Erfreute Zeit im neuen Bunde, BWV 83 - Erfreute Zeit im neuen Bunde, BWV 83

Erfreute Zeit im neuen Bunde
BWV 83
Církevní kantáta podle Johann Sebastian Bach
Aert de Gelder - Het loflied van Simeon.jpg
Simeonova píseň chvály podle Aert de Gelder, c. 1700–1710
PříležitostČištění
Chorál
"Mit Fried und Freud ich fahr dahin"
podle Martin Luther
Provedeno2. února 1724 (1724-02-02): Lipsko
Pohyby5
Hlasitý
  • SATB pěvecký sbor
  • sólo: alt, tenor a basa
Instrumentální
  • 2 rohy
  • 2 hoboje
  • sólové housle
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Erfreute Zeit im neuen Bunde (Radostný čas v nové smlouvě), BWV 83,[A] je církevní kantáta podle Johann Sebastian Bach. Napsal to v roce 1724 v Lipsko na hostinu Mariae Reinigung (Čištění ) a poprvé ji provedl 2. února 1724.

Historie a slova

Bach psal kantátu ve svém prvním ročníku v Lipsku na svátek Očištění Marie. Předepsané hodnoty pro svátek pocházely z Malachiášova kniha „Pán přijde do svého chrámu“ (Malachiáš 3: 1–4 ) a z Lukášovo evangelium očištění Marie a představení Ježíše v chrámu, počítaje v to Simeon je chvalozpěv Nunc dimittis (Lukáš 2: 22–32 ). Evangelium zmiňuje očištění Marie, ale rozpracovává dále Simeon kterému bylo řečeno, že nezemře, aniž by viděl Mesiáš. Chvalozpěv („Pane, nyní nech svého služebníka odejít v míru“) je trvalou součástí služeb Dokončit a Večerní pobožnost. Neznámý básník se také soustředí na tento aspekt evangelia a spojuje jej s postojem posluchače k ​​vlastní smrti. Ve druhém hnutí, komentuje slova kantýly "Herr, nun lässest du deinen Diener ve Friede fahren"od recitativ.[1] Pohyb 3 formuje jako závěr parafráze z Židům 4:16. Pohyb 4 připomíná poslední verš evangelia, závěr chorál vyjadřuje stejnou myšlenku Martin Luther slova, čtvrtá sloka jeho hymnus "Mit Fried und Freud ich fahr dahin".[2][3]

Kantáta byla možná Bachova první kantáta pro tuto příležitost.[4] Poprvé ji provedl 2. února 1724 a znovu v roce 1727. V roce 1725 složil a chorální kantáta Mit Fried und Freud ich fahr dahin, BWV 125, v Lutherově německé verzi Simeonova zpěvu, napsal v roce 1727 sólovou kantátu Ich habe genung, BWV 82.

Bodování a struktura

Kantáta v pěti větách je slavnostně hodnocena alt, tenor a bas sólisté, a čtyřdílný sbor v chorálu, dva rohy, dva hobojové, sólové housle, dva housle, viola, a basso continuo.[2]

  1. Aria (alt): Erfreute Zeit im neuen Bunde
  2. Aria (chorál a recitativ, basa): Herr, nun lässest du deinen Diener ve Friede fahren, wie du gesaget hast – Nebyl to ani Menschen schrecklich scheint
  3. Aria (tenor): Eile, Herz, vol. Freudigkeit
  4. Recitativní (alt): Ja, merkt dein Glaube noch viel Finsternis
  5. Chorál: Es ist das Heil und selig Licht

Hudba

První da capo árie je bohatě skóroval pro celý orchestr. Jeho první část oslavuje „radostný čas“. The ritornell představuje první motiv ve vzestupných koloraturách, které později zachytí hlas, poté hravé kontrastní „sbory“ nástrojů a virtuózní figurace sólových houslí. Ve velkém kontrastu se střední část soustředí na „naše místo odpočinku, náš hrob“, housle napodobující pohřební zvony opakováním na otevřené struny.[2]

Pohyb 2 je u Bachových kantát singulární. Obsahuje chvalozpěv Simeona, který osmého zpíval bas žalmový tón z gregoriánský chorál, zatímco na kánon hrají všechny struny unisono a continuo. Po prvním verši chvalozpěvu tři oddíly secco recitativ jsou přerušovány kanonickou hudbou, nakonec jsou za první dva považovány další dva verše kantýry. Použití žalmových tónů bylo již považováno za archaismus v Bachově době.[1]

V Pohybu 3 koncertní housle hrají nekonečné běhy trojčata, pro ilustraci „Pospěšte si, srdce, plné radosti“, hlas napodobuje běhy. Krátký secco recitativ vede k čtyřhlasému chorálu.[2] Bach použil tento chorál již ve své rané pohřební kantátě Actus tragicus (1707 nebo 1708).

Nahrávky

Poznámky

  1. ^ „BWV“ je Bach-Werke-Verzeichnis, tematický katalog Bachových děl.

Reference

  1. ^ A b Mincham, Julian (2010). „Kapitola 40 BWV 83 Erfreute Zeit im neuen Bunde“. jsbachcantatas.com. Citováno 28. ledna 2011.
  2. ^ A b C d Dürr, Alfred (1981). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1 (4. vyd.). Deutscher Taschenbuchverlag. str.536–539. ISBN  3-423-04080-7.
  3. ^ „Mit Fried und Freud ich fahr dahin / Text and Translation of Chorale“. Web společnosti Bach Cantatas. 2008. Citováno 28. ledna 2011.
  4. ^ Der Friede sei mit dir, BWV 158 může mít dřívější původ.

externí odkazy