Vyjádřený patrový nosní - Voiced palatal nasal
| Vyjádřený patrový nosní | |||
|---|---|---|---|
| ɲ | |||
| Číslo IPA | 118 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ɲ | ||
| Unicode (hex) | U + 0272 | ||
| X-SAMPA | J | ||
| Braillovo písmo |  | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
| Vyjádřený alveolo-palatální nosní | |
|---|---|
| n̠ʲ | |
| ɲ̟ |
The vyjádřený patrový nosní je typ souhláska použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɲ⟩,[1] malé písmeno n s ocasem směřujícím dole vyčnívajícím ze spodní části levé stonky písmene. Ekvivalent X-SAMPA symbol je J. Symbol IPA ⟨ɲ⟩ Je vizuálně podobný ⟨ɳ⟩, Symbol pro retroflex nosní, který má háček směřující doprava od spodní části pravého stonku a do toŋ⟩, Symbol pro velar nosní, který má háček směřující doleva vyčnívající ze spodní části pravého dříku.
Symbol IPA pochází z ⟨n⟩ a ⟨j⟩, ⟨n⟩ Pro nasalitu a ⟨j⟩ Označující palatal.[2] v francouzština a italština pravopisy zvuk je reprezentován digraf ⟨Gn⟩. v španělština a jazyky, jejichž systémy psaní jsou ovlivněny Španělský pravopis, je reprezentován písmenem ⟨- ⟩, volala eñe („oko“). Occitan používá digraf ⟨nh ⟩, Zdroj stejného portugalština volal digraph ene-agá, následně používané jazyky, jejichž systémy psaní jsou ovlivněny Portugalský pravopis, jako vietnamština[Citace je zapotřebí ]. v Katalánština, maďarský a mnoho afrických jazyků, jako Svahilština nebo Dinka, digraf ⟨ny ⟩ se používá.
The vyjádřený alveolo-palatal nosní je typ souhláskový zvuk, použitý v některých ústní jazyky. V souboru není žádný vyhrazený symbol Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk. Pokud je požadována větší přesnost, může být přepsána ⟨n̠ʲ⟩ Nebo ⟨ɲ̟⟩; jsou v podstatě ekvivalentní, protože kontakt zahrnuje jak čepel, tak tělo (ale ne špičku) jazyka. Existuje písmeno, které není IPA ⟨ȵ⟩ (⟨N⟩, plus zvlnění nalezené v symbolech alveolo-palatal sykavých frikativ ⟨ɕ, ʑ⟩), Používaný zejména v sinologických kruzích.
Alveolo-palatal nosní je běžně popisován jako palatal; často není jasné, zda má jazyk skutečný palatál nebo ne. Mnoho jazyků tvrdilo, že má patrový nosní nos, jako např portugalština, ve skutečnosti mají alveolo-palatal nosní. To je pravděpodobně pravda pro několik zde uvedených jazyků. Některé dialekty irština stejně jako některé nestandardní dialekty Malayalam se uvádí, že kontrastují s alveolo-palatal a palatal nasals.[3][4]
Je tam také post-palatální nosní (také zvaný pre-velar, čelní velar atd.) v některých jazycích. Palatal nasals jsou častější než palatal zastaví [C, ɟ ].[5]
Funkce
Vlastnosti znělého palatálního nosu:
- Své způsob artikulace je okluzivní, což znamená, že se vytváří překážkou proudění vzduchu v hlasovém traktu. Protože souhláska také je nosní, blokovaný proud vzduchu je přesměrován nosem.
