Lobe den Herrn, meine Seele, BWV 69a - Lobe den Herrn, meine Seele, BWV 69a - Wikipedia

Lobe den Herrn, meine Seele
Církevní kantáta podle J. S. Bach
Thomaskirche Interior.jpg
Thomaskirche, Lipsko
Katalog
  • BWV 69a
  • BWV 69.1
Příbuznýzáklad pro BWV 69 (= BWV 69,2)
PříležitostDvanáctá neděle poté Trojice
Text kantáty
anonymní
Text BibleŽalmy 103: 2
Chorál
"Byl Gott tut, das ist wohlgetan"
Provedeno15. srpna 1723 (1723-08-15): Lipsko
Pohybyšest
HlasitýSATB sbor a sólo
Instrumentální
  • 3 trubky
  • tympány
  • 3 hoboje
  • hoboj da caccia
  • hoboj d'amore
  • zapisovač
  • fagot
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Johann Sebastian Bach složil církevní kantáta Lobe den Herrn, meine Seele (Chvála Pánu, má duše),[1] BWV 69a, také BWV 69.1, [2] v Lipsko dvanáctou neděli poté Trojice a poprvé ji provedl 15. srpna 1723. Je součástí jeho první cyklus kantáty.

Historie a slova

Bach psal kantátu ve svém prvním ročníku v Lipsku, který zahájil po Trojici roku 1723, pro Dvanáctá neděle po trojici.[3] Předepsané hodnoty pro neděli byly z Druhý list Korintským, služba Ducha (2. Korintským 3: 4–11 ) a z Markovo evangelium, uzdravení hluchého němého muže (Marek 7: 31–37 ). Neznámý básník odkazoval na evangelium, ale v uzdravení viděl obecněji Boha, který neustále činil dobro pro člověka. Úvodní sbor je proto převzat z Žalmy 103: 2 „Chvalte Pána, má duše, a nezapomeňte na dobro, které pro vás udělal“. Poezie několikrát odkazuje na „vyprávění“, které souvisí se schopností uzdraveného muže mluvit: „Ach, že jsem měl tisíc jazyků!“[1] (hnutí 2), "Má duše, vstaň! Řekni"[1] (pohyb 3) a „Moje ústa jsou slabá, můj jazyk je ztlumený, abych mluvil o Tvé chvále a cti[1] (pohyb 4). Několik pohybů se spoléhá na slova kantáty od Johann Oswald Knauer, publikovaný v roce 1720 v Gott-geheiligtes Singen und Spielen des Friedensteinischen Zions v Gotha.[4] Závěr chorál zvedne téma v šestém verši z Samuel Rodigast je hymnus "Byl Gott tut, das ist wohlgetan„(To, co Bůh dělá, se dělá dobře)[1] (1675).[3]

Bach nejprve provedl kantátu dne 15. srpna 1723.[2] Znovu to provedl kolem roku 1727, revidoval instrumentaci árie a používal ji v posledních letech pro kantátu pro Ratswahl obřad, inaugurace městské rady v kostele, Lobe den Herrn, meine Seele, BWV 69.2.[3]

Bodování a struktura

K vyjádření chvály slov je kantáta slavnostně hodnocena soprán, alt, tenor a bas sólisté, a čtyřhlasý sbor a Barokní instrumentální soubor ze tří trubky, tympány, tři hobojové, hoboj da caccia, hoboj d'amore, zapisovač, fagot, dva housle, viola, a basso continuo.[3]

Kantáta je v šesti pohyby:

  1. Refrén: Lobe den Herrn, meine Seele
  2. Recitativní (soprán): Ach, daß ich tausend Zungen hätte!
  3. Aria (tenor): Meine Seele, auf, erzähle
  4. Recitativní (alt): Gedenk ich nur zurück
  5. Aria (basa): Mein Erlöser und Erhalter
  6. Chorál: Was Gott tut, das ist wohlgetan, darbei will ich verbleiben

Hudba

Bach odrážela dualitu ve slovech žalmu v úvodním refrénu vytvořením a dvojitá fuga. Oba témata pohybu v D dur jsou zpracovávány nejprve samostatně a poté kombinovány. Zaprvé árie, a pastorální tenor doprovází hoboj da caccia, zobcová flétna a fagot.[5] V pozdější verzi kolem roku 1727 Bach změnil přístrojové vybavení na alt, hoboj a housle, možná proto, že pro první nastavení dechového nástroje neměl po ruce hráče. Ve druhé árii kontrast Leidene (utrpení) a Freudene (radost) vyjadřuje chromatický, nejprve dolů, pak nahoru a živé koloratury. Závěrečný chorál je stejný jako ten z Weinen, Klagen, Sorgen, Zagen, BWV 12, z roku 1714, ale bez zjevného důvodu bez obbligato housle.[3]

Nahrávky

Reference

  1. ^ A b C d E Dellal, Pamela. „BWV 69a -“ Lobe den Herrn, meine Seele"". Emmanuel Music. Citováno 9. září 2014.
  2. ^ A b 00087 na Bach Digital webové stránky: Lobe den Herrn, meine Seele BWV 69.1; BWV 69a; BC A 123 / Posvátná kantáta (12. neděle po trojici)
  3. ^ A b C d E Dürr, Alfred; Jones, Richard D. P. (2006). Kantáty J. S. Bacha: S jejich librety v německo-anglickém paralelním textu. Oxford University Press. 501–504. ISBN  978-0-19-929776-4.
  4. ^ Ambrose, Z. Philip. „BWV 69a Lobe den Herrn, meine Seele“. University of Vermont. Citováno 16. srpna 2010.
  5. ^ Gardiner, John Eliot (2010). Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Cantatas Nos 33, 35, 69a, 77, 137 & 164 (Mediální poznámky). Soli Deo Gloria (na Hyperion Records webová stránka). Citováno 15. srpna 2018.

Zdroje