Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 61 - Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 61
Jeptiška komm, der Heiden Heiland | |
---|---|
BWV 61 | |
Církevní kantáta podle J. S. Bach | |
![]() | |
Příležitost | První neděle v Příchod |
Text kantáty | |
Text Bible | Zjevení 3:20 |
Chorál | |
Provedeno | 2. prosince 1714 Weimar : |
Pohyby | 6 |
Hlasitý |
|
Instrumentální |
|
Johann Sebastian Bach složil církevní kantáta Jeptiška komm, der Heiden Heiland (Nyní přijď, Spasiteli pohanů),[1] BWV 61, v Weimar první neděli v Příchod, neděle, která začíná liturgický rok a nejprve to provedl 2. prosince 1714.
Text kantáty poskytl Erdmann Neumeister, který citoval Kniha Zjevení a jeho práci orámoval dvěma hymnus sloky, začátek Martin Luther „“Jeptiška komm, der Heiden Heiland", hlavní hymnus adventu s melodií založenou na středověkém chorálu a konec od Philipp Nicolai „“Wie schön leuchtet der Morgenstern" libretista citovaný rozvinul jeho myšlenky jako kázání. Bach strukturoval kantátu do šesti pohyby, počínaje a chorální fantazie, následovaná řadou střídání recitativové a árie a uzavřena čtyřdílnou chorál. Skóroval to za tři vokální sólisty (soprán, tenor a bas ), struny a continuo. Bach vedl první představení 2. prosince 1714. As Thomaskantor, hudební ředitel hlavních kostelů v Lipsko, znovu provedl kantátu dne 28. listopadu 1723.
Historie a slova
Dne 2. března 1714 byl Bach jmenován koncertním mistrem Weimarské dvorní kapitoly spoluvládících vévodů Wilhelm Ernst a Ernst August Saxe-Weimar. Jako koncertní mistr převzal hlavní odpovědnost za skládání nových děl, konkrétně kantát pro Schlosskirche„(palácový kostel), podle měsíčního rozvrhu.[2]
Přesné chronologické pořadí Bachových Weimarských kantát zůstává nejisté. Pouze čtyři data podpisu medvěda. BWV 61 je datován rokem 1714 a nese liturgické označení „jsem ersten advent",[3] the První adventní neděle.[4] Předepsané hodnoty pro neděli byly z List Římanům, „nyní je naše spása blíže“ (Římanům 13: 11–14 ) a z Matoušovo evangelium, Vstup do Jeruzaléma (Matouš 21: 1–9 ).

Text kantáty poskytl Erdmann Neumeister, publikoval v Geistliche Poesien ve Frankfurtu v roce 1714.[5] Začal a ukončil svou práci hymnickou slokou. "Jeptiška komm, der Heiden Heiland„je hlavní hymnus adventu, který Martin Luther odvodil z latiny Veni redemptor gentium. Jeho melodie vychází ze středověkého chorálu a dodává „temný, impozantní charakter“.[4] Na závěr si Neumeister vybral druhou část, Abgesang, sedmé a poslední sloky Philipp Nicolai „“Wie schön leuchtet der Morgenstern".[3][5] Libretista citoval Kniha Zjevení ve čtvrtém hnutí: "Siehe, ich stehe vor der Tür und klopfe an. Takže jemand meine Stimme hören wird und die Tür auftun, zu dem werde ich eingehen und das Abendmahl mit ihm halten und er mit mir."-" Hle, stojím u dveří a klepám. Každý, kdo uslyší Můj hlas a otevře dveře, k němu vstoupím a nechám s ním večeři a on se mnou. “(Zjevení 3:20 ). Básník spojil myšlenky Ježíšova vstupu do Jeruzaléma a jeho slib návratu s výzvou vstoupit do srdce jednotlivého křesťana. Jako Bachův učenec rozvíjel své myšlenky jako kázání Alfred Dürr poznámky: zmínka o tom, že příchod Ježíše přináší požehnání každý den (hnutí 2), modlitba, aby Ježíš mohl přijít ke svému sboru (hnutí 2), a v reakci na jeho prohlášení, že je u dveří (hnutí 4), otevření srdce jednotlivého křesťana, který ví o jeho hříšnosti (pohyb 5).[3] Bach nastavil jeden text od Neumeistera dříve, pravděpodobně do roku 1713, do své kantáty Gleichwie der Regen und Schnee vom Himmel fällt, BWV 18.[3]
Vzhledem k Bachovu liturgickému označení lze představení přesně datovat do 2. prosince 1714. As Thomaskantor, hudební ředitel hlavních kostelů v Lipsko Bach znovu kantátu provedl 28. listopadu 1723, čímž začal první liturgický rok v nové pozici.[3] Bach věnoval pozornost výjimečné příležitosti na začátku liturgického roku, také když později složil chorálovou kantátu Jeptiška komm, der Heiden Heiland, BWV 62 (1724) a Schwingt freudig euch empor, BWV 36 (1731), které jsou všechny inspirovány Lutherovou hymnou. Bach také začal Orgelbüchlein nastavením stejné melodie.[6] V Lipsku byla první adventní neděle poslední šancí poslouchat kantátovou hudbu před Vánoci, protože tempus clausum byl pozorován během adventu.[4]
