Alles mit Gott und nichts ohn ihn, BWV 1127 - Alles mit Gott und nichts ohn ihn, BWV 1127 - Wikipedia

Vévoda Wilhelm Ernst ze Saxe-Weimaru, dedikant „Alles mit Gott und nichts ohn 'ihn“, BWV 1127

"Všichni s Gott und Nichts ohn 'ihn"(Všechno s Bohem a nic bez něj), BWV 1127, je Johann Sebastian Bach Října 1713 uvedení básně ve 12 slokách autorem Johann Anton Mylius [de ], vrchní dozorce z Buttstädt, město v Vévodství Saxe-Weimar.[1][2] Báseň je akrostický věnovaná Vévoda Wilhelm Ernst ze Saxe-Weimaru, k jeho narozeninám (30. října).[3] Bach, v té době zaměstnaný jako soud varhaník u vévody, nastavte Myliusovu ódu jako árie v strofická forma, to je melodie pro soprán doprovázeno Continuo pro sloky, střídané s a ritornello pro struny a continuo.[4] Když se zpívají všechny sloky, provedení práce trvá přibližně 45 až 50 minut.[5][6]

Práce byla pravděpodobně poprvé provedena na vévodovy narozeniny.[1][7] Originální tisk Myliusovy básně,[8] s Bachovou skladbou napsanou na dvou stranách na konci,[9] byl archivován ve Výmaru,[10] kde zůstal bez povšimnutí téměř tři století, náhodně dvakrát unikl ničivému požáru, v roce 1774 a v roce 2004,[11] dokud nebyla znovu objevena v květnu 2005.[12] Po objevu (v roce 1924)[13] a publikace (v roce 1935) Bekennen bude jejich seinen Namen, BWV 200, bylo to poprvé autogram vyšla najevo Bachova dosud neznámá vokální tvorba.[14][15]

Kontext

Johann Anton Mylius zahájil rekonstrukci Kostel svatého Michala v Büttstadtu [de ], včetně jeho orgánu (na obrázku podkroví). Pamětní deska na parapetu před varhanami připomíná podporu vévody Wilhelma Ernsta těmto snahám, “Der theure Wilhelm Ernst ist selbst des Herren Tempel und baut viel Tempel auf zum hohen Ruhm Exempel„(Milovaný Wilhelm Ernst je sám chrámem Páně a staví mnoho chrámů jako příklad vysoké cti.)[16]

Wilhelm Ernst se narodil (OS ) 19. října 1662.[17] V roce 1683 se stal Vévoda Saxe-Weimar, společně se svým mladším bratrem Johann Ernst. Starší bratr si vybral Omnia cum Deo et nihil sine eo (všechno s Bohem a nic bez něj) jako jeho motto.[14][18][19] V roce 1700, kdy Gregoriánský kalendář byl přijat Wilhelm Ernst rozhodl, že jeho narozeniny budou od nynějška oslavovány 30. října.[17] V roce 1703 pracoval Johann Sebastian Bach několik měsíců u vévodského dvora ve Výmaru. V roce 1708, rok po smrti mladšího vévody, přišel Bach znovu pracovat na vévodský dvůr, tentokrát jako varhaník.

V době, kdy, Johann Samuel Drese a jeho syn Johann Wilhelm byli dvorními skladateli (Hofkapellmeister ) ve Weimaru a složení nových skladeb nebylo součástí Bachova pověření dvorního varhaníka.[2][20] V roce 1713 Bach složil Lovecká kantáta (Byl mir behagt, ist nur die muntre Jagd, BWV 208, poprvé provedeno 27. února v Weißenfels ) a Canon a 4 perpetuus, BWV 1073 (2. srpna).[21] Kolem této doby je také několik záznamů v Orgelbüchlein,[21] a pravděpodobně většina jeho přepisy Weimarského koncertu.

