Ich will den Kreuzstab gerne tragen, BWV 56 - Ich will den Kreuzstab gerne tragen, BWV 56
Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen | |
---|---|
BWV 56 | |
Církevní kantáta podle J. S. Bach | |
![]() První stránka autogram skóre BWV 56. Záhlaví zní: "J. J. Do (min) ica 19 příspěvků Trinitatis. Cantata à Voce Sola. è Stromenti."[1] ("J (esu) J (uva) 19. neděle po Trojice. Kantáta pro sólový hlas a nástroje. ") | |
Cyklus | Třetí kantátový cyklus |
Příležitost | 19. neděle po Trojice |
Text kantáty | podle Christoph Birkmann |
Chorál | podle Johann Franck |
Provedeno | 27. října 1726 Lipsko : |
Doba trvání | 21 minut |
Pohyby | Pět |
Hlasitý | |
Instrumentální |
Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen (lit. „Rád nese křížovou hůl“ “), BWV 56, je církevní kantáta který Johann Sebastian Bach složeno pro 19. neděli poté Trojice. Poprvé to bylo provedeno v Lipsko dne 27. října 1726 a je součástí Bachův třetí kantátový cyklus. Složení je označeno jako sólová kantáta (Němec: Solokantate), zatímco vyžaduje pouze jeden vokál sólista, v tomto případě a bas. Bach toto slovo používal jen zřídka kantáta odkazovat se na složení: autogram skóre BWV 56 je jedním z mála případů, kdy tak učinil.
Text, autor Christoph Birkmann, popisuje křesťanský život jako dobrovolnou cestu „nesení kříže“ jako následovníka Ježíše. Slova nepřímo odkazují na předepsané Čtení evangelia, který říká, že Ježíš cestoval lodí. Básník porovnává život s námořní plavbou a na konci touží po smrti jako o konečném cíli. Tato konečná touha po smrti je posílena uzavřením chorál: sloka "Komm, o Tod, du Schlafes Bruder"(" Pojď, smrti, bratře spánku ") z Johann Franck rok 1653 hymnus "Du, o schönes Weltgebäude“, který také využívá snímky námořní plavby.
Bach složil kantátu ve svém čtvrtém ročníku jako Thomaskantor v Lipsku. Je strukturován do pěti pohyby, střídavě árie a recitativové pro basového sólistu a zakončení čtyřdílným chorálem. Práci si připsal a Barokní instrumentální soubor tří dechových nástrojů (dva hoboje a ocas), tří strunných nástrojů (dva housle a viola) a continua. An obbligato violoncello vystupuje v prvním recitativu a obbligato hoboj ve druhé árii, což má za následek různé zabarvení čtyř pohybů pro stejnou hlasovou část.
Kantáta byla zaznamenána brzy a často. Albert Schweitzer napsal ve své knize o skladateli: „Toto je jedno z nejkrásnějších Bachových děl.“[2] Závěrečný chorál se objeví v románu Roberta Schneidera z roku 1992, Schlafes Brudera jeho filmová adaptace Bratře spánku.
Pozadí
Bach byl jmenován městem Lipsko jako jeho Thomaskantor (ředitel církevní hudby) v roce 1723. Díky této pozici byl odpovědný za hudbu ve čtyřech kostelech a za školení a vzdělávání chlapců zpívajících v Thomanerchor.[3] Kantátová hudba byla vyžadována pro dva hlavní kostely, Thomaskirche (St. Thomas) a Nikolaikirche (Sv. Mikuláše) a jednodušší chrámová hudba pro dva menší kostely: Neue Kirche (Nový kostel) a Peterskirche (Sv. Peter).[4][5]
Bach nastoupil do úřadu uprostřed liturgického roku, první neděli poté Trojice. V Lipsku se hudba kantáty očekávala v neděli a svátky, kromě „období ticha“ (tempus clausum ) z Příchod a Půjčil. Ve svém prvním ročníku se Bach rozhodl skládat nová díla pro téměř všechny liturgické události; tyto práce se staly známými jako jeho první cyklus kantáty.[6] Pokračoval následující rok a složil a cyklus chorálových kantát s každou kantátou na základě a luteránský hymnus.[7]
Třetí cyklus lipských kantát
The třetí cyklus kantáty zahrnuje díla zkomponovaná během Bachova třetího a čtvrtého ročníku v Lipsku a zahrnuje Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen.[8][9] Liší se od prvních dvou cyklů tím, že používá méně existujících skladeb.[8]
