Lobet Gott v seinen Reichen, BWV 11 - Lobet Gott in seinen Reichen, BWV 11

  • Lobet Gott v seinen Reichen
  • Oratorium Nanebevstoupení
BWV 11
Oratorium podle J. S. Bach
Jelenia G. Church ascending.JPG
Nanebevstoupení, Kostel svatého kříže v Jelenia Góra
OriginálOratorium In Festo Ascensionis
Příbuznýberánek Boží
PříležitostSvátek Nanebevstoupení
Text kantáty
Picander
Text Bible
Chorál
Provedeno19. května 1735 (1735-05-19): Lipsko
Pohyby11 ve dvou částech (6 + 5)
Instrumentální
  • 3 trubky
  • tympány
  • 2 flauti traversi
  • 2 hoboje
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Lobet Gott v seinen Reichen (Chválit Boha ve všech jeho královstvích),[1] BWV 11,[A] známý jako Oratorium Nanebevstoupení (Himmelfahrtsoratorium), je oratorium podle Johann Sebastian Bach, označený jím jako Oratorium In Festo Ascensionis Xsti (Oratorium na svátek Nanebevstoupení Krista), pravděpodobně složeno v roce 1735 pro službu pro Nanebevstoupení a poprvé proveden 19. května 1735.

Bach složil svoji Vánoční oratorium, na základě evangelií z Luke a Matouši, v roce 1734. Složil Velikonoční oratorium již v roce 1725. Text pro Oratorium Nanebevstoupení, kompilace několika biblický zdroje, poezie zdarma a chorály, pravděpodobně napsal Picander kdo pracoval na libreto pro Vánoční oratorium. Sleduje příběh o Nanebevstoupení, jak ho vyprávěl Luke, Označit a Skutky apoštolů. Oratorium je strukturováno do jedenácti pohyby ve dvou částech, přičemž provedení asi půl hodiny. Je to orámováno rozšířenými sborovými pohyby, část I je zakončena čtvrtou sloka z Johann Rist hymnus "Du Lebensfürst, Herr Jesu Christ„ve čtyřdílném prostředí. Závěrečný chorál na sedmé sloce z Gottfried Wilhelm Sacer „“Gott fähret auf gen Himmel"je nastaven jako chorální fantazie. Práce je bohatě hodnocena na svátek, přesně jako Vánoční oratorium pro čtyři hlasové části, tři trubky, tympány, dva flauti traversi, dva hobojové, řetězce a Continuo. Zatímco recitativy a první chorál byly nové skladby, Bach založil ostatní sborové pohyby a dvě árie na částech dřívějších kantáty. Model pro altovou árii použil znovu mnohem později pro beránek Boží jeho mše h moll.

Dějiny

Bach složil svoji Vánoční oratorium, na základě evangelií z Luke a Matouši, v roce 1734, dílo v šesti částech, které má být provedeno šestkrát během vánočního přílivu. Složil Velikonoční oratorium již v roce 1725. Skladba pro Nanebevstoupení objevil se tedy ve stejném liturgický rok jako Vánoční oratorium.[2] Text pro Oratorium Nanebevstoupení, kompilace několika biblický zdroje, poezie zdarma a chorály, pravděpodobně napsal Picander kdo napsal libretti pro St Matthew Passion a Vánoční oratorium, mezi ostatními. Sleduje příběh o Nanebevstoupení, jak ho vyprávěl Luke, Označit a Skutky apoštolů.[3]

Vyprávění o Bibli je sestaveno z několika zdrojů: prvního recitativ z Evangelista (hnutí 2) je z Lukáš 24: 50–51, druhý (5) z Skutky 1: 9 a Marek 16:19, třetí (7) z Skutky 1: 10–11, poslední (9) z Lukáš 24: 52a, Skutky 1:12 a Lukáš 24: 52b. Biblická slova vypráví tenor jako evangelista. V jeho třetím recitativu jsou citováni dva muži, pro tento citát zpívají tenor a basa v an Arioso.[3][4]