Život Johanna Antona Myliuse je poměrně dobře zdokumentovaný: v letech 1751–52 vydal jeden z jeho synů rozšířenou kroniku rodu Myliusů,[22] a rodina byla později také předmětem podrobného historického výzkumu.[23] Po studiích v Erfurt a Lipsko v 80. letech 16. století se Johann Anton stal teologem působícím v Erfurtu a Niederroßla Poté, co se stal dozorcem v roce 1674, byl od roku 1697 umístěný v Buttstädtu, městě asi 20 kilometrů severně od Weimaru.[2][23][24] Tam zahájil reformy liturgické hudby a velké renovační práce městského kostela (St Michael's), včetně jeho varhan.[25] Vévoda Wilhelm Ernst podporoval Myliuse v těchto snahách a dokonce uspořádal v jeho říši sbírku na financování renovačních prací.[16]

Každý rok vévoda Wilhelm Ernst obvykle obdržel více než tucet písemných gratulačních poct.[26][27] Kopie těchto poct, které byly předány vévodovi, byly většinou svázány luxusně mramorovaný papír a konzervovány v soudní knihovně.[28][29] Jeden z nich, publikovaný Mumbachische Schrifftenem, byl dvorní kazatel Johann Kless [de ]a poblahopřál vévodovi k jeho 52. narozeninám 30. října 1713 (toto datum bylo ve skutečnosti vévodovým 51. narozeninám).[30] Mylius a Bach se sešli, aby společně uctili poctu.[31] Titulní stránka této pocty, kterou také vytiskl Mumbachische Schrifften, zní částečně:[8]

den XXX. Octobr. MDCCXIII. ... desdne 30. října 1713. ...
......
Hochfürstl. Geburths-Tagenarozeniny panovníka,
  und gesegnetem Antritt Dero 53sten Lebens-Jahres   a požehnaný začátek 53. roku jeho života

Titulní stránka Myliusovy ódy obsahuje stejnou chybnou kalkulaci vévodova věku, která podle Michael Maul, nebyl by na žádném z jednotlivých autorů využívajících služby nakladatelství Mumbachische Schrifften, ale byl pravděpodobně rozšířenějším nepochopením.[30] Mylius si pro tuto spolupráci mohl vybrat několik skladatelů: byli tam nejen otec a syn Drese, ale také hudebníci, s nimiž spolupracoval v Büttstadtu - ten, s nímž se do projektu pustil, byl 28letý Bach.[20] Tématem Myliusovy gratulační básně je vévodovo heslo, které bylo oznámeno na titulní stránce pocty:[8][21]

  Unsers gnädigst-regierenden Landes-Fürsten  Naši dobročinní panovníci
und Herrnsa pánové
Christ-Fürstlicher Wahl-Spruchkřesťansko-knížecí heslo
Odranebo
SYMBOL,krédo:
Omnia cum DEO, & nihil sine eo.Omnia cum Deo et nihil sine eo.
Všichni s GOTT a nikým, oh Ihn. Všechno s Bohem a nic bez něj.

Bez ohledu na to, že příležitost, narozeniny, měla světský charakter - obvykle Bach složil sekulární ódy nebo kantáty pro takové příležitosti - byl výsledek a posvátná práce, v neposlední řadě kvůli náboženské povaze hesla, které se stalo tématem Myliusovy exegetické básně.[32] Bach to nastavil jako strofickou árii, žánr, který se v Německu široce praktikoval do konce 17. století, ale do druhé dekády 18. století byl považován za staromódní.[14] V roce 1713 byly vévoda Wilhelm Ernst narozeniny slaveny v neděli 5. listopadu, den předtím, než posvětil nově dokončené Kostel sv. Jakuba [de ].[30][33] Je nepravděpodobné, že by „Alles mit Gott und nichts ohn 'ihn“, BWV 1127, byl poprvé proveden v kterýkoli z těchto dnů, bohoslužba ve všední den v soudní kapli v pondělí 30. října, vévodovy skutečné narozeniny, což se zdá být pravděpodobnější pro ten první výkon.[34]

Hudba a texty

Tištěný text Myliusovy ódy má v dedikační kopii pět stránek, zatímco Bachovo ručně psané prostředí s názvem „Aria Soprano Solo è Ritornello„(árie pro sólový soprán a ritornello), přebírá poslední dvě stránky pamfletu.[10][21]

Myliusova óda

Kostel svatého Michala v Büttstadtu: portrét vlevo na pravé stěně je portrétem Johanna Antona Myliuse.[35]

Myliusova báseň je akrostická ve 12 slokách o osmi řádcích.[36][37] Heslo vévody Wilhelma Ernsta v latině a němčině je uvedeno jako název básně na stránce, která obsahuje první sloku v tisku z roku 1713.[38][39] První a poslední řádek každé sloky je německá verze vévodova hesla.[36][37] V poznámce pod čarou k prvnímu řádku první sloky uvádí Mylius tyto biblické odkazy na heslo panovníka (Symb. regium):[38][39]