Jednou z charakteristik třetího cyklu je, že Bach provedl kromě opakování svých vlastních dřívějších děl i další díla jiných skladatelů.[9] Jeho nová díla nemají společné téma, stejně jako chorálové kantáty.[10] Bach prokázal novou preferenci sólových kantát, dialogových kantát a kantát ovládaných jedním nástrojem (známým jako koncertantní kantáty).[10] Během třetího cyklu opakoval představení sólových kantát z jeho Weimarské období na základě textů od Georg Christian Lehms, Mein Herze schwimmt im Blut, BWV 199, a Widerstehe doch der Sünde, BWV 54. Než se obrátil k dalším libretistům, použil další texty Lehmse.[10]
Bachovy sólové kantáty jsou modelovány podle sekulárních italských děl skladatelů, jako jsou Alessandro Scarlatti. Stejně jako modely, ani církevní kantáty neobsahují biblický text a jen velmi málo z nich uzavírá chorál.[10] Jeho psaní pro sólový hlas je náročné a vyžaduje vyškolené zpěváky. Richard D. P. Jones, a muzikolog a Bachův vědec předpokládá, že Bach „využil hlasové techniky a interpretačních schopností konkrétních zpěváků“.[10] Jones popisuje zejména některé z těchto sólových kantát Vergnügte Ruh, beliebte Seelenlust, BWV 170, Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen a Ich habe genug, BWV 82, jako mezi Bachovými „nejoblíbenějšími“ kantátami.[10]
Ačkoli dialogové kantáty se také objevují dříve v Bachových dílech, všechny čtyři dialogy mezi Ježíšem a Duší (Anima) - na základě prvků Píseň písní - jsou součástí třetího cyklu.[11] Jediná chorálová kantáta třetího cyklu, Lobe den Herren, den mächtigen König der Ehren, BWV 137, následuje omnes versus styl a nastaví všechny sloky hymnu beze změny; Bach zřídka používal tento styl ve svých chorálových kantátách, kromě raných Kristovo zpoždění v Todes Banden, BWV 4 a později chorálové kantáty.[12]
Příležitost a slova

Bach napsal kantátu pro 19. neděle po Trojici, během jeho čtvrtého ročníku v Lipsku.[13] The předepsané hodnoty pro tu neděli byly od Pavel je list Efezanům - „Oblečte si nového člověka, který je po stvoření Boha“ (Efezanům 4: 22–28 ) - a Matoušovo evangelium: uzdravení paralytika v Kafarnaum (Matouš 9: 1–8 ).[13] Pro tuto příležitost složil Bach Ich elender Mensch, wer wird mich erlösen, BWV 48 ve svém prvním cyklu kantáty pro 3. října 1723 (Ubohý muž, který jsem, kdo mě vysvobodí?). Ve svém druhém cyklu napsal chorálovou kantátu Wo soll ich fliehen hin, BWV 5 pro 15. října 1724, založeno na kajícný hymnus “Wo soll ich fliehen hin„(„ Kam mám uprchnout? “) Od Johann Heermann.
Básník a téma
Až donedávna byl libretista neznámý (jako u většiny Bachových lipských kantát), ale výzkum Christine Blankenové publikovaný v roce 2015 naznačuje, že Christoph Birkmann pravděpodobně napsal text Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen.[14][15] Birkmann byl studentem matematiky a teologie na University of Leipzig od roku 1724 do roku 1727. Během této doby také studoval u Bacha a vystupoval v kantátových představeních.[16] Birkmann vydal v roce 1728 ročenku kantátových textů, Gott-geheiligte Sabbaths-Zehnden (sabat Desátky Oddaný Bohu), který obsahuje několik Bachových kantát - včetně Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen.[17][18][19]

Libretista stavěl na Erdmann Neumeister text od uživatele „Ich will den Kreuzweg gerne gehen“, která byla zveřejněna v roce 1711.[13] Kreuzweg„Křížová cesta“ odkazuje na Křížová cesta a obecněji „kříž jako břemeno každého křesťana“.[20] Tady Kreuzweg je nahrazen Kreuzstab, který odkazuje na a poutnická hůl (nebo biskupský biskupská berla ) a a navigační přístroj známý jako křížová hůl nebo Jacobova hůl.[21] V textu kantáty je život přirovnáván k pouti a plavbě po moři.[22]
Birkmannův text se zmiňuje o Matoušově evangeliu; ačkoliv neexistuje výslovný odkaz na nemocného, mluví v první osobě jako následovník Krista, který nese jeho kříž a trpí až do konce, kdy (slovy Zjevení 7:17 ) „Bůh jim setře slzy z očí“. Kantáta vychází z muk, které musí věřící snášet.[13]