- Své místo artikulace je palatal, což znamená, že je kloubově spojen se střední nebo zadní částí jazyk zvedl k tvrdé patro.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to nosní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat nosem, a to buď výlučně (nosní zastávky ) nebo navíc ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Palatal nebo alveolo-palatal
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| ! Kung[6] | [potřebný příklad ] | — | — | Zastoupená ⟨ny⟩ | |
| Albánec | njE | [ɲə] | 'jeden' | ||
| Arando | [potřebný příklad ] | — | — | Alveolo-palatal a dento-alveolo-palatal.[7] | |
| Baskičtina | andere-Ó | [än̪d̪e̞ɾe̞ɲo̞] | 'učitelka' | ||
| bengálský[8] | অঞ্চল | [ɔɲtʃɔl] | 'plocha' | ||
| Barmská[8] | ညာ | [ɲà] | 'pravá strana)' | Kontrastuje s neznělé palatal nosní / ɲ̥ /. | |
| Katalánština[9] | Any | [ˈAɲ̟] | 'rok' | Alveolo-palatal nebo palatal.[7] Vidět Katalánština fonologie | |
| čínština | Mandarinka | 女人 / nǚ rén | [ȵy˩ ɻən˨˧] | 'žena' | Alveolo-palatal |
| Sichuanese | [ȵy˥˧ zən˨˩] | ||||
| Wu / Šanghajský dialekt | 女人 / gnmjgnv | [ȵy˩˧ȵiŋ˥˨] | |||
| čeština | kůňň | [kuːɲ] | 'kůň' | Může být mezi palatálem a alveolo-palatálem.[4] Vidět Česká fonologie | |
| Dinka | ny.t | []t] | 'velmi' | ||
| holandský[10] | nebonjE | [oˈrɑɲə] | 'oranžový' | Ne všechny dialekty. Vidět Holandská fonologie | |
| francouzština | hargneux | [arɲø] | 'agresivní' | Vidět Francouzská fonologie | |
| Galicijština[11] | vi-Ó | [ˈBiɲo] | 'víno' | Vidět Galicijská fonologie | |
| řecký | πρωτοχρονιά / prōtochroniA | [pro̞to̞xro̞ˈɲ̟ɐ] | 'Nový rok ' | Alveolo-palatal.[12] Vidět Novořecká fonologie | |
| maďarský[13] | AnyA | [ˈⱰɲɒ] | 'matka' | Alveolo-palatal s alveolárním kontaktem.[7] Vidět Maďarská fonologie | |
| italština | Standard | bagnÓ | [ˈBäɲːo] | 'koupel' | Postalveolo-prepalatal.[14] Vidět Italská fonologie |
| Romanesco dialekt | niente | [ˈƝːɛn̪t̪e] | 'nic' | ||
| irština[3] | innE | [əˈn̠ʲeː] | 'včera' | Irské kontrasty alveolo-palatal / n̠ʲ /, palatal / palatovelar / ɲ /, velar / ŋ / a v některých dialektech palatalized alveolar / nʲ /.[15][16][17][3] Vidět Irská fonologie | |
| japonský[18] | 庭 / niwa | [ɲ̟iɰᵝa̠] | 'zahrada' | Alveolární nebo dento-alveolární.[7] Vidět Japonská fonologie | |
| Khasi | bsev | [bsɛɲ] | 'had' | ||
| korejština | 저녁 / jeonjo | [t͡ɕʌɲʌk̚] | 'večer' | Alveolo-palatal. Vidět Korejská fonologie | |
| kurdština | Jižní | زهانزه | [jäːɲzˠa] | 'jedenáct' | Vidět Kurdská fonologie |
| lotyšský | Mākoņains | [maːkuɔɲains] | 'zataženo' | Vidět Lotyšská fonologie | |
| Makedonština | чешање | [ˈT͡ʃɛʃaɲɛ] | ‚svědění ' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Malgaština[7] | [potřebný příklad ] | — | — | Palatal. | |
| Malajština | banyak | [bäɲäʔˈ] | 'mnoho' | Nedochází na konci slova. | |
| Malayalam[19] | ഞാന് | [ɲäːn] | ‚Já ' | ||
| Mapudungun[20] | -achi | [ɲɜˈt͡ʃɪ] | ‚kořeněná krev ' | ||
| Severofríské | Kotvení | fliinj | [ˈFliːɲ] | 'letět' | |
| Norština | Severní[21] | mann | [mɑɲː] | 'muž' | Vidět Norská fonologie |
| Jižní[21] | |||||
| Occitan | Severní | PólonhA | [puˈluɲo̞] | 'Polsko ' | Simultánní alveolo-palatal a dento-alveolární nebo dento-alveolo-palatal.[7] Vidět Occitan fonologie |
| Jižní | |||||
