Jazyky Indonésie - Languages of Indonesia
Část série na |
Kultura Indonésie |
---|
![]() |
Dějiny |
Lidé |
Jazyky |
Kuchyně |
Literatura |
Hudba a scénické umění |
Sport |
|
Více než 700 živých jazyky se mluví Indonésie.[1] Tato čísla ukazují, že Indonésie má asi 10% světových jazyků,[2] vybudování si reputace druhého jazykově nejrůznějšího národa na světě Papua-Nová Guinea.[3] Většina jazyků patří k Austronéská jazyková rodina, zatímco jich je přes 270 Papuánské jazyky mluvený ve východní Indonésii.[4]
Jazyky v Indonésii jsou rozděleny do deseti kategorií: národní jazyk, hlavní, důležitý domorodé jazyky, místně používán domorodé jazyky, regionální lingua francas zahraniční, cizí a další jazyky, jazyky dědictví jazyky v náboženské oblasti, Angličtina jako lingua franca a znakové jazyky.[5] Z nich, Jávský je největším jazykem podle počtu rodilých mluvčích.[6]
národní jazyk
Úředním jazykem je indonéština[1] (místně známý jako Bahasa Indonésie), a standardizovaný formulář z Malajština,[7] který slouží jako lingua franca souostroví. Slovník indonéštiny si těžce půjčuje z regionálních jazyků Indonésie, jako je např Jávský, Sundanština a Minangkabau, stejně jako z holandský, Sanskrt, portugalština, arabština a více nedávno Angličtina.[8][9][10] Indonéský jazyk se primárně používá v obchodě, administrativě, vzdělávání a médiích, a proto téměř každý indonéský jazyk mluví tímto jazykem v různé míře znalostí.[11] Většina Indonésanů mluvit jinými jazyky, jako Jávský, jako jejich první jazyk.[1] To dělá vícejazyčnost norma v Indonésii.[11]
Domorodé jazyky a regionální lingua francas

Indonésie uznává pouze jeden národní jazyk a domorodé jazyky jsou uznávány na regionální úrovni, ačkoli politiky se v jednotlivých regionech liší.[Citace je zapotřebí ] Jávský je nejrozšířenější jazyk bez oficiálního statusu jako Jávský jsou největší etnickou skupinou a tvoří 40,2% populace,[12] a jsou politicky dominantní.[13] Jsou převážně umístěny ve střední a východní části Javy a také ve značném počtu ve většině provincií. The Sundanština, Malajština, Batak, Madurese, Minangkabau a Buginština jsou další největší skupiny v zemi.[A] Pocit indonéské národnosti existuje vedle silné regionální identity.[14]
V Indonésii se mluví stovkami domorodých jazyků. Většina z nich jsou místní domorodé jazyky,[15] kategorie jazyků, kterými se mluví jazyky na místní a regionální úrovni, kterými hovoří malý počet lidí, od několika do několika tisíc lidí. Patří mezi ně malé jazyky, jako jsou Benggoi, Mombum a Towei.[4][stránka potřebná ] Na regionální úrovni se mluví jinými jazyky, které spojují různá etnika. Z tohoto důvodu jsou tyto jazyky známé jako regional lingua francas (RLF). Podle Subhan Zein existuje v Indonésii nejméně 43 RLF, rozdělených do dvou typů: malajské RLF a nemalajské RLF. První z nich odkazuje na skupinu regionálních lingua francas, které jsou považovány za indigenizované odrůdy malajštiny nebo indonéštiny. Patří mezi ně takové jazyky jako Ambon Malay, Malajština a Papuánský malajština. Druhá zmínka se týká regionálních lingua francas, které nejsou spojeny s malajštinou nebo indonéštinou, včetně Biak, Iban a Onin.[16][4][stránka potřebná ][b]
Cizí jazyky
Již v sedmém století našeho letopočtu začali domorodci souostroví intenzivní období obchodů s těmi, kteří pocházeli z Čína, Indie a dalších zemích. Poté následovalo dlouhé období kolonizace ze strany holandský a Japonsko koloniály. Výsledkem těchto procesů byl vývoj skupiny jazyků dědictví, kterými se mluví Arab, čínština, euroasijský a indický potomci, mimo jiné. Čínské jazykové odrůdy jako např Hokkien, Hakko, a Mandarinka jsou nejčastějšími jazyky dědictví. Mluví malý počet mluvčích dědictví arabština a Tamil.[17]