  • 18. žalm: 30, "Nebo u tebe jsem prošel vojskem; a skrze svého boha jsem skočil přes zeď."[40]
  • Žalm 60: 14, „Skrze Boha budeme udatně konat: protože on bude šlapat po našich nepřátelích.“[41]
  • 1 Kroniky 30:14, 16: „Ale kdo jsem a jaký je můj lid, že bychom měli být schopni takto ochotně obětovat tento druh? Neboť všechno pochází od tebe a od tvého vlastního jsme ti dali. ... Ó Hospodine, Bože náš, všechno toto skladiště, které jsme připravili, abychom ti postavili dům pro tvé svaté jméno, pochází z tvé ruky a je celé tvé vlastní. “[42]

Druhý řádek první sloky zní:[43]

Žno Ev-Hehm Žpod-Seegen Ztjhn

Bude zde čerpat úžasná požehnání

—Mylius 1713 (původní zvýraznění)[39]-překlad

Ke kterému Mylius přidává tuto poznámku pod čarou:[38]

Kontinent litteræ ut & mediales illustrissimum nomen serenissimi Regentis nostri.

Obsahujte počáteční a střední písmena nejslavnějšího jména našeho nejklidnějšího Panovníka.

—Mylius 1713[39]-překlad

Poznámka pod čarou označuje schéma akrostichu:[36]

  • Zdůrazněná písmena (W, E, H, W, S a Z) jsou iniciály jména vévody, tj. Wilhelm Ernst Herzog Zu Sachsen-Weimar (Wilhelm Ernst Duke of Saxe-Weimar).
  • Třetí slovo, Wunder (podivuhodné) začíná stejným písmenem jako jméno Wilhelma Ernsta. Druhý řádek každé sloky začíná na Divný Ein-Her a končí Seegen Ziehn: slovo mezi těmito dvěma polovičními frázemi, Wunder v případě první sloky zní pro 12 po sobě následujících slok:
    1. ... Žpod ... (... podivuhodné ...)
    2. ... Jesus ... (... Ježíš ' ...)
    3. ... LAndy ... (... země ...)
    4. ... HImels ... (... nebe ...)
    5. ... Edlen ... (... ušlechtilý ...)
    6. ... Lebens ... (... život je ...)
    7. ... Manchen ... (... mnoho ...)
    8. ... Ewgen ... (... věčný ...)
    9. ... Reichen ... (... bohatý ...)
    10. ... Neuen ... (... Nový ...)
    11. ... Seelen ... (... duše ...)
    12. ... Tausend ... (... tisíc ...)
Iniciály těchto slov zněly „WJLHELM ERNST“ - to je jméno vévody.

Acrostická technika byla v takové gratulační poezii velmi běžná a vévoda ji zjevně ocenil.[44] Sedmý řádek každé sloky je variantou jejího druhého řádku, počínaje Soll ... (Musí ...) místo Zvláštní ... (Vůle ...).[37][45] Čtyři střední řádky každé sloky jsou exegetickým vysvětlením jejího druhého řádku a Mylius v poznámkách pod čarou naznačuje, které biblické pasáže podporují jeho teologický výklad.[5] Slokou jsou tyto biblické odkazy na čtyři střední čáry,[37]