| Benzín | banh | [baɲ] | 'koupel' | ||
| polština[22] | koń |  [kɔɲ̟] (Pomoc ·informace ) | 'kůň' | Alveolo-palatal. Může být nahrazeno a nosní palatal přibližně v poloze coda nebo před fricatives. Vidět Polská fonologie | |
| portugalština | Mnoho dialektů[23] | TakniA | [ˈSõ̞n̠ʲɐ] | 'Sonia' | Možná realizace post-stresu / ni / plus samohláska. |
| brazilský[23][24] | taknhA | [ˈSõ̞ɲɐ] | „sní to“ | Centrální palác, to samé /ʎ / což je pre-palatal.[25] Místo toho může být přibližný[26][11] v Brazílii a Afrika. Vidět Portugalská fonologie | |
| evropský[27] | arranhar | [ɐʁɐ̃ˈn̠ʲaɾ] | 'škrábat' | Dento-alveolo-palatal.[7] | |
| Kečuánština | -uqa | [ˈƝɔqɑ] | ‚Já ' | ||
| rumunština | Transylvánské dialekty[28] | cainE | [ˈKɨɲe̞] | 'Pes' | Alveolo-palatal.[28] odpovídá [n ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie |
| Skotská gaelština[29] | seinn | [ʃeiɲ̟] | 'zpívat' | Alveolo-palatal. Vidět Skotská gaelština fonologie | |
| Srbochorvatština[30] | њој / njoj | [ɲ̟ȏ̞j] | 'jí' | Alveolo-palatal. Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slovák | pečeň | [ˈPɛ̝t͡ʃɛ̝ɲ̟] | 'játra' | Alveolární.[7] Vidět Slovenská fonologie | |
| španělština[31] | espa-ol | [e̞späˈɲol] | 'Španělština' | Simultánní alveolo-palatal a dento-alveolární nebo dento-alveolo-palatal.[7] Vidět Španělská fonologie | |
| Svahilština | nyama | [ɲɑmɑ] | 'maso' | ||
| Tamil | ஞாயிறு | [ɲaːjiru] | 'Neděle' | Alveolo-palatal.[32] Vidět Tamilská fonologie | |
| Tyap | nydopoledne | [ɲam] | 'zvíře' | ||
| ukrajinština | toнь | [cín] | 'stín' | Alveolo-palatal. Vidět Ukrajinská fonologie | |
| vietnamština | nhA | [ɲâː] | 'Dům' | "Laminoalveolární".[33] Vidět Vietnamská fonologie | |
| Západofríské | njonken | [ˈƝoŋkən] | 'vedle' | Fonemicky / nj /. Vidět Západofríská fonologie | |
| Yi | ꑌ / nyi | [n̠ʲi˧] | 'sedět' | Alveolo-palatal. | |
| Zulu | inyoni | [iɲ̟óːni] | 'pták' | Alveolo-palatal.[7] | |
Post-palatal
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Němec | Standard[34] | gängig | [ˈꞬ̟ɛŋ̟ɪç] | 'běžný' | Allophone z / ŋ / před a po předních samohláskách;[34] příklad také ilustruje [ɡ̟ ]. Vidět Standardní německá fonologie |
| Litevský[35] | měnkė | [ˈMʲæŋ̟k̟eː] | 'treska' | Allophone z / n / před palatalizovanými velars;[35] obvykle přepsán v IPA s ⟨ŋʲ⟩. Vidět Litevská fonologie | |
| Mapudungun[20] | da-E | [ˈΘɐɲe̞] | 'hnízdo' | ||
| polština[36][37] | wEgiel | [ˈVɛŋ̟ɡ̟ɛl] | 'uhlí' | Allophone z / n / před / kʲ, ɡʲ /.[36][37] Vidět Polská fonologie | |
| rumunština[38] | Anchetă | [äŋ̟ˈk̟e̞t̪ə] | 'poptávka' | Allophone z / n / použitý před palatalizovanými alofony z / k, ɡ /.[38] Typicky přepsáno v IPA s ⟨ŋʲ⟩. Vidět Rumunská fonologie | |
| turečtina | renk | [ˈɾeɲc] | 'barva' | Allophone z / n / před /C/ a / ɟ /. Vidět Turecká fonologie | |
| Uzbek[39] | ming | [miŋ̟] | 'tisíc' | Slovní finální alofon / ŋ / po předních samohláskách.[39] | |
| vietnamština | nh.c | [ɲa̰ːʔk˨˩] | 'hudba" | Konečný alofon / ɲ /. Vidět Vietnamská fonologie | |
| Yanyuwa[40] | [l̪uwaŋ̟u] | ‚pruh želvího tuku ' | Post-palatal; kontrastuje s postvelarem [ŋ̠ ].[40] | ||
Viz také
- Nosní patrový přibližně
- Rejstřík článků o fonetice
- Ɲ (velká a malá písmena používaná v některých pravopisech)
Poznámky
- ^ Ladefoged (2005), str. xviii.
