Jauchzet Gott in allen Landen, BWV 51 - Jauchzet Gott in allen Landen, BWV 51

Jauchzet Gott v Allen Landen
BWV 51
Církevní sólová kantáta podle J. S. Bach
Gottfried reiche.jpg
Gottfried Reiche, pro které byla pravděpodobně napsána sólová trumpetová část
Příležitost15. neděle poté Trojice
Chorál
Nun lob, mein Seel, den Herren
Provedeno17. února 1730 (1730-02-17): Lipsko
PohybyPět
Hlasitýsopránové sólo
Instrumentální
  • trubka
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Johann Sebastian Bach složil církevní kantáta Jauchzet Gott v Allen Landen („Radujte se v Bohu v každé zemi“)[1] nebo „Křičte radostí Bohu ve všech zemích“[2]) BWV 51, v Lipsko. Toto dílo je jedinou Bachovou církevní kantátou zaznamenanou pro sólový soprán a trubku. Složil jej pro obecné použití (ogni tempo)jinými slovy ne pro konkrétní datum v církevním kalendáři, i když ho použil pro 15. neděli poté Trojice: první známé představení bylo dne 17. září 1730 v Lipsko. Práce mohla být složena dříve, možná pro příležitost u soudu v Christian, vévoda Saxe-Weissenfels, pro které Bach složil Lovecká kantáta a Pastýř kantáta.

Text napsal neznámý básník, který se inspiroval různými biblickými knihami, zejména žalmy, a zahrnoval jako závěrečný chorál sloka z hymnu “Nun lob, mein Seel, den Herren Bach rozdělil práci do pěti pohyby, se sólovým hlasem doprovázeným a Barokní instrumentální soubor virtuózní trubky, smyčce a continua. Zatímco vnější pohyby s trubkou vyjadřují extrovertní jásot Boží dobroty a jeho divů, centrální introspektivní árie, doprovázená pouze kontinuem, vyjadřuje „hluboký výraz oddanosti Bohu“.[3] Nastavil závěrečný chorál jako chorální fantazie, soprán zpívá nezdobenou melodii trojici dvou houslí a kontinua, což vede k neobvyklé slavnosti fugal Alleluja, ve kterém se připojí trubka.

Bachův učenec Klaus Hofmann konstatuje, že dílo, neobvykle populární mezi Bachovými církevními kantátami, je jedinečné v požadované virtuozitě sopránového a trumpetového sólisty a dokazuje „přetékající jásot a zářící krásu“.[4]

Historie a slova

Bach použil kantátu v Lipsku pro 15. neděle po trojici dne 17. září 1730. Předepsané hodnoty pro neděli pocházely z List Galaťanům, Pavel napomenutí „chodit v Duchu“ (Galaťanům 5: 25–6: 10 ) a z Kázání na hoře v Matoušovo evangelium, který vybízí věřící, aby se nestarali o hmotné potřeby, ale aby nejprve hledali Boží království (Matouš 6: 23–34 ). Autor není znám. Bez jakéhokoli odkazu na předepsané hodnoty,[4] začleňuje do prvního hnutí nápady od Matouš 6:30, Žalmy 138: 2 a Žalmy 26: 8, a ve střední árii myšlenky z Matouš 6:34 a Pláč 3: 22–23.[5] Závěr chorál je pátou slokou „Nun lob, mein Seel, den Herren", přidáno k Johann Gramann hymnus v Königsbergu v roce 1549.[2] Bach použil totéž sloka v jiném prostředí zavřít svou kantátu Wir danken dir, Gott, wir danken dir, BWV 29.[6] Bach vedl představení dne 17. září 1730.[2]

Bachův rukopis označuje 15. neděli poté Trojice „et in ogni tempo“ („a kdykoli“). Druhá fráze naznačuje možné obecné použití díla s textem kantáty, který nemá přímý vztah k biblickým čtením. Věnování pro 15. neděli bylo přidáno později, což naznačuje, že kantáta nebyla určena pro konkrétní příležitost.[4]