holandský

Přes přítomnost Nizozemska v Indonésie po téměř 350 let (v částech Indonésie vládla Holandská východoindická společnost a následně celé to, co je nyní Indonésií, bylo v Nizozemská východní Indie ), nizozemský jazyk tam nemá oficiální status[18] a malá menšina, která plynule mluví tímto jazykem, jsou buď vzdělaní příslušníci nejstarší generace, nebo zaměstnáni v právnické profesi,[19] jako jisté zákonné kódy jsou stále k dispozici pouze v holandštině.[20]
Angličtina
Angličtina byla tradičně kategorizována jako první cizí jazyk v Indonésii.[21] Zvyšující se expozice jazyku, snižující se vliv norem rodilých mluvčích v zemi a převládající používání jazyka jako lingua franca v širších souvislostech, jako je ASEAN znamená, že kategorizace byla zpochybněna.[22][23] Učenci jako Lowenberg tvrdí, že angličtinu je nejlépe vidět další jazyk. Mezitím Zein tvrdí, že angličtinu v Indonésii lze nejlépe kategorizovat jako a lingua franca,[22] argument paralelní s tvrzením Kirkpatricka o používání Angličtina jako lingua franca v širším kontextu ASEAN.[24]
Jiné jazyky
Jiné jazyky jako např arabština, Němec, francouzština, japonský, Mandarinka a korejština nepocházejí z Indonésie. Tyto jazyky jsou obsaženy ve vzdělávacích osnovách a mohou být kategorizovány jako cizí nebo doplňkové jazyky v závislosti na instrumentální funkci jazyků, délce a typu expozice, jakož i na široké motivaci mluvčích nebo studentů, kteří používají a nebo se je naučit.[25]
Ohrožené jazyky
V roce 2009 se v indonéském souostroví mluví 726 jazyky (poklesl ze 742 jazyků v roce 2007), což je druhá největší vícejazyčná populace na světě po Papua-Nová Guinea. Indonéská Papua, která sousedí s Papuou-Novou Guineou, má v Indonésii nejvíce jazyků.[26] Založeno na klasifikaci EGIDS, kterou používá Etnolog (dříve Letní lingvistický institut ), Umírá 63 jazyků (na sloupcovém grafu zobrazeno červeně, dále rozděleno na Moribund and Nearly Extinct nebo Dormant), což je definováno jako „Jediní plynulí uživatelé (pokud existují) jsou starší než plodný věk, takže je příliš pozdě na obnovení přirozeného mezigeneračního přenosu z domova. “[27]
Jazyková politika
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Květen 2020) |
Indonéský ministr školství a kultury Muhammad Nuh v lednu 2013 potvrdil, že výuka místních jazyků jako školních předmětů bude součástí národních vzdělávacích osnov. Nuh uvedl, že velká část obav veřejnosti z vynechání výuky místních jazyků z učebních osnov je na místě a že jim bude sdělen nový učební plán.[28]
Jazyky podle mluvčích
Níže uvedená čísla populace jsou rodilí mluvčí, s výjimkou čísla pro indonéštinu, která počítá jeho celkové reproduktory. Celkový počet obyvatel země byl v roce 2010 237,6 milionu.
Jazyky podle rodiny
Několik prominentních jazyků, kterými se v Indonésii hovoří, seřazeno podle jazyková rodina jsou:
- Austronéské jazyky – (Malajsko-polynéský větev). Většina jazyků používaných v Indonésii patří do této rodiny, která na oplátku souvisí s jazyky, kterými se mluví Madagaskar, Malajsie, Filipíny, Nový Zéland, Havaj a různé Oceánský zemí.
- Jávský jazyk, mluvený v Yogyakarta, Střední Jáva a východní Jáva. Nalezeno také v celé Indonésii a migranty v Surinam. Nejlidnatější austronéský jazyk podle počtu mluvčích prvního jazyka.
