Ach, lieben Christen, seid getrost, BWV 114 - Ach, lieben Christen, seid getrost, BWV 114

Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinu
BWV 114
Chorální kantáta podle Johann Sebastian Bach
Johannes-Gigas.jpg
Johannes Gigas, autor hymnu
Příležitost17. neděle poté Trojice
Chorál
"Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinu"
podle Johannes Gigas
Provedeno1. října 1724 (1724-10-01): Lipsko
Pohybysedm
HlasitýSATB sbor a sólo
Instrumentální
  • corno
  • flauto traverso
  • 2 hoboje
  • 2 housle
  • viola
  • Continuo

Johann Sebastian Bach složil církevní kantáta Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinu (Ach, milí křesťané, utěšte se),[1] BWV 114v Lipsku 17. neděli poté Trojice a poprvé ji provedl 1. října 1724.

Bach vytvořil dílo jako součást svého druhý roční cyklus kantát když byl Thomaskantor (hudební ředitel) v Lipsku. Ten cyklus byl plánován jako cyklus chorálové kantáty pro všechny příležitosti liturgického roku. Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinu je založen na a hymnus pokání od Johannes Gigas (1561). Neznámý básník si nechal tři sloky v jejich původní podobě, kterou Bach nastavil jako otvor chorale fantazie, centrální čtvrtina hnutí s soprán doprovázeno pouze kontinuem a čtyřdílný uzavírací chorál jako pohyb 7. Básník přeformuloval ostatní sloky jako árie a recitativové, včetně odkazů na předepsané evangelium o uzdravení muže s vodnatostí. Bach zaznamenal kantátu pro čtyři hlasové partie a Barokní instrumentální soubor klaksonu k posílení chorálové melodie, příčná flétna, 2 hoboje, smyčce a continuo.

Historie a slova

Bach složil kantátu ve svém druhém ročníku jako Thomaskantor (hudební ředitel) v Lipsku pro 17. neděle po trojici.[2] Ten rok Bach složil cyklus chorálové kantáty, začalo první neděli poté Trojice z roku 1724.[3] Předepsané hodnoty pro neděli byly z List Efezanům, nabádání k zachování jednoty Ducha (Efezanům 4: 1–6 ) a z Lukášovo evangelium, uzdravení muže vodnatelností v sobotu (Lukáš 14: 1–11 ).[4]

Ježíš uzdravuje nemocné podle Rembrandt, jako v předepsaném evangeliu, 1649

Kantáta je založena na písni kajícnosti, “Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinu", v šesti sloky podle Johannes Gigas (1561),[5] zpívané na melodii „Wo Gott der Herr nicht bei uns hält".[6] Hymnus souvisí s četbami jen vzdáleně a soustřeďuje se na myšlenku, že křesťané hřeší a zaslouží si trest,[7] ale může být vychován k radosti vseliger Tod"(požehnaná smrt). Neznámý básník držel první, třetí a šestou sloku jako pohyby 1, 4 a 7 kantáty.[2] Odvodil pohyby 2 a 3, árie a recitativ, od sloky 2, pohyb 5, další árie, od sloky 4 a poslední recitativ od sloky 5. V pohybu 3 se odchýlil od textu písně a rozšířil se v souvislosti s evangeliem, že hřích je obecně srovnatelný s vodnatostí, "diese Sündenwassersucht ist zum Verderben da und wird dir tödlich sein„(tato hříšná kapka vede ke zničení a bude pro vás osudná),[1] a zmiňuje se Adam pád, způsobený sebevyvyšováním v zakázané výpravě být jako Bůh, “Der Hochmut aß vordem von der verbotnen Frucht, Gott gleich zu werden"(Pýcha nejprve snědla zakázané ovoce, aby byla jako Bůh)."[1][4]

Bach poprvé provedl kantátu dne 1. října 1724,[2] pouhé dva dny po prvním uvedení jeho chorálové kantáty Herr Gott, dich loben alle wir, BWV 130, na svátek Archanděla Michaela, 29. září 1724.[8]

