Uns ist ein Kind geboren, BWV 142 - Uns ist ein Kind geboren, BWV 142 - Wikipedia

První stránka otevření sinfonie z Uns ist ein Kind geboren v rukopisné kopii vyrobené v roce 1756 autorem C. F. Penzel, který v záhlaví jmenoval Bacha jako skladatele

Uns ist ein Kind geboren (Nám se narodí dítě), BWV 142 / Anh. II 23, je Vánoční kantáta od neznámého skladatele.[1][2] V Bach-Werke-Verzeichnis je uveden mezi pracemi s pochybným přisuzováním Johann Sebastian Bach.[3] Text je založen na libretu od Erdmann Neumeister poprvé publikováno v roce 1711. Ačkoli Bachovi připisováno Bach-Gesellschaft když to poprvé zveřejnili na konci devatenáctého století, byla tato atribuce zpochybněna do třiceti let a již není akceptována. Johann Kuhnau, Bachův předchůdce jako Thomaskantor v Lipsko, byl navržen jako pravděpodobný skladatel, ale bez jistoty.

Kantáta je v osmi pohyby, a je hodnoceno u vokálních sólistů, sboru, rekordéry, hoboje, smyčce a Continuo.

Historie, autenticita a atribuce

Titulní strana lipského slovníku obsahující text 1720 kantáty Štědrý den[4]

Biblický text, chorál a volný verš pocházejí ze sbírky libret spisovatele, teologa, pastora a teoretika z roku 1711, Erdmann Neumeister.[5] Libreto založené na Neumeisterově textu přežívá v muzeu Stadtgeschichtliches, Lipsko pro kantáta s tímto názvem. Kantáta byla uvedena k provedení v obou hlavních církvích v Lipsku - v Thomaskirche a Nikolaikirche —Na Štědrý den 1720, v období, kdy Johann Kuhnau byl Thomaskantor. Nejstarší dochovaná rukopisná kopie BWV 142, kterou vytvořil Christian Friedrich Penzel v Lipsku dne 8. května 1756 vychází rovněž z Neumeisterova textu. Penzel připsal J.S. Bach jako autor v záhlaví sinfonie na první straně rukopisu; a on podepsal poslední stránku s uvedením data a místa. Rozdíly mezi librety 1720 a 1756 a Neumeisterovým původním textem jsou diskutovány Glöckner (2000), ale nebylo možné určit, zda je kantáta 1756 následným přepracováním kantáty 1720.[6]

Kolem třicátých let 20. století Franz Xaver Gleichauf [skóre ] vytvořil ruční kopii partitury kantáty BWV 142, aniž by ve svém rukopisu uvedl skladatele.[7][3] V roce 1843 byl ve Vídni zkopírován Penzelův rukopis.[8][9] Další kopii kantáty, vyrobenou přibližně ve stejnou dobu, později vlastnil Johann Theodor Mosewius, kteří uvedli Uns ist ein Kind geboren jako jedna z pěti vánočních kantát od Bacha v publikaci z roku 1845.[10][11][12] Bachovy biografie z 19. století autor Hilgenfeldt (1850), Hořký (1865), Spitta (1873) a Lane Poole (1882) zmínit Uns ist ein Kind geboren jako kantáta složená Bachem.[13][14][15][16]

V roce 1873, než byly vzneseny otázky pravosti, Philipp Spitta věnoval 18 stran své dvoudílné biografie Bacha srovnání Bachových a Telemannova kantát, která stanovila stejný Neumeisterův text:[17] Spittův komentář - chválil Bachovu hudbu, zatímco pohrdal Telemannovou - byl typický pro hudební kritiku na konci devatenáctého století.[18][19][20] Spitta srovnává kantátu BWV 142 s TVWV  1:1451,[21] kantáta od Telemann na stejné libreto Neumeistera: k telemanské skladbě je poměrně odmítavý („... pravděpodobně napsáno za půl hodiny ...“, „... ukazuje nám nejhorší stránku církevní hudby té doby. .. “atd.), pouze na několika místech, kde se Telemannova skladba příznivě srovnává se skladbou, kterou připisuje Bachovi.[15][22] Podle Spitty se Bach „držel skrz kantátu tlumeného mollového klíče, který nabízí tak jedinečný kontrast s jasnou radostností Vánoc. Dává tón jako melancholické vzpomínky na čisté vánoční radosti našeho dětství ...; v na rozdíl od toho je Telemannův věčný C dur často nevýslovně mělký a plochý. “[22][15]

