Liebster Jesu, mein Verlangen, BWV 32 - Liebster Jesu, mein Verlangen, BWV 32 - Wikipedia

Liebster Jesu, mein Verlangen
BWV 32
Dialog církevní kantáta podle J. S. Bach
Thomaskirche-1885.png
Thomaskirche, Lipsko 1885
PříležitostPrvní neděli poté Zjevení Páně
Text kantáty
Georg Christian Lehms
Chorál
"Weg, mein Herz, mit den Gedanken"
podle Paul Gerhardt
Provedeno13. ledna 1726 (1726-01-13): Lipsko
Pohyby6
Hlasitý
  • sopránové a basové sólo
  • SATB pěvecký sbor
Instrumentální
  • hoboj
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Liebster Jesu, mein Verlangen (Nejdražší Ježíši, má touha),[1] BWV 32,[A] je církevní kantáta podle Johann Sebastian Bach. Složil dialogová kantáta (Koncert v dialogu) v Lipsko první neděli poté Zjevení Páně a poprvé ji provedl 13. ledna 1726 jako součást jeho třetí cyklus kantáty.

Bach složil kantátu ve svém třetím ročníku jako Thomaskantor na text, který Georg Christian Lehms, dvorní básník v Darmstadt, publikoval již v roce 1711. Lehms odvozen z předepsaného evangelia, nález v chrámu, dialog. Místo toho, aby rodičům chyběl syn, jako v evangeliu, an alegorický Duše (soprán ) chybí Ježíš (bas ). Motivy příběhu, ztráta a úzkostné hledání, jsou umístěny do obecnější situace, ve které se posluchač může identifikovat s Duší. Protože Lehms neposkytl uzávěrku chorál, Bach zvolil dvanáctý a poslední sloka z Paul Gerhardt je hymnus "Weg, mein Herz, mit den Gedanken".

Bach strukturoval kantátu do šesti pohyby, nejprve střídavě árie a recitativ, pak sjednocení hlasů v recitativní a árii, nakonec a chorál. Oba sólisté jsou podporováni intimem Barokní instrumentální soubor hoboj, řetězce a continuo. Hoboj doprovází soprán, sólové housle, basu, oba hrají, když jsou hlasy sjednoceny.

Historie a slova

Bach složil kantátu ve svém třetím ročníku jako Thomaskantor (ředitel církevní hudby) v Lipsko pro První neděli po Zjevení Páně. Předepsané hodnoty pro neděli byly převzaty z List Římanům, když mluvíme o povinnostech křesťana (Římanům 12: 1–6 ) a z Lukášovo evangelium, nález v chrámu (Lukáš 2: 41–52 ).[2] Bach složil text, který napsal Georg Christian Lehms, dvorní básník v Darmstadt, který ji publikoval v roce 1711. Bach nastavil texty Lehmse již v době, kdy v letech 1714 až 1717 skládal kantáty pro Weimarský dvůr.[3] O několik týdnů dříve vytvořil podobné dílo Lehmsem, Selig ist der Mann, BWV 57 druhý den roku Vánoce.

Lehms zacházel s evangeliem jako alegorický dialog Ježíše a duše.[3] V Koncert v dialogu (Koncert v dialogu),[4] Bach přidělil Duše sopránovému hlasu a jako basa dal Ježíšova slova do basy vox Christi, Kristův hlas, bez ohledu na to, že Ježíš v evangeliu je stále chlapec.[5] Lehms si nepředstavuje, že by rodič hledal pohřešovaného syna, ale obecněji křesťanskou duši, „s níž se od nás očekává identifikace“, jak John Eliot Gardiner poznámky.[4] Bachův učenec Klaus Hofmann komentuje, že básník „přebírá obecné motivy příběhu: ztrátu, hledání Ježíše a jeho znovuobjevení a staví je do kontextu vztahu věřícího s Ježíšem“.[5] Dialog také odkazuje na středověk mysticismus a na snímky z Píseň písní.[5] Lehms neposkytl uzávěrku chorál; Bach přidal dvanáctou a poslední sloku z Paul Gerhardt je hymnus "Weg, mein Herz, mit den Gedanken" (1647).[3][6] Zpívá se to na melodii „Freu dich sehr, o meine Seele", který byl kodifikován Louis Bourgeois při zakládání ženevského 42. žalmu do své sbírky Pseaumes octante trios de David (Ženeva, 1551). Zdá se, že buržoazie byla ovlivněna světskou písní Ne l'oseray je zoufalý obsažené v Manuscrit de Bayeux publikováno kolem roku 1510.[7]

Bach vedl první představení kantáty 13. ledna 1726 jako součást jeho třetí cyklus kantáty.[2]