Text je bohatý na biblické odkazy. Metafora života jako plavba po moři v prvním recitativu pochází ze začátku nedělního čtení evangelia: „Tam vstoupil na palubu lodi, přešel a přišel do svého vlastního města“ (Matouš 9: 1 ).[22] Byla přijata potvrzení, že Bůh na této cestě věřící neopustí a vyvede je ze soužení Židům 13: 5 a Zjevení 7:14.[13] Třetí hnutí vyjadřuje radost ze spojení se zachráncem a odkazuje na jeho text Izajáš 40:31: „Ti, kteří čekají na Pána, získají novou sílu, aby se zvedli s křídly jako orel, aby utíkali a nebyli unavení.“[13] Téma radosti spojené s touhou po smrti prochází kantátou.[13]
Poslední řádky úvodní árie („Tam mi můj Spasitel setře slzy“) se opakují těsně před závěrečným chorálem. Toto neobvyklé stylistické zařízení se několikrát objeví ve třetím cyklu kantáty.[13]
Chorál

Finální chorál je postaven kolem šesté sloky z Johann Franck je hymnus, "Du, o schönes Weltgebäude",[14] který obsahuje snímky lodi: "Löse meines Schiffleins Ruder, takee mich an sichern Port„(„ Uvolněte kormidlo mé malé lodi a přiveďte mě do bezpečného přístavu “).[23] Hymnus byl publikován v roce 1653 s melodií 1649 autorem Johann Crüger. Její slova popisují (v první osobě) odvrácení se od krásné budovy, kterou je svět („schönes Weltgebäude„), toužící pouze po Ježíši (“allerschönstes Jesulein").[24] Tato fráze se opakuje s mírnými obměnami na konci každé sloky.[24]
První představení
Bach provedl první představení kantáty 27. října 1726.[14] Recitál byl týden poté, co předvedl další ze svých sólových kantát, Gott soll allein mein Herze haben, BWV 169, který také (a neobvykle) končí chorálem.[25]
Hudba
Struktura a skórování
Kantáta je strukturována do pěti pohybů se střídáním árie, recitativové a čtyřdílný chorál. Bach skóroval za bas sólista, a čtyřhlasý sbor (SATB ) v závěrečném chorálu a a Barokní instrumentální soubor dvou hobojové (Ob), ocas (Ot), dva housle (Vl), viola (Va), cello (Vc) a basso continuo.[14] Až na obbligato hoboj ve třetí větě, tři hoboj zdvojnásobí housle a violu colla parte. Titulní stránka skóre autogramu zní: „Domin. 19 post Trinit. / Ich will den Xstab gerne tragen / a / 2 / Hautb. O Viol. / Viola o / Taille / 4 Voci / Basso solo / e / Cont. / Di / J.S.Bach“. Skóre začíná řádkem "J.J.Dominica 19 post trinitatis. Cantata à Voce sola. è stromenti"[1] („J. J. Neděle 19. po Trinity, Cantata pro sólový hlas a nástroje“), což z něj dělá jedno z mála děl, které Bach nazval kantáta.[13] Jeho délka je údajně 21 minut.[26]
V následující tabulce bodování následuje Neue Bach-Ausgabe (Nové Bachovo vydání). The klíče a časové podpisy jsou z Alfred Dürr a používat symbol pro společný čas.[27] Continuo, hrané po celou dobu, není zobrazeno.
Ne. | Titul | Text | Typ | Hlasitý | Větry | Struny | Klíč | Čas |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | "Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen" | Birkmann | Árie | Bas | 2Ob Ot | 2Vl Va | G moll | 3/4 |
2 | "Mein Wandel auf der Welt / ist einer Schiffahrt gleich" | Birkmann | Recitativ | Bas | Vc | B-dur | ![]() | |
3 | "Endlich, endlich wird mein Joch / wieder von mir weichen müssen" | Birkmann | Árie | Bas | Ob | B-dur | ![]() | |
4 | "Ich stehe fertig und bereit" | Birkmann | Recitativ | Bas | 2Vl Va | G moll | ![]() | |
5 | "Komm, o Tod, du Schlafes Bruder" | Franck | Chorál | SATB | 2Ob Ot | 2Vl Va | C moll | ![]() |
Pohyby
Muzikolog a Bachův vědec Christoph Wolff napsal, že Bach v roce dosáhl „jemně zastíněné řady zabarvení“ Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen.[28] Každé ze čtyř sólových pohybů je hodnoceno odlišně. Všechny nástroje doprovázejí zahajovací árii; pouze kontinuo je hodnoceno pro secco recitativní, an obbligato hoboj pro centrální árii a struny pro doprovázet recitativ. Všechny nástroje se vracejí k závěrečnému chorálu.[29][29]
Schweitzer na to poukazuje Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen je mezi pracemi, ve kterých Bach pečlivě označil frázování částí; ostatní jsou Braniborské koncerty, St Matthew Passion, Vánoční oratorium a několik dalších kantát, včetně Ich habe genug a Ó Ewigkeite, du Donnerwort, BWV 60.[30]