Část I, která hovoří o Nanebevstoupení, je zakončena čtvrtou slokou z roku Johann Rist hymnus "Du Lebensfürst, Herr Jesu Christ„ve čtyřdílném prostředí. Část II odráží reakci učedníků. Závěrečný chorál na sedmé sloce Gottfried Wilhelm Sacer „“Gott fähret auf gen Himmel"[5] je nastaven jako chorální fantazie. Zatímco hudba pro vyprávění a první chorál byly novými skladbami v roce 1735, Bach založil rámcové sborové pohyby a dvě árie na dřívějších skladbách. Model pro altovou árii použil znovu mnohem později pro beránek Boží jeho mše h moll.[6]

V prvním úplném vydání Bachových děl byla Bach-Ausgabe z Bach Gesellschaft, byla práce zahrnuta pod kantáty (proto jeho nízké číslo BWV) a v Bachovo kompendium má číslování BC D 9 a je zahrnuto v oratoriích.

Hudba

Bodování a struktura

Oratorium zahrnuje jedenáct pohybů ve dvou částech, které mají být provedeny před kázáním a po něm, 1–6 před kázáním a 7–11 po kázání. Trvá asi půl hodiny.[3] Nadpis na první stránce autogramu zní:

„J.J. Oratorium Festo Ascensionis Xsti. À 4 Voci. 3 Trombe Tamburi
2 travery. 2 Hautb. 2 Violini, Viola e Cont. di
Bach[2]

„J.J.“ je zkratka pro „Jesu juva“ (Ježíš, pomoc), vzorec, který Bach a další často psali na začátku posvátného díla. Název v latině se překládá jako „Oratorio na svátek Nanebevzetí Krista“ a bodování ve směsi francouzských a italských názvů dílů a nástrojů[7] jako čtyři hlasové části, tři trubky (Tr), tympány, dva flauti traversi (Ft), dva hobojové (Ob), dva housle (Vn), viola (Va) a basso continuo (Bc) od Bacha.[8] Hlasy jsou soprán, alt, tenor a bas, tvořící čtyřčlenný sbor (SATB ).[6] Práce je slavnostně bodována, přesně jako Vánoční oratorium.[2]

Struktura ukazuje symetrii kolem centrálního chorálu. Expanzivní chorálové pohyby využívající kompletní orchestr rámují práci. Obě části obsahují kromě biblického vyprávění (rec.) Reflexní doprovodný recitativ (acc.) A árii s obbligato nástroje. V následující tabulce pohybů je bodování provedeno Neue Bach-Ausgabe. The klíče a časové podpisy jsou převzaty z Alfred Dürr, pomocí symbolu pro společný čas (4/4). Tympány vždy hrají s trubkami a nejsou zmíněny.

Ne.TypText (zdroj)HlasitýMosaz a vítrStrunyBasKlíčČas
Část I.
1refrénLobet Gott v seinen Reichen (Picander)SATB3Tr 2Ft 2Ob2Vl VaPřed naším letopočtemD dur2/4
2rec.Der Herr Jesus hub seine Hände auf (Bible)TPřed naším letopočtemspolečný čas
3dleAch, Jesu, ist dein Abschied (Picander)B2 FtPřed naším letopočtemspolečný čas
4árieAch, bleibe doch, mein liebstes Leben (Picander)AVl (unis.)Před naším letopočtemNezletilýspolečný čas
5rec.Und ward aufgehoben zusehends (Bible)TPřed naším letopočtemspolečný čas
6chorálNun lieget alles unter dir (Rist)SATB2 Ft 2Ob2Vl VaPřed naším letopočtemD dur3/4
Část II
7rec.Und da sie ihm nachsahen (Bible)T BPřed naším letopočtemspolečný čas
8dleAch ja! tak komme plešatý zurück (Picander)A2 FtPřed naším letopočtemspolečný čas
9rec.Sie aber beteten ihn an (Bible)TPřed naším letopočtemspolečný čas
10árieJesu, deine Gnadenblicke (Bible)S2 Ft ObunisonoG dur3/8
11chorálWenn soll es doch geschehen (Sacer)SATB3Tr 2Ft 2Ob2Vl VaPřed naším letopočtemD dur6/4