- Jazyk Lampung, dva odlišné, ale úzce související jazyky, kterými se mluví Lampung, Jižní Sumatra a Banten.
- Rejangský jazyk, mluvený v Bengkulu provincie.
- Malayo-sumbawanské jazyky:
- Malajský jazyk, mluvený po celé Indonésii. Používá se také jako národní jazyk (oficiálně regulovaný a označený jako indonéština ).
- Acehnský jazyk, mluvený v Aceh, zejména pobřežní část Sumatra ostrov.
- Jazyk minangkabau, mluvený v Západní Sumatra.
- Jazyk Banjar, mluvený v Jižní, Východní, a Střední Kalimantan.
- Sundanština, mluvený v západní Jáva, Banten a Jakarta.
- Balijský jazyk, mluvený v Bali.
- Madurština, mluvený v Madura, Bawean a okolní ostrovy u pobřeží Jáva.
- Jazyk Sasak, mluvený v Lombok, Západní Nusa Tenggara.
- Jazyky Barito:
- Ma'anyanský jazyk, úzce souvisí s Madagaskarský jazyk mluvený na Madagaskaru.
- Jazyky Severozápadní Sumatra – Bariérové ostrovy:
- Batak jazyky, sedm úzce souvisejících jazyků, kterými mluví Batakové na Vysočině Severní Sumatra.
- Jazyk Nias, v Ostrov Nias u západního pobřeží Severní Sumatra.
- Jazyk Simeulue, v Simeulue ostrov u západního pobřeží ostrova Aceh.
- Gayo jazyk, na vysočině Gayo ve střední části Aceh.
- Jazyky jižní Sulawesi:
- Bugis jazyk, mluvený Bugis ve středu Jižní Sulawesi a sousední provincie.
- Makasarština, mluvený Makassarese na jižním konci Jižní Sulawesi.
- Jazyk Toraja, mluvený Toraja lidé na severní vysočině Jižní Sulawesi.
- Mandarština, mluvený v Západní Sulawesi.
- Filipínské jazyky:
- Jazyk Gorontalo, mluvený v Gorontalo provincie.
- Jazyk Mongondow, mluvený v západní části Severní Sulawesi.
- Minahasanské jazyky, mluvený ve východní části Severní Sulawesi.
- Sangirské jazyky, mluvený na severních ostrovech v části Severní Sulawesi.
- Angličtina Sumatra, nezařazeno
- Západní papuánské jazyky, domorodá jazyková rodina nalezená pouze ve východní Indonésii (severní Maluku a západní Papua ). Žádný rozeznatelný vztah s jinými jazykovými rodinami. Odlišný od okolních austronéských jazyků.
- Ternate jazyk, mluvený v Ternate a severní Halmahera.
- Jazyk Tidore, mluvený v Tidore a západní Halmahera, úzce souvisí s výše uvedeným jazykem Ternate.
- Jazyky trans – nové guineje, domorodá jazyková rodina nalezená ve východní Indonésii (Nová Guinea, Alor, Timor ostrovy). Skládá se ze stovek jazyků, včetně národních jazyků Asmat a Dani lidé.
- Mairasi jazyky (4)
- Jazyky East Cenderawasih (Geelvink Bay) (10)
- Jezera Obyčejné jazyky (19; horní Řeka Mamberamo )
- Jazyky Tor – Kwerba (17)
- Nimboranské jazyky (5)
- Skou jazyky (Skou )
- Hraniční jazyky (15)
- Senagi jazyky (2)
- Pauwasi jazyky
Existuje mnoho dalších malých rodin a izolátů mezi Papuánské jazyky.
