Vyjádřený palatinální přibližný - Voiced palatal approximant

„Palatal přibližný“ přeadresuje tady. Pro neznělou souhlásku viz Neznělý palatinální přibližný.
Souhlásky následované horním indexem ʲ viz Palatalizace.
Vyjádřený palatinální přibližný
j
Číslo IPA153
Kódování
Subjekt (desetinný)j
Unicode (hex)U + 006A
X-SAMPAj
Braillovo písmo⠚ (body Braillova písma-245)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The vyjádřený patrový přibližný je typ souhláska používá se v mnoha mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨j⟩. Ekvivalent X-SAMPA symbol je ja v Amerikanistická fonetická notace je to ⟨y⟩. Protože anglický název dopisu J, sojka, začíná s [d͡ʒ] (vyjádřený palato-alveolární afrikát ), někdy se místo toho nazývá přibližný yod (jod), stejně jako z hlediska fonologické historie svržení jódu a jódová koalescence.

Palatal přibližný lze často považovat za semivocalic ekvivalent k zavřít přední nezaokrouhlenou samohlásku [i]. Ti dva jsou téměř totožní zvláštně. Ony střídat navzájem v určitých jazycích, například francouzština a v dvojhlásky některých jazyků jako ⟨j⟩ a ⟨i̯⟩, S neslabikovanou diakritikou použitou v různých fonetický přepis systémy představují stejný zvuk.

Některé jazyky však mají palatální přibližný výraz, který není zaokrouhlený, a proto jej nelze považovat za semivocalický ekvivalent [i] nebo jeho zaoblený protějšek, [y ], což by normálně odpovídalo [ɥ ]. Příkladem je španělština, který rozlišuje dva palatální přibližníky: přibližnou polosamohlásku [j], který je vždy nezaokrouhlený a neurčený pro zaokrouhlování přibližné souhlásky [ʝ̞]. Eugenio Martínez Celdrán popisuje rozdíl mezi nimi následovně (s přidanými zvukovými příklady):[1]

[j] je kratší a obvykle jde pouze o přechodný zvuk. Může existovat pouze společně s plnou samohláskou a neobjevuje se na začátku slabiky. [Na druhou stranu,] [ʝ̞] má nižší amplitudu, hlavně v F2. Může se objevit pouze na začátku slabiky. Není to hlučné ani artikulačně, ani percepčně. [ʝ̞] se může lišit směrem k [ʝ ] v důrazných výslovnostech, s hlukem (turbulentní proud vzduchu). (...) Existuje další argument, kterým můžeme stanovit jasný rozdíl mezi [j] a [ʝ̞]: první zvuk nelze zaokrouhlit, a to ani prostřednictvím společné artikulace, zatímco druhý je zaoblený před samohláskami nebo zadní samohláskou. Tedy, slovy jako viuda O tomto zvuku[ˈBjuða] 'vdova', Dios O tomto zvuku[ˈDjos] 'Bůh', vio O tomto zvuku[Jobjo] 's / he saw' atd., samohláska [j] je nezaokrouhlený; kdyby to byl zaoblený zvuk, který ve španělštině neexistuje, [ɥ ]se objeví. Na druhou stranu, [ʝ̞] je nespecifikováno, pokud jde o zaokrouhlování, a je přizpůsobeno kontextu labiální samohlásky: zaokrouhleno se zaoblenými samohláskami, např. ajuda O tomto zvuku[aˈʝ̞ʷuð̞a] 'Pomoc', kojot O tomto zvuku[koˈʝ̞ʷote] 'kojot', hoyuelo O tomto zvuku[oˈʝ̞ʷwelo] ‚důlek 'atd., a nezaokrouhleno nezaokrouhlenými samohláskami: payaso O tomto zvuku[paˈʝ̞aso] 'klaun', ayer O tomto zvuku[aˈʝ̞eɾ] 'včera'.

Rovněž se domnívá, že „IPA ukazuje nedostatečnou přesnost zacházení, které poskytuje přibližným, pokud vezmeme v úvahu naše chápání fonetiky španělštiny. [ʝ̞] a [j] jsou dva různé segmenty, ale musí být označeny jako vyjádřené palatální přibližné souhlásky. Myslím, že první je skutečná souhláska, zatímco druhá je polohláska, jak se tradičně říká ve španělštině, nebo semi-samohláska, je-li preferována. IPA to však klasifikuje jako souhlásku. “[2]

S přepisem souboru je paralelní problém vyjádřený velar přibližně.

