Wo Gott der Herr nicht bei uns hält, BWV 178 - Wo Gott der Herr nicht bei uns hält, BWV 178

Wo Gott der Herr nicht bei uns hält
BWV 178
Chorální kantáta podle Johann Sebastian Bach
Justus-Jonas-14.jpg
Justus Jonas, autor hymnu
PříležitostOsmá neděle poté Trojice
Chorál
"Wo Gott der Herr nicht bei uns hält"
podle Justus Jonas
Provedeno30. července 1724 (1724-07-30): Lipsko
Pohyby7
Hlasitý
  • SATB pěvecký sbor
  • sólo: alt, tenor a basa
Instrumentální
  • corno da caccia
  • 2 hoboje
  • 2 hoboje d'amore
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Wo Gott der Herr nicht bei uns hält (Kde Bůh Pán s námi nestojí),[1] BWV 178 je církevní kantáta podle Johann Sebastian Bach. Složil to dovnitř Lipsko osmou neděli poté Trojice a poprvé ji provedl 30. července 1724. Je to a chorální kantáta z jeho druhého ročního cyklu na základě hymnus "Wo Gott der Herr nicht bei uns hält „(1524) od Justus Jonas, parafráze na Žalm 124.

Historie a slova

Bach složil kantátu ve svém druhém ročníku v Lipsku pro Osmá neděle po Trojici.[2] Předepsané hodnoty pro neděli jsou z List Římanům „Protože tolik, kolik je vedeno Božím Duchem, jsou Božími syny“ (Římanům 8: 12–17 ) a z Matoušovo evangelium varování před falešnými proroky z Kázání na hoře (Matouš 7: 15–23 ). Text kantáty je založen na hymnu "Wo Gott der Herr nicht bei uns hält“, publikovaný v roce 1524 luteránským reformátorem Justusem Jonasem jako parafráze na 124. žalm.[3][4] Téma žalmu, potřeba pomoci proti zuřícím nepřátelům, odpovídá evangeliu. Ve srovnání s Bachovými jinými chorálovými kantátami té doby si neznámý básník ponechal většinu původního textu, šest z osmi sloky, rozšíření dvou z nich o recitativ, připojit se ještě blíže k evangeliu. Parafrázoval pouze sloky 3 a 6 na an árie každý. V poslední árii, v prohlášení o odporu vůči racionalismus — „Lasičtí slova racionalistů, kteří by svrhli celou luteránskou teologickou budovu“ ve slovech John Eliot Gardiner[5]—Básník rozšiřuje slova hymnu reformátorů, “Vernunft kann das nicht fassen„(rozum to nedokáže pochopit),[1] apelující na rozum, označovaný za nestabilní a šílený, mlčet.[2]

Bach nejprve provedl kantátu dne 30. července 1724,[2] jako osmá chorálová kantáta jeho druhého ročního cyklu.[2][6]

Johann Nikolaus Forkel půjčil si rukopisy Bachových chorálových kantát od Bachova syna Friedemann a zkopíroval dvě kantáty, Es ist das Heil jí není kommen, BWV 9a tato kantáta.[2][5]

Bodování a struktura

Kantáta v sedmi pohyby je hodnoceno třemi vokálními sólisty -alt, tenor a bas -A čtyřdílný sbor, roh, dva hobojové, dva hoboj d'amore, dva housle, viola a basso continuo.[2]

  1. Chorál: Wo Gott der Herr nicht bei uns hält
  2. Recitativ a chorál (alt): Byl Menschenkraft und -witz anfäht
  3. Aria (basa): Gleichwie die wilden Meereswellen
  4. Chorál (tenor): Sie stellen uns wie Ketzern nach
  5. Chorál a recitativ (alt, tenor, bas): Aufsperren sie den Rachen weit
  6. Aria (tenor): Schweig, schweig nur, taumelnde Vernunft!
  7. Chorál: Die Feind sind all in deiner Hand