Pohyby

Bachův učenec Richard D. P. Jones srovnává Vánoční oratorium a Oratorium Nanebevstoupení a dospívá k podobnostem:

slavnostní zahajovací sbor s trubkami a bubny, evangelistovy sekco recitativy, mezilehlý čtyřdílný chorál, meditativní doprovod, semi-dramatické zpracování biblických postav (zde „dva muži v bílém“) a propracované chorale-finále.[2]

Oratorium je podobné zejména Část VI z Vánoční oratorium který také začíná prodlouženým úvodním sborem a jako závěr chorálovou fantazií.[2]

1

Slavnostní zahajovací sbor, “Lobet Gott v seinen Reichen„, se předpokládá, že je založen na pohybu ze ztracené sekulární kantáty Froher Tag, verlangte Stunden, BWV Anh. 18.[3][9] Hnutí nemá fuga, ale taneční prvky a Lombardský rytmus.[2]

2

Bach označuje první recitativ biblického vyprávění „Recit. Nach dem ersten Chor“ (Recitativ po prvním refrénu).[7] Zpívá to Evangelista (Evangelista ), které Bach přiřadí tenorovému zpěvu secco recitativní. Akce začíná, “Der Herr Jesus hub seine Hände auf„(Pán Ježíš pozvedl ruce),[4] s tím, že Ježíš požehnal učedníkům a opustil je.[3]

3

Traverso od Boaz Berney, po originálu od Thomase Lot, Paříž, ca. 1740

Reflexní recitativ pro basy, “Ach, Jesu, ist dein Abschied„(Ach, Ježíši, je Tvůj odchod),[4] ukazuje situaci učedníků, kteří se bojí, že je Ježíš brzy opustí. Označeno „Rec: col dopr.“ (Recitativ: s doprovodem [animent]),[7] je doprovázen flétnami a continuem jako a recitativo deliverpagnato.[3]

4

Hlubší reflexe je vyjádřena v árii označené „Aria Violini unisoni e Alto“ (Aria Violini unisono a Alto).[7] Zpěvačka žádá Ježíše, aby zůstal:[10] "Ach, bleibe doch, mein liebstes Leben„(Ach, zůstaň, můj nejdražší život).[4] Hudba je založena na pohybu ze ztracené svatební kantáty Auf, süß entzückende Gewalt, BWV Anh. 196, napsáno v roce 1725 na a libreto podle Johann Christoph Gottsched.[2]

Bach použil model pro altovou árii také pro beránek Boží jeho mše h moll.[10]

5

Evangelista pokračuje v vyprávění Nanebevstoupením: „Und ward aufgehoben zusehends"(A byl zjevně zvednut)."[4][10]

6

Johann Rist, autor textů písní

První chorál, závěrečná část 1, je čtvrtou slokou „Du Lebensfürst, Herr Jesu Christ", napsaný v roce 1641 uživatelem Johann Rist. Text "Nun lieget alles unter dir„(Nyní vše podléhá tobě)[4] Představuje si Ježíše v nebi s anděly a živly, které mu slouží.

Nun lieget alles unter dir,
Dich selbst nur ausgenommen;
Die Engel müssen für und für
Dir aufzuwarten kommen.
Dir Fürsten stehn auch auf der Bahn
Und sind dir willig untertan;
Luft, Wasser, Feuer, Erden
Muß dir zu Dienste werden.

Je složen jako čtyřdílné nastavení, při kterém hrají nástroje colla parte: hoboje a housle Vynucuji chorálovou melodii, flétny o oktávu výše, housle II hrají s altem, violy s tenorem a continuo s basou.[7]

7

Evangelista začíná druhou část, “Und da sie ihm nachsahen"(A jak se dívali),[4] vyprávění dvou mužů v bílých šatech oslovujících učedníky. Oba muži jsou v duetu zastoupeni tenorem a basem.[3]

8

Reflexní recitativ pro alt, “Ach ja! tak komme plešatý zurück"(Ach ano! Pak se brzy vrať;),[4] požaduje návrat Ježíše. Souběžně s basovým recitativem v části I je doprovázeno také flétnami a continuem.[3]

9

Evangelista vypráví vyprávění, “Sie aber beteten ihn an„(Modlili se k Němu),[4] vyprávění o návratu učedníků z hory, která se jmenuje Olivová hora.[3]