Hudba
Struktura a skórování
Bach strukturoval kantátu do šesti vět, počínaje chorální fantazie, následovala řada střídajících se recitativů a árií a zakončená chorálem.[3] Skóroval jej za tři vokální sólisty (soprán (S), tenor (T) a bas (B)) a a Barokní instrumentální soubor housle (Vl), dva violy (Va) a basso continuo (Bc), včetně cello (Vc) a fagot (Fg).[7] The autogram skóre má název: „Dominica 1. Adventus Xsti. / Nun komm der Heyden Heyland. / â. / due Violini / due Viole / Violoncello / è & / Fagotto. / Sopr: Alto. Tenore è Baßo / Col '/ Organo. / da / Joh Sebast Bach / anno. / 1714 ".[8] Délka je uvedena jako 18 minut.[3] Podle Bachova učence Christoph Wolff, použití dvou violových částí je ve francouzském stylu.[5] Dürr konstatuje, že struny byly zdvojnásobeny hoboji, přinejmenším v lipském představení, v praxi, která „nebyla vždy označena ve skóre“.[3]
V následující tabulce pohybů je bodování, klíče a časové podpisy jsou převzaty z Dürr pomocí symbolu pro společný čas (4/4).[3][7] Continuo, hrající po celou dobu, není zobrazeno.
Ne. | Titul | Text | Typ | Hlasitý | Nástroje | Klíč | Čas |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Jeptiška komm, der Heiden Heiland | Luther | Chorální fantazie | SATB | 2Vl 2Va Vc Fg | Nezletilý |
|
2 | Der Heiland je gekommen | Neumeister | Recitativ | T | C dur | ![]() | |
3 | Komm, Jesu, komm zu deiner Kirche | Neumeister | Árie | T | 2Vl 2Va (unis. ) | C dur | 9/8 |
4 | Siehe, ich stehe vor der Tür | Neumeister | Recitativ | B | 2Vl 2Va | ![]() | |
5 | Öffne dich, mein ganzes Herze | Neumeister | Árie | S | Vc | G dur |
|
6 | Amen, Amen, komm du schöne Freudenkrone | Nicolai | Chorál | SATB | 2Vl 2Va Fg | G dur | ![]() |
Pohyby
1
První adventní neděle začíná liturgickým rokem. Bach to označil vytvořením úvodního refrénu, “Jeptiška komm, der Heiden Heiland„(Nyní přijď, Spasiteli pohanů),[3] jako chorální fantazie ve stylu a Francouzská předehra, který sleduje sekvenci pomalu - rychle (fuga ) - pomalý.[4][9] Ve francouzském operním představení by francouzský král vstoupil během předehry; Bach pozdravuje jiného krále. Dva ze čtyř řádků chorálové melodie[10] jsou kombinovány v první pomalé části, řádek tři je zpracován v rychlé části a řádek čtyři v závěrečné pomalé části. Melodie linky 1 je nejprve představena v kontinuu, poté ji zpívají všechny čtyři hlasy jeden po druhém, doprovázenou slavným tečkovaným rytmem v orchestru. Řádek 2 zpívají všechny hlasy společně za doprovodu orchestru.[3] Řádek 3 je rychlý fugato s hrajícími nástroji colla parte,[3] označené „gai“.[4] Řádek 4 je nastaven jako řádek 2.[3] Wolff poznamenává, že Bach pravděpodobně následoval model opery od Agostino Steffani, Henrico Leone, který používá sbor ve francouzské předehře.[5]
2
Recitativ pro tenor, “Der Heiland je gekommen„(Spasitel přišel),[3] začíná secco ale pokračuje jako arioso, přičemž tenor a continuo se navzájem napodobují. Tento lyrickější styl recitativu je odvozen od počátku Italské opery a kantáty, kde to bylo známé jako mezz'aria - půl árie.[11]
3
Tenorová árie, “Komm, Jesu, komm zu deiner Kirche„(Pojď, Ježíši, přijď do své církve),[3] je doprovázen houslemi a violami v unisono. Je to psáno v rytmu a gigue a kombinace hlasu, unisonových strun a continua mu dává texturu a trio sonáta. Dürr poznamenává, že použití unisono strunného ritornella, které se hraje i během hlasových pasáží, poskytuje „poměrně ostře striktní a jednotný charakter“.[3] Muzikolog Richard Taruskin komentuje: „Tato hybridizace operních a instrumentálních stylů je ... standardní operační postup v Bachových kantátách.“[11]
4

