Du sollt Gott, deinen Herren, lieben, BWV 77 - Du sollt Gott, deinen Herren, lieben, BWV 77 - Wikipedia

Du sollt Gott, deinen Herren, lieben
BWV 77
Církevní kantáta podle J. S. Bach
Cantata Du sollt Gott, deinen Herren, lieben BWV 77 Chorale autogram rukopis-.jpg
Autogram rukopis zahajovacího sboru
Příležitost13. neděle po Trojice
Text kantáty
Text BibleLukáš 10:27 (mvt. 1)
Chorál
(pouze melodie):
Provedeno22. srpna 1723 (1723-08-22): Lipsko
Pohybyšest
HlasitýSATB sbor a sólo
Instrumentální
  • tromba da tirarsi
  • 2 hoboje
  • fagot
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Johann Sebastian Bach složil církevní kantáta Du sollt Gott, deinen Herren, lieben (Budeš milovat Boha, svého Pána),[1] BWV 77 v Lipsko třináctou neděli poté Trojice a poprvé ji provedl 22. srpna 1723.

Bach složil kantátu ve svém prvním ročníku jako Thomaskantor v Lipsku, kde začal první cyklus kantáty u příležitosti liturgického roku první neděli po Trojici s Die Elenden sollen essen, BWV 75. Text kantáty, napsaný uživatelem Johann Oswald Knauer, je zaměřen na předepsané čtení pro neděli, podobenství o dobrém Samaritánovi obsahující Velké přikázání, který se používá jako text první věty. Pár recitativ a árie pojednává o lásce k Bohu, zatímco symetrická dvojice pojednává o lásce k bližnímu. Bach do partitury nenapsal text závěrečného chorálu, ale pravděpodobně svého syna Johann Christoph Friedrich Bach.

Bach zaznamenal kantátu pro čtyři vokální sólisty, smíšený sbor, tromba da tirarsi, dva hobojové, řetězce a continuo. V první větě Bach používá instrumentální citát Lutherovy hymny na desatero, "Dies sind die heilgen zehn Gebot„(Toto je deset svatých přikázání), na které hraje trumpeta kánon s kontinuem.

Historie a slova

Bach napsal kantátu v roce 1723, ve svém prvním ročníku jako Thomaskantor v Lipsku pro 13. neděle po Trojici. Předepsané hodnoty pro neděli byly z List Galaťanům, Pavel výuka práva a slibu (Galaťanům 3: 15–22 ) a z Lukášovo evangelium, podobenství o dobrém Samaritánovi (Lukáš 10: 23–37 ).[2] Text kantáty napsal Johann Oswald Knauer[3] a objevil se v Gotha v roce 1720 v Gott-geheiligtes Singen und Spielen (Svatý zpěv a hra Bohu).[4] Text úzce souvisí s četbami, dokonce se situací, v níž bylo podobenství řečeno, s odkazem na otázku právníka, co je třeba udělat pro dosažení věčného života. Odpověď, kterou si právník musel dát, byl příkaz milovat Boha a svého bližního. Toto je Velké přikázání, je textem první věty. Následující text je tedy rozdělen na dvě části, jednu recitativ a árie zacházení s láskou k Bohu a symetrická část manipulace s láskou k bližnímu.[2]

Posledním pohybem kantáty je a čtyřdílná harmonizace z „Ach Gott, vom Himmel sieh odvážit se „hymnická melodie: tato melodie, Zahn Č. 4431, byla poprvé publikována v Erfurtu v roce 1524 a je založena na před-Reformace Modelka. Bach nenapsal žádné texty pro toto hnutí ve svém autogram skóre. Pozdější ruka přidala text osmé sloky z David Denicke je hymnus "Wenn einer alle Ding verstünd" (1657). Wilhelm Rust, který editoval kantátu pro 19. století Bach-Gesellschaft Ausgabe (BGA), považuje tento text za vybraný uživatelem Karl Friedrich Zelter, ale zahrnoval to přesto do zveřejněného skóre. Werner Neumann si nemyslel, že text závěrečného chorálu byl dobře vybrán, takže pro jeho představení kantáty ve 20. století Nové Bachovo vydání (Neue Bach-Ausgabe, NBA) nahradil jej slokou z Denickeho "Ó Gottes Sohn, Herr Jesu Christ"hymnus (1657). V článku publikovaném v roce 2001 ve svazku Bach-Jahrbuch, Peter Wollny napsal, že rukopis textů posledního hnutí v Bachově autogramu nebyl Zelterův, ale pravděpodobně Johann Christoph Friedrich, jeden z Bachových mladších synů, kteří mohli mít přístup k performativním částem kantáty, které obsahovaly texty, jak to zamýšlel skladatel.[2][5][6][7][3][8]

Bach vedl Thomanerchor v prvním provedení kantáty dne 22. srpna 1723.[2]

