Mizo literatura - Mizo literature - Wikipedia

Mizo literatura je literatura napsáno v Mizo ṭawng, hlavní jazyk EU Mizo národy, který má obojí psaný a ústní tradice. Ve 20. století prošla značnou změnou. Jazyk se vyvinul hlavně z Lushai jazyk, s významným vlivem od Pawi jazyk, Paite jazyk a Jazyk Hmar, zejména na literární úrovni.^[1] Všechno Mizo jazyky jako Pawi jazyk, Paite jazyk atd. zůstaly nepsané až do začátku dvacátého století. Existovala však nepsaná sekulární literatura v podobě folktalů, válečných chorálů atd., Předávaných z jedné generace na druhou. A existovala bohatá náboženská literatura v podobě kněžských zpěvy. Jedná se o zpěvy používané dvěma typy kněží, jmenovitě Bawlpu a Sadâwt. Tento článek je o psané literatuře.

Období předkřesťanství

Toto období Mizo (psané) literatury obvykle odkazuje na období mezi 1860 a 1894.^[2] Ačkoli vlastní abeceda Mizo byla vytvořena kolem května 1894, lze říci, že psaná literatura Mizo začíná vydáním Progresivní hovorová cvičení v dialektu lushai Thangliana (což je název Mizo Thomase Herberta Lewina) v roce 1874. V této knize napsal dva folkové příběhy Mizo Chemtatrawta a Lalruanga leh Kungawrhi s jejich anglickými překlady a zahrnoval některá slova Mizo s jejich anglickým významem.^[3] Spolu se sirem Georgem Campbellem, G.H. Damant, R.G. Woodthorpe atd., Další zaměstnanci Britská východoindická společnost Thangliana také studovala kulturu a jazyk Mizo a produkovala důležitá díla.^{[Citace je zapotřebí ][upřesnit ]}

Počáteční období

Jedná se o období mezi lety 1894 a 1920, kdy většinu literárního díla vytvořili misionáři. Mizo abeceda byla vytvořena v roce 1894 a školy byly založeny brzy po vytvoření Mizo abecedy. Dne 22. října 1896 byla pod názvem vydána první kniha v jazyce Mizo Mizo Zir Tir Bu (rozsvícený Mizo primer). Byla to kniha o křesťanském náboženství a morálka na základě křesťanství.

Oba křesťanští misionáři J.H. Lorrain (Pu Buanga) a F.W. Savidge (Sap Upa) zahájil překlad knihy evangelia podle Lukáše dne 21. srpna 1895. Pokračovali v překladu evangelia podle Jana a obě knihy byly vytištěny a vydány v roce 1898. Brzy poté byly přeloženy i další knihy. Některé z nejznámějších knih vydaných během tohoto období byly:

1. Isua chanchin (1905)
2. Isua hnenah lo kal rawh (1905-6)
3. Čt inchhang (1908)
4. Lushai Grammar and Dictionary (1898, J.H. Lorrain)
5. Slovník Lushai (J.H. Lorrain)

Řadu zbožných písní přeložili další misionáři, kteří nahradili J.H. Lorrain a F.W. Savidge, například Edwin Rowlands atd.^[3]

Střední období

Ve středním období literatury Mizo (1920–1970) došlo k vzestupu významných autorů, jako je Liangkhaia, kteří publikovali stovky článků v měsíčníku Kristian Tlangau a autorem Mizo chanchin (ve dvou svazcích), který obsahoval kromě souvislého zpracování historie Mizo i řadu starodávných chorálů a slavnostních písní, které sbíral z různých zdrojů. Kromě toho se svými blízkými přáteli shromáždil různé další starověké básně Mizo a publikoval je v jednom svazku Zoram kan lo luh hma Pawi rama kan la awm lai leh Zoram luh tirh vela chhuak ṭante. Obsahuje různé Chai hla, Hlado, Zai a řada Hla. Tato sbírka je jedním z nejspolehlivějších zdrojů poznání pro starou Mizo poezii^[4]

Autoři v tomto období jsou obvykle označováni jako Hranghluit v kultuře Mizo.