  1. ... Wunderseegen ... (úžasné požehnání):
    • Žalm 72: 18, "Požehnaný buď Hospodin Bůh, Bůh Izraele, který činí jen úžasné věci."[46]
    • Genesis 15: 1: „Po těchto věcech přišlo ke slovu Hospodinovu k Abramovi ve vidění a řekl: Neboj se, Abrame: Já jsem tvůj štít a tvá nesmírná odměna.“[47]
    • Práce 14: 1: „Muž, který se narodil ženě, má několik dní a je plný problémů.“[48]
  2. ... Ježíš Seegen ... (Ježíšovo požehnání):
    • Lukáš 5: 3ff, „A [Ježíš] vstoupil do jedné z lodí, která byla Simone a modlil se za něj, aby trochu vyrazil ze země. A on se posadil a naučil lidi z lodi. “[49]
  3. ... Landesseegen ... (požehnání pro zemi):
    • Sirach 10: 5: „V rukou Božích je blahobyt člověka: a na osobu znalce Písma uvede jeho čest.“[50]
    • 5. Mojžíšova 33: 13: "A o Josefovi řekl: Požehnaná od Hospodina, buď jeho zemí, pro drahocenné věci nebeské, pro rosu a pro hlubinu, která leží pod ním"[51]
  4. ... Himmelsseegen ... (požehnání z nebe):
    • Ozeáš 2: 21, "A stane se toho dne, uslyším, dí Hospodin, vyslyším nebesa a oni vyslyší zemi."[52]
    • Jeremiáš 5: 24, „Ani neříkají ve svém srdci: Nyní se bojme Hospodina, našeho Boha, který v jeho období rozdává déšť, ten první i druhý: vyhrazuje nám stanovené týdny žně.“[53]
    • Žalm 85: 11, „Milosrdenství a pravda se setkávají; poctivost a mír se navzájem líbaly.“[54]
  5. ... Edlen Seegen ... (ušlechtilá požehnání):
    • 5. Mojžíšova 33: 13: "A o Josefovi řekl: Požehnaná od Hospodina, buď jeho zemí, pro drahocenné věci nebeské, pro rosu i pro hlubinu, která leží pod ním"[51]
  6. ... Lebens Seegen ... (životní požehnání):
    • Žalm 133: 4, „neboť tam PÁN přikázal požehnání, dokonce životu na věky.“[55]
    • Kohelet 1: 8, „Všechno je plné práce; člověk to nemůže vyslovit: oko se neuspokojuje s viděním, ani ucho se nenaplňuje.“[56]
  7. ... manchen Seegen ... (mnoho požehnání):
    • Žalm 139: 1, „Pane, prohledal jsi mě a poznal jsi mě.“[57]
  8. ... ewgen Seegen ... (věčná požehnání):
    • 2. Korinťanům 4: 17, "Pro naše utrpení světla, které je na okamžik, pro nás působí mnohem větší a věčnou váhu slávy"[58]
    • Římanům 8: 18, „Neboť si myslím, že utrpení této současné doby není hodné srovnávat se slávou, která bude zjevena v nás.“[59]
  9. ... Reichen Seegen ... (bohatá požehnání):
    • Efezanům 3:20, „Nyní tomu, kdo je schopen vykonat hojně nad vše, o co prosíme nebo si myslíme, podle síly, která v nás působí“[60]
  10. ... neuen Seegen ... (nová požehnání):
    • Pláč 3: 23, „[Pánovy soucity] jsou nové každé ráno: velká je tvá věrnost.“[61]
    • Izajáš 40: 31: "Ale ti, kdo čekají na Pána, obnoví svou sílu; nasednou na křídla jako orli; utíkají a nebudou unaveni; budou chodit a neomdlí."[62]
    • Píseň písní 3: 4: „Bylo to jen málo, co jsem od nich odešel, ale našel jsem toho, kterého miluje moje duše: Držel jsem ho a nechtěl jsem ho pustit, dokud jsem ho nepřivedl do domu své matky a do komnaty ona, která mě počala. “[63]
  11. ... Seelenseegen ... (požehnání pro duši):
    • Moudrost 3: 3: „A od nás se stanou naprostou zkázou, ale oni jsou v pokoji.“[64]
    • Matouš 10: 28, "A nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, ale nejsou schopni zabít duši: ale bojte se toho, kdo je schopen zničit duši i tělo v pekle."[65]
    • Jan 11: 26, "A kdokoli ve mnì žije a věøí ve mì, nikdy nezemře. Vìøíš tomu?"[66]
    • Matouš 16: 26, "Co je to pro člověka prospěšné, když získá celý svět a ztratí svou vlastní duši? Nebo co dá člověk výměnou za svou duši?"[67]
  12. ... tausend Seegen ... (tisíc požehnání):
    • Daniel 7: 10, „Vyzařoval ohnivý proud a vycházel před ním: tisíce tisíc mu sloužily a deset tisíc krát deset tisíc stálo před ním: byl vynesen soud a knihy byly otevřeny.“[68]
    • Zjevení 7: 9: „Potom jsem spatřil, a aj, veliký zástup, kterého nikdo nemohl spočítat, všech národů a pokolení, lidí a jazyků, stál před trůnem a před Beránkem, oblečený v bílém rouchu a dlaně v jejich rukou "[69]
    • Žalm 143: 11, "Oživ mě, Hospodine, pro jméno tvé: kvůli spravedlnosti tvé vyvezou mou duši z potíží."[70]

Bachovo nastavení

První stránka Bachova autogramu
Druhá strana Bachova autogramu

Titul, který Bach dal svému prostředí, v C dur „Myliusova„ Alles mit Gott und nichts ohn 'ihn “naznačuje, že skladba má dvě části:[71][9]