Hudba

Stejně jako ve většině Bachových chorálových kantát je úvodní sbor a chorální fantazie. Melodie chorálu byla publikována v roce 1529 anonymním autorem ve Wittenbergu.[4] Sopranistka zpívá tuto chorálovou melodii[7] řádek po řádku, zdvojnásobený rohem, jako a cantus firmus na nezávislý koncert orchestru.[2][6] Struny hrají „rozrušené tečkované rytmy“, hoboje „rozrušené půlquaver kaskády "v celém hnutí,[4] dodávající pocit jednoty.[2] Nižší hlasy částečně zpívají homofonie, částečně v nezávislém pohybu podobném nástrojům. Bach používá kontrast k ilustraci textu v prvních řádcích, bez ohledu na jeho negaci. "Wo Gott der Herr nicht bei uns hält„je uvedeno v homofonii a poslední slovo“Stůj„(doslovně:„ drží “) je drženo jako dlouhá nota, zatímco v„wenn unsre Feinde toben"běsnění nepřátel se ukazuje v přerušovaném rytmu a rychlých bězích barová forma je Stollen se opakuje v následujících řádcích, Bach opakuje také hudbu, i když neodráží text.[2]

V následujícím chorálu a recitativu Bach rozlišuje chorálové linky od secco recitativu kontinuální linkou na opakované motiv který je odvozen od začátku příslušné melodické linky,[2] nazývané „v rytmicky komprimované formě ... čtyřikrát rychlejší“.[4]

První árie ukazuje obraz „divokého mořského příboje“ ve zvlněných pohybech hlasu, v obbligato část houslí v unisono a v kontinuu. Basový hlas musí zpívat náročně koloratury na slova „Meereswellen„a hlavně“zerscheitern"(ztroskotat).[1][2]

Středem kantáty je nezměněná sloka chorálu, altova nezdobená melodie doprovázená hobojem d'amore a kontinuem jako rovnocenným partnerem.[2]

V pohybu 5 Bach odlišuje chorál a recitativ odlišně od druhého. Chorálové linky jsou čtyřdílné, recitativy jsou dány jednotlivým zpěvákům v pořadí basa, tenor, alt, basa. Continuo sjednocuje pohyb konstantním nezávislým pravidelným pohybem v motivech založených na triády.[2]

V poslední árii Bach vynalezl nastavení řetězců, které ilustruje nestabilitu „šíleného důvodu“ v synkopovaný rytmus, přerušovaný akordy při opakovaném odvolání "Schweig!"(buď zticha). Drama árie spočívá až na konci střední části, když se objeví slova"tak werden sie mit Trost erquicket„(budou oživeny útěchou)[1] jsou dány a fermata a označení Adagio. Kantátu uzavírají dvě sloky chorálu ve čtyřdílném prostředí.[2]

Nahrávky

Reference

  1. ^ A b C d Dellal, Pamela. „BWV 178 -“ Wo Gott der Herr nicht bei uns hält"". Emmanuel Music. Citováno 22. července 2014.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Dürr, Alfred (1981). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1 (4. vyd.). Deutscher Taschenbuchverlag. str.382–385. ISBN  3-423-04080-7.
  3. ^ „Wo Gott der Herr nicht bei uns halt (Žalm 124) / Text and Translation of Chorale“. Web společnosti Bach Cantatas. 2011. Citováno 23. července 2011.
  4. ^ A b C d Hofmann, Klaus (2002). „Wo Gott der Herr nicht bei uns hält, BwWV 178 / If God the Lord is not with us“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. str. 9. Citováno 24. července 2012.
  5. ^ A b Gardiner, John Eliot (2008). Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Cantatas Nos 45, 46, 101, 102, 136 & 178 (Cantatas Vol 5) (Mediální poznámky). Soli Deo Gloria (na Hyperion Records webová stránka). Citováno 11. srpna 2018.
  6. ^ A b Julian Mincham (2010). „Kapitola 9 BWV 178 Wo Gott der Herr nicht bei uns hält“. jsbachcantatas.com. Citováno 27. července 2011.
  7. ^ „Chorale Melodies used in Bach's Vocal Works / Wo Gott der Herr nicht bei uns hält“. Web společnosti Bach Cantatas. 2006. Citováno 24. července 2011.

Zdroje