Níže je uveden úplný seznam Rodiny v papuánském jazyce mluvený v Indonésii, následovaný Palmerem a spol. (2018):[31]
- Trans-Nová Guinea
- Dobře, oksapmine (také na Papui-Nové Guineji)
- Dani
- Asmat-Kamoro
- Mek
- Paniai Lakes
- West Bomberai
- Somahai
- Anim (také na Papui-Nové Guineji)
- Větší Awyu
- Kayagaric
- Kolopom
- Marori
- Timor-Alor-Pantar
- Severní Halmahera
- Tambora †
- Jaderná jižní ptačí hlava
- Inanwatan – Duriankere
- Konda – Yahadian
- Nukleární východní ptačí hlava
- Hatam – Mansim
- West Bird's Head
- Abun
- Mpur
- Maybrat
- Mor
- Tanah Merah
- Tor-Kwerba
- Jezera Plain
- okraj (také na Papui-Nové Guineji)
- Sko (také na Papui-Nové Guineji)
- Východní zátoka Cenderawasih
- Jam (také na Papui-Nové Guineji)
- Komolom
- Yelmek-Maklew
- Východní Pauwasi (také na Papui-Nové Guineji)
- Západní Pauwasi
- Nimboran
- Sentani
- Mairasi
- Kaure
- Lepki-Murkim
- Senagi (Angor -Dera ) (také na Papui-Nové Guineji)
- Tofanma-Namla
- Yapen
- Abinomn
- Burmeso
- Elseng
- Kapauri
- Kembra
- Keuw
- Kimki
- Massep
- Mawes
- Molof
- Usku
- Ještě
- Bayono-Awbono
- Dem
- Uhunduni
Znakové jazyky
Existuje nejméně 2,5 milionu znaková řeč uživatelů po celé zemi, i když oficiální zpráva ukazuje pouze méně než 50 000.[32] Uživatelé znakového jazyka jsou často zesměšňováni a stigmatizováni.[33]
Psací systém
Indonéské jazyky se obvykle nevykreslují v systémech vynalezených v nativním jazyce, ale ve skriptech vytvořených mluvčími jiných jazyků, tj. Tamil, arabština, a latinský. Malajština například má dlouhou historii psaného jazyka a bylo vykresleno v jazyce Brahmic, arabština, a latinský skripty. Jávský byl napsán v Pallava skript jižní Indie, stejně jako jejich derivát (známý jako Kawi a Jávský ), v arabské abecedě zvané pegon , který zahrnuje jávské zvuky a latinské písmo.
Čínské znaky nebyly nikdy použity k napsání indonéských jazyků, ačkoli indonéské místní názvy, osobní jména a názvy obchodního zboží se objevují ve zprávách a historii psaných pro Čína císařské dvory.[34]
Seznam psacích systémů
- latinský - Oficiální psací systém indonéština; většina indonéských národních jazyků nyní přijímá Latinské písmo.
- Kaganga - Historicky se používá k psaní Rejang, Austronesian jazyk z Bengkulu.
- Rencong - Brahmický skript, který dříve používal Malajci před příchodem islámu, který zavedl písmo Jawi.
- Sundanština - Brahmický skript, který používá Sundanština psát Sundanese jazyk, ačkoli Sundanese také má standardní latinský pravopis.
- Jawi a Pegon - Arabský skript, kdysi široce používaný v celé Indonésii, nyní na ústupu, ale stále používaný Malajci, Minangkabau, Banjarese, Acehnese, Jávský, Osing, Sundanština, a Madurese (který má vlastní formu arabského písma známou jako Pegon.)
- Jávský - Brahmický skript používaný jávskými a příbuznými národy. Dnes je scénář v rychlém úpadku a do značné míry nahrazen latinkou.
- Kawi skript - Nejstarší známý brahmický systém psaní v Indonésii a předchůdce všech brahmických systémů psaní v ostrovní jihovýchodní Asii.
- Balijské - Brahmický skript používaný balijskými lidmi k psaní balijštiny. Úzce souvisí s jávským skriptem.
- Rejang - Brahmický skript používaný společností Rejang lidé z Bengkulu, Sumatra. Úzce souvisí s skripty Kerinci, Lampung a Rencong.
- Kerinci (Kaganga) - Brahmický skript používaný Kerincisem k psaní jejich Jazyk.
- Batak - Brahmický skript, který používá Batakové z Severní Sumatra.
- Lontara - Brahmický skript, který používá Buginština a Makassarese v Sulawesi.