Bachovo nastavení je uvnitř společný čas a jeho tempo indikace je Adagio.[9] Nastavení je strofická árie: stejná hudba se opakuje pro každou z 12 slok Myliusovy básně.[5][14] Bachovo skóre obsahuje pouze text první sloky: a custos a znak opakování na konci znamená, že ostatní sloky mají být provedeny se stejnou hudbou.[5] Jelikož provedení jediného průchodu Bachovy hudby trvá přibližně čtyři minuty, celá práce se provede přibližně za 45 až 50 minut.[5][6][72] Pokud bylo zamýšleno rozdělení výkonu (např. Před kázáním a po něm), potom by rozdělení pravděpodobně spadalo po sedmé sloce: to je sloka, kterou končí část „prostého“ slova „WJLHELM“ a exegetické střední čáry této sloka má závěrečnou povahu, podobně jako ta poslední sloka básně.[36]

Árie

Árijská část Bachovy skladby začíná čtyřmibar instrumentální úvod kontinuem: tento úvod má přesně 52 basových tónů, což lze považovat za narážku na věk vévody Wilhelma Ernsta.[73][14] Od konce čtvrtého taktu až po první notu 17. baru sopranistka zpívá první dva řádky Myliusovy básně, tj. Část A své první sloky.[45][74] Při prvním průchodu druhého řádku Bach změnil pořadí slov: "divný Wundersegen einher ziehn" namísto "divný einher Wundersegen ziehn„v básni.[3] Maul popisuje Bachovo nastavení části A jako „rafinovaně“ melismatický a „chytlavá“ melodie “[75]

Část B sloky, skládající se z jejích prostředních čtyř vysvětlujících linií, je zpívána z pruhu 17 až 25.[45] Nastavení této sekce je harmonicky rozsáhlejší než nastavení sekce A.[75] Zrcadlový úsek A, který se skládá ze dvou posledních řádků sloky, vyplývá z pruhů 26 až 34.[76] Slovosled sedmého řádku sloky zpívaného v taktech 26 až 27 se mění jako první průchod druhého řádku (takty 8–10): "soll Wundersegen einher ziehn" namísto "soll einher Wundersegen ziehn„v básni.[3] V těchto pruzích se Bach vrací z subdominant (F dur ), na konci sekce B, k tonikum (C dur), po kterém se „chytlavá melodie“, kterou se sekce A otevřela, opakuje na stejná slova (řádek 8 = řádek 1, vévodovo heslo ve všech slokách).[77] Tímto způsobem si Bach uvědomuje svobodu da capo forma, tj. místo přesného opakování sekce A, následuje varianta sekce A po sekci B (A-B-A ').[71]

Hlasová a kontinuální část kompozice končí čtyřbarevnou instrumentální postludou kontinuem, která se drží blízko úvodu čtyřbarevného.[71] Sestavení „áriové“ části skladby je tedy symetrické:[78]

  • Úvod kontinuem (čtyři pruhy)
    • První řádek sloky: „motto“ naladí vévodovo „motto“
      • Druhý řádek sloky obsahující (před slovem Seegen) téma sloky
        • Čtyři střední řádky sloky: exegetické vysvětlení tématu sloky
      • Sedmý řádek sloky, zrcadlící druhý řádek
    • Osmá řada sloky, zrcadlící první řádek: stejné „motto“ ladí pro „vévodovo“ heslo
  • Postlude by continuo, zrcadlení prvních čtyř pruhů

Nebo přistupováno jako zdarma da capo aria:[78]

První sloka[79]
SekceTextPřeklad
A[instrumentální úvod]

Všichni s Gott und Nichts ohn 'ihn
Wird einher Wunderseegen ziehn.

Všechno s Bohem a nic bez něj
Bude zde čerpat úžasná požehnání.

B

Denn Gott, der Wunder tut im Himmel und auf Erden,
Will denen Frommen, selbst, zum Wundersegen werden.
Der Mensch bemühet sich, Will Wunder viel verrichten,
Und voller Unruh ist sein Sinnen, Denken, Dichten.

Zatímco Bůh, který dělá zázraky v nebi i na zemi,
Chce se stát úžasným požehnáním pro zbožné.
Člověk se trápí a chce uskutečnit mnoho zázraků,
a jeho mysl, myšlenky, poezie jsou plné neklidu.

A'

Soll einher Wunderseegen ziehn.
Všichni s Gott und Nichts ohn 'ihn.

