[sɔt]'hloupý' (f.)Pařížská realizace byla různě popsána jako zadní samohláska [ɔ] centralizováno na [ɞ ] před / ʁ /[27] a centrální [ɞ ].[28] Vidět Francouzská fonologie
GalicijštinahÓmě[ˈƆmɪ]'muž'Vidět Galicijská fonologie
Gruzínský[29]სწორი/ stsori[st͡sʼɔɾi]'opravit'
NěmecStandard[30]protiÓllO tomto zvuku[fɔl] (Pomoc ·informace )'úplný'Vidět Standardní německá fonologie
italština[31]odstÓLos AngelesO tomto zvuku[päˈrɔ̟ːlä] (Pomoc ·informace )'slovo'Zezadu.[31] Vidět Italská fonologie
Kaingang[32]pó[ˈPɔ]'kámen'
Kera[33][dɔ̟̀l]‚tvrdá země 'Zezadu.[33]
Kokborokkwrwi[kɔrɔi]'ne'
Limburský[34][35]mÓn[měsíc]'měsíc'Dolní [ɔ̞ː ] v Maastrichtský dialekt.[36] Ukázkové slovo je z Hasseltův dialekt.
Nižší lužickosrbština[37]pšÓsba[ˈPʂɔz̪bä]'žádost'
Nízká němčinaVětšina dialektůSvatýÓk[stɔk]'lepit'Může být otevřenější [ɒ] v Holandsko nebo více uzavřeno [Ó] v Nízkopruský dialekty.
Různé dialektyslaastr[slɔːp]'spát'Může být tak nízký jako [ɒː] a tak vysoko [Ó] v jiných dialektech.
Jižní EastphalianbrAd[38][brɔːt]'chléb'Odpovídá [oː], [ou̯], [ɔu̯], [ɛo̯] v jiných dialektech.
Lucemburština[39]SÓnn[zɔn]'syn'Možná realizace /Ó/.[39] Vidět Lucemburská fonologie
NorštinaNěkteré dialekty[40]sA[sɔː]'tak'Prezentovat např. v Telemark; realizováno v polovině [ɔ̝ː ] v jiných dialektech.[40] Vidět Norská fonologie
Odiaଅତିଥି/ atithi[ɔtitʰi]'host'
polština[41]kÓtO tomto zvuku[kɔt̪] (Pomoc ·informace )'kočka'Vidět Polská fonologie
portugalštinaVětšina dialektů[42][43]FÓFÓca.[fɔˈfɔ̞kɐ]'drby'Zdůrazněná samohláska může být nižší. Přítomnost a použití dalších nepřízvučných ⟩o⟩ alofonů, jako např [Ó Ó ʊ u ], se liší podle dialektu.
Některé reproduktory[44]brnaca.[ˈBɾɔ̃kə]'plísnění'Zdůrazněná samohláska, alofon nosní samohlásky /Ó/. Vidět Portugalská fonologie
ruštinaNěkteré reproduktory[45]сухо©/ sukhoy[s̪ʊˈxɔj]'suchý'Více obyčejně realizován jako střední [Ó ].[45] Vidět Ruská fonologie
španělštinaNěkteré reproduktorymízaÓ[ˈSɑpɔ]'ropucha'Běžněji realizováno jako [ˈSapo]. Vidět Španělská fonologie
Thaiงอ / ngÓ[ŋɔː˧]'ohýbat'
Temne[46]strɔn[pɔ̟̀n]'bažina'Zezadu.[46]
ukrajinština[47]любов/ lyubov[lʲuˈbɔw]'milovat'Vidět Ukrajinská fonologie
Horní lužickosrbština[37][48]strÓs[pɔs̪]'Pes'Vidět Hornolužická fonologie
velštinasiÓstr[ʃɔp]'prodejna'Vidět Velšská fonologie
Západofríské[49]rÓt[rɔːt]'krysa'Vidět Západofríská fonologie
Yoruba[50]itọju[itɔju]'péče'Nasalized; může být téměř otevřený [ɔ̞̃ ] namísto.[50]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Zatímco Mezinárodní fonetická asociace upřednostňuje výrazy „zavřít“ a „otevřít“ pro výška samohlásky, mnoho lingvistů používá „vysoký“ a „nízký“.