- Lampung - Brahmický skript, který lidé z Lampungu stále používají k psaní jazyka Lampung, i když jsou v rychlém úpadku. Skript Lampung úzce souvisí se skriptem Rencong, Kerinci a Rejang.
- Hangeul Cia-Cia - Skript Hangeul používaný k psaní jazyka Cia-Cia na Buton Island v jihovýchodní Sulawesi.
Ukázkový text
Následující texty jsou překlady článku 1 úmluvy univerzální deklarace lidských práv v jazycích Indonésie.
- Angličtina
Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech, jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by jednat vůči sobě navzájem v duchu bratrství.
- Indonéština (Bahasa Indonésie)
Semua orang dilahirkan merdeka dan mempunyai martabat dan hak-hak yang sama. Mereka dikaruniai akal dan hati Nurani dan hendaknya bergaul satu sama lain dalam semangat persaudaraan.
- Jávský (Basa Jawa)
Sabên manungsa kalairake mardika lan darbe martabat lan hak-hak kang pada. Kabeh pinaringan akal lan kalbu sarta kaajab anggone pasrawungan mêmitran siji lan liyane tansah ngugemi jiwa paseduluran.
- Malajština (Bahasa Melayu)
Semua manusia dilahirkan bebas dan samarata dari segi kemuliaan dan hak-hak. Mereka mempunyai pemikiran dan perasaan hati dan hendaklah bertindak di antara satu sama lain dengan semangat persaudaraan.
- Minangkabau (Baso Minangkabau)
Sadonyo manusia dilahiakan mardeka dan punyo martabat sarato hak-hak nan samo. Mareka dikaruniai aka jo hati Nurani, supayo satu samo lain bagaul sarupo urang badunsanak.
- Bugínština (Basa Ugi)
Sininna rupa tau ri jajiangngi rilinoe nappunnai manengngi riasengnge alebbireng. Nappunai riasengnge akkaleng, nappunai riasengnge ati marennni na sibole bolena pada sipakatau pada massalasureng.
- Balijština (Basa Bali)
Sami manusane sane nyruwadi wantah merdeka tur maduwe kautamaan lan hak-hak sane pateh. Sami kalugrain papineh lan idep tur mangdane pada masawitra melarapan semangat pakulawargaan.
- Sundanština (Basa Sunda)
Sakumna jalma gubrag ka alam dunya téh sipatna merdika jeung boga martabat katut hak-hak anu sarua. Maranéhna dibéré akal jeung haté nurani, campur-gaul jeung sasamana aya dina sumanget duduluran.
- Madurština (Basa Madura)
Sadajana oreng lahir mardika e sarenge drajat klaban hak-hak se dha-padha. Sadajana eparenge akal sareng Nurani ban kodu areng-sareng akanca kadi taretan.
- Musi (Baso Pelembang)
Galo-galo uwong dari lahirnyo bebas, samorato martabat jugo hak-haknyo. Wong dienjuk utak samo raso ati, kendaknyo tu begaul sesamo manusio pecak wong sedulur.
- Acehnese (Bahsa Acèh)
Bandum ureuëng lahé deungon meurdéhka, dan deungon martabat dan hak njang saban. Ngon akai geuseumiké, ngon haté geumeurasa, bandum geutanjoë lagèë sjèëdara.
- Tetum (Lia-Tetun)
Ema hotu hotu moris hanesan ho dignidade ho direitu. Sira hotu iha hanoin, konsiensia n'e duni tenki zajíc malu hanesan espiritu maun-alin.
- Dawan (Uab Metô)
Atoni ma bife ok-okê mahonis kamafutû ma nmuî upan ma hak namnés. Sin napein tenab ma nekmeü ma sin musti nabai es nok es onlê olif-tataf.
Kananský manian mahonis merdeka ma nok upan ma hak papmesê. Sin naheun nok tenab ma nekmeû ma sin es nok es musti nfain onlê olif-tataf.
- Banjar (Bahasa Banjar)
Sabarataan manusia diranakakan bibas mardika wan ba'isi martabat lawan jua ba'isi hak-hak nang sama. Bubuhannya sabarataan dibari'i akal wan jua pangrasa hati Nurani, supaya samunyaan urang antara sa'ikung lawan sa'ikung bapatutan nangkaya urang badangsanakan.