Zde musíte čerpat úžasná požehnání.
Všechno s Bohem a nic bez něj

[instrumentální postlude]

Ritornello

Ritornello začíná v posledním taktu 37. pruhu a pokračuje v 18 zbývajících pruzích skladby.[80] Skládá se ze dvou rozvoj sekce (druhá z nich začíná ve 45. liště), na nejvýznamnější motivy části árie.[80] Christoph Wolff popisuje čtyřdílný instrumentální ritornello jako "napsáno hustým, motivickým a kontrapunktický textura připomínající kousky v současnosti Orgel-Büchlein."[14] Maul zpracovává příklad toho, jak na slovech zněly motivy divný Wunderseegen einher ziehn a Alles mit Gott v árii jsou spojeny v posledních šesti pruzích prvního vývoje Ritornella a pak znovu v posledních třech pruzích jeho druhého vývoje.[80]

Recepce

Schloss Weimar kolem roku 1730.
Grünes Schloss (Knihovna vévodkyně Anny Amálie ) ve Výmaru. Věž nedalekého zámku Weimar vlevo.
Rokokový sál Grünes Schloss.

Pět měsíců po představení básně „Alles mit Gott und nichts ohn 'ihn“ a jejímu uvedení vévodovi Wilhelmu Ernstovi povýšil Bacha na koncertního mistra (Konzertmeister ) a pověřil ho, aby jednou za měsíc složil nové dílo chrámové hudby.[20] Podle Maula bylo Bachovo povýšení na skládání chrámové hudby pravděpodobné, alespoň zčásti, kvůli jeho nastavení Myliusovy ódy.[32] Možná byla árie znovu provedena v roce 1715 v Pforta.[81]

Zachování a obnovení dedikační kopie

Kopie věnování Myliusovy ódy, obsahující Bachův autogram jejího nastavení, byla uložena v knihovně vévodova paláce, Schloss Weimar.[82] V roce 1766 byl obsah této knihovny přesunut do blízkého okolí Grünes Schloss [Commons ], mimo dosah ohně, který zničil Schloss Weimar v roce 1774.[11] Knihovna v zámku Grünes byla později přejmenována na Knihovna vévodkyně Anny Amálie (Herzogin Anna Amalia Bibliothek, HAAB).[82] Spolu s dalšími gratulačními dokumenty, které obdrželi weimarští vévodové, byla zasvěcovací kopie BWV 1127 uložena na druhé úrovni galerie rokokového sálu knihovny.[82] Luxusní vazba těchto kusů upoutala pozornost a pro jejich zařazení byly přesunuty do restaurátorské dílny před budovou knihovny krátce předtím, než rokokový sál v září 2004 shořel na zem.[26][82]

V lednu 2005 zahájil Maul v rámci programu, který byl zahájen v roce 2002, v HAABu své výzkumy a hledal dokumentaci související s hudbou v barokním období.[83] Dne 17. června mu byl umožněn přístup do boxů s gratulačními poctami, které byly zachráněny po požáru v roce 2004.[26] Mezi těmito poctami byla zasvěcená kopie Myliusova a Bachova „Alles mit Gott und nichts ohn 'ihn“.[84] Ověřeno, nově objevené složení dostalo Bach-Werke-Verzeichnis číslo 1127.[14] Číslo police dedikační kopie obsahující Myliusovu ódu a její nastavení Bachem v HAAB je D-WRz B 24.[7][10]

Nový nález byl oceněn z několika důvodů:

  • Je to jediná známá Bachova skladba ve formátu strofické árie.[14]
  • Dokumentuje Bachovy aktivity pro civilní příležitosti v jeho Weimarově době.[85]

Vydání skóre

Bärenreiter vydal několik vydání partitury BWV 1127:

  • První vydání, v roce 2005, editoval Maul.[15]
  • Faksimální vydání, editoval Wolff.[86]
  • The Nové Bachovo vydání (Němec: Neue Bach-Ausgabe), dokončil své aktivity v roce 2007, publikoval BWV 1127 v příloze, editoval Maul.[87][88]

Na HAAB a byl k dispozici digitální fax s vysokým rozlišením D-WRz B 24 Bach Digital webové stránky.[8][9][10]