1

Úvodní árie začíná „Ich will den Kreuzstab gerne tragen, er kömmt von Gottes lieber Hand„(„ Rád budu nosit křížovou hůl, pochází z Boží drahé ruky “).[23][31] To je v barová forma (Vzor AAB), se dvěma stollen (A) následuje abgesang (B). První stollen začíná na ritornello pro plný orchestr, který v kontrapunktu předvídá vzestupný a sestupný motiv basového sólisty a připojuje se k rozšířená sekunda označení slova Kreuzstab („křížová tyč“), následovaná sestupnými vzdychajícími čísly signalizujícími nesení kříže.[32] John Eliot Gardiner, který dirigoval Bachova kantátská pouť v roce 2000 popisuje začátek basové melodie jako hudební slovní hříčku Kreuzbodnout, s horní částí „trýznivou arpeggio do a naostřený sedmý (svého druhu Hugo Wolf může později použít) ",[33] a sestupná část jako „šest a půl pruhu bolestivého sestupu, což znamená pokračující břemeno kříže“.[34]
Poté, co sólista zpívá řadu melismatický čáry, tři skupiny strun a hoboje jsou zavedeny jako kontrapunkt a ozvěna v partituře s motivy z otevření ritornello. Refrén je opět zvednut ve druhém stollen, ale se značnými obměnami v důsledku odlišného textu: „Vede mě po mučení k Bohu v zemi zaslíbené“. Po opakování otevření ritornello, finále abgesang obsahuje slova: „Tam konečně položím svůj zármutek do hrobu, tam sám můj Spasitel setře mé slzy.“[23] Na deklamativní triplety, které se táhnou přes basový registr, se v doprovodu reaguje vzdychajícími motivy. Repríza orchestru ritornello končí árii.[32]
2
Ve druhé větě recitativní „Mein Wandel auf der Welt ist einer Schiffahrt gleich"(" Moje pouť po světě je jako plavba po moři "),[23] moře evokuje doprovodná violoncellová linka.[35] Albert Schweitzer poznamenal, že Bach byl často inspirován jediným slovem k vytvoření obrazu vln,[36] a doporučil doplnit violoncello violou a fagotem, aby měl obrázek větší váhu.[2] Podle Gardinera styl připomíná starší hudbu a ujišťující slova „Ich bin bei dir“ („Jsem s tebou“) jsou „zašeptané pohodlí“.[34]
3

Třetí věta, da capo aria "Endlich, endlich wird mein Joch wieder von mir weichen müssen"(„ Konečně, konečně musí moje jho ze mě odpadnout "),[23] ilustruje úryvek z Izaiáš. Živý a radostný koncertantka je psán jako duet pro sólový hoboj, basový sólista a continuo a je plný propracovanosti koloratury v sólových částech.[13] Podle Gardinera v árii „člověk cítí, že Bach překlenuje propast mezi životem a smrtí s naprostou jasností a naprostou nebojácností“.[34]
4
Čtvrtá věta, “Jejich stehe fertig und bereit, das Erbe meiner Seligkeit mit Sehnen und Verlangen von Jesus Händen zu empfangen„(„ Jsem připraven přijmout dědictví svého božství s touhou a touhou z Ježíšových rukou “),[23] je recitativo deliverpagnato s provázky.[35] Začíná to jako deklamativní recitativ s trvalým doprovodem strun. Po sedmi sloupcích se časový podpis změní ze 4/4 na 3/4, čímž se obnoví jednoduchá, klidná verze druhé poloviny abgesang od první věty[37] a opakování slov souvisejících s Kniha Zjevení v trojice rytmus. Gardiner popisuje tuto změnu: „... nyní zpomalil na adagio a provedl na F moll, a odtud pomocí melisma vznášející se bez námahy nahoru, poprvé, k C dur ".[34]
5
Poslední čtyřdílný chorál, “Komm, o Tod, du Schlafes Bruder"(" Pojď, o smrti, bratře spánku "),[23] s orchestrem zdvojnásobujícím hlasové části, je považován za inspirované mistrovské dílo.[13] Smrt je oslovována jako bratr spánku a je žádána, aby ukončila plavbu životem uvolněním kormidel malého člunu a jeho uvedením do bezpečného přístavu, což znamená konec metaforické cesty kantáty.[35]
Komm, o Tod, du Schlafes Bruder,
Komm und führe mich Nur tvrz;
Löse meines Schiffleins Ruder,
Přiveďte mich an Sichern Port!
Es mag, wer da will, dich scheuen,
Du kannst mich vielmehr erfreuen;
Denn durch dich komm ich zde
Zu dem schönsten Jesulein.
Pojď, ó smrt, spát bratře,
Pojď mě odtud vést;
Uvolněte nyní kormidlo mé malé kůry,
Přiveď mě bezpečně do přístavu!