10

Sopránová árie, “Jesu, deine Gnadenblicke"(Ježíši, tvůj milosrdný pohled),[4] vychází také ze svatební kantáty Auf, süß entzückende Gewalt.[2] Je to jedna z mála skladeb v Bachově hudbě bez basso continuo, kde dvě unisono flétny, hoboj a unisono struny hrají trio, doplněné zpěvákem do kvarteta. Původní slova ve svatební kantatě zmínila „Unschuld„(nevinnost). Brian Robins poznamenává„ lehce průsvitná struktura odrážející narážku textu na to, že Kristus opustil své tělo, aby vystoupil do nebe “.[6] Jones si myslí, že nastavení bez pozemského kontinua představuje Gnadenblicke (pohledy Grace) textu.[2]

11

Závěrečný chorál, “Wenn soll es doch geschehen„(Kdy se to stane“),[4] je sedmou slokou „Gott fähret auf gen Himmel", napsaný v roce 1697 uživatelem Gottfried Wilhelm Sacer. Zasazen do první osoby vyjadřuje touhu řečníka po „liebe Zeit“ (drahá doba), když vidí Spasitele v jeho slávě. Stále říká „wir“ (my) a představuje si, že ho pozdraví a políbí.

Wenn soll es doch geschehen,
wenn kömmt die liebe Zeit,
daß ich ihn werde sehn
v seiner Herrlichkeit?
Du Tag, wennst wirst du sein,
daß wir den Heiland grüßen,
daß wir den Heiland küssen?
Komm, stelle dich doch ein!

Je nastaven jako chorální fantazie. Soprán zpívá cantus firmus v dlouhých notách,[10] na melodii „Von Gott will ich nicht lassen“.[6][11] Podobně jako finální chorál Jeptiška seid ihr wohl gerochen z Vánoční oratorium,[3] chorální melodii a církevní režim se objevuje ve vítězném kontextu jiného hlavní klíč. Text vyjadřuje touhu po dni sjednocení s Ježíšem v nebi. Muzikolog Julian Mincham interpretuje způsob melodie jako „lidský stav čekání a naděje“, zatímco koncert představuje naplnění.[10] Mincham srovnává psaní s úvodními chorálovými fantaziemi druhý cyklus kantáty z chorálové kantáty, nalezení kompozice pro dolní hlasy „nekonečně vynalézavé, často spojené s textovými obrazy“ poukazující na „vášnivé a přiléhavé znázornění líbání Spasitele pod laskavými flétnami, v předposlední frázi“.[10]

Nahrávky

Seznam s možností zařazení do seznamu je převzat z výběru, který poskytuje Aryeh Oron na webových stránkách Bach Cantatas.[12] Soubory s dobovými nástroji v historicky informovaný výkon a sbory jednoho hlasu na část (OVPP) jsou označeny zeleným pozadím.