  2. ^ A b C Harrington, Cox & Evans (1997)
  3. ^ A b C Geoff Lindsey (2012) Morgen - vhodný případ pro léčbu, Řeč
  4. ^ Roach (2004:242)
  5. ^ Wells (1982)
  6. ^ A b Wikström (2013: 45), „Zdá se, že mladší reproduktory RP nebo reproduktory blízké RP obvykle používají bližší kvalitu, což se možná blíží kardinálu 6 vzhledem k tomu, že se zdá, že kvalita je zhruba mezi kvalitou používanou staršími reproduktory pro samohlásku LOT a tím používá se pro THOUGHT samohlásku, zatímco starší reproduktory používají otevřenější kvalitu, mezi kardinálními samohláskami 13 a 6. “
  7. ^ Dum-Tragut (2009:13)
  8. ^ A b Traunmüller (1982), citováno v Ladefoged & Maddieson (1996:290)
  9. ^ Khan (2010:222)
  10. ^ Ternes & Vladimirova-Buhtz (1999:56)
  11. ^ Carbonell & Llisterri (1992:54)
  12. ^ McGill (2014), str. 308–309.
  13. ^ McGill (2014), str. 308.
  14. ^ Grønnum (1998:100)
  15. ^ Basbøll (2005:47)
  16. ^ A b Verhoeven (2005:245)
  17. ^ Collins & Mees (2003:132)
  18. ^ Collins & Mees (2003: 132, 222 a 224)
  19. ^ Collins & Mees (2003:222)
  20. ^ A b Gussenhoven (1992:47)
  21. ^ Wells (1982:305)
  22. ^ Mannell, Cox & Harrington (2009)
  23. ^ Bauer a kol. (2007:98)
  24. ^ Scobbie, Gordeeva a Matthews (2006:7)
  25. ^ Stoddart, Upton & Widdowson:74)
  26. ^ A b Wells (1982:498)
  27. ^ A b Fougeron & Smith (1993:73)
  28. ^ Collins & Mees (2013:225)
  29. ^ Shosted & Chikovani (2006:261–262)
  30. ^ Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015:34)
  31. ^ A b Rogers & d'Arcangeli (2004:119)
  32. ^ Jolkesky (2009: 676–677 a 682)
  33. ^ A b Pearce (2011:251)
  34. ^ Verhoeven (2007:221)
  35. ^ Peters (2006:118–119)
  36. ^ Gussenhoven & Aarts (1999:158–159)
  37. ^ A b Kámen (2002:600)
  38. ^ Schambach, Gerog (1858), "Wörterbuch der niederdeutschen Mundart der Fürstenthümer Göttingen und Grubenhagen oder GöttingischGrubenhagen'sches Idiotikon", s. 30.
  39. ^ A b Gilles & Trouvain (2013:70)
  40. ^ A b Popperwell (2010:26)
  41. ^ Jassem (2003:105)
  42. ^ Cruz-Ferreira (1995:91)
  43. ^ Variação inter- e intra-dialetal no português brasileiro: um problema para a teoria fonológica - Seung-Hwa LEE & Marco A. de Oliveira Archivováno 2014-12-15 na Wayback Machine
  44. ^ Lista das marcas dialetais e ouros fenómenos de variação (fonética e fonológica) identifydos nas amostras do Arquivo Dialetal do CLUP (v portugalštině)
  45. ^ A b Jones & Ward (1969:56)
  46. ^ A b Kanu & Tucker (2010:249)
  47. ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
  48. ^ Šewc-Schuster (1984:20)
  49. ^ Tiersma (1999), str. 10.