Jiní se možná budou chtít vyhýbat tobě,
O to více mě můžeš potěšit;
Protože skrze tebe přijdu dovnitř
K nejkrásnějšímu Ježíškovi.[38]
Melodii napsal Johann Crüger a publikováno v roce 1646.[39] Bach nastavil melodii na čtyřdílné nastavení, BWV 301,[40] a představil dramatický synkopa pro začátek "Komm" ("Přijít").[35] Na konci předposlední linie se muka a disonance promění ve slávu a harmonii a osvětlí slova „Denn durch dich komm ich zde / zu dem schönsten Jesulein“(„ Nebo skrze tebe přijdu ke svému milovanému Ježíši).[23] Gardiner poznamenává, že je to pouze Bachovo nastavení Crügerovy melodie, které připomíná styl bratrance jeho otce Johann Christoph Bach (kterého považoval za „hlubokého skladatele“).[34] Psycholog a gerontolog Andreas Kruse (de ) konstatuje, že chorál zprostředkovává transformaci a přechod od pozemského života k věčnému přístavu.[41] Porovná nastavení s „Ach Herr, laß dein lieb Engelein “, Bachův závěrečný chorál St John Passion, který je zaměřen na spánek a probuzení. Obě nastavení končí svá díla s „působivou vyrovnaností“ ("eindrucksvolle Gefasstheit").[42]
Rukopisy a publikace
The autogram skóre a části drží Berlínská státní knihovna, který je součástí Pruská nadace kulturního dědictví. The svazek čísla jsou D-B Mus.ms. Bach P 118 pro skóre (Partitur)[1] a D-B Mus.ms. Bach ST 58 pro díly (Stimmen).[43] To bylo vydáváno v roce 1863 ve svazku 12 Bach-Gesellschaft Ausgabe (BGA), editoval Wilhelm Rust. The Nové Bachovo vydání (Neue Bach-Ausgabe, NBA) publikoval skóre v roce 1990, editoval Matthias Wendt, s kritickým komentářem zveřejněným o rok později.[14] To bylo později publikováno Carus-Verlag v roce 1999 jako součást Stuttgarter Bach-Ausgaben, kompletní vydání Bachových vokálních děl.[44][45]
Nahrávky
Následující tabulka je odvozena ze seznamu na webu Bach Cantatas, který má v roce 2018 81 nahrávek.[46] Ačkoli některé Bachovy kantáty jsou téměř výhradně zaznamenány v celých cyklech do Nikolaus Harnoncourt, Gustav Leonhardt, Helmuth Rilling, Ton Koopman, Pieter Jan Leusink, John Eliot Gardiner a Masaaki Suzuki, expresivní zpěv požadovaný sólistou má zájem o zpěváky (a soubory), kteří se nespecializují na Bacha. Tato kantáta byla kombinována se dvěma dalšími kantátami na související témata: Ich habe genug, BWV 82 (parafráze slova Simeonova píseň ) a Der Friede sei mit dir, BWV 158, vztahující se k míru. V tabulce jsou sbory s jedním hlasem na část (OVPP ) a soubory hrající na dobových nástrojích v historicky informovaná vystoupení jsou označeny zeleně.
Titul | Dirigent / sbor / orchestr | Sólisté | Označení | Rok | Typ sboru | Instr. |
---|---|---|---|---|---|---|
Eduard van Beinum and the Concertgebouw Orchestra: Live Radio Recordings, Vol. 1[47] | Eduard van BeinumNeznámýConcertgebouw orchestr | Mack Harrell | Deccab | 1939 | ||
Johann Sebastian Bach: Kantaten BWV 4, 56, 82[48] | Karl RistenpartRIAS KammerchorRIAS Kammerorchester | Dietrich Fischer-Dieskau | Archiv | 1951 | ||
Les Grandes Cantates de J. S. Bach sv. 18[49] | Fritz WernerHeinrich-Schütz-Chor HeilbronnPforzheimův komorní orchestr | Barry McDaniel | Erato | 1964 | ||
J. S. Bach: Das Kantatenwerk • Kompletní kantáty • Les Cantates, Folge / sv. 14[50] | Gustav LeonhardtKnabenchor HannoverLeonhardt-Consort | Michael Schopper | Teldec | 1976 | Doba | |
Kreuzstab a Ich Habe Genug[51][52] | Frans Brüggen | Max van Egmond | Sony | 1977 | Doba | |
Die Bach Kantate sv. 4[53] | Helmuth RillingGächinger KantoreiBach-Collegium Stuttgart | Dietrich Fischer-Dieskau | Hänssler | 1983 | ||
J.S. Bach: Solokantaten Kreuzstabkantate BWV 56; „Der Friede sei mit dir“ BWV 158; „Ich habe genug“ BWV 82[54] | Karl-Friedrich BeringerWindsbacher KnabenchorConsortium Musicum | Siegmund Nimsgern | Baier Records | 1991 | ||
Bach Edition Vol. 4 - Cantatas sv. 1[53] | Pieter Jan LeusinkHolland Boys ChoirNizozemsko Bach Collegium | Bas Ramselaar | Brilantní klasika | 1999 | Doba | |
