Střední centrální samohláska - Mid central vowel

Viz také: Schwa
Střední centrální samohláska
ə
Číslo IPA322
Kódování
Subjekt (desetinný)ə
Unicode (hex)U + 0259
X-SAMPA@
Braillovo písmo⠢ (body Braillova písma-26)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The střední centrální samohláska (také známý jako schwa ) je typ samohláska zvuk, použitý v některých mluvených jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ə⟩, A otočené malé písmeno e.

Zatímco Příručka Mezinárodní fonetické asociace nedefinuje zaoblení [ə],[1] je častěji nezaoblený než zaoblený. Fonetik Jane Setterová popisuje výslovnost nezaokrouhlené varianty takto: "[ə] je zvuk, který lze vytvořit v podstatě uvolněním artikulátorů v ústní dutině a hlasovým projevem. “[2] Chcete-li vyrobit zaoblenou variantu, musíte kromě toho zaoblit rty.

afrikánština kontrastuje nezaokrouhlenými a zaoblenými středovými samohláskami; druhý je obvykle přepsán with-⟩. Kontrast není příliš stabilní a mnoho reproduktorů používá v obou případech neohraničenou samohlásku.[3]

Některé jazyky, například dánština[4] a Lucemburština,[5] mít střední centrální samohlásku, která je variabilně zaoblená. V některých jiných jazycích jsou věci komplikovanější, protože změna zaokrouhlování je doprovázena změnou výšky a / nebo pozadí. Například v holandský, nezaokrouhlený alofon z / ə / je uprostřed uprostřed nezaokrouhleno [ə], ale jeho koncový slovní zakončení alofon je zaokrouhleno dopředu dopředu [Ó ], v blízkosti hlavního alofonu / ʏ /.[6]

Symbol ⟨ə⟩ Se často používá pro všechny nepřízvučná nejasná samohláska, bez ohledu na jeho přesnou kvalitu. Například anglická samohláska přepsala ⟨ə⟩ Je centrální neobsazená samohláska, která může být blízká [ɘ ], střední [ə] nebo open-mid [ɜ ], v závislosti na prostředí.[7]

Střední centrální neobsazená samohláska

The střední centrální neobsazená samohláska je často psáno se symbolem [ə]. Je-li požadována větší přesnost, symbol pro close-mid centrální unrounded samohláska lze použít s a snížení diacritic, [ɘ̞]. Další možností je použití symbolu pro otevřená střední neohraničená samohláska s zvyšování diacritic, [ɜ̝].

Funkce

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
afrikánštinaStandard[3]liG[ləχ]'světlo'Také popisováno jako open-mid [ɜ ].[8] Vidět Afrikánština fonologie
Mnoho řečníků[3]luG'vzduch'Mnoho reproduktorů se slučuje / œ / s / ə /, dokonce i ve formální řeči.[3] Vidět Afrikánština fonologie
KatalánštinaVýchodní katalánština[9]Amb[əm (b)]'s'Snížená samohláska. Přesná výška, záda a zaoblení jsou variabilní.[10] Vidět Katalánština fonologie
Některé západní akcenty[11]
čínštinaMandarinka[12]根 / GEnO tomto zvuku[kən˥] (Pomoc ·informace )'vykořenit'Vidět Standardní čínská fonologie
dánštinaStandard[13][14]hoppE[ˈHʌ̹pə]'kobyla'Někdy realizováno jako zaoblené [ə̹].[4] Vidět Dánská fonologie
holandskýStandard[6]rennEr[ˈRɛnər]'běžec'Zadní část kolísá mezi předním a středním, zatímco výška se pohybuje mezi středním a otevřeným středem. Mnoho řečníků má pocit, že tato samohláska je jednoduše nepřízvučným alofonem /ʏ /.[6] Vidět Holandská fonologie
AngličtinaVětšina dialektů[7][15]CínA[ˈTʰiːnə]'Tina 'Redukovaná samohláska