  50. ^ A b Bamgboṣe (1969:166)

Reference

  • Bamgboṣe, Ayọ (1966), Gramatika Yoruba, [West African Languages ​​Survey / Institute of African Studies], Cambridge: Cambridge University Press
  • Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN  0-203-97876-5
  • Bauer, Laurie; Warren, Paul; Bardsley, Dianne; Kennedy, Marianna; Major, George (2007), „New Zealand English“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (1): 97–102, doi:10.1017 / S0025100306002830
  • Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
  • Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN  9004103406
  • Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2013) [poprvé publikováno 2003], Praktická fonetika a fonologie: Kniha zdrojů pro studenty (3. vyd.), Routledge, ISBN  978-0-415-50650-2
  • Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
  • Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN  9783929075083
  • Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN  978-3-411-04067-4
  • Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
  • Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
  • Grønnum, Nina (1998), „Ilustrace IPA: dánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 28 (1 & 2): 99–105, doi:10.1017 / s0025100300006290
  • Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
  • Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
  • Harrington, J .; Cox, F .; Evans, Z. (1997), „Akustická fonetická studie širokých, obecných a kultivovaných australských anglických samohlásek“, Australian Journal of Linguistics, 17 (2): 155–84, doi:10.1080/07268609708599550CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
  • Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2009), „Fonologia e prosódia do Kaingáng falado em Cacique Doble“, Anais do SETACampinas: Editora do IEL-UNICAMP, 3: 675–685
  • Jones, Daniel; Ward, Dennis (1969), Fonetika ruštiny, Cambridge University Press, ISBN  9780521153003
  • Kanu, Sullay M .; Tucker, Benjamin V. (2010), "Temne", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 247–253, doi:10.1017 / S002510031000006X
  • Khan, Sameer ud Dowla (2010), „Bengálština (bangladéšský standard)“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 221–225, doi:10.1017 / S0025100310000071
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN  978-0-631-19815-4.
  • Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
  • McGill, Stuart (2014), „Cicipu“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 44 (3): 303–318, doi:10.1017 / S002510031400022X
  • Pearce, Mary (2011), „Kera“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 41 (2): 249–258, doi:10.1017 / S0025100311000168
  • Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
  • Popperwell, Ronald G. (2010) [nejprve publikováno 1963], Výslovnost norštiny, Cambridge University Press, ISBN  978-0-521-15742-1
  • Roach, Peter (2004), "Britská angličtina: Přijatá výslovnost", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 239–245, doi:10.1017 / S0025100304001768
  • Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
  • Scobbie, James M; Gordeeva, Olga B .; Matthews, Benjamin (2006), Akvizice skotské anglické fonologie: přehled, Edinburgh: Pracovní dokumenty výzkumného střediska pro výzkum řeči QMU
  • Šewc-Schuster, Hinc (1984), Gramatika hornjo-serbskeje rěče, Budyšin: Ludowe nakładnistwo Domowina
  • Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
  • Stoddart, Jana; Upton, Clive; Widdowson, J.D.A. (1999), „Sheffieldský dialekt v 90. letech: přehodnocení konceptu NORM“, Městské hlasy„London: Arnold, s. 72–89
  • Stone, Gerald (2002), „lužickosrbština (horní a dolní)“, Comrie, Bernard; Corbett, Greville G. (eds.), Slovanské jazyky, Londýn a New York: Routledge, s. 593–685, ISBN  9780415280785
  • Ternes, Elmer; Vladimirova-Buhtz, Tatjana (1999), „bulharština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, str. 55–57, ISBN  0-521-63751-1
  • Tiersma, Peter Meijes (1999) [nejprve publikováno 1985 v Dordrechtu společností Foris Publications], Fríská referenční gramatika (2. vyd.), Ljouwert: Fryske Akademy, ISBN  90-6171-886-4
  • Traunmüller, Hartmut (1982), „Vokalismus in der westniederösterreichischen Mundart.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik, 2: 289–333
  • Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 245, doi:10.1017 / S0025100305002173
  • Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 2: Britské ostrovy (str. I – xx, 279–466), svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN  0-52128540-2 , 0-52128541-0 .
  • Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN  82-990584-0-6
  • Verhoeven, Jo (2007), „Belgický limburský dialekt Hamonta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 219–225, doi:10.1017 / S0025100307002940
  • Wikström, Jussi (2013), „Akustická studie RP English LOT and THOUGHT samohlásek“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 37–47, doi:10.1017 / S0025100312000345

externí odkazy