- Lampung (Bahasa Lampung)
Unyin Jelema dilaheʁko merdeka jama wat pi'il ʁik hak sai gokgoh. Tiyan dikaruniako akal jama hati Nurani maʁai unggal tiyan dapok nengah nyampoʁ dilom semangat muaʁiyan.
- Rejangština (Baso Jang)
Manusio kutə yo lahia mərdeka ngən punyo hak dik samo. Manusio nəlie Tuhan aka ngən atie, kərno o kəlak nə itə bəkuat do dik luyən nak ləm raso səpasuak.
- Bengkulu malajština (Bahaso Melayu Bengkulu)
Segalo orang dilahirkan merdeka kek punyo martabat kek hak-hak yang samo. Tobonyo dikasi akal kek hati Nurani supayo bekawan dalam raso cak orang besanak.
Srovnávací tabulka
Níže je tabulka několika indonéských jazyků. Všichni kromě Galela patří k Austronéská jazyková rodina. I když došlo k nedorozuměním, která z nich by měla být klasifikována jako jazyky a které z nich by měly být klasifikovány jako dialekty, graf potvrzuje, že mnohé mají podobnosti, ale nejsou vzájemně srozumitelné. Jazyky jsou uspořádány geograficky.
Angličtina | jeden | dva | tři | čtyři | voda | osoba | Dům | Pes | kočka | kokosový ořech | den | Nový | my (včetně) | co | a |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
indonéština | satu | dua | tiga | empat | vzduch | orang | rumah | anjing | kucing | kelapa | hari | baru | kita | apa | dan |
Minangkabau | cie ' | duo | tigo | ampe ' | aie | urang | rumah | Anjiang | kuciang | karambia | hari | baru | probudit se | apo | jo |
Palembang malajština | sikok | duo | tigo | empat | banyu | wong | rumah | anjing | kucing | kelapo | siang | baru | kito | apo | dan |
Betawi | atu ' | z důvodu | tygé | empat | aér | orang | ruméh | anjing | kucing | kelapé | ari | baru | papírový drak | opice | já |
Banjarese | jako | dua | Talu | ampat | banyu | urang | rumah | hadupan | batingas | nyiur | hari | hanyar | kita | apa | ubývat |
Kutainese | satu | z důvodu | tige | empat | ranam | urang | rumah | koyok | nyiur | hari | beru | etam | apa | Dengan | |
Manado Malay | satu | dua | tiga | ampa | aer | orang | ruma | anjing | kucing | kalapa | hari | baru | Torang | apa | deng |
Ambonese Malay | satu | dua | tiga | ampa | vzduch | orang | ruma | anjing | kucing | kalapa | hari | baru | katong | apa | dan |
Acehnese | sa | dua | lhèë | peuët | tj | ureuëng | rumoh | asèë | miong / miei | u | uroë | zákaz | geutanyoë | peuë | ngon |
Nias | sára | dua | tölu | öfa | idanö | niha | omo | asu | mao | banio | luo | bohou | jo | hadia | ba |
Toba Batak | sada | dua | tolu | opat | aek | halak | jabu | biang | huting | harambiri | ari | ibbaru | hita | Aha | dohot |
Mandailing Batak | sada | dua | tolu | opat | aek | halak | bagas | asu | arambir | ari | baru | hita | Aha | dohot | |
Lampung | říci | wauwa | telu | ampat | způsob | jelema | Nuwa | asu | kucing | nyiwi | ʁani | ampai | ʁam | api | jama |
Sundanština | hidži | dua | tilu | opat | cai / ci | Jalma | imah | anjing | ucing | kalapa | poé | anyar | urang | naon | jeung |
Jávský | siji | loro | têlu[35] | papat | banyu | ungòng[35] | omah | asu | kucing | kambìl[35] | dinå[35] | anyar / énggal[35] | adhéwé[35] | åpå[35]/ anu | lan |