- ^ Heselwood (2013), str. 113.
- ^ A b C Ní Chasaide (1999).
- ^ A b Ladefoged & Maddieson (1996), str. 33.
- ^ Ladefoged (2005), str. 163.
- ^ Doke (1925), str. ?
- ^ A b C d E F G h i j Recasens (2013), str. 11.
- ^ A b Ladefoged & Maddieson (1996), str. 111.
- ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 53.
- ^ Gussenhoven (1992), str. 46.
- ^ A b Mattos e Silva (1991), str. 73.
- ^ Arvaniti (2007), str. 20.
- ^ Ladefoged (2005), str. 164.
- ^ Recasens a kol. (1993), str. 222.
- ^ Quiggin (1906).
- ^ de Bhaldraithe (1966).
- ^ Mhac an Fhailigh (1968).
- ^ Okada (1999), str. 118.
- ^ Ladefoged (2005), str. 165.
- ^ A b Sadowsky a kol. (2013), str. 88.
- ^ A b Skjekkeland (1997), str. 105–107.
- ^ Jassem (2003), str. 103–104.
- ^ A b Vezměte v úvahu stav das palato-alveolares em português Archivováno 07.04.2014 na Wayback Machine, str. 12.
- ^ Aragão (2009), str. 168.
- ^ Cagliari 1974, str. 77. Citace:Em português, o [ɲ] se aproxima mais do [ŋ ] do que do [n ]; por isso será classificado como "central" e não como pré-palatal. Ó [ʎ ] em muitas línguas se realiza como "centrální"; em português, [ʎ ] tendence a [lj] e se realiza semper na região prepalatal.
- ^ „Portugalské vinho: diachronní důkazy pro bifonemické nosní samohlásky“ (PDF). Archivováno (PDF) od originálu dne 2014-04-13. Citováno 2014-04-10.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
- ^ A b Pop (1938), str. 30.
- ^ Oftedal (1956), str. ?
- ^ Landau a kol. (1999), str. 67.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 255.
- ^ Keane, Elinor (2004). "Tamil". Časopis Mezinárodní fonetické asociace. 34 (1): 111–116. doi:10.1017 / S0025100304001549.
- ^ Thompson (1959), str. 460.
- ^ A b Krech a kol. (2009), str. 49, 97.
- ^ A b Ambrazas a kol. (1997), str. 36.
- ^ A b Gussmann (1974) 107, 111, 114.
- ^ A b Ostaszewska & Tambor (2000), str. 35, 41, 86.
- ^ A b Sarlin (2014), str. 17.
- ^ A b Sjoberg (1963), str. 12.
- ^ A b Ladefoged & Maddieson (1996), str. 34-35.