Symbol ⟨ʝ̞⟩ Lze také použít, když je palatinální přibližný pouze alofonem vyjádřený palatal fricative / ʝ / protože se poněkud podobá symbolu ⟨ʝ⟩ Než {{angbr IPA | j}. Ekvivalent X-SAMPA ⟨ʝ̞⟩ je j _o.

Symbol ⟨ʝ̞⟩ Se nemusí správně zobrazit ve všech prohlížečích. V tom případě, ⟨ʝ˕⟩ By měl být nahrazen.

V systémech psaní používaných pro většinu jazyků ve střední, severní a východní Evropě písmeno j označuje palatinální přibližný výraz, jako v Němec Jahr 'rok'. Poté následuje IPA, i když pro mluvčí angličtiny to může být neintuitivní, i když slova se tímto zvukem vyskytují v několika výpůjčkách v angličtině jako hebrejština “Aleluja „a německy“Jägermeister ".

V gramatice Starořečtina, palatal přibližný, který byl ztracen na začátku roku historie řečtiny, se někdy píše jako ⟨ι̯⟩, an jota s obrácený breve níže, což je neslabičná diacritika nebo značka a polosamohláska.[3]

K dispozici je také post-palatální přibližný[4] v některých jazycích, který je artikulován o něco více vzadu než místo artikulace prototypového palatinálního přibližného, ​​ale méně vzadu než prototypický vellar přibližně. Lze jej považovat za semivocalický ekvivalent zavřít centrální nezaokrouhlenou samohlásku [ɨ], a oba jsou téměř identicky tvarově. Mezinárodní fonetická abeceda nemá pro tento zvuk samostatný symbol, ale lze jej přepsat jako ⟨j̠⟩, ⟨j˗⟩ (Oba symboly označují a zatažené ⟨j⟩), ⟨ɰ̟⟩ Nebo ⟨ɰ˖⟩ (Oba symboly označují pokročilý ⟨ɰ⟩). Ekvivalentní symboly X-SAMPA jsou j_- a M _ +, resp. Mezi další možné přepisy patří centralizovaný izedj⟩ (⟨j̈⟩ V IPA, j_ " v X-SAMPA), centralizovaný ⟨ɰ⟩ (⟨ɰ̈⟩ V IPA, M _ " v X-SAMPA) a neslabičné ⟨ɨ⟩ (⟨ɨ̯⟩ V IPA, 1_^ v X-SAMPA).

Z důvodů uvedených výše a v článku vellar přibližně, žádný z těchto symbolů není vhodný pro jazyky, jako je španělština, jejíž post-palatální přibližný souhláska (ne a polosamohláska) se jeví jako alofon / ɡ / před přední samohlásky a nejlépe se přepisuje ⟨ʝ̞˗⟩, ⟨ʝ˕˗⟩ (Oba symboly označují a snížen a zatažené ⟨ʝ⟩), ⟨ɣ̞˖⟩ Nebo ⟨ɣ˕˖⟩ (Oba symboly označují snížený a pokročilý ⟨ɣ⟩). Ekvivalentní symboly X-SAMPA jsou j _o_- a G_o_ +.

Speciálně v široký přepis, post-palatinální Aproximant může být přepsán jako palatalized Velar Aproximant (⟨ɰʲ⟩, ⟨ɣ̞ʲ⟩ Nebo ⟨ɣ˕ʲ⟩ V IPA, M ', M _j, Jít nebo G_o_j v X-SAMPA).

Funkce

Vlastnosti vyjádřeného palatinálního přibližného:

  • Své způsob artikulace je přibližný, což znamená, že je produkováno zúžením hlasového traktu v místě artikulace, ale nestačí k produkci a turbulentní proud vzduchu. Nejběžnějším typem tohoto přibližného je klouzat nebo polosamohláska. Termín klouzat zdůrazňuje charakteristiku pohybu (neboli „klouzání“) [j] z [i ] poloha samohlásky do následující polohy samohlásky. Termín polosamohláska zdůrazňuje, že i když má zvuk vokální povahu, není „slabičný“ (netvoří jádro slabiky). Pro popis přibližná souhláska varianta použitá např. ve španělštině, viz výše.
  • Své místo artikulace je palatal, což znamená, že je kloubově spojen se střední nebo zadní částí jazyk zvedl k tvrdé patro. Jinak identická post-palatální varianta je mírně artikulována za tvrdým patrem, takže zní trochu blíže k velaru [ɰ ].
  • Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

