Gott, man lobet dich in der Stille, BWV 120 - Gott, man lobet dich in der Stille, BWV 120 - Wikipedia

Gott, man lobet dich in der Stille
BWV 120.1
Posvátná kantáta podle Johann Sebastian Bach
Leipzig Nikolaikirche BW 2012-09-10 18-11-46.jpg
Nikolaikirche, kde byla uvedena nová Lipsko městská rada se konala každoročně
Příbuzný
PříležitostRatswechsel
Chorál
"Herr Gott, dich loben wir"
Provedeno1728 (1728)?: Lipsko
Pohyby6
HlasitýSATB sbor a sólo
Instrumentální
  • 3 trubky
  • tympány
  • 2 hoboje d'amore
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Gott, man lobet dich in der Stille (Bože, jsi chválen v klidu),[1] BWV 120,1 (dříve BWV 120),[2] je posvátná kantáta podle Johann Sebastian Bach. Složil to dovnitř Lipsko u příležitosti Ratswechsel, inaugurace nové městské rady v bohoslužbě, pravděpodobně před rokem 1730, nebo alternativně v roce 1742. Části kantáty se objevily ve svatební kantatě (BWV 120.2)[3] a kantáta připomínající Augsburské vyznání v roce 1730 (BWV 120.3).[4] Bach přepracoval sborovou druhou větu pro Symbolum Nicenum jeho Mše h moll.

Dějiny

Bach složil kantátu v Lipsku pro inauguraci nově zvolené městské rady, která se konala při slavnostní bohoslužbě Nikolaikirche následující pondělí Den svatého Bartoloměje (24. srpna).[5] První představení v roce 1728 nebo 1729 je považováno za pravděpodobné,[2] nebo podle jiných zdrojů, jako je Klaus Hofmann, 1742.[6] Podepsaná partitura tohoto představení je zachována s nadpisem „J. J. Concerto à 4 Voci. Due Hautb. Due Violini, Viola, 3 Trombe, Tamburi è | Continuo“.[7] Části kantáty se objevují ve svatební kantatě Herr Gott, Beherrscher aller Dinge, BWV 120,2 a kantáta Gott, man lobet dich in der Stille, BWV 120,3, k 200. Výročí Augsburské vyznání v roce 1730. Hudba druhého díla je ztracena, existují pouze části bývalé kantáty.

Bach přepracoval první část druhé věty Jauchzet, ihr erfreuten Stimmen pro Et expecto resurrectionem mortuorum v Symbolum Nicenum (Krédo ) jeho Mše h moll.[8]

Bodování, text a struktura

Přístrojové vybavení odráží slavnostní příležitost, pro kterou bylo napsáno: čtyři sólisté, soprán, alt, tenor a basso, a čtyřhlasý sbor, tři trubky, tympány, dva hoboj d'amore, dva housle, viola, a basso continuo.[5]

Kantáta je v šesti větách:

  1. Alto sólo: Gott, man lobet dich in der Stille
  2. Refrén: Jauchzet, ihr erfreuten Stimmen
  3. Recitativní (basa): Auf, du geliebte Lindenstadt
  4. Aria (soprán): Heil und Segen
  5. Recitativní (tenor): Jeptiško, Herr, tak se radujme pluku
  6. Chorál: Jeptiška hilf uns, Herr, den Dienern dein

První věta je založena na Žalm 65: 2. Je neobvyklé, že Bach otevírá slavnostní kantátu sólovým hlasem, ale slova „aus der Stille„(z ticha)[1] možná ho přimělo, aby to napsal pro alt a dva hoboj d'amore. První část jásavé druhé věty, sbor, kterému dominuje plný orchestr, byl upraven pro Mše h moll. Sopránová árie se sólovými houslemi pravděpodobně vychází z dřívější práce z Bachových dob Köthen který sloužil jako model i pro pohyb houslové sonáty BWV 1019a. Tenorální recitativ je doprovázen řetězci, které podtrhují jeho charakter modlitby za spravedlnost a budoucí požehnání. Slova pro finální chorál jsou převzata z němčiny Te Deum, "Herr Gott, dich loben wir", od Martin Luther.[5]

Nahrávky

Reference

  1. ^ A b Dellal, Pamela. „BWV 120 - Gott, man lobet dich in der Stille“. Emmanuel Music. Citováno 30. srpna 2014.
  2. ^ A b Práce 00145 v Bach Digital webová stránka.
  3. ^ Práce 00146 v Bach Digital webová stránka.
  4. ^ Práce 00147 v Bach Digital webová stránka.
  5. ^ A b C Dürr, Alfred (1981). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1 (4. vyd.). Deutscher Taschenbuchverlag. str.593–595. ISBN  3-423-04080-7.
  6. ^ Hofmann, Klaus (2012). „Herr Gott, Beherrscher aller Dinge / Pane Bože, vládce všech věcí, BWV 120a“ (PDF). Bach-Cantatas. s. 8–9. Citováno 1. září 2014.
  7. ^ „Provence Cantata BWV 120“. Bach-Cantatas. Citováno 21. června 2010.
  8. ^ Wolff, Christoph (2003). „Kantáty Picandrova cyklu a počátkem 30. let 20. století“ (PDF). Bach-Cantatas. 22, 26. Citováno 11. září 2012.

Zdroje

externí odkazy