Hudba

Struktura a skórování

Bach strukturoval kantátu sedmi pohyby. Chorální melodie se používá v pohybech 1, 4 a 7 jako a chorale fantazie, chorál zpívaný sólovým hlasem a čtyřdílný uzavírací chorál. Tyto tři pohyby formují dvě sady árií a recitativní. Bach zaznamenal práci pro čtyři vokální sólisty (soprán (S), alt (A), tenor (T) a bas (B)), a čtyřhlasý sbor a Barokní instrumentální soubor roh (Co) zdvojnásobit soprán, flauto traverso (Ft), dva hobojové (Ob), dva housle (Vl), viola (Va) a basso continuo.[9] Název autogramiády zní: „Dom: 17 post Trin: / Ach lieben Xsten seyd getrost / a 4 Voc: / Corno / 2 Hautbois / 2 Violini / Viola / con / Continuo / di / Sign: JS: Bach“.[10]

V následující tabulce pohybů je klíče a časové podpisy jsou převzaty z Bachova učence Alfred Dürr, pomocí symbolu pro společný čas (4/4).[4] Nástroje jsou zobrazeny samostatně pro dechové nástroje, dechové nástroje a smyčcové nástroje, zatímco průběžné hraní není zobrazeno.

Pohyby Barmherziges Herze der ewigen Liebe, BWV 185
Ne.TitulTextTypHlasitýMosazLesStrunyKlíčČas
1Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinuGigasrefrénSATBSpol2ob2Vl VaG mollspolečný čas
2Wo wird diesem Jammertaleanon.ÁrieTFtD moll3/4
3Ó Sündere, trage mit Geduldanon.RecitativBspolečný čas
4Kein Frucht das Weizenkörnlein bringtGigasChorálSG mollspolečný čas
5Du machst, o Tod, mir nun nicht ferner bangeanon.ÁrieAOb2Vl VaB-durspolečný čas
6Indes bedenke deine Seeleanon.RecitativTspolečný čas
7Wir wachen oder schlafen einGigasChorálSATBSpol2ob2Vl VaG mollspolečný čas


Pohyby

1

V otvoru chorale fantazie, "Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinu„(Ach, milí křesťané, utěšte se),[1] Bach vyjadřuje kontrastem dvě myšlenky na text, pohodlí a strach témata které se objevují současně v nástrojích: asertivní téma je odvozeno od melodie a hraje ji oba hoboje a první housle, „úzkostlivé“ druhé housle a kontinuo. Soprán zpívá melodii jako cantus firmus, zdvojnásobený rohem,[7] zatímco nižší hlasy jsou nastaveny částečně v expresivní imitaci, částečně v homofonii.[2] Zachází se s nimi odlišně, aby odrážely význam textu.[11] Bachův učenec Klaus Hofmann porovnává pohyb s otevřením kantáty Jesu, der du meine Seele, BWV 78, psaný o tři týdny dříve: oba „jakýsi chaconne“ g moll, s „francouzským stylem“ basy jako „výraz smutku a nářku“.[2]

2

První árie je nastavena na tenor s virtuózní flétnou, “Divné v diesem Jammertale„(Kde, v tomto údolí utrpení).[1] Opět to kontrastuje s úzkostnou otázkou “Zajímalo by mě ... nebo více Geist die Zuflucht sein?„(Kde ... je útočiště mého ducha?)[1] a důvěřující “Allein zu Jesu Vaterhänden bude jejich mich in der Schwachheit wenden„(Avšak do Ježíšových otcovských rukou se obrátím ve své slabosti),[1] Úzkostná otázka se vrací da capo formulář.[2]

3

První recitativ, “Ó Sündere, trage mit Geduld"(Ó hříšníku, trpělivě trpělivost),[1] začíná secco, ale vyjadřuje kontrastní slova „erhebst„(oslavit) a“erniedrigt"(pokořen) z evangelia jako arioso.[11]

4

Sloka chorálu, "Kein Frucht das Weizenkörnlein bringt"(Zrno pšenice nepřináší ovoce),[1] je nastaven pro soprán, doprovázen pouze kontinuem.[4] Ve své „ostrosti nevyzdobeného chorálu“ je středobodem kantáty.[11]

5

Alto árie, “Du machst, o Tod, mir nun nicht ferner bange"(Děláš mě, smrt, už se nebojím),"[1] je jediným pohybem kantáty v a hlavní klíč. Posun na Méně důležitý na slova „Es muß ja so einmal gestorben sein„(Jednoho dne člověk musí skutečně zemřít)[1] je ještě nápadnější.[11]

6

Závěrečný recitativ “Indes bedenke deine Seele„(Zvažte proto svoji duši) zve, aby se obrátilo tělem i duší k Bohu.[1]

7

Kantáta končí čtyřhlasým nastavením chorálové melodie, “Wir wachen oder schlafen ein„(Ať už se probudíme nebo usneme),[1] vyjadřující „důvěru v Boha“.[2]

Nahrávky

Seznam je převzat z webových stránek Bach Cantatas.[12] Soubory hrající na dobové nástroje v historicky informovaný výkon jsou označeny zeleným pozadím.