Madurese | settong | dhuwa ' | tello ' | empa ' | âêng | oreng | roma | paštika ' | kochèng | nyior | jsou | anyar | sengko | apa | bèn |
Balijské | besik | Dadua | telu | papat | jo | jadma | umah | cicing / kuluk | méong | nyuh | Rahina | mara | iraga | apa | muah / lan |
Sasaku | sa / seke ' | z důvodu | telu | mpat | aik | Dengan | žok | acong / basong | kenyamen / nyioh | jelo | baru | ite | opice | dait | |
Ngaju Dayak | ije ' | z důvodu' | telu ' | epat | danum | uluh | huma ' | asu | posa | enyuh | andau | taheta | itah | narai | tuntang |
Keňa Dayak[36] | sé | z důvodu | telew | pat | sungai | kelunan / klunan | lamin / uma ' | asew | séang | nyo | dau | maring | mé 'tew / teleu | já nový | ngan |
Buginština | seqdi | dua | tellu | eppa | je'ne ' | tau | bola | asu | coki | kaluku | Esso | ma-baru | idiq | aga | na |
Makassarese | vidím | Rua | tallu | appa ' | je'ne ' | tau | balla ' | kongkong | Ngeong | kaluku | alo | beru | ikatte | apa | na |
Mongondow | tobatú | doyowa | tou | opat | tubig | intau | baḷoi | ungkú | pinggó | bangó | singgai | mo-bagu | kita | onu | bo |
Tolaki | o'aso | o'ruo | o'tolu | o'omba | iwoi | Toono | laika | odahu | kaluku | oleo | wuohu | inggito | ohawo | ronga | |
Galela | moi | sinoto | sa'ange | iha | ake | nyawa | tahu | kaso | já jdu | Wange | omuamomuane | pryč | okia | de |
Viz také
Poznámky
- ^ Malé, ale významné populace etnických Číňanů, Indiáni, Evropané a Arabové jsou soustředěni hlavně v městských oblastech.
- ^ Zeinovu definici „malajských“ RLF nelze zaměňovat s genealogickými Malajština podskupina Malayo-polynéské jazyky. Genealogická malajská podskupina zahrnuje také jazyky, které jsou podle Zeina uvedeny jako „nemalajské“ RLF, například Iban a Musi.
Reference
Citace
- ^ A b C Lewis, M. Paul (2009), Ethnologue: Jazyky světa (šestnácté vydání), SIL International, vyvoláno 17. listopadu 2009
- ^ Florey 2010, str. 121-140.
- ^ „Které země mají nejvíce jazyků?“. SIL International. Archivováno z původního dne 20. srpna 2020. Citováno 20. srpna 2020.
- ^ A b C Simons & Fennig 2018.
- ^ Zein 2020, str. 27-63.
- ^ „The World Factbook: Indonesia“. CIA. 29. října 2018. Citováno 11. listopadu 2018.
- ^ Sneddon, James (2003). Indonéský jazyk: jeho historie a role v moderní společnosti. Sydney: University of South Wales Press.
- ^ Sneddon, James N. (duben 2013). „Indonéský jazyk: jeho historie a role v moderní společnosti“. University of South Wales Press Ltd. Archivováno z původního dne 29. července 2017. Citováno 20. ledna 2018.
- ^ Anwar, Khaidir (1976). „Minangkabau, pozadí hlavních průkopníků moderní standardní Malajštiny v Indonésii“. Citováno 9. června 2017.
- ^ Amerl, Ivana (květen 2006). „Jazykové rušení: indonéština a angličtina“. Časopis MED. Archivováno z původního dne 29. července 2017. Citováno 20. ledna 2018.
- ^ A b Zein 2020, str. 18.
- ^ Na'im, Akhsan; Syaputra, Hendry (2010). „Národnost, etnická příslušnost, náboženství a jazyky Indonésanů“ (PDF) (v indonéštině). Statistika Indonésie (BPS). Archivováno (PDF) z původního dne 23. září 2015. Citováno 23. září 2015.
- ^ Kingsbury, Damien (2003). Autonomie a rozpad v Indonésii. Routledge. p. 131. ISBN 0-415-29737-0.