Poezie

Awithangpa

Jeden z nejznámějších jazyků Mizo básníci, Awithangpa (1885–1965) (jehož skutečné jméno je Hmarlûtvunga) byl během tohoto období aktivní. Krásné, inovativní výrazy, které použil ve svých básních, jsou nyní většinou považovány za součást Mizo básnického jazyka od nepaměti, ačkoli je používal jako první a ve skutečnosti šlo hlavně o jeho vlastní ražení mincí. Mezi příklady patří výrazy jako beran loh, chohar di atd. Jeho skvělá pověst zai (básně) mezi lidmi Mizo lze soudit ze skutečnosti, že ačkoli jeho básně nebyly původně zaznamenány písemně, když se později Mizo littérateurs pokusili shromáždit a zaznamenat jeho básně, lidé si stále pamatovali většinu jeho básní a mohli je stále recitovat .^[5]

Ostatní básníci

Během tohoto období Mizo literatury byli aktivní další různí básníci. Někteří z nich byli náboženští básníci, kteří psali hlavně písně používané při různých křesťanských bohoslužbách v tradici Mizo Pathianni inkhâwm (Nedělní bohoslužba), lnkhâwm (setkání pro zpěv), khawhạr (soustrastná služba) atd. Ačkoli nejsou součástí světské literatury Mizo, jejich bohatství a krása Mizo jazyk se projevuje v elegie, uctívání písní atd., které složili, a jejich básně proto byly důsledně zahrnuty do školních a univerzitních osnov. Mezi básníky této tradice patří Patea (1894–1950) (složil 55 písní) a Saihnuna (1894–1949) (složil asi 98 písní) a slepý básník Laithangpuia (1885–1935) (složil asi 27 písní). .

Na druhé straně existovali i další básníci, kteří psali náboženské i světské básně, jako R.L.Kamlala (1902–1980), Damhauhva (1909–1972) atd.

Básník Pu Rokunga je jedním z nejplodnějších Mizo básníků, skládajících vlastenecké písně, slavnostní písně, Vánoční písničky, idyly, básně o přírodě atd. Byl vybrán Básník století Výbor pro oslavu milénia Mizo v roce 2000.

Mezi další nejznámější básníky patří

1. Kapitán L.Z. Sailo
2. Lalṭanpuia
3. Lalzova Chhangte (obvykle označována jako Fam Lalzová)
4. P. S. Chawngthu
5. Vankhama
6. V. Thangzama
7. Zirsangzela Hnamte
8. Farář Saikhuma

atd.

Hrát si

Mezi dramatiky působící v tomto období patří:

Próza

Známí spisovatelé během tohoto období zahrnují Nuchhungi Renthlei (1914–2002) a Lalthangfala Sailo, kdo dostal Padma Shri ocenění za literaturu v roce 1986, respektive 2009. L. Biakliana (1918–1941), který napsal první román Mizo Hawilopari, Kaphleia (1910–1940), C. Ṭhuamluaia (1922–1959), K.C. Lalvunga, J. F. Laldailova, Siamkima Khawlhring atd.^[6]

Moderní doba

Toto období literatury Mizo začíná v roce 1970 a pokračuje až do současnosti. Akademie dopisů Mizo začala udělovat své Kniha roku v roce 1989. Akademie také oceňuje celoživotní dílo v literatuře Mizo. Mezi nejvýznamnější autory tohoto období patří James Dokhuma (1932–2008), Khawlkungi (1927–2015), B. Lalthangliana (1945–), Siamkima Khawlhringová (1938–1992), RL Thanmawia (1954–), C. Laizawna (1959-), Laltluangliana Khiangte (1961-), Lalzuahliana (1962-), Vanneihtluanga (1959-), Mafaa Hauhnar (1975-2018) Lalzuia Colney (Padma Shri oceněný) atd.

Seznam dosud oceněných knih a jejich autorů je uveden v tabulce níže:^[7][8]

Viz také

• Mizo Hlakungpui Mual

Reference

Další čtení

• Khiangte, Laltluangliana, Mizo drama: původ, vývoj a témata. Publikace Cosmo, 1993.
• Zoramdinthara, Dr., Mizo Fiction: Vznik a vývoj. Ruby Press & Co.. 2013. ISBN  978-93-82395-16-4