Citát ze Zjevení, “Siehe, ich stehe vor der Tür und klopfe an"(Podívej, stojím před dveřmi a zaklepávám),[3] je uveden jako recitátor basy jako vox Christi (Kristův hlas). Klepání na dveře vyjadřuje pizzicato akordy v řetězcích.[3] Dürr poznamenává: „Nejexpresivnější textová deklamace je zde důmyslně sloučena do struktury, která je dlouhá jen deset taktu, ale má působivou hudební logiku.“[3] John Eliot Gardiner, který dirigoval Bachova kantátská pouť v roce 2000 ji porovnává s emauzskou scénou v Bachově pozdější kantátě Bleib bei uns, denn es will Abend werden, BWV 6, „zjevení po vzkříšení učedníkům“ v Halt im Gedächtnis Jesum Christ, BWV 67, dokonce k „vstupu Commendatore do Mozartovy opery Don Giovanni.[4] Bach později často používal bas jako hlas Krista, ve svém St Matthew Passion dokonce s podobným doprovodem strun.[4]
5
Odpovědí na pozvání je individuální modlitba sopranistky, “Öffne dich, mein ganzes Herze"(Otevřeno, celé mé srdce)."[3] Je doprovázeno pouze kontinuem s Adagio střední část.[3]
6
V závěrečném choráluAmen, amen! Komm, du schöne Freudenkrone"(Amen, amen! Pojď, ty krásná koruna radosti),[3] Bach nastaví Abgesang pouze závěrečná sloka Nicolaiho hymnu. Muzikolog Julian Mincham nabízí myšlenku: „Pravděpodobně nejpřesvědčivější vysvětlení spočívá v textu, jak to často dělá - ... nezdržujte se, toužebně na vás čekám. Samotná melodická melodie prostřednictvím své zkratky implikuje smysl naléhavosti a pocitu neschopnosti déle odkládat. “ V Bachově prostředí přidávají housle jásavý pátý díl ke čtyřem vokálním částem.[3] Housle musí „vystoupat o tři oktávy, aby vyjádřily rozsah touhy duše po radosti budoucího života a vyhlídce na Ježíšův návrat na konci věků“.[4]
Nahrávky
Seznam je převzat z výběru na webových stránkách Bach Cantatas.[12] Vokální skupiny s jedním hlasem na část (OVPP ) a instrumentální skupiny hrající na dobové nástroje v historicky informovaná vystoupení jsou označeny zeleným pozadím.
Reference
- ^ Dellal, Pamela. „BWV 61 - Nun komm, der Heiden Heiland“. Emmanuel Music. Citováno 30. listopadu 2014.
- ^ Koster, Jan. „Weimar 1708–1717“. let.rug.nl. Citováno 16. prosince 2011.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w Dürr, Alfred (2006). Kantáty J. S. Bacha: S jejich librety v německo-anglickém paralelním textu. Oxford University Press. 23, 75–77, 233. ISBN 0-19-929776-2.
- ^ A b C d E F G h Gardiner, John Eliot (2009). Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Cantatas č. 36, 61, 62, 70, 132 a 147 (Mediální poznámky). Soli Deo Gloria (na Hyperion Records webová stránka). Citováno 31. prosince 2018.
- ^ A b C d Wolff, Christoph (1995). Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 61 (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. str. 10. Citováno 24. listopadu 2015.
- ^ Isoyama, Tadashi (1998). „BWV 61: Nun komm, der Heiden Heiland / (Now Come, Savior of the Heathen)“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. s. 4–6. Citováno 24. listopadu 2015.
- ^ A b Bischof, Walter F. „BWV 61 Nun komm, der Heiden Heiland“. University of Alberta. Citováno 23. listopadu 2015.
- ^ Grob, Jochen (2014). „BWV 61 / BC A 1“ (v němčině). s-line.de. Citováno 24. listopadu 2015.
- ^ Mincham, Julian (2010). „Kapitola 29 BWV 61 Nun komm, der Heiden Heiland“. jsbachcantatas.com. Citováno 23. listopadu 2010.
- ^ Braatz, Thomas; Oron, Aryeh (28. května 2006). „Chorale Melodies used in Bach's Vocal Works / Nun komm, der Heiden Heiland“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 26. listopadu 2010.
- ^ A b Taruskin, Richarde (2010). Hudba sedmnáctého a osmnáctého století. Oxfordské dějiny západní hudby. 2. New York: Oxford University Press. str. 348–353. ISBN 978-0-19-538482-6.
- ^ Oron, Aryeh. „Cantata BWV 61 Nun komm, der Heiden Heiland“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 23. listopadu 2015.
Zdroje
- Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 61: Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre
- Nun komm, der Heiden Heiland BWV 61; BC A 1 / Posvátná kantáta (1. adventní neděle) Bach Digital
- BWV 61 Nun komm, der Heiden Heiland: Anglický překlad, University of Vermont
externí odkazy
- Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 61: vystoupení Nizozemská Bachova společnost (video a informace o pozadí)