Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiß, BWV 134 - Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiß, BWV 134

Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiß
BWV 134
Církevní kantáta podle Johann Sebastian Bach
Thomaskirche Interior.jpg
Thomaskirche, Lipsko
Příbuznýna základě BWV 134a
PříležitostTřetí den velikonoční
Provedeno11. dubna 1724 (1724-04-11): Lipsko
Pohyby6
Hlasitý
  • SATB pěvecký sbor
  • sólo: alt a tenor
Instrumentální
  • 2 hoboje
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiß (Srdce, které ví, že jeho Ježíš žije),[1] BWV 134, je církevní kantáta pro velikonoční podle Johann Sebastian Bach. Bach složil kantátu pro třetí velikonoční den v Lipsko a poprvé ji provedl 11. dubna 1724. Založil ji na své gratulační kantatě Die Zeit, die Tag und Jahre macht, BWV 134a, poprvé provedeno v Köthen dne 1. ledna 1719.

Historie a slova

Kantáta je druhou Bachovou skladbou pro Velikonoce v Lipsku. Na Velikonoční neděli roku 1724 vystupoval Kristovo zpoždění v Todes Banden, BWV 4, od jeho času v Mühlhausen. Druhý velikonoční den Erfreut euch, ihr Herzen, BWV 66, který odvodil ze sekulární serenaty Der Himmel dacht auf Anhalts Ruhm und Glück, BWV 66asložený v Köthen v roce 1718. Podobným způsobem zařídil kantátu pro Nový rok z roku 1719 v Köthenu, Die Zeit, die Tag und Jahre macht, BWV 134a, pro třetí velikonoční den.

Předepsané hodnoty pro svátek pocházely z Skutky apoštolů kázání Pavel v Antiochii (Skutky 13: 26–33 ) a z Lukášovo evangelium, zjevení Ježíše do Apoštolové v Jeruzalém (Lukáš 24: 36–47 ).[2] Neznámý básník přizpůsobil dialogy sekulární práce dvou alegorický postavy, Čas a Božská prozřetelnost, původně napsaný uživatelem Christian Friedrich Hunold, jeden z pozoruhodných romanopisci své doby. V této kantátě básník udržoval řád pohyby, klesá pohyby 5 a 6 rané práce. Poslední sbor si ponechal jako závěr, na rozdíl od něj Erfreut euch, ihr Herzen, kde byl přesunut do otvoru a nahrazen a chorál. Bach jednoduše napsal nový text pod původní text do své partitury.[3]

Bach složil tři nové recitativové pro druhou verzi[4] a poprvé ji provedl 27. března 1731. Bach revidoval celou kantátu a napsal novou partituru s podrobnými vylepšeními, případně ji poprvé provedl 12. dubna 1735.[5]

Bodování a struktura

Kantáta v šesti větách je hodnocena pro alt a tenor sólisté, a čtyřdílný sbor, dva hobojové, dva housle, viola, a basso continuo.[2]

  1. Recitativní (alt, tenor): Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiß
  2. Aria (tenor): Auf, Gläubige, singet die lieblichen Lieder
  3. Recitativní (alt, tenor): Wohl dir, Gott hat an dich gedacht
  4. Aria (alt, tenor): Wir danken und preisen dein brünstiges Lieben
  5. Recitativní (alt, tenor): Doch würke selbst den Dank in unserm Munde
  6. Refrén: Erschallet, ihr Himmel, erfreuet dich, Erde

Nahrávky

Reference

  1. ^ Dellal, Pamela. „BWV 134 - Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiß“. Emmanuel Music. Citováno 31. března 2015.
  2. ^ A b Dürr, Alfred (1981). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1 (4. vyd.). Deutscher Taschenbuchverlag. str.244–246. ISBN  3-423-04080-7.
  3. ^ Leonard, James (2011). „Cantata No. 134,“ Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiss, „BWV 134“. Veškerá muzika. Citováno 20. dubna 2011.
  4. ^ Mincham, Julian (2010). „Kapitola 49 BWV 134 Ein Herz, das seinen Jesum“. Kantáty Johanna Sebastiana Bacha. Citováno 20. dubna 2011.
  5. ^ Bach, Peter (2011). „Ein Herz, das seinen Jesum lebend weiß“. Bach.de (v němčině). Citováno 20. dubna 2011.

Zdroje