- ^ Ricklefs 1991, str. 256.
- ^ Zein 2020, str. 39-40.
- ^ Zein 2020, str. 34-41.
- ^ Zein 2020, str. 41-43.
- ^ Colin & Jones 1998, str. 302.
- ^ Ammon, Ulrich; Dittmar, Norbert; Mattheier, Klaus J .; Trudgill, Peter, eds. (2006). Sociolingvistika: mezinárodní příručka vědy o jazyku a společnosti. 3 (2. přepracované a rozšířené vydání). Walter de Gruyter. p. 2017.
- ^ Booij, Geert (1999). Fonologie holandštiny. Oxfordská lingvistika. Oxford University Press. p. 2. ISBN 0-19-823869-X.
- ^ Dardjowidjojo, S. (2000). "Výuka angličtiny v Indonésii". Angličtina Austrálie. 18 (1): 22–30.
- ^ A b Zein 2018, str. 21-40.
- ^ Lowenberg, P. (1991). Msgstr "Angličtina jako další jazyk v Indonésii". Svět Angličané. 10: 127–138.
- ^ Kirkpatrick, A. (2010). Angličtina jako lingua franca v ASEAN: Vícejazyčný model. Hong Kong: Hong Kong University Press. ISBN 9789888028788.
- ^ Zein 2020, str. 44-45.
- ^ „Berapa Jumlah Bahasa Daerah di Indonésie?“ [Kolik regionálních jazyků v Indonésii?]. portalsatu.com (v indonéštině). 30. října 2017. Citováno 23. prosince 2019.
- ^ „Indonésie - status“. Etnolog.
- ^ „Pelajaran bahasa daerah tetap ada“ [Lekce regionálního jazyka zůstávají]. antaranews.com (v indonéštině). 6. ledna 2013.
- ^ "Indonésie". Etnolog.
- ^ Muhadjir, ed. (2000). Bahasa Betawi: Sejarah dan Perkembangannya. Jakarta: Yayasan Obor Indonésie. p. 13.
- ^ Palmer, Bill (2018). "Jazykové rodiny v oblasti Nové Guineje". V Palmer, Bill (ed.). Jazyky a lingvistika v oblasti Nové Guineje: Komplexní průvodce. Svět lingvistiky. 4. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 1–20. ISBN 978-3-11-028642-7.
- ^ Zein 2020, str. 43.
- ^ Palfreyman, Nick (2015). Odrůdy znakového jazyka Indonésie: Jazykové a sociolingvistické šetření (disertační práce). Lancashire, Velká Británie: University of Central Lancashire.
- ^ Taylor 2003, str. 29.
- ^ A b C d E F G Piwulang Basa Jawa Pepak, S.B. Pramono, hal 148, 2013
- ^ Smith, Alexander D. (2017). Jazyky Bornea: Komplexní klasifikace (Ph.D. disertační práce). University of Hawai’i at Mānoa.
Bibliografie
- Baker, Colin; Jones, Sylvia Prys (1998). Encyclopedia of bilingualism and bilingual education. Multilingual Matters Ltd.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Florey, Margaret (2010). Ohrožené jazyky Austronesie. Oxford: Oxford University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ricklefs, Merle Calvin (1991). Historie moderní Indonésie od c. 1200 (1. vyd.). Basingstoke; Stanford, CA: Palgrave; Stanfordská Univerzita Lis. ISBN 978-0-8047-4480-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Simons, Gary F .; Fennig, Charles D. (2018). Ethnologue: Languages of the World, Twenty-first edition. SIL International. Archivovány od originál dne 26. června 2019. Citováno 20. září 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Taylor, Jean Gelman (2003). Indonésie: národy a historie. New Haven a London: Yale University Press. ISBN 0-300-10518-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zein, Subhan (2018). Učitelství angličtiny jako lingua franca: Perspectives from Indonesia. New York a Londýn: Routledge. ISBN 9781138303966.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Zein, Subhan (2020). Jazyková politika v superdiversní Indonésii. New York a Londýn: Routledge. ISBN 9780367029548.CS1 maint: ref = harv (odkaz)