Jeptiška komm, der Heiden Heiland - Nun komm, der Heiden Heiland

Pro další použití viz Nun komm, der Heiden Heiland (disambiguation).
"Jeptiška komm, der Heiden Heiland"
Hymnus od Martina Luthera
Enchiridion geistlicher Gesänge 35.jpg
"Nu kom der Heyden heyland"v Erfurt Enchiridion
Angličtina„Spasiteli národů, pojď“
KatalogZahn  1174
PříležitostPříchod
Textpodle Martin Luther
JazykNěmec
Na základěVeni redemptor gentium
Publikováno1524 (1524)

"Jeptiška komm, der Heiden Heiland"(originál:"Nu kom der Heyden heyland", Angličtina: "Spasiteli národů, pojď", doslovně: Nyní pojď, Spasiteli pohanů) je a Luteránský chorál z roku 1524 se slovy napsanými Martin Luther, na základě "Veni redemptor gentium " podle Ambrose a melodii, Zahn 1174, na základě jeho obyčejník. Bylo vytištěno v Erfurt Enchiridion z roku 1524.

Píseň byla prominentní hymnus pro první neděli roku Příchod po staletí. To bylo široce používáno v nastavení varhan protestantskými barokními skladateli, nejvíce pozoruhodně Johann Sebastian Bach, který také složil dvě církevní kantáty počínaje hymnou. Pozdější nastavení zahrnují díla od Max Reger, Brian Easdale a Siegfried Strohbach.

Anglické verze obsahují „Spasitel národů, přijďte“ William Morton Reynolds, publikovaná v roce 1851.

Dějiny

Martin Luther napsal text „Jeptiška komm, der Heiden Heiland„možná na příchod roku 1523 jako parafrázi pasáže, Veni redemptor gentium,[1] z latinského vánočního hymnu "Intende qui reges Israel" od Ambrose.[2][3] Několik latinských verzí začíná „Veni redemptor gentium“, podobně jako hymny jako „Veni Creator Spiritus ".[4] Tématy 4. století jsou lidskost a božství Krista, o čemž svědčí jeho narození Kristem Panna Maria.[5] Luther napsal hymnus na konci roku 1523 v období, kdy napsal mnoho hymnických textů, většinou žalmové parafráze a některé volné básně, například „Jeptiška, euch, lieben Christen g'mein ".[6] Poměrně těsně parafrázoval sedm slok latinské hymny a přidal a doxologie jako osmá sloka.[7] Zdá se, že se více zajímal o zachování tradičního textu než o plynulou němčinu, aby mohl ukázat svou blízkost tradiční teologii, na rozdíl od překladu Thomas Müntzer, který následoval svou vlastní teologii.[6]

Melodie, Zahn  1174,[8] složil Luther a možná Johann Walter, na základě originálu obyčejník melodie,[1][9] například verze z 12. století z Einsiedeln.[10] Hymnus byl vytištěn v Erfurt Enchiridion v roce 1524 a byl téhož roku také vydán ve Walterově chorálovém Wittenbergově zpěvníku, Eyn geystlich Gesangk Buchleyn.[2][11] V několika zpěvnících zpěvník otevírá sbírku, například Klugův Gesangbuch (1529 a 1533), Babstsches Gesangbuch (1545),[12] a pokračování do Evangelisches Kirchengesangbuch (EKG)[3] z roku 1950, která si ponechala pět z osmi slok. V dalších písních hymnus otevřel část týkající se liturgického roku, například v díle Johanna Crügera Praxis Pietatis Melica.[12] V roce 1995 Evangelisches Gesangbuch je to EG 4, opět v pěti slokách.[2]

Téma a text

Píseň, v osmi slokách po čtyřech řádcích, vyjadřuje nejprve požadavek na příchod vykupitele všech lidí, včetně pohanů nebo pohanů, zrozených z panny. Odráží to jeho původ od Otce, ke kterému se po návratu vrátí Peklo. Poslední sloka je doxologie, překládající středověký dodatek k Ambrosově hymnu.[13] Následující text ukazuje latinský originál, Lutherův překlad s čísly danými pěti slokami Luthera obsaženými v roce 1995 Evangelisches Gesangbucha anglický překlad Williama Mortona Reynoldse „Spasitel národů, přijďte“, publikovaný v roce 1851.[14]

AmbroseLutherReynolds

Veni, redemptor gentium;
Ostende partum virginis;
Miretur omne saeculum.
Talis decet partus Deo.

Non ex virili semine,
Sed mystico spiramin
Verbum Dei factum est caro,
Fructusque ventris floruit.

Alvus tumescit virginis.
Claustrum pudoris permanet;
Vexilla virtutum slíd,
Versatur in templo Deus.

Procedit e thalamo suo,
Pudoris aula regia,
Geminae gigans substantiae
Alacris ut currat viam.

Egressus eius a Patre,
Regressus eius ad Patrem;
Excursus usque ad inferos
Recursus ad sedem Dei.

Aequalis aeterno Patri,
Carnis tropaeo accesere,
Infirma nostri corporis
Ctnost firmans perpeti.

Praesepe iam fulget tuum,
Lumenque nox spirat novum,
Quod nulla nox interpolet
Fideque iugi luceat.

Gloria tibi, Domine,
Qui natus es de virgine,
Cum Patre et Sancto Spiritu,
V sempiterna saecula.

1. Nun komm, der Heiden Heiland,
der Jungfrauen Kind erkannt,
dass sich wunder alle Welt,
Gott solch Geburt ihm bestellt.

Nicht von Manns Blut noch von Fleisch,
allein von dem Heiligen Geist
ist Gottes Wort worden Mensch
und blüht ein Frucht Weibes Fleisch.