Bach Cantatas sv. 10: Potsdam / Wittenberg / Za 19. neděli po Trojici | John Eliot GardinerMonteverdi ChoirAngličtí barokní sólisté | Peter Harvey | Archivní produkce | 2000 | Doba | |
J. S. Bach: Complete Cantatas Vol. 17[55] | Ton KoopmanAmsterdamský barokní orchestr a sbor | Klaus Mertens | Antoine Marchand | 2001 | Doba | |
J. S. Bach: Kantaten · Cantatas BWV 82, BWV 158, BWV 56[56] | Michael SchneiderThomanerchorLa Stagione | Gotthold Schwarz | Capriccio | 2006 | Doba | |
J. S. Bach: Kantáty pro celý liturgický rok sv. 1 Cantatas BWV 55, 56, 98, 180[57][58] | Sigiswald KuijkenLa Petite Bande | Dominik Wörner | Přízvuk | 2006 | OVPP | Doba |
J.S. Bach: Cantatas sv. 41 (Solo Cantatas) - BWV 56, 82, 84, 158[59] | Masaaki SuzukiBach Collegium Japonsko | Peter Kooy | BIS | 2005 | OVPP | Doba |
Bachovy kantáty pro baskytaru BWV 82/158/56/203[60] | Ryo Terakadoil Gardellino | Dominik Wörner | Passacaille | 2013 | Doba |
Dědictví
Albert Schweitzer, autor knihy o Bachovi z roku 1905 s názvem J. S. Bach, le musicien poète (Bach v německém vydání) a příjemce Nobelova cena míru pro svou humanitární práci napsal o kantátu. Kniha byla přeložena do angličtiny o šest let později autorem Ernest Newman: "Toto je jedno z nejkrásnějších Bachových děl. Klade však bezkonkurenční nároky na dramatickou představivost zpěváka, který by přesvědčivě vykreslil tento přechod od rezignačního očekávání smrti k jubilující touze po smrti."[61][A]
Schlafes Bruder
Román
Jejich den bude Kreuzstab gerne tragen se objeví v Robert Schneider román z roku 1992, Schlafes Bruder. Protagonista Elias improvizuje na chorálu a rozhodne se spáchat sebevraždu.[19] Improvizaci popisuje vypravěč z pohledu první osoby, který odkazuje na text chorálu. Vypravěč popisuje jeho emoční dopad na posluchače, když slyší mladou ženu říkat „Ich sehe den Himmel“ („Vidím nebe“) a říká, že jeho hraní může posunout posluchače do nitra jejich duše („... vermochte er den Menschen bis in das Innerste seiner Seele zu erschüttern“).[63]
Film
Schlafes Bruder inspiroval film z roku 1995 Bratře spánku, režie Joseph Vilsmaier.[64] Enjott Schneider složený a toccata pro stěžejní scénu, když Elias improvizuje během varhanní soutěže v katedrále ve Feldbergu, „hypnotizuje své posluchače démonickými varhanními zvuky“ („mit dämonischen Orgelklängen hypnotisiert“).[65] Schneiderova toccata cituje chorál „Komm, o Tod, du Schlafes Bruder“. Skladba je věnována Harald Feller, varhaník a profesor v Mnichově, který dodával nápady a nahrával hudbu k filmu.[65] Premiéru mělo v Feldafing Heilig-Kreuz-Kirche v roce 1994 a stala se mezinárodně hraným koncertním dílem.[65]
Opera
Román inspiroval a Herbert Willi opera, kterou zadala Opernhaus Zürich, která měla premiéru 19. května 1996.[66]
Poznámky
Reference
- ^ A b C Staatsbibliothek Score 2018.
- ^ A b Schweitzer 1966, str.255.
- ^ Wolff 2002, str. 237–257.
- ^ Dürr & Jones 2006, str. 23–26.
- ^ Buelow 2016, str. 272.
- ^ Dürr & Jones 2006, s. 22–28.
- ^ Dürr & Jones 2006, str. 29−35.
- ^ A b Wolff 2001, str. 7.
- ^ A b Jones 2013, str. 169.
- ^ A b C d E F Jones 2013, str. 170.
- ^ Jones 2013, s. 171–172.
- ^ Jones 2013, str. 175–176.
- ^ A b C d E F G h i j k Dürr & Jones 2006, str. 582.
- ^ A b C d E Bach Digital 2018.
- ^ Blanken 2016, s. 1–2.
- ^ Blanken 2016, s. 4–6.
- ^ Blanken 2016, s. 8–11.
- ^ Bachfest 2016.
- ^ A b Voskamp 2018.
- ^ Corall 2015, s. 11.
- ^ Corall 2015, s. 2, 6–7.
- ^ A b Gardiner 2013, str. 440.
- ^ A b C d E F G h Dellal 2018.
- ^ A b Chorale Bach Digital 2018.
- ^ Dürr & Jones 2006, str. 570–572.
- ^ Dürr & Jones 2006, str. 580.
- ^ Dürr & Jones 2006, str. 580–581.
- ^ Wolff 2001, str. 8.
- ^ A b Wolff 2001, str. 8–9.
- ^ Schweitzer 1966, str.380.
- ^ ohrada, george. „Kreuzstab Cantata ohanna Sebastiana Bacha (BWV 56): Identifikace emocionálního obsahu libreta“ (PDF).
- ^ A b Dürr & Jones 2006, str. 582–583.
- ^ Gardiner 2013, str. 440–441.