Palatal

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
AdygheятӀэ/IAtḣėO tomto zvuku[jatʼa] (Pomoc ·informace )'špína'
afrikánštinajA[jɑː]'Ano'Vidět Afrikánština fonologie
arabštinaStandardيوم/ Yawm[čelist]'den'Vidět Arabská fonologie
Aragonština[5]ca.yE[ˈKaʝ̞e̞]'pády'Nespecifikováno pro zaokrouhlování palatální přibližné souhlásky; jazyk také obsahuje nezaokrouhlenou palatální přibližnou semivohlásku (která může nahradit / ʝ̞ / před /E/).[5]
ArménskýVýchodní[6]յուղ/ yolġ[juʁ]'Tlustý'
Asámštinaমানৱীয়তা/ manowiyota[manɔwijɔta]'lidstvo'
Asyrská neoaramejštinayama ‎[jaːma]'oceán'
Ázerbájdžánštinayuxu[juχu]'sen'
Baskičtinabai[baj]'Ano'
bengálskýনয়ন/ noyon[nɔjon]'oko'Vidět Bengálská fonologie
bulharskýма©ка / mayka[ˈMajkɐ]'matka'Vidět Bulharská fonologie
Katalánština[7]seient[səˈjen]'sedadlo'Vidět Katalánština fonologie
Čečenecялх / yalx[jalx]'šest'
čínštinaKantonský日 / jv 9[jɐt˨ʔ]'den'Vidět Kantonská fonologie
Mandarinka鸭 / yA[ja˥]'kachna'Vidět Mandarínská fonologie
češtinajE[jɛ]'je'Vidět Česká fonologie
dánštinajnapř[jɑ]‚Já 'Vidět Dánská fonologie
holandskýStandard[8]jA[jaː]'Ano'Často realizován jako frikativ [ʝ ], zejména v důrazné řeči.[8] Vidět Holandská fonologie
Angličtinayou[juː]'vy'Vidět Anglická fonologie
esperantojaro[jaro]'rok'Vidět Fonologie esperanta
estonštinajalg[ˈJɑlɡ]'noha'Vidět Estonská fonologie
Finštinajalka[ˈJɑlkɑ]'noha'Vidět Finská fonologie
francouzštinayeux[jø]‚oči 'Vidět Francouzská fonologie
NěmecStandard[9][10]Jacke[ˈJäkə]'Bunda'Také popisován jako frikativ [ʝ ][11][12] a zvukovou proměnnou mezi frikativem a přibližným.[13] Vidět Standardní německá fonologie
řeckýStarořečtinaεἴη/ éjjē[ějːɛː]přijdeVidět Starořecká fonologie
hebrejštinaילד/ Křičel[ˈJeled]'chlapec'Vidět Moderní hebrejská fonologie
hindustánský.ान / .ان[jäːn]'vozidlo'Vidět Hindustani fonologie
maďarskýjáték[jaːteːk]'hra'Vidět Maďarská fonologie
irština[14]ghearrfadh[ˈJɑːɾˠhəx]'by cut'Vidět Irská fonologie
italština[15]ijeden[ˈJoːne]'ion'Vidět Italská fonologie
Jalapa Mazatec[16][potřebný příklad ]Kontrastní hlas /j̊ /, prostý hlas / j / a glottalized vyjádřený / ȷ̃ / přibližné.[16]
japonský焼 く / yaku[jaku͍]'péct'Vidět Japonská fonologie
Kabardian©č/ yi[ji]'hra'
korejština여섯 / yeoseot[jʌsʌt̚]'šest'Vidět Korejská fonologie
latinskýiacere[ˈJakɛrɛ]'hodit'Vidět Latinský pravopis a výslovnost
Litevský[17]ji[jɪ]'ona'Také popisován jako frikativ [ʝ ].[18][19] Vidět Litevská fonologie
Makedonštinaкрај[kraj]'konec'Vidět Makedonská fonologie
Malajštinasayang[sajaŋ]'milovat'
maltštinajtjkol[jɪɛkol]'on jí'
Mapudungun[20]kayu[kɜˈjʊ]'šest'Může to být frikativ [ʝ ] namísto.[20]
Maráthštinaयश[jəʃ]'úspěch'
Nepálština.ाम[džem]'sezóna 'Vidět Nepálská fonologie
NorštinaMěstský východ[21][22]Gi[jiː]'dát'Může to být frikativ [ʝ ] namísto.[22][23] Vidět Norská fonologie
Odiaସମୟ/ samaya[sɔmɔyɔ]'čas'
Peršanیزد / jezd[jæzd]'Yazd 'Vidět Perská fonologie
polština[24]jutroO tomto zvuku[ˈJut̪rɔ] (Pomoc ·informace )'zítra'Vidět Polská fonologie
portugalština[25]boiA[ˈBɔj.jɐ]'bóje', 'plovák'Allophone obou /i / a /ʎ /,[26] stejně jako velmi běžný epentetický zvuk před coda sykavkami v některých dialektech. Vidět Portugalská fonologie
Pandžábskýਯਾਰ / jaar / jār[jäːɾ]'přítel'
rumunštinaiar[sklenice]'znovu'Vidět Rumunská fonologie
ruština[27]яма/ yama[ˈJämə]'jáma'Vidět Ruská fonologie
Srbochorvatština[28]југ / jug[jȗɡ]'Jižní'Vidět Srbochorvatská fonologie
Slovák[29]jesť[jɛ̝sc̟]'jíst'Vidět Slovenská fonologie
španělština[30]AyehmO tomto zvuku[aˈʝ̞e̞ɾ] (Pomoc ·informace )'včera'Nespecifikováno pro zaokrouhlování palatální přibližné souhlásky; jazyk má také nezaokrouhlenou palatální přibližnou semivohlásku.[30] Vidět Španělská fonologie
švédskýjag[ˈJɑːɡ]‚Já 'Může být realizován jako palatální frikativ [ʝ ] namísto. Vidět Švédská fonologie
turečtina[31]yol[jo̞ɫ̪]'způsob'Vidět Turecká fonologie
Turkmenštinaýüpek[jypek]'hedvábí'
Ubykh[ajəwʃqʼa]'udělal jsi to'Vidět Ubykh fonologie
ukrajinštinaїжак / jižak[jiˈʒɑk]'ježek'Vidět Ukrajinská fonologie
vietnamštinaJižní dialektydE[jɛ]'skořice'Odpovídá severní / z /. Vidět Vietnamská fonologie
Washodayáʔ[daˈjaʔ]'list'Kontrastní hlas /j̊ / a vyjádřil / j / přibližné.
velštinaiaith[jai̯θ]'Jazyk'Vidět Velšská fonologie
Západofrískéjtak jako[jɔs]'kabát'Vidět Západofríská fonologie
ZapotecTilquiapan[32]yan[jaŋ]'krk'