Představení a nahrávky 21. století

Část znovuobjevené árie zaznamenala sopranistka Ah Hong a cembalista Joseph Gascho dne 9. června 2005 a následující den byla vysílána NPR.[12][89] Další předběžné představení, autor Claron McFadden a Polo de Haas [nl ], byl vysílán v nizozemské televizní show Nova.[6] Oficiální světová premiéra záznamu árie, autor: John Eliot Gardiner vedení Angličtí barokní sólisté a soprán Elin Manahan Thomas, byla vydána v září 2005.[6][86][90] Tato nahrávka obsahovala tři sloky árie s časem vystoupení 12:16.[6][90] Ton Koopman nahrávka, na které Lisa Larsson zpíval sólovou část, byl propuštěn o několik měsíců později ve sv. 20 z jeho kompletní záznam Bachových kantát.[91] Koopman pro svůj záznam vybral čtyři sloky árie s časem vystoupení 16:52.[14]

První kompletní záznam BWV 1127, tedy včetně všech 12 slok árie s časem záznamu 48:30, byl realizován Masaaki Suzuki, Carolyn Sampson a Bach Collegium Japonsko a vyšlo v lednu 2006 na 30. dílu kompletního projektu Bachových kantát Suzuki.[92][93] Daniel Abraham nahrávka s Bachova Sinfonia a sopranistka Amanda Balestrieri, byla vydána v roce 2006.[94] Dorothee Mields zaznamenal čtyři sloky árie s L'Orfeo Barockorchester [fr; de ] provádí Michi Gaigg, v prosinci 2014.[95] Carus-Verlag vydal o rok později tuto nahrávku s výkonem 15:03.[95] Mields propuštěn, se svolením Naxos of America, součást této nahrávky, to je první sloka Bachovy árie (3:50) na YouTube v roce 2016.[96]