- ^ A b C d E Gardiner 2013, str. 441.
- ^ A b C d Dürr & Jones 2006, str. 583.
- ^ Schweitzer 1966, str.75.
- ^ Traupman-Carr 2006.
- ^ Ambrose 2014.
- ^ Chorál 2018.
- ^ Chorale BWV 301 2018.
- ^ Kruse 2014, str. 239.
- ^ Kruse 2014, str. 239–240.
- ^ Díly Staatsbibliothek 2018.
- ^ Carus Stuttgarter 2000.
- ^ Carus 2000.
- ^ Oron 2018.
- ^ Klasické CD 2018.
- ^ Quinn 2012.
- ^ Quinn 2005.
- ^ Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Das Kantatenwerk - sv. 14 Heinrich von Trotta
- ^ Anderson 1989.
- ^ Shiloni 1998.
- ^ A b Johann Sebastian Bach (1685–1750) / Cantata „Ich will den Kreuzstab gerne tragen“ BWV 56 klasický-hudba-online.net
- ^ Bayer.
- ^ Výzva 2001.
- ^ JPC 2006.
- ^ Discogs 2006.
- ^ MDT 2006.
- ^ J. S. Bach - Cantatas, sv. 41 (BWV 56, 82, 158, 84) BIS
- ^ Lange 2013.
- ^ Schweitzer 1966, str.255–256.
- ^ Keuchen 2004, str. 129–130.
- ^ Keuchen 2004, str. 136.
- ^ Spitz 2007.
- ^ A b C Schott 2018.
- ^ Griffel 2018.
Citované zdroje
Bach Digital
- „Ich will den Kreuzstab gerne tragen BWV 56; BC A 146 / Sacred cantata (19. Sunday after Trinity)“. Bach Digital. 2018. Citováno 11. března 2018.
- „Berlin, Staatsbibliothek zu Berlin - Preußischer Kulturbesitz / D-B Mus.ms. Bach P 118“. Bach Digital. 2018. Citováno 11. března 2018.
- „Berlin, Staatsbibliothek zu Berlin - Preußischer Kulturbesitz / D-B Mus.ms. Bach St 58“. Bach Digital. 2018. Citováno 11. března 2018.
- „Du, o schönes Weltgebäude“. Bach Digital. 2018. Citováno 15. března 2018.
Knihy
- Buelow, George J. (2016). Pozdní barokní éra. Pozdní barokní éra: sv. 4. Od 80. let do roku 1740. Springer. ISBN 978-1-34-911303-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dürr, Alfred; Jones, Richard D. P. (2006). Kantáty J. S. Bacha: S jejich librety v německo-anglickém paralelním textu. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-929776-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Gardiner, John Eliot (2013). Hudba na nebeském zámku: Portrét Johanna Sebastiana Bacha. Penguin UK. 440–441. ISBN 978-1-84-614721-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Griffel, Margaret Ross (2018). Opery v němčině: Slovník. Rowman & Littlefield. ISBN 978-1-44-224797-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jones, Richard D. P. (2013). Svazek II: 1717-1750: Hudba pro potěšení ducha. Oxford University Press. str. 168–295. ISBN 978-0-19-150384-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Keuchen, Marion (2004). Die "Opferung Isaaks" im 20. Jahrhundert auf der Theaterbühne: Auslegungsimpulse im Blick auf "Abrahams Zelt" (Theater Musentümpel - Andersonn) und "Gottesvergiftung" (Choralgraphisches Theater Heidelberg - Grasmück) (v němčině). Münster: LIT Verlag. str. 129–134. ISBN 978-3-82-587196-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Kruse, Andreas (2014). Die Grenzgänge des Johann Sebastian Bach: Psychologische Einblicke (v němčině). Springer. 239–243. ISBN 978-3-64-254627-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Schweitzer, Albert (1966). J. S. Bach. 2. Přeloženo Newman, Ernest. Courier Corporation. 75, 255–256, 380. ISBN 978-0-48-621632-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Spitz, Markus Oliver (2007). Román Roberta Schneidera Schlafes Bruder ve světle jeho filmové verze od Josepha Vilsmaiera. Procesy transpozice: německá literatura a film. Brill. ISBN 978-9-40-120501-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Časopis
- Anderson, Nicholas (1989). „Bach Cantatas 56 & 82“. Gramofon. Citováno 5. dubna 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Corall, Georg (2015). „Kreuzstabova kantáta Johanna Sebastiana Bacha (BWV 56): / Identifikace emocionálního obsahu libreta“ (PDF). Limina. Citováno 13. května 2015.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Online zdroje
- Ambrose, Z. Philip. „BWV 56 Ich will den Kreuzstab gerne tragen“. University of Vermont. Citováno 22. října 2014.
- Blanken, Christine. „Cyklus kantátových textů z roku 1728 z Norimberku: Předběžná zpráva o objevu týkajícím se takzvaného„ třetího ročního cyklu “J. S. Bacha"" (PDF). Bach Network UK (v němčině). Citováno 1. března 2016.