Kantáta byla poprvé publikována jako dílo Bacha v roce 1884 autorem Bach-Gesellschaft s Paulem Walderseeem jako redaktorem.[5][23] Po následném komentáři Bachových učenců Johannesa Schreyera, Arnold Schering a Alfred Dürr, toto přičítání již nebylo obecně přijímáno, ačkoli identita původního skladatele nebyla dosud s jistotou stanovena. Poté, co Schreyer a Schering zpochybnili v letech 1912–1913 autorství od Bacha, podrobil Dürr v roce 1977 kantátu stejné podrobné a důkladné hudební analýze jako všechny ostatní Bachovy kantáty. Když jsme zjistili, že pokud by Bach, kantáta mohla být složena pouze v letech 1711–1716 během Bachova období v Weimar, Dürr vyloučil Bachovo autorství na základě přítomnosti netypických stylistických rysů (jako je omezený rozsah vokální části v recitativ; nadměrný homofonie v refrénech; dva obbligato nástroje a příliš časté instrumentální epizody v árie, přičemž dominuje sólový hlas a nástroje jsou svěřeny imitativní dekorativní roli), stejně jako absence charakteristických prvků (jako např. permutační fugy v sborech; vyrovnaný koncertní střídání sólových hlasů a nástrojů v áriích; ostinato -typové formy v áriích a ritornellos ).[24][25]

Podle Davida Erlera, který psal do poznámek k programu koncertu z roku 2015, byla kantáta široce přičítána Kuhnauovi.[26] Schering navrhl Kuhnaua jako možného skladatele kantáty v Bach-Jahrbuch z roku 1912.[24][27] O pět let později tento návrh stáhl a poté si myslel, že je pravděpodobnější, že kantátu napsal jeden z Kuhnauových studentů.[28] V Bach-Werke-Verzeichnis z roku 1998 je kantáta uvedena v Anhang II, příloha pochybných děl.[27][29] Podle kritického komentáře Nové Bachovo vydání, napsáno Andreas Glöckner, možné problémy s přisuzováním Kuhnau vyplývají z rozdílů mezi dochovaným lipským libretem z roku 1720 pro Kuhnauovu kantátu a textem v Penzelově verzi; s moderností úvodní sinfonie, která se odchyluje od konzervativnějšího stylu Kuhnau; a vzhledem k absenci trenek a bubnů v Penzelově verzi nástrojů tradičně používaných ve dvou hlavních církvích v Lipsku na kantáty Štědrého dne.[30]

Pohyby

První strana závěrečného chorálu BWV 142 v rukopisu Penzel z roku 1756

Kantáta je hodnocena pro tři vokální sólisty (alt, tenor a bas ), a čtyřhlasý sbor, dva altové rekordéry, dva hobojové, dva housle, viola a Continuo.[31]

Kus má osm pohyby:[32]

  1. Sinfonia, instrumentální koncert pro dva altové zobcové flétny, dva hoboje a smyčce.
  2. Refrén: Uns ist ein Kind geboren (Protože se nám narodí dítě), dvojitá fuga s prvním tématem nastaveným na text „Uns ist ein Kind geboren“ a druhým nastaveným na „Eins Sohn ist uns gegeben“.
  3. Árie (bas): Dein Geburtstag ist erschienen (Tak se objeví den Natal). V této árii e moll jsou basy doprovázeny dvěma obbligato housle a continuo.
  4. Refrén: Ich bude den Namen Gottes loben (Budu chválit jméno Boží). Toto krátké sborové hnutí začíná a fugato část, ve které jsou čtyři hlasové části doprovázeny první a druhou houslí. Po manželských vstupech je hudba homofonní.
  5. Aria (tenor): Jesu, dir sei Dank (Ježíši, díky tobě). V tomto relativně krátkém da capo aria, tenor je doprovázen dvěma obbligato hoboji.
  6. Recitativ (alt): Immanuel (Emmanuel!)
  7. Aria (alt): Jesu, dir sei Preis (Chvála vám, Ježíši). Nastavena na nová slova, tato árie je transpozicí 5. věty od A minor k D minor, přičemž alt nahrazuje tenor a dva altové rekordéry nahrazují hoboje.
  8. Sbor: Aleluja. Přes téměř nepřerušovaný proud semiquaverových postav, které unisono hrají altové zobcové flétny, hoboje a housle, zpívá sbor poslední čtyřdílný chorál řádek po řádku.