Zámek Neu-Augustusburg ve Weißenfelsu

Bach skládal BWV 51 během období, kdy skládal církevní kantáty jen nepravidelně, některé z nich, aby dokončil své dřívější cykly. Podle Bachova učence Christoph Wolff, Bach možná napsal kantátu krátce před rokem 1730 pro neznámou příležitost. Materiál představení přežil, ale neodhalí další podrobnosti, kromě označení jednoho pozdějšího představení.[7] Hofmann vidí souvislost s dvorem Weißenfels kde bylo populární bodování sólového sopránu a trumpety a předpokládá, že dílo mohlo být původně určeno pro vystoupení profesionální zpěvačky u soudu.[4] Bach napsal dvě narozeninové kantáty pro Christian, vévoda Saxe-Weissenfels.[A] Byl pozván na oslavu narozenin roku 1729 a vrátil se s titulem Hofkapellmeister ze Sachsen-Weißenfels (dvorní hudební ředitel Saxe-Weissenfels) a Hofmann si myslí, že spojení mezi názvem a kantátou je „velmi pravděpodobné“.[4]

Oba sopránová část, která pokrývá dva oktávy a vyžaduje vysoké C a sólová trumpetová část, která občas obchoduje melodické linky se sopránem na stejném základě, jsou mimořádně virtuózní. Bachův učenec Alfred Dürr předpokládá, že Bach měl neobvykle nadaného zpěváka, a dodal, že ženský hlas byl v konzervativním Lipsku nepravděpodobný.[2] Podle Joshua Rifkin, Christoph Nichelmann je možným kandidátem, protože Bach, který si byl vědom svých schopností, ho ochotně přijal Thomasschule a Nichelmann imatrikulovali do školy tři týdny před prvním představením.[8] Trubková část byla pravděpodobně napsána pro Gottfried Reiche, Bachův hlavní trumpetista v té době. Bodování je u Bachových kantát jedinečné, ale často ho používali italští skladatelé, jako např Alessandro Scarlatti. Bachův syn Friedemann Bach uspořádal práci přidáním druhé trubky a tympány.[2]

Kantáta je jednou z pouhých čtyř posvátných kantát, které Bach napsal pro sólový soprán (pokud by se vyloučilo jeho uspořádání kantáty pro sólový bas a hoboj) Ich habe genug, BWV 82, pro flétnu a soprán BWV 82a) a žádné další vokální sólisty (ostatní jsou Falsche Welt, dir trau ich nicht, BWV 52, Ich bin vergnügt mit meinem Glücke, BWV 84, a Mein Herze schwimmt im Blut, BWV 199), zatímco pro sólový soprán napsal několik světských kantát: Weichet nur, betrübte Schatten, BWV 202, Ich bin in mir vergnügt, BWV 204, Non sa che sia dolore, BWV 209, a O držák Štítek, erwünschte Zeit, BWV 210.[9]

Hudba

Struktura a skórování

Bach strukturoval kantátu do pěti vět a zaznamenal ji pro sopránového sólistu a Barokní instrumentální soubor trubky (Tr), dva housle (Vl), viola (Va) a basso continuo (Před naším letopočtem).[10][11] Název autogramiády zní: „Dominica 15 post Trinitatis / et / In ogni Tempo. / Jauchzet Gott in allen Landen. / À / Soprano solo / 1 Tromba * / 2 Violino / Viola / e / Continuo / di / Joh: Seb: Bach ".[5] Je to jediná církevní kantáta od Bacha, která získala sólový soprán a trubku. Doba trvání je uvedena jako 20 minut.[2]

V následující tabulce pohybů bodování následuje Neue Bach-Ausgabe. The klíče a časové podpisy jsou převzaty z Dürr pomocí symbolu pro společný čas (4/4). Nástroje jsou zobrazeny samostatně pro dechové nástroje a smyčce. Continuo, hrající po celou dobu, není zobrazeno.