Hudba

Struktura a skórování

Bach strukturoval kantátu do šesti pohybů, čtyř pohybů střídavých árie a recitativové, pak se hlasy spojily v duetu a nakonec v závěrečném chorálu. Intimní dialog zaznamenal pro soprán a bas sólista, a čtyřhlasý sbor jen v chorálu, a Barokní instrumentální soubor hoboj (Ob), dva housle (Vl), viola (Va) a basso continuo.[8] Doba trvání je uvedena jako 22 minut.[9]

V následující tabulce pohybů bodování následuje Neue Bach-Ausgabe.[8] The klíče a časové podpisy jsou převzaty z knihy o všech kantátách Bachovým učencem Alfred Dürr, pomocí symbolů pro společný čas (4/4) a alla breve (2/2).[2] Continuo, hrající po celou dobu, není zobrazeno.

Pohyby Liebster Jesu, mein Verlangen, BWV 32
Ne.TitulTextTypHlasitýVětryStrunyKlíčČas
1Liebster Jesu, mein VerlangenLehmsÁrieSOb2Vl VaE moll
2Bylo to, daß du mich gesuchetLehmsRecitativBB mollspolečný čas
3Hier, v meines Vaters StätteLehmsÁrieBVl soloG dur
4Ach! heiliger und großer GottLehmsRecitativS B2Vl Va
5Jeptiška verschwinden alej PlagenLehmsAria (duet)S BOb2Vl VaD dur
6Mein Gott, öffne mir die PfortenLehmsChorálSATBOb2Vl VaG durspolečný čas


Pohyby

Dialog, zasazený do árií a recitativů pro sólový hlas a v duetech, ukazuje, že Bach znal italštinu současná opera.[10]

1

Dialog otevírá soprán jako Duše v árii e moll, zn lento, "Liebster Jesu, mein Verlangen"(Nejdražší Ježíši, má přání),[1] Hlas je doplněn o obbligato hoboj,[10] popsal John Eliot Gardiner jako „sólový hoboj jako její komplic při roztočení nejúžasnější kantilény způsobem jednoho z Bachových koncertních pomalých pohybů“.[4] Julian Mincham rozlišuje v hobojové linii dva různé „nápady“, v prvních pěti mírách „smysl pro snahu, úsilí a natahování nahoru“, poté „girlandy“ obsahu při dosahování jednoty, jak říkají poslední řádky textu „Ach! mein Hort, erfreue mich, laß dich höchst vergnügt umfangen„(Ach! Můj poklad, přines mi radost, dovol mi tě obejmout s největší radostí).[1][10]

2

Basa krátce odpoví recitativ, "Byly ostrůvky, daß du mich gesuchet?„(Jak to, že jsi mě hledal?), Parafráze Ježíše, který říká v evangeliu, že musí být na místě svého Otce.[1]

3

Rozšiřuje uvažování v a da capo árie h moll, “Hier, v meines Vaters Stätte"(Tady, na místě mého otce).[1] zkrášleno sólovými houslemi, které „obklopují hlas trojčaty a trylky“.[4] Slova "betrübter Geist (ustaraný duch)[1] se objeví, kdykoli je uvedeno v „barevném režimu v melodii a harmonii“.[10]

4

V následujícím dialogu, „Ach! heiliger und großer Gott"(Ach! Svatý a velký Bože),[1] duše odpoví parafrází úvodní řady Žalm 84, "Wie lieblich ist doch deine Wohnung"(Jak přívětivé je tvé obydlí),[1] které oba Heinrich Schütz a Johannes Brahms zhudebněný, Brahms jako centrální pohyb Ein deutsches Requiem. Bach nastaví text jako „evokativní arioso s pulzujícím doprovodem strun ".[4] Tyto dva hlasy nikdy nezpívají současně.[10]

5

Duet, “Jeptiška verschwinden alej Plagen"(Nyní všechny potíže zmizí),[1] nakonec spojuje oba hlasy a také jejich „sdružené obligátní nástroje (hoboj a housle), dosud slyšené pouze samostatně“. Gardiner píše: „Je to jeden z těch duetů… ve kterých se zdá, že vrhá opatrnost na větry, lieto fajn závěry k opery své doby, ale s mnohem větší dovedností, podstatou a dokonce i panache ".[4]

6

Čtyřdílné prostředí hymnu Paula Gerhardta, “Mein Gott, öffne mir die Pforten"(Bože můj, otevři brány),[1] "vrací kantátu - i pokud jde o styl - do pietní sféry vhodné pro bohoslužby".[5]

Nahrávky

Záznamy jsou převzaty ze seznamu na webových stránkách Bach Cantatas.[11] Instrumentální skupiny hrající na dobové nástroje v historicky informovaná vystoupení jsou označeny zeleně pod hlavičkou Instr..