- Dellal, Pamela (2018). „BWV 56 - Ich will den Kreuzstab gerne tragen“. Emmanuel Music. Citováno 22. října 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Lange, Matthias (2013). „Bach, Johann Sebastian - Solokantaten für Bass / Kernbestand“. magazin.klassik.com. Citováno 6. dubna 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Oron, Aryeh. „Cantata BWV 56 Ich will den Kreuzstab gerne tragen“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 2. října 2015.
- Quinn, John (2005). „Johann Sebastian Bach (1685-1750) The Cantatas - díl 2“. musicweb-international.com. Citováno 5. dubna 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Quinn, John (2012). „Johann Sebastian Bach (1685-1750) / The RIAS Bach Cantatas Project“. musicweb-international.com. Citováno 5. dubna 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Shiloni, Ehud (1998). „Kantaten:„ Kreuzstab “&„ Ich Habe Genug"". jsbach.org. Archivovány od originál dne 14. srpna 2014. Citováno 30. září 2015.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Traupman-Carr, Carol (2006). „Cantata BWV 56 Ich will den Kreuzstab gerne tragen“. Bachův sbor z Betléma. Citováno 30. září 2015.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Voskamp, Jens (2018). „Franke schmiedete Arien-Verse für Bach“. nordbayern.de (v němčině). Citováno 15. března 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Wolff, Christoph (2002). Johann Sebastian Bach: Učený hudebník. W. W. Norton & Company. ISBN 978-0-393-32256-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Wolff, Christoph (2001). „Bachův třetí roční cyklus kantát z Lipska (1725–1727), II“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. s. 7–9. Citováno 30. září 2015.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ich will den Kreuzstab gerne tragen, BWV 56: Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre
- „Bachs Kantatendichter identifiziert“. Bachfest Lipsko (v němčině). 2016. Citováno 30. prosince 2016.
- „Johann Sebastian Bach / Ich will den Kreuzstab gerne tragen / Kantate zum 19. Sonntag nach Trinitatis / BWV 56, 1726“ (PDF). Bayer Records. str. 141. Citováno 6. dubna 2018.
- „Stuttgart Bach Edition - Bach zpěv“. Carus-Verlag. 2000. Citováno 11. května 2018.
- „Johann Sebastian Bach / Ich will den Kreuzstab gerne tragen / Kantate zum 19. Sonntag nach Trinitatis / BWV 56, 1726“. Carus-Verlag. 2000. Citováno 5. dubna 2018.
- „BWV 56,5“. bach-chorales.com. Citováno 15. března 2018.
- „BWV 301“. bach-chorales.com. Citováno 15. března 2018.
- „Johann Sebastian Bach / Ich will den Kreuzstab gerne tragen / Kantate zum 19. Sonntag nach Trinitatis / BWV 56, 1726“. Záznamy o výzvách. 2001. Citováno 6. dubna 2018.
- „Eduard van Beinum - živě - rozhlasové nahrávky“. klasickýcdreview.com. 2018. Citováno 2. června 2018.
- „Johann Sebastian Bach, La Petite Bande, Sigiswald Kuijken - Cantatas BWV 56-180-98-55 -“ Ich Will Den Kreuzstab Gerne Tragen"". discogs.com. 2006. Citováno 5. dubna 2018.
- „Johann Sebastian Bach: Kantaten BWV 56,82 158“. jpc.de. 2006. Citováno 5. dubna 2018.
- „BACH Cantatas Vol. 1 BWV 56, 180, 98 a 55 Sophie Karthäuser, Petra Noskaiova, Cristoph Genz, Dominik Worner, La Petite Bande / Sigiswald Kuijken. Accent SACD“. mdt.co.uk. 2006. Citováno 6. dubna 2018.
- „Toccata“ Schlafes Bruder"". Schottova hudba. Citováno 14. května 2018.
externí odkazy
- Bischof, Walter F. „BWV 56 Ich will den Kreuzstab gerne tragen“. University of Alberta. Citováno 30. září 2015.
- Grob, Jochen (2014). „BWV 56 / BC 146“. s-line.de (v němčině). Citováno 30. září 2015.
- Mincham, Julian (2010). „Kapitola 29 BWV 56 Ich bude den Kreuzstab gerne tragen / s radostí ponesu křížovou hůl“. jsbachcantatas.com. Citováno 30. září 2015.
- Ich will den Kreuzstab gerne tragen, BWV 56: vystoupení Nizozemská Bachova společnost (video a informace o pozadí)
- Komm, o Tod, du Schlafes Bruder noten.bplaced.net
- Cantate voor bas, koor en orkest BWV.56, „Ich will den Kreuzstab gerne tragen“ muziekweb.nl
- Dagmar Hoffmann-Axthelm: Bachkantaten in der Predigerkirche / BWV 56 / Ich will den Kreuzstab gerne tragen bachkantaten.ch