Byl mein Gott will, das gscheh allzeit, BWV 111 - Was mein Gott will, das gscheh allzeit, BWV 111 - Wikipedia

Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit
BWV 111
Chorální kantáta podle Johann Sebastian Bach
Lucas Cranach d.Ä. - Bildnis des Markgrafen Albrecht von Brandenburg-Ansbach (Herzog Anton Ulrich-Museum) .jpg
PříležitostTřetí neděli po Zjevení Páně
Chorál
"Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit"
podle Albert, vévoda Pruska
Provedeno21. ledna 1725 (1725-01-21): Lipsko
Pohyby6
HlasitýSATB sbor a sólo
Instrumentální
  • 2 hoboje
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit (Co můj Bůh chce, ať se to vždycky stane),[1] BWV 111, je kantáta podle Johann Sebastian Bach pro použití v luteránský servis. Složil chorální kantáta v Lipsko v roce 1725 už třetí neděli Zjevení Páně a poprvé to provedl 21. ledna 1725, jako součást svého cyklus chorálové kantáty. Je to založeno na hymnus podle Albert, vévoda Pruska, publikovaný v roce 1554, na téma křesťanského přijetí Boží vůle.

Historie a slova

Když Bach skládal kantátu, byl ve svém druhém ročníku jako Thomaskantor (ředitel církevní hudby) v Lipsku. Během svého prvního ročníku, počínaje první neděli poté Trojice 1723, napsal a cyklus kantát pro příležitosti liturgický rok. Ve svém druhém ročníku složil a druhý roční cyklus kantát, které se plánovaly skládat výlučně z chorálové kantáty, každý založený na jednom Lutheran hymnus. Zahrnovalo to Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit.[2]

Bach napsal kantátu pro Třetí neděle po Zjevení Páně. Předepsané hodnoty pro neděli byly převzaty z List Římanům, pravidla pro život (Římanům 12: 17–21 ) a z Matoušovo evangelium, uzdravení malomocného (Matouš 8: 1–13 ).[2] Text kantáty je založen na a chorál ve čtyřech sloky, který je stále populární. Tři sloky byly napsány Albert, vévoda Pruska, který představil Reformace do Pruska.[3] Anonymní zpěvník přidal závěrečnou sloku již v první publikaci v roce 1554.[1] V typickém Bachově formátu chorálové kantáty, první a poslední sloka jsou zachovány beze změny, zatímco neznámé libretista parafrázoval vnitřní sloky na texty pro recitativové a árie. V tomto případě přepsal poměrně volně každou sloku hymnu na posloupnost árie a recitativ. Podobně jako Bachova kantáta pro stejnou příležitost v prvním cyklu, Herr, wie du willt, so schicks mit mir, BWV 73, text se zabývá přijetím Boží vůle křesťanem.[2]

Bodování a struktura

Kantáta v šesti pohyby je hodnocena čtyřmi vokálními sólisty (soprán, alt, tenor, a bas ), a čtyřdílný sbor, dva hobojové, dva housle, viola, a basso continuo.[2][4]

  1. Refrén: Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit
  2. Aria (basa): Entsetze dich, mein Herze, nicht
  3. Recitativní (alt): Ó Törichteri! der sich von Gott entzieht
  4. Aria (alt, tenor): Takže geh ich mit beherzten Schritten
  5. Recitativní (soprán): Buben wenn der Tod zuletzt den Geist
  6. Chorál: Noch eins, Herr, budou kousat dich

Hudba

V úvodním refrénu soprán zpívá melodii chorálu[5] jako cantus firmus v dlouhých notách. Melodie se objevuje v zajímavé kombinaci různě dlouhých frází, přičemž dvě takty se střídají se třemi takty. Bach použil jednodušší verzi melodie se všemi frázemi opatření, když použil první sloku ve své St Matthew Passion jako pohyb 25.[6] V kantatě dolní hlasy připravují každý vstup napodobováním, někdy opakujíc linii k dlouhé závěrečné notě sopranistky. Vokální party jsou zakomponovány do nezávislého orchestrálního koncertu hobojů, smyčců a občas i kontinua.[2][3]

V pohybu 2, basové árii, libretista udržel linii od hymnu “Gott ist dein Trost und Zuversicht„beze změny, Bach to zachází s citací chorálové melodie pro citát i volné pokračování“und deiner Seelen Leben„(a život tvé duše[7]).[3] Pohyb 4 je duet alt a tenor, “Takže geh ich mit beherzten Schritten„(Takto kráčím povzbudivými kroky).[7] Kroky jsou podniknuty společně za 3/4, v „menuetu silně asertivního a sebevědomého charakteru. To by nás však nemělo překvapovat; viděli jsme, jak Bach často bere rytmy soupravy, zejména menuet a gavotte, aby reprezentoval civilizovaná hnutí duší postupujících do nebe “, jak to popisuje Julian Mincham.[6] Pohyb 5, sopránový recitativ zdůrazňuje poslední slova „Ó požehnaný, požadovaný konec!“[7] v arioso. Vede k závěrečnému chorálu, „jednoduchému, ale výkonnému čtyřdílnému nastavení“ poslední sloky.[3]

Nahrávky

Záznamy jsou převzaty ze záznamu na webových stránkách Bach Cantatas.[8]

Reference

  1. ^ A b „Byl to můj Gott will, das g'scheh allzeit / Text and Translation of Chorale“. Web společnosti Bach Cantatas. 2006. Citováno 17. ledna 2012.
  2. ^ A b C d E Dürr, Alfred (1981). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1 (4. vyd.). Deutscher Taschenbuchverlag. str.189–191. ISBN  3-423-04080-7.
  3. ^ A b C d Hofmann, Klaus (2006). „Byl jsem Gott bude, das g'scheh allzeit / Co můj Bůh chce, ať se to vždycky stane, BWV 111“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. str. 5. Citováno 19. ledna 2012.
  4. ^ Bischof, Walter F. „BWV 111 Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit]“. University of Alberta. Citováno 24. ledna 2017.
  5. ^ „Chorale Melodies used in Bach's Vocal Works / Was mein Gott will, das g'scheh allzeit“. Web společnosti Bach Cantatas. 2009. Citováno 17. ledna 2012.
  6. ^ A b Mincham, Julian (2010). „Kapitola 36 BWV 111 Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit“. jsbachcantatas.com. Citováno 20. ledna 2012.
  7. ^ A b C Dellal, Pamela. „BWV 111 - Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit“. Emmanuel Music. Citováno 19. ledna 2015.
  8. ^ Oron, Aryeh. „Cantata BWV 111 Byl jsem Gott Will, das g'scheh allzeit“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 24. ledna 2017.

Zdroje