Post-palatal

Vyjádřený post-palatal přibližně
j˗
ɰ˖
ɨ̯
Kódování
X-SAMPAj-
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc
JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
španělština[33]seguirO tomto zvuku[se̞ˈɣ̞˖iɾ]'následovat'Lenited allophone / ɡ / před předními samohláskami;[33] obvykle přepsán v IPA s ⟨ɣ⟩. Vidět Španělská fonologie

Variabilní

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
turečtinaStandardní předpis[34]düGün[ˈD̪y̠jy̠n̪]'manželství'Post-palatal nebo palatal; fonetická realizace / ɣ / (přepsáno také jako / ɰ /) před předními samohláskami.[34] Vidět Turecká fonologie

Viz také

Poznámky

  1. ^ Martínez Celdrán (2004:208)
  2. ^ Martínez Celdrán (2004:206)
  3. ^ Smyth (1920:11)
  4. ^ Místo výrazu „post-palatal“ jej lze nazvat „retractal palatal“, „backed palatal“, „palato-velar“, „pre-velar“, „advanced velar“, „fronted velar“ nebo „front-velar“. Pro zjednodušení tento článek používá pouze výraz „post-palatal“.
  5. ^ A b Mott (2007), str. 105–106.
  6. ^ Dum-Tragut (2009:13)
  7. ^ Carbonell & Llisterri (1992:53)
  8. ^ A b Collins & Mees (2003:198)
  9. ^ Kohler (1999:86)
  10. ^ Moosmüller, Schmid & Brandstätter (2015:340)
  11. ^ Mangold (2005:51)
  12. ^ Krech a kol. (2009:83)
  13. ^ Hall (2003:48)
  14. ^ Ó Sé (2000:17)
  15. ^ Rogers & d'Arcangeli (2004:117)
  16. ^ A b Silverman a kol. (1995:83)
  17. ^ Mathiassen (1996:22–23)
  18. ^ Augustaitis (1964:23)
  19. ^ Ambrazas a kol. (1997:46–47)
  20. ^ A b Sadowsky a kol. (2013:91)
  21. ^ Kristoffersen (2000: 22 a 25)
  22. ^ A b Vanvik (1979:41)
  23. ^ Kristoffersen (2000:74)
  24. ^ Jassem (2003:103)
  25. ^ (v portugalštině) Delta: Dokumentace studií teoretické a aplikované lingvistiky - Problémy v napjaté variantě řeči Carioca.
  26. ^ (v portugalštině) Akusticko-artikulační cesta alofonie laterální palatální souhlásky. Stránky 223 a 228.
  27. ^ Yanushevskaya & Bunčić (2015:223)
  28. ^ Landau a kol. (1999), str. 67.
  29. ^ Pavlík (2004:106)
  30. ^ A b Martínez Celdrán (2004:205)
  31. ^ Zimmer & Organ (1999:154)
  32. ^ Merrill (2008:108)
  33. ^ A b Canellada & Madsen (1987:21)
  34. ^ A b Zimmer & Organ (1999:155)