Záznamy z Lobet Gott v seinen Reichen
TitulDirigent / sbor / orchestrSólistéOznačeníRokTyp sboruOrch. typ
Historické Bachovy kantáty (Karl Straube, 1931)Karl Straube
Thomanerchor
Gewandhausorchester
Querstand1931 (1931)
Bach: Kantáty č. 67 a 11, z kantáty č. 147Reginald Jacques
Zpěváci kantáty
Jacquesův orchestr
Decca1949 (1949)
J. S. Bach: Cantata BWV 11Marcel Couraud
Stuttgarter Bach-Chor
Badische Staatskapelle
polovina 50. let?
Bach Made in Germany sv. 2 - Kantáty I.Kurt Thomas
Thomanerchor
Gewandhausorchester
Bach Archiv Lipsko1960 (1960)
Les Grandes Cantates de J. S. Bach sv. 2Fritz Werner
Heinrich-Schütz-Chor Heilbronn
Komorní orchestr Pforzheim
Erato1966 (1966)
J. S. Bach: Das Kantatenwerk • Kompletní kantáty • Les Cantates, Folge / sv. 3Nikolaus Harnoncourt
Leonhardt-Consort
Teldec1972 (1972)Doba
Bach Cantatas sv. 3 - Ascension Day, Whitsun, TrinityKarl Richter
Münchener Bach-Chor
Münchener Bach-Orchester
Archivní produkce1975 (1975)
Die Bach Kantate sv. 7Helmuth Rilling
Gächinger Kantorei
Württembergisches Kammerorchester Heilbronn
Hänssler1984 (1984)
J. S. Bach: Cantatas BWV 11 a 249Gustav Leonhardt
Sbor věku osvícení
Orchestra of the Age of Enlightenment
Philips1993 (1993)Doba
J. S. Bach: Himmelfahrts-OratoriumPhilippe Herreweghe
Sbor věku osvícení
Orchestra of the Age of Enlightenment
Harmonia Mundi1993 (1993)Doba
J. S. Bach: Ascension CantatasJohn Eliot Gardiner
Monteverdi Choir
Angličtí barokní sólisté
Archivní produkce2000 (2000)Doba
Bach Edition Vol. 17 - Cantatas sv. 2Pieter Jan Leusink
Holland Boys Choir
Nizozemsko Bach Collegium
Brilantní klasika2000 (2000)Doba
J. S. Bach: Complete Cantatas Vol. 20Ton Koopman
Amsterdamský barokní orchestr a sbor
Antoine Marchand2003 (2003)Doba
J. S. Bach: Velikonoční oratorium · Oratorium AscensionMasaaki Suzuki
Bach Collegium Japonsko
BIS2004 (2004)Doba
J. S. Bach: Kantáty pro celý liturgický rok sv. 10Sigiswald Kuijken
La Petite Bande
Přízvuk2009 (2009)OVPPDoba


Poznámky

  1. ^ „BWV“ je Bach-Werke-Verzeichnis, tematický katalog Bachových děl.

Reference

  1. ^ Ambrose, Z. Philip (2012). „BWV 165 O heilges Geist- und Wasserbad“. University of Vermont. Citováno 13. května 2015.
  2. ^ A b C d E F G h i Jones, Richard D. P. (2013). Kreativní vývoj Johanna Sebastiana Bacha, svazek II: 1717–1750: Hudba pro potěšení ducha. Oxford University Press. ISBN  0-19-969628-4.
  3. ^ A b C d E F G h i j Dürr, Alfred (1981). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1 (4. vyd.). Deutscher Taschenbuchverlag. str.288–290. ISBN  3-423-04080-7.
  4. ^ A b C d E F G h i j k Dellal, Pamela. „BWV 11 - Lobet Gott in seinen Reichen / (Ascension Oratorio)“. Emmanuel Music. Citováno 27. dubna 2015.
  5. ^ „Gott fähret auf gen Himmel / Text and Translation of Chorale“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 14. května 2015.
  6. ^ A b C d Robinsi, Briane. „Johann Sebastian Bach / Himmelfahrts-Oratorium,“ Lobet Gott in seinen Reichen, „(Ascension Oratorio), BWV 11 (BC D9)“. Veškerá muzika. Citováno 12. května 2015.
  7. ^ A b C d E Grob, Jochen (2014). „BWV 11 / BC A 90“ (v němčině). s-line.de. Citováno 20. února 2015.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  8. ^ Bischof, Walter F. (2012). „BWV 22 Jesus nahm zu sich die Zwölfe“. University of Alberta. Citováno 27. dubna 2015.
  9. ^ „Cantata BWV 11, Ascension Oratorio: Lobet Gott in seinen Reichen“. Bachův sbor z Betléma. Citováno 12. května 2015.
  10. ^ A b C d E F Mincham, Julian (2010). „Kapitola 50 BWV 11 Lobet Gott v seinen Reichen / Chvála Bohu v jeho královstvích; oratorium Nanebevstoupení“. jsbachcantatas.com. Citováno 10. května 2012.
  11. ^ „Chorale Melodies used in Bach's Vocal Works / Von Gott will ich nicht lassen“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 14. května 2015.
  12. ^ Oron, Aryeh (2012). „Cantata BWV 11 / Lobet Gott in seinen Reichen / (Himmelfahrts-Oratorium)“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 4. prosince 2012.

externí odkazy