Hudba

Struktura a skórování

Bach strukturoval kantátu do šesti pohyby sborovými pohyby rámujícími dva páry recitativní a árie. Skóroval to za čtyři vokální sólisty (soprán (S), alt (A), tenor (T) a bas (B)), a SATB smíšený sbor a an orchestr z tromba da tirarsi (Barokní snímek trubka ) (tir), dva hobojové (Ob), dva housle (Vl), viola (Va) a basso continuo (Bc) včetně fagot (Fg). Název autogramiády zní „J.J. Concerto Dominica 13 p- Trinitatis“ (J.J. koncert pro 13. a. Trojici, J.J. je zkratka pro Jesu juva (Ježíšova pomoc).[2][6][7][3][8]

Data v tabulce níže, například klíče a časové podpisy, pocházejí z edic BGA a NBA a stipendia od Alfred Dürr a další. Dechy a strunné nástroje jsou zobrazeny v samostatných sloupcích, přičemž nezpomenuté je kontinuum, které hraje po celou dobu.[2][5][6][7][3]
Pohyby Du sollt Gott, deinen Herren, lieben
Ne.TitulTextTypHlasitýVětryStrunyKlíčČas
1Du sollt Gott, deinen Herren, liebenLukáš 10:27refrénSATBTir2Vl VaC durspolečný čas
2Takže muß es sein!KnauerRecitativBspolečný čas
3Mein Gott, ich liebe dich von HerzenKnauerÁrieS2obNezletilýspolečný čas
4Gib mir dabei, mein Gott! ein SamariterherzKnauerRecitativT2Vl VaD mollspolečný čas
5Ach, es bleibt v meiner LiebeKnauerÁrieATir3/4
6(nastavení hymnické melodie „Ach Gott, vom Himmel sieh darein“)DenickeChorálSATBneznámý2Vl VaG moll – D durspolečný čas


Pohyby

1

První věta, “Du sollt Gott, deinen Herren, lieben„(Budeš milovat Boha, svého Pána),[1] nese Bachovo prohlášení o nejdůležitějším zákoně, na kterém podle paralely Matouš 22: 34–40 „pověsit veškerý zákon a proroky“.[2][9] Slova se překládají jako „Budete milovat Boha, svého Pána, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí a svého bližního jako sebe samého“. Bach rozšířil „dualismus lásky k Bohu a bratrské lásce“ již ve své monumentální kantátě ve 14 větách, Die Himmel erzählen die Ehre Gottes, BWV 76, na začátku svého prvního cyklu.[9] Aby ukázal univerzálnost zákona, zavádí Bach Martin Luther chorálDies sind die heilgen Zehn Gebot"(Toto je deset svatých přikázání) s odkazem na přikázání." Starý zákon, jako základ struktury hnutí.[4][9] Melodie se hraje přísně kánon,[4] nejpřísnější hudební zákon jako jeden další symbol. Kánon se provádí trubkou v nejvyšším rozsahu a kontinuem, které představuje nejnižší rozsah. Tempo trubky je dvakrát rychlejší než tempo kontinua, takže trubka má čas opakovat první jednotlivé řádky a nakonec úplnou melodii chorálu. Trubka vstoupí desetkrát, aby znovu symbolizovala úplnost zákona.[2] Hlasy, představující zákon Nový zákon, zapojit se do napodobování tématu, které je odvozeno od chorálové melodie a nejprve zahráno nástroji.[9] John Eliot Gardiner, který poskytuje rozšířenou analýzu pohybu, dochází k závěru:

Konečným výsledkem je silná směs modálních a diatonických harmonií, která zanechá v uších mysli nezapomenutelný dojem a v kontextu ji pohání vpřed do světa Brahms ' Německé zádušní mše a dále, do Messiaen je Kvarteto na konec času.[9]

2

Krátký sekundový recitátor pro basu, “Takže muß es sein!"(Tak to musí být!),[1] shrnuje myšlenky.

3

Árie pro soprán, “Mein Gott, ich liebe dich von Herzen"(Bože můj, miluji tě ze svého srdce),[1] je doprovázen dvěma obbligato hoboje, kteří často hrají něžně třetími paralelami.[2]

4

Druhý recitátor pro tenor, “Gib mir dabei, mein Gott! ein Samariterherz"(Dej mi také, můj Bože! Srdce Samaritána),[1] je modlitba za udělení srdce jako je Samaritán. Je zesílen strunami.[2]

5

Poslední árie pro alt s obbligato trumpetou, “Ach, es bleibt v meiner Liebe"(Ah, v mé lásce stále existuje),[1] má formu a sarabande. Bach vyjadřuje „Unvollkommenheit„(nedokonalost) lidského pokusu žít podle zákona lásky, výběrem trumpety a komponováním„ trapných intervalů “a„ divoce nestabilních not “, které by zněly nedokonale na dobových nástrojích bez valuty.[9] Naproti tomu Bach ve střední části napsal dlouhé trubkové sólo „nevyslovitelné krásy“ jako „slavný záblesk Boží říše“.[9]

6

Závěr čtyřdílný chorál je nastavení hymnické melodie „Ach Gott, vom Himmel sieh darein“. Kantáta byla publikována se dvěma variantami verzí chorálového textu:[5][3]