Reference

  1. ^ A b Alles mit Gott und nichts ohn 'ihn (árie) BWV 1127 ve společnosti Bach Digital.
  2. ^ A b C Maul 2006, str. 8.
  3. ^ A b C Ambrose & Maul.
  4. ^ Maul 2005, s. 20, 25.
  5. ^ A b C d E Maul 2005, str. 20.
  6. ^ A b C d E Van der Lint 2005.
  7. ^ A b RIZIKO Ne. 201003534
  8. ^ A b C d Mylius 1713.
  9. ^ A b C d Bach 1713.
  10. ^ A b C d Rettinghaus 2020.
  11. ^ A b Maul 2005, s. 26–27.
  12. ^ A b Child & Ronish 2005.
  13. ^ Wollny 2008, str. 125.
  14. ^ A b C d E F G h i Wolff 2005.
  15. ^ A b Bach 2005.
  16. ^ A b Maul 2005, str. 13.
  17. ^ A b Maul 2005, str. 17.
  18. ^ Maul 2006, str. 16.
  19. ^ Maul 2005, s. 10, 13, 33.
  20. ^ A b C Maul 2005, str. 14.
  21. ^ A b C d Maul 2005, str. 10.
  22. ^ Mylius 1751–1752.
  23. ^ A b Maul 2005, str. 12.
  24. ^ Mylius, Johann Anton na CERL Tezaurus.
  25. ^ Maul 2005, s. 12–13.
  26. ^ A b C Maul 2006, str. 7.
  27. ^ Maul 2005, str. 9.
  28. ^ Maul 2006, str. 7, 10.
  29. ^ Maul 2005, s. 10–11, 26.
  30. ^ A b C Maul 2005, str. 18.
  31. ^ Maul 2005, s. 10–11.
  32. ^ A b Maul 2005, str. 16.
  33. ^ Als der Durchlauchtigste Fürst und Herr, Herr Wilhelm Ernst, Hertzog zu Sachsen, Jülich, Cleve und Berg ... Seinen Höchst-erfreulichsten Geburths-Tag Welcher den Lande zu allem Trost d. 30. Octobr. 1713. glücklich angeschienen, Den 5. Nov. celebrirte, Und den Tag darauf Die neu-erbaute S. Jacobs-Kirche Feyerlich einweihete (atd.) na webových stránkách Univerzita Martina Luthera v Halle-Wittenberg.
  34. ^ Maul 2005, s. 18–19.
  35. ^ Maul 2005, s. 12–13, 33.
  36. ^ A b C d Maul 2005, str. 21.
  37. ^ A b C d Mylius 1713, str.6 –10.
  38. ^ A b C Maul 2005, str. 31.
  39. ^ A b C d Mylius 1713, str.6.
  40. ^ Žalmy 18:29 v KJV, překlad Ps. 18:30 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  41. ^ Žalmy 60:12 v KJV, překlad Ps. 60:14 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  42. ^ 1. Paralipomenon 29:14, 16 v KJV, překlad I. Chron. 30:14, 16 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  43. ^ Maul 2005 21, 31.
  44. ^ Maul 2005, s. 22–23.
  45. ^ A b C Maul 2005, str. 23.
  46. ^ Žalmy 72:18 v KJV, překlad Ps. 72:18 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  47. ^ Genesis 15: 1 v KJV, překlad Genesis 15: 1 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  48. ^ Job 14: 1 v KJV, překlad Hiob 14: 1 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  49. ^ Lukáš 5: 3 v KJV, překlad Luc. 5: 3 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  50. ^ Sirachova moudrost 10: 5 v KJV, překlad Vážený pane. 10: 5 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  51. ^ A b 5. Mojžíšova 33:13 v KJV, překlad Deut. 33:13 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  52. ^ Ozeáš 2:21 v KJV, překlad Hos. 2:21 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  53. ^ Jeremiáš 5:24 v KJV, překlad Jer. 5:24 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  54. ^ Žalmy 85:10 v KJV, překlad Ps. 85:11 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  55. ^ Žalmy 133: 3 v KJV, překlad Ps. 133: 3b v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  56. ^ Kazatel 1: 8 v KJV, překlad Prediger 1: 8 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  57. ^ Žalmy 139: 1 v KJV, překlad Ps. 139: 1 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  58. ^ 2. Korinťanům 4:17 v KJV, překlad 2. Korint. 4:17 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  59. ^ Římanům 8:18 v KJV, překlad Rom. 8:18 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  60. ^ Efezanům 3:20 v KJV, překlad Efes. 3:20 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  61. ^ Pláč 3:23 v KJV, překlad Klagelieder 3:23 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  62. ^ Izajáš 40:31 v KJV, překlad Izajáš 40:31 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  63. ^ Píseň Šalomounova 3: 4 v KJV, překlad Cant. 3: 4 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  64. ^ Šalamounova moudrost 3: 3 v KJV, překlad Weisheit 3: 3 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  65. ^ Matouš 10:28 v KJV, překlad Matth. 10:28 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  66. ^ Jan 11:26 v KJV, překlad Joh. 11:26 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  67. ^ Matouš 16:26 v KJV, překlad Matth. 16:26 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  68. ^ Daniel 7:10 v KJV, překlad Daniel 7:10 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  69. ^ Zjevení 7: 9 v KJV, překlad Zjevení 7: 9 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  70. ^ Žalmy 143: 11 v KJV, překlad Ps. 143: 11 v Luther Bible, Vydání 1704 (řasa).
  71. ^ A b C Maul 2005, str. 23–25.
  72. ^ Maul 2006, s. 2–3, 9.
  73. ^ Maul 2005, str. 22.
  74. ^ Maul 2006, s. 9–10.
  75. ^ A b Maul 2006, str. 10.
  76. ^ Maul 2005, str. 24.
  77. ^ Maul 2005, s. 24–25.
  78. ^ A b Maul 2005, s. 22–25.
  79. ^ Bach 2013.
  80. ^ A b C Maul 2005, str. 25.
  81. ^ Maul 2005, s. 27–29.
  82. ^ A b C d Maul 2005, str. 26.
  83. ^ Maul 2006, s. 6–7.
  84. ^ Maul 2006, s. 7–8.
  85. ^ Maul 2005, s. 7–9.
  86. ^ A b Bach 2007.
  87. ^ Maul 2011.
  88. ^ Vlk 2007.
  89. ^ Wollny a kol. 2005.
  90. ^ A b Bach: Alles mit Gott na Muziekweb webová stránka
  91. ^ J.S. Bach: Cantatas sv. 20 na Muziekweb webová stránka
  92. ^ Maul 2006.
  93. ^ 30: Alles mit Gott na Muziekweb webová stránka
  94. ^ HANDEL, G.F .: Alexander's Feast (Oratorio) / BACH, J.S .: Alles mit Gott und nichts ohn ‘ihn (Balestrieri, Abraham) na Naxos webová stránka.
  95. ^ A b Johann Sebastian Bach: Kantaten für Solo-Sopran na Muziekweb webová stránka
  96. ^ Alles mit Gott und nichts ohn 'ihn, BWV 1127: Verse 1, Alles mit Gott und nichts ohn' ihn wird einher Wundersegen ziehn · Dorothee Mields na Youtube

Zdroje

externí odkazy