Záznamy z Liebster Jesu, mein Verlangen, BWV 32
TitulDirigent / sbor / orchestrSólistéOznačeníRokInstr.
J. S. Bach: Cantatas č. 140, č. 32Hermann Scherchen
Wiener Akademie Kammerchor
Orchestr Vídeňská státní opera
Westminster / Archipel1952 (1952)
Les Grandes Cantates de J. S. Bach sv. 13Fritz Werner
Heinrich-Schütz-Chor Heilbronn
Pforzheimův komorní orchestr
Erato1963 (1963)
J. S. Bach: Cantatas BWV 32 a BWV 39Wolfgang Gönnenwein
Süddeutscher Madrigalchor
Consortium Musicum
EMI1965 (1965)
Bach: 13 posvátných kantát a 13 sinfonií Helmut Winschermann
Deutsche Bachsolisten a sbor
Philips1970 (1970)
J. S. Bach: Das Kantatenwerk • Kompletní kantáty • Les Cantates, Folge / sv. 9 - BWV 31–34Gustav Leonhardt
Knabenchor Hannover
Leonhardt-Consort
Teldec1974 (1974)Doba
Die Bach Kantate Sv. 22Helmuth Rilling
Gächinger Kantorei
Bach-Collegium Stuttgart
Hänssler1981 (1981)
Bach Cantatas sv. 18: Výmar / Lipsko / Hamburk / Na Štědrý den a na Zjevení Páně / Na první neděli po Zjevení PáněJohn Eliot Gardiner
Monteverdi Choir
Angličtí barokní sólisté
Soli Deo Gloria2000 (2000)Doba
Bach Edition Vol. 18 - Cantatas sv. 9Pieter Jan Leusink
Holland Boys Choir
Nizozemsko Bach Collegium
Brilantní klasika2000 (2000)Doba
J. S. Bach: Complete Cantatas Vol. 17Ton Koopman
Amsterdamský barokní orchestr a sbor
Antoine Marchand2002 (2002)Doba
J. S. Bach: Cantatas sv. 42 - BWV 13, 16, 32, 72Masaaki Suzuki
Bach Collegium Japonsko
BIS2008 (2008)Doba
J. S. Bach Kantaten Bernhard Forck [de ]
Členové Berliner Philharmoniker
IPPNW -Koncerty2004 (2004)
J. S. Bach: Dialog-Cantatas - BWV 32, 57, 58Alfredo Bernardini
Kirchheimer BachConsort
CPO2016 (2016)Doba

Poznámky

  1. ^ „BWV“ je Bach-Werke-Verzeichnis, tematický katalog Bachových děl.

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j Dellal, Pamela. „BWV 32 - Liebster Jesu, mein Verlangen“. Emmanuel Music. Citováno 10. ledna 2015.
  2. ^ A b C Dürr, Alfred (1981). Die Kantaten von Johann Sebastian Bach (v němčině). 1 (4. vyd.). Deutscher Taschenbuchverlag. str.176–178. ISBN  3-423-04080-7.
  3. ^ A b C Wolff, Christoph (2002). Bachův třetí roční cyklus kantát z Lipska (1725–1727), II (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. str. 7. Citováno 8. ledna 2013.
  4. ^ A b C d E F Gardiner, John Eliot (2010). Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Cantatas č. 32, 63, 65, 123, 124 a 154 (Mediální poznámky). Soli Deo Gloria (na Hyperion Records webová stránka). Citováno 31. prosince 2018.
  5. ^ A b C d Hofmann, Klaus (2008). „Liebster Jesu, mein Verlangen, BWV 32 / nejdražší Ježíši, má touha“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. str. 4. Citováno 8. ledna 2013.
  6. ^ „Weg, mein Herz, mit den Gedanken / Text and Translation of Chorale“. Web společnosti Bach Cantatas. 2009. Citováno 7. ledna 2013.
  7. ^ „Chorale Melodies used in Bach's Vocal Works / Freu dich sehr, o meine Seele“. Web společnosti Bach Cantatas. 2011. Citováno 7. ledna 2013.
  8. ^ A b Bischof, Walter F. „BWV 32 Liebster Jesu, mein Verlangen“. University of Alberta. Citováno 14. října 2015.
  9. ^ Leonard, James. „Johann Sebastian Bach / Cantata No. 32,“ Liebster Jesu, mein Verlangen, „BWV 32 (BC A31)“. Veškerá muzika. Citováno 2. ledna 2016.
  10. ^ A b C d E Mincham, Julian (2010). „Kapitola 11 BWV 32 Liebster Jesu, mein Verlangen“. jsbachcantatas.com. Citováno 8. ledna 2013.
  11. ^ Oron, Aryeh. „Cantata BWV 32 Liebster Jesu, mein Verlangen“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 2. ledna 2016.

Zdroje

externí odkazy