Překlady

V roce 1939 Sydney Biden poskytl anglický překlad kantáty Pro nás se narodilo dítě.[33]

Uspořádání

V roce 1940 William Walton zorganizoval první basovou árii v kantátu jako taneční hudbu pro Frederick Ashton balet Moudré panny.[34] Uspořádání závěrečného sboru pro varhany a jeden nebo více dechových nástrojů bylo zveřejněno samostatně.[35]

Nahrávky

Záznamy kantáty zahrnují:

  • Alsfelder Vokalensemble / I Febiarmionici, Wolfgang Helbich. Apokryfní Bachovy kantáty II. CPO, 2001.
  • Sbor a orchestr "Pro Arte" Mnichov, Kurt Redel. J. S. Bach: Magnificat D dur & Cantata BWV 142. Philips, 1964.
  • Mannheim Bach Choir / Heidelberger Kammerorchester, Heinz Markus Göttsche. J. S. Bach: Cantatas BWV 62 & BWV 142. Da Camera, 1966.
  • Capella Brugensis / Collegium instrumentale Brugense, Patrick Peire. ‚Uns ist ein Kind geboren ', Eufoda, 1972

Poznámky

  1. ^ Práce 00174 na Bach Digital webová stránka. 10. dubna 2017.
  2. ^ RIZIKO Ne. 467300002
  3. ^ A b RIZIKO Ne. 220036186
  4. ^ Glöckner 2000, str. 118 Titulní stránka zní: Texte | zur Leipziger | Kirchen Music, | auf die Heiligen | Weynachts-Feyertage, | und den Sonntag darauf, | 1720. | Ingleichen auf das Fest | Der Beschneidung Christi, | den darauf folgenden Sonntag, | Das Fest der Offenbahrung, | und den Sonntag darauf, | des 1721sten Jahres. | Lipsko, | gedruckt bey Immanuel Tietzen.
  5. ^ A b Glöckner 2000, str. 117
  6. ^ Vidět:
    • Glöckner 2000
    • Dürr 1977, str. 57
    • Buelow 2001
    • Palisca, Claude V. (1991), Barokní hudba (3. vyd.), Prentice-Hall, str. 321
    • Küster 1999
  7. ^ D-HAmi paní 165 na Bach Digital webová stránka
  8. ^ D-B Mus. slečna. Bach P 464, Fascicle 1 na Bach Digital webová stránka
  9. ^ Waldersee 1884, s. XV – XXI.
  10. ^ PL-Wu RM 5908, Fascicle 5 na Bach Digital webová stránka
  11. ^ RIZIKO Ne. 300512416
  12. ^ Mosewius 1845, str. 20
  13. ^ Hilgenfeldt 1950, str. 99
  14. ^ Bitter 1865, Sv. II str. XCVII
  15. ^ A b C Spitta 1873, 480–485 a vysvětlivka 21 s. 797–798 (Anglický překlad: Spitta 1899, sv. I, 487–491 a vysvětlivka 20 s. 630–631 )
  16. ^ Lane Poole 1882, str. 131
  17. ^ Talle 2013, str. 50
  18. ^ Buelow 2004, str. 566–567
  19. ^ Zohn 2001viz [1]
  20. ^ Další komentář k Spittovu srovnání Telemanna a Bacha viz také
  21. ^ Swack 1992, str. 139.
  22. ^ A b Sandberger 1997, str.188 –189
  23. ^ Waldersee 1884
  24. ^ A b Schering 1913, str. 133.
  25. ^ Vidět:
  26. ^ Erler 2015.
  27. ^ A b Simon Crouch. Uns ist ein Kind geboren (Unto us a child is born): Cantata 142. Classical Net, 1998.
  28. ^ Schering 1918, str. XLIV.
  29. ^ Schmieder, Dürr a Kobayashi 1998, str. 459.
  30. ^ Glöckner 2000.
  31. ^ „Cantata BWV 142 Uns ist ein Kind Geoboren“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 22. ledna 2017.
  32. ^ Vidět:
  33. ^ "Bachova bibliografie".
  34. ^ Boyd 1999
  35. ^ Poslední 2005, str.11.

Reference

externí odkazy