Záznamy z Ach, lieben Christen, uviděl zmrzlinu, BWV 114
TitulDirigent / sbor / orchestrSólistéOznačeníRokOrch. typ
Die Bach Kantate sv. 52Helmuth Rilling
Bach-Collegium Stuttgart
Hänssler1974 (1974) / 1981Komora
J. S. Bach: Das Kantatenwerk • Kompletní kantáty • Les Cantates, Folge / sv. 29 - BWV 43–46Gustav Leonhardt
Knabenchor Hannover
Leonhardt-Consort
Telefunken1980 (1980)Doba
Bach Edition Vol. 5 - Cantatas sv. 2Pieter Jan Leusink
Holland Boys Choir
Nizozemsko Bach Collegium
Brilantní klasika1999 (1999)Doba
J. S. Bach: Complete Cantatas Vol. 12Ton Koopman
Amsterdamský barokní orchestr a sbor
Antoine Marchand2000 (2000)Doba
Bach Cantatas sv. 9: Lund / Lipsko / 17. neděli po trojici / 18. neděli po trojiciJohn Eliot Gardiner
Monteverdi Choir
Angličtí barokní sólisté
Soli Deo Gloria2000 (2000)Doba
J. S. Bach: Cantatas sv. 25 - Kantáty z Lipska 1724 - BWV 78, 99, 114Masaaki Suzuki
Bach Collegium Japonsko
BIS2003 (2003)Doba


Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m Dellal, Pamela. „BWV 114 - Ach, lieben Christen, seid getrost“. Emmanuel Music. Citováno 6. října 2014.
  2. ^ A b C d E F G Hofmann, Klaus (2003). „Ach, lieben Christen, seid getrost, BWV 114 / Ah, milí křesťané, buďte potěšeni“ (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. p. 8. Citováno 27. září 2012.
  3. ^ Wolff, Christoph (2000). Kantáty chorálu z cyklu lipských / církevních kantát, 1724–25 (III) (PDF). Web společnosti Bach Cantatas. p. 9. Citováno 28. srpna 2012.
  4. ^ A b C d Dürr, Alfred; Jones, Richard D. P. (2006). Kantáty J.S. Bach: Se svými librety v německo-anglickém paralelním textu. Oxford University Press. str. 560–564. ISBN  9780198167075.
  5. ^ „Ach, lieben Christen, seid getrost / Text a překlad chorálu“. Web společnosti Bach Cantatas. 2006. Citováno 26. září 2012.
  6. ^ „Chorale Melodies used in Bach's Vocal Works / Wo Gott der Herr nicht bei uns hält“. Web společnosti Bach Cantatas. 2006. Citováno 26. září 2012.
  7. ^ A b Gardiner, John Eliot (2009). Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Cantatas č. 47, 96, 114, 116, 148 a 169 (Mediální poznámky). Soli Deo Gloria (v Hyperion Records webová stránka). Citováno 11. listopadu 2018.
  8. ^ Gardiner, John Eliot (2006). Johann Sebastian Bach (1685-1750) / Cantatas Nos 17, 19, 25, 50, 78, 130 & 149 (Mediální poznámky). Soli Deo Gloria (v Hyperion Records webová stránka). Citováno 22. září 2018.
  9. ^ Bischof, Walter F. „BWV 114 Ach, lieben Christen, seid getrost“. University of Alberta. Citováno 22. září 2015.
  10. ^ Grob, Jochen (2014). „BWV 114 / BC A 139“ (v němčině). s-line.de. Archivovány od originál dne 4. března 2016. Citováno 22. září 2015.
  11. ^ A b C d Mincham, Julian (2012). „Kapitola 18 BWV 114 Ach, lieben Christen, seid getrost / Milovaní křesťané, uklidněte se“. jsbachcantatas.com. Citováno 29. září 2012.
  12. ^ Oron, Aryeh (2015). „Cantata BWV 114 Ach, lieben Christen, seid getrost“. Web společnosti Bach Cantatas. Citováno 22. září 2015.

Zdroje