Oddělení Der Junfrauen Leib schwanger,
doch blieb Keuschheit rein bewahrt,
leucht hervor manche Tugend schon,
Gott war da in seinem Thron.

2. Er ging aus der Kammer sein,
dem königlichen Saal so rein,
Gott von Art und Mensch ein Held,
sein Weg er zu laufen eilt.

3. Sein Lauf kam vom Vater her
und kehrt wieder zum Vater,
fuhr hinunter zu der Höll
und wieder zu Gottes Stuhl.

Der du bist dem Vater gleich,
finahr hinaus den Sieg im Fleisch,
dass dein ewige Gottesgewalt
v uns das kranke Fleisch erhalt.

4. Dein Krippen glänzt hell und klar,
die Nacht gibt ein neu Licht dar.
Dunkel muss nicht kommen drein,
der Glaub bleib immer im Schein.

5. Lob sei Gott dem Vater g'ton;
Lob sei Gott seim eingen Sohn,
Lob sei Gott dem Heilgen Geist
immer und in Ewigkeit.

1. Spasiteli národů, pojď;
Virgin's Son, here make Thy home!
Užasni, nebe a země,
Že si Pán vybral takové narození.

2. Ne lidským masem a krví;
Duchem našeho Boha
Bylo Boží slovo stvořeno tělem,
Ženské potomstvo, čisté a čerstvé.

3. Úžasný porod! Ó úžasné dítě
Panny nepoškozené!
Ačkoli celý svět popřel,
Stále na trůnu v nebi.






4. Od Otce dále přišel
A vrací se ke stejnému,
Zajatý vedoucí smrt a peklo
Píseň triumfu se zvětšuje!

5. Ty, Otcův jediný Syn,
Rychle nad hříchem zvítězilo vítězství.
Bez hranic bude tvé království;
Kdy uvidíme jeho slávu?

6. Jasně září tvé jesle,
Slavné je jeho božské světlo.
Ať nehřeší toto světlo skrýváním;
Buď vždy naší vírou tak jasnou.

7. Chvála Bohu Otci zpívej,
Chvála Bohu Synu, našemu králi,
Chvála Bohu, ať je Duch
Věčně a věčně.

Melodie a hudební nastavení

Luther odvodil melodii od středověku latinské hymny obyčejník melodie,[1][9] dělat změny, aby vyhověly německějšímu přízvuku. Jeho hlavním úspěchem bylo zopakovat první melodickou linii v poslední, vytvořit strukturu ABCA a transformovat středověkou hymnu na Luteránský chorál.[1]

Začátek Bachovy chorálové předehry BWV 599

Chorál byl používán jako prominentní hymnus první neděle roku Příchod po staletí.[10] To bylo široce používáno v nastavení varhan protestantskými barokními skladateli,[15] zejména Johann Sebastian Bach, který to nastavil jako otevření chorál předehra (BWV 599 ) z Orgelbüchlein a třikrát - jako BWV 659 (jedna z jeho nejznámějších varhanních skladeb), BWV 660 a BWV 661 - v jeho Skvělých osmnáct chorálových preludií. Bach použil hymnus ve dvou církevních kantátách pro první adventní neděle, jeho chorální kantáta Jeptiška komm, der Heiden Heiland, BWV 62 (1724)[16] a v otvoru chorale fantazie jeho dříve kantáta Jeptiška komm, der Heiden Heiland, BWV 61 (1714).[17] Max Reger složil nastavení jako číslo 29 ze svého 52 Chorale Preludes, op. 67 v roce 1902.[18]

"Jeptiška komm, der Heiden Heiland„nadále se používá v moderním prostředí. Objevuje se v liturgicky orientovaných křesťanských zpěvnících, například Lutheran Book of Worship a jako cantus firmus pro varhanní skladby. v Brian Easdale skóre filmu z roku 1948 Červené boty, melodie z chorálu je slyšet jako téma pozdě v baletu, přerušované vyzváněcími zvony, dechovými nástroji a klavírem. Siegfried Strohbach složil sborové prostředí v roce 1988.[19]

Reference

Citace

  1. ^ A b C d Leaver 2017, str. 200.
  2. ^ A b C Marti 2000, str. 3.
  3. ^ A b Text webové stránky Bach Cantatas.
  4. ^ Marti 2000, str. 4.
  5. ^ Marti 2000, s. 4–5.
  6. ^ A b Marti 2000, str. 6.
  7. ^ Marti 2000, s. 5–6.
  8. ^ Zahn 1889.
  9. ^ A b Marti 2000, str. 10.
  10. ^ A b FAZ 2012.
  11. ^ Hymnary 2018.
  12. ^ A b Marti 2000, str. 7.
  13. ^ Marti 2000, s. 3–7.
  14. ^ Hymns and Carol 2018.
  15. ^ Bach Cantatas Web chorál.
  16. ^ Bach Digital BWV 62.
  17. ^ Bach Digital BWV 61.
  18. ^ Institut 2017.
  19. ^ Musicanet 2019.

Citované zdroje

Knihy
  • Leaver, Robin A. (2017). Lutherova liturgická hudba: zásady a důsledky. Pevnost Press. 200–201. ISBN  978-1-50-642716-4.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Marti, Andreas (2000). Hahn, Gerhard (ed.). 4 Nun komm, der Heiden Heiland. Liederkunde zum Evangelischen Gesangbuch (v němčině). Vandenhoeck & Ruprecht. s. 3–7. ISBN  978-3-52-550335-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Zahn, Johannes (1889). Die Melodien der deutschen evangelischen Kirchenlieder (v němčině). Já. Gütersloh: Bertelsmann. p.314.
Online zdroje

externí odkazy