Reference

  • Ambrazas, Vytautas; Geniušienė, Emma; Girdenis, Aleksas; Sližienė, Nijolė; Valeckienė, Adelė; Valiulytė, Elena; Tekorienė, Dalija; Pažūsis, Lionginas (1997), Ambrazas, Vytautas (ed.), Litevská gramatika, Vilnius: Ústav litevského jazyka, ISBN  9986-813-22-0
  • Augustaitis, Daine (1964), Das litauische Phonationssystem, Mnichov: Sagner
  • Canellada, María Josefa; Madsen, John Kuhlmann (1987), Pronunciación del español: lengua hablada y literaria, Madrid: Castalia, ISBN  978-8470394836
  • Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
  • Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN  9004103406
  • Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
  • Hall, Christopher (2003) [nejprve publikováno 1992], Moderní německá výslovnost: Úvod pro mluvčí angličtiny (2. vyd.), Manchester: Manchester University Press, ISBN  0-7190-6689-1
  • Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
  • Kohler, Klaus J. (1999), „německy“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 86–89, doi:10.1017 / S0025100300004874, ISBN  0-521-65236-7
  • Krech, Eva Maria; Stock, Eberhard; Hirschfeld, Ursula; Anders, Lutz-Christian (2009), Deutsches Aussprachewörterbuch, Berlín, New York: Walter de Gruyter, ISBN  978-3-11-018202-6
  • Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0-19-823765-5
  • Mangold, max (2005) [poprvé publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (6. vydání), Mannheim: Dudenverlag, ISBN  978-3-411-04066-7
  • Martínez Celdrán, Eugenio (2004), "Problémy s klasifikací přibližných", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 201–210, doi:10.1017 / S0025100304001732
  • Mathiassen, Terje (1996), Krátká gramatika litevštiny, Slavica Publishers, Inc., ISBN  978-0893572679
  • Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
  • Moosmüller, Sylvia; Schmid, Carolin; Brandstätter, Julia (2015), "standardní rakouská němčina", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (3): 339–348, doi:10.1017 / S0025100315000055
  • Mott, Brian (2007), „Chistabino (pyrenejský aragonský)“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (1): 103–114, doi:10.1017 / S0025100306002842
  • Ó Sé, Diarmuid (2000), Gaeilge Chorca Dhuibhne (v irštině), Dublin: Institiúid Teangeolaíochta Éireann, ISBN  0-946452-97-0
  • Pavlík, Radoslav (2004), „Slovenský hlásky a mezinárodní fonetická abeceda“ (PDF), Jazykovedný časopis, 55: 87–109
  • Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
  • Sadowsky, Scott; Painequeo, Héctor; Salamanca, Gastón; Avelino, Heriberto (2013), "Mapudungun", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 87–96, doi:10.1017 / S0025100312000369
  • Silverman, Daniel; Blankenship, Barbara; Kirk, Paul; Ladefoged, Petere (1995), "Fonetické struktury v Jalapa Mazatec", Antropologická lingvistikaSprávci Indiana University, 37 (1): 70–88, JSTOR  30028043
  • Smyth, Herbert Weir (1920), Řecká gramatika pro vysoké školy, Calvin College Library
  • Thelwall, Robin; Sa'Adeddin, M. Akram (1990), „arabština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 20 (2): 37–41, doi:10.1017 / S0025100300004266
  • Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN  82-990584-0-6
  • Yanushevskaya, Irena; Bunčić, Daniel (2015), „Rus“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (2): 221–228, doi:10.1017 / S0025100314000395
  • Zimmer, Karl; Orgun, Orhan (1999), "Turečtina" (PDF), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 154–158, ISBN  0-521-65236-7
  • Landau, Ernestina; Lončarića, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN  978-0-521-65236-0

externí odkazy