Pohyby Jauchzet Gott v Allen Landen, BWV 51
Ne.TitulTypHlasitýVětryStrunyKlíčČas
1Jauchzet Gott v Allen LandenÁrieSopránTr2Vl VaC durspolečný čas
2Wir beten zu dem Tempel anRecitativSoprán2Vl VaNezletilýspolečný čas
3Höchster, mache deine GüteÁrieSopránNezletilý12/8
4Sei Lob und Preis mit EhrenChorálSoprán2VlC dur3/4
5Aleluja[Finále]SopránTr2Vl VaC dur2/4


Pohyby

Hudba je koncertantní a virtuózní pro trubku i sólistu. První árie a závěr Aleluja jsou ve stylu Itala koncert.[4] Dürr poznamenává, že pět vět je v pěti různých hudebních formách: koncert, monody, variace, chorální fantazie a fuga.[2] Bodování je nejbohatší na vnější pohyby (s trubkou) a redukováno na pouhé kontinuum ve střední árii.

1

První árie, “Jauchzet Gott v Allen Landen"(Radujte se v Bohu v každé zemi),[1] je v da capo forma, s prodlouženou koloratury.[2][3] Téma se začátkem v trojice fanfáry, je vhodný pro trubku. Poprvé je vyvinut v a ritornello orchestru a poté „neustále pracoval“ v sopránové části.[4]

2

Jediný recitativ, “Wir beten zu dem Tempel an„(Modlíme se ve tvém chrámu),[1] je nejprve doprovázen řetězci, druhá část je secco ale arioso.[2][3] Druhá část rozvíjí myšlenku „von seinen Wundern lallen“ (drbání o Jeho divech) v koloraturách rytmické složitosti.[4]

3

Druhá árie, “Höchster, mache deine Güte„(Nejvyšší, obnov svou dobrotu),[1] je doprovázeno pouze kvazi ostinato "[2][4] který podporuje expresivní koloratury hlasu. Řádky v kontinuu, v neustálém pohybu v čase 12/8, se zdají neustále stoupat směrem k oslovenému „Höchsteru“ (nejvyššímu), který se jeví jako oktáva skočit dolů. Dva prodloužené melismas vyjádřit vděčnost za to, že jste Božím dítětem. Muzikolog Julian Minchem podotýká, že Bach je schopen vyjádřit skromnými prostředky „hluboký projev oddanosti Bohu“.[3]

4

Chorál, “Sei Lob und Preis mit Ehren"(Sláva a chvála se ctí),[1] je chorální fantazie, přičemž sopranistka zpívala nezdobenou melodii na třídílný doprovod dvou houslí a kontinua.[2][3]

5

Chorál vede bez přestávky k závěrečné manželské „Alleluja“ s trubkou, čímž se kantáta obzvláště slavnostně uzavře.[2] Pohyb začíná sopránem a reagující trubkou, než ostatní nástroje přijdou a vytvoří „jemný kousek displeje“.[4] Mincham shrnuje: „Dlouhé plynoucí melismy zanechávají člověka doslova dechového s naprostým potěšením a energií generovanou skrze vztah s Bohem.“[3]

Nahrávky

Výběr je převzat ze seznamu poskytnutého webem Bach Cantatas.[12]

Kantátu nahráli soprány, jako např Elisabeth Schwarzkopf (od roku 1948), Maria Stader (1959), Elly Ameling (1970), Edith Mathis (1972), Edita Gruberová (1979), Lucia Popp (1980), Helen Donath (1983), Elizabeth Parcells (1983), Monika Frimmer (1984), Barbara Hendricks (1989), Christine Schäfer (1999), Siri Thornhill (2007) a Natalie Dessay (2009).

V následující tabulce je druhým sólistou trumpetista. Soubory hrající na dobových nástrojích v Liberci historicky informovaný výkon jsou označeny zeleným pozadím pod hlavičkou Instr..