Reference
- Ambrazas, Vytautas; Geniušienė, Emma; Girdenis, Aleksas; Sližienė, Nijolė; Valeckienė, Adelė; Valiulytė, Elena; Tekorienė, Dalija; Pažūsis, Lionginas (1997), Ambrazas, Vytautas (ed.), Litevská gramatika, Vilnius: Ústav litevského jazyka, ISBN 978-9986-813-22-4
- Aragão, Maria do Socorro Silva de (2009), Os estudos fonético-fonológicos nos estados da Paraíba e do Ceará [Foneticko-fonologické studie ve státech Paraíba a Ceará] (PDF) (v portugalštině)
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013
- Cagliari, Luiz Carlos (1974), Palatalização em portugues: uma investigação palatografica
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Doke, Clement M. (1925), „Nástin fonetiky jazyka ʗhũ: Bushman ze severozápadu Kalahari“, Studie Bantu, 2: 129–166, doi:10.1080/02561751.1923.9676181
- de Bhaldraithe, Tomás (1966), Ir Cois Fhairrge, Co. Galway (2. vyd.), Dublinský institut pro pokročilá studia, ISBN 978-0-901282-51-4
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „Illustrations of the IPA: French“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Gussmann, Edmund (1974), Fisiak, Jacek (ed.), „Nasality in Polish and English“ (PDF), Články a studie v kontrastivní lingvistice, Poznaň: Univerzita Adama Mickiewicze, 2: 105–122
- Heselwood, Barry (2013), Fonetický přepis v teorii a praxi, Edinburgh University Press, ISBN 978-0-7486-4073-7
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Krech, Eva Maria; Stock, Eberhard; Hirschfeld, Ursula; Anders, Lutz-Christian (2009), Deutsches Aussprachewörterbuch, Berlín, New York: Walter de Gruyter, ISBN 978-3-11-018202-6
- Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (2. vyd.), Blackwell
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996), Zvuky světových jazyků Oxford: Blackwell, ISBN 978-0-631-19815-4
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Mattos e Silva, Rosa (1991), O Português arcaico - fonologia, Contexto
- Mhac an Fhailigh, Éamonn (1968), Ir z Erris, Co. Mayo, Dublinský institut pro pokročilá studia, ISBN 978-0-901282-02-6
- Ní Chasaide, Ailbhe (1999), "Irština", Příručka Mezinárodní fonetické asociace, Cambridge University Press, s. 111–16, ISBN 978-0-521-63751-0, vyvoláno 2009-01-21
- Oftedal, M. (1956), Gaelic of Leurbost, Oslo: Norsk Tidskrift pro Sprogvidenskap
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Ostaszewska, Danuta; Tambor, Jolanta (2000), Fonetyka i fonologia współczesnego języka polskiegoVaršava: Wydawnictwo Naukowe PWN, ISBN 978-83-01-12992-7
- Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
- Quiggin, E. C. (1906), , Cambridge University Press
- Ramalho, Elba Braga (1998), Aspectos do falar nordestino em Samarica Parteira [aspekty nordestino nářeční řeči v 'Samarica Parteira'] (PDF)
- Recasens, Daniel (2013), „K artikulační klasifikaci (alveolo) palatálních souhlásek“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 1–22, doi:10.1017 / S0025100312000199
- Recasens, Daniel; Farnetani, Edda; Fontdevila, Jordi; Pallarès, Maria Dolors (1993), „Elektropalatografická studie alveolárních a palatálních souhlásek v katalánštině a italštině“ (PDF), Jazyk a řeč, 36 (2–3): 213–234, doi:10.1177/002383099303600306, PMID 8277809
- Sadowsky, Scott; Painequeo, Héctor; Salamanca, Gastón; Avelino, Heriberto (2013), "Mapudungun", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 87–96, doi:10.1017 / S0025100312000369
- Sarlin, Mika (2014) [poprvé publikováno 2013], „Zvuky rumunštiny a jejich hláskování“, Rumunská gramatika (2. vyd.), Helsinki: Books on Demand GmbH, s. 16–37, ISBN 978-952-286-898-5
- Sjoberg, Andrée F. (1963), Uzbecká strukturální gramatikaSérie Uralic a Altaic, 18, Bloomington: Indiana University
- Skjekkeland, Martin (1997), Dei norske dialektane: Tradisjonelle særdrag i jamføring med skriftmåla (v norštině), Høyskoleforlaget (norský akademický tisk)
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ɲ] na PHOIBLE