  • Vydání BGA vydává texty, které přidala další ruka k Bachovu autogramu, tj. Sloka z Denickeho „Wenn einer alle Ding verstünd"s incipit "Du stellst, Herr Jesu, selber dich zum Vorbild deiner Liebe"[10] (Ty, Pane Ježíši, stojíš jako vzor své lásky).[6][8]
  • NBA zveřejňuje texty podle návrhu svého redaktora: sloka "Herr, durch den Glauben wohn in mir„(Pane, přebývej ve mě skrze víru)[1] od Denickeho “Ó Gottes Sohn, Herr Jesu Christ".[1][7]

Nahrávky

Záznamy v tabulce jsou převzaty z výpisu na webových stránkách Bach Cantatas. Soubory hrající na dobové nástroje v historicky informovaný výkon jsou označeny zeleným pozadím.

Záznamy z Du sollt Gott, deinen Herren, lieben
TitulDirigent / sbor / orchestrSólistéOznačeníRokOrch. typ
J. S. Bach: Das Kantatenwerk • Kompletní kantáty • Les Cantates, Folge / sv. 4Gustav Leonhardt
Leonhardt-Consort
Teldec1978 (1978)Doba
Die Bach Kantate sv. 47Helmuth Rilling
Gächinger Kantorei
Württembergisches Kammerorchester Heilbronn
Hänssler1983 (1983)Komora
J. S. Bach: Complete Cantatas Vol. 8Ton Koopman
Amsterdamský barokní orchestr a sbor
Antoine Marchand1998 (1998)Doba
Bach Cantatas sv. 6: Köthen / Frankfurt / Za 12. neděli po Trojici / Za 13. neděli po TrojiciJohn Eliot Gardiner
Monteverdi Choir
Angličtí barokní sólisté
Soli Deo Gloria2000 (2000)Doba
J.S. Bach: Cantatas sv. 13 - Kantáty z Lipska 1723Masaaki Suzuki
Bach Collegium Japonsko
BIS1999 (1999)Doba
Bach Edition Vol. 21 - Cantatas sv. 12Pieter Jan Leusink
Holland Boys Choir
Nizozemsko Bach Collegium
Brilantní klasika2000 (2000)Doba


Reference

  1. ^ A b C d E F G h Dellal, Pamela. „BWV 77 -“ Du sollt Gott, deinen Herren, lieben"". Emmanuel Music. Citováno 15. září 2014.
  2. ^ A b C d E F G h i j Dürr, Alfred; Jones, Richard D. P. (2006). Kantáty J. S. Bacha: S jejich librety v německo-anglickém paralelním textu. Oxford University Press. str. 510–513. ISBN  9780199297764.
  3. ^ A b C d E „Du sollt Gott, deinen Herren, lieben BWV 77; BC A 126 / posvátná kantáta (13. neděle po trojici)“. Bach Digital. 2017. Citováno 21. června 2017. (a text strana)
  4. ^ A b C Koopman, Ton (2008). „Kompletní poznámky k nahrávce CD Canatatas Volume 8“ (PDF). p. 16. Citováno 12. září 2011.
  5. ^ A b C Dahn, Luke (2017). „BWV 77,6“. bach-chorales.com. Citováno 22. června 2017.
  6. ^ A b C d Rust, Wilhelm (1870). „Cantate (Am dreizehnten Sonntage nach Trinitatis): Du sollst Gott, deinen Herren, lieben - č. 77 ". Joh. Seb. Bachův Kirchenkantaten: Achter Band (č. 71–80). Bach-Gesellschaft Ausgabe (v němčině). XVIII. Breitkopf & Härtel. s. XIII – XV a XX – XXI (Předmluva ), 233–254 (Skóre ).
  7. ^ A b C d Neumann, Werner (1958–1959). „Bach, Johann Sebastian: Du sollt Gott, deinen Herren, lieben, BWV 77, Kantate zum 13. Sonntag nach Trinitatis“. Kantaten zum 13. und 14. Sonntag nach Trinitatis. Nové Bachovo vydání (v němčině). Řada I: Cantatas, sv. 21. Bärenreiter. 1 s. (Skóre, 1958), 7 a násl. (Kritický komentář, 1959).
  8. ^ A b C „Berlin, Staatsbibliothek zu Berlin - Preußischer Kulturbesitz: D-B Mus. Ms. Bach P 68". Bach Digital. 2017. Citováno 22. června 2017. (popis a faksimile Bachova autogramiády zachována na Berlínská státní knihovna )
  9. ^ A b C d E F G Gardiner, John Eliot (2007). Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Cantatas Nos 33, 35, 69a, 77, 137 & 164 (Mediální poznámky). Soli Deo Gloria (na Hyperion Records webová stránka). Citováno 2. září 2018.
  10. ^ Vlk, Uwe (2015). Du sollt Gott, deinen Herren, lieben / Pán, tvůj Bůh, celým svým srdcem / BWV 77 (PDF). Carus-Verlag. p. 4.

externí odkazy