Záznamy z Jauchzet Gott v Allen Landen, BWV 51
TitulDirigent / sbor / orchestrSólistéOznačeníRokInstr.
J. S. Bach: Johann Sebastian Bach Solo-KantatenGustav Leonhardt
Koncert v Amsterdamu
Telefunken1963 (1963)
Bach: Kantate BWV 51 - Kantate BWV 202Kurt Masur
Gewandhausorchester
Eterna1971 (1971)
Les Grandes Cantates de J. S. Bach sv. 25Fritz Werner
Württembergisches Kammerorchester Heilbronn
Erato1972 (1972)Komora
J. S. Bach: Das Kantatenwerk sv. 14Gustav Leonhardt
Leonhardt-Consort
Teldec1974Doba
J.S. Bach: Magnificat-Jauchzet Gott in allen LandenJohn Eliot Gardiner
Angličtí barokní sólisté
Philips1983 (1983)Doba
J. S. Bach: Complete Cantatas Vol. 19Ton Koopman
Amsterdamský barokní orchestr
Antoine Marchand2001 (2001)Doba
J.S. Bach: Cantatas sv. 30 - BWV 51, 210, 1127 (Solo Cantatas)Masaaki Suzuki
Bach Collegium Japonsko
BIS2005 (2005)Doba
Barokní duetJohn Nelson
Orchestr svatého Lukáše
Sony Music1992 (1992)


Poznámky

  1. ^ The Lovecká kantáta, Byl mir behagt, ist nur die muntre Jagd, BWV 208, v roce 1713, a Pastýř kantáta, Entfliehet, verschwindet, entweichet, ihr Sorgen, BWV 249a, v roce 1725.

Reference

  1. ^ A b C d E Dellal, Pamela. „BWV 51 -“ Jauchzet Gott in allen Landen"". Emmanuel Music. Citováno 10. září 2015.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l Dürr, Alfred; Jones, Richard D. P. (2006). Kantáty J. S. Bacha: S jejich librety v německo-anglickém paralelním textu. Oxford University Press. 539–.
  3. ^ A b C d E F Mincham, Julian (2010). „Kapitola 53 BWV 51 Jauchzet Gott in allen Landen“. jsbachcantatas.com. Citováno 12. září 2012.
  4. ^ A b C d E F G h i j Hofmann, Klaus (2005). „Jauchzet Gott in allen Landen!“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. p. 6. Citováno 12. září 2012.
  5. ^ A b Grob, Jochen (2014). „BWV 51 (I) / BC 134“ (v němčině). s-line.de. Citováno 10. září 2015.
  6. ^ "Nun lob, mein 'Seel', den Herren / Text and Translation of Chorale". Web společnosti Bach Cantatas. 2008. Citováno 11. září 2012.
  7. ^ Wolff, Christoph (2001). „Kantáty z období 1726–1731 a Picandrova cyklu (1728–29)“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. s. 12–14. Citováno 12. září 2012.
  8. ^ Rifkin, Joshua (1987). J.S. Bach: Cantata BWV 140 "Wachet auf, ruft uns die Stimme"; Cantata BWV 51 "Jauchzet Gott in allen Landen" (Poznámky k nahrávce). The Bach Ensemble & Joshua Rifkin. L'Oiseau-Lyre. p. 7–8. 417616-2.
  9. ^ Liebergen, Patrick. New York: Alfred Publishing, 2008. str. 63-69. ISBN  978-0-7390-5139-9
  10. ^ Bischof, Walter F. „BWV 51 Jauchzet Gott in allen Landen“. University of Alberta. Citováno 10. září 2015.
  11. ^ Dürr, Alfred (1971). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1. Bärenreiter-Verlag. OCLC  523584.
  12. ^ Oron, Aryeh (2015). „Cantata BWV 51 Jauchzet Gott in allen Landen“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 10. září 2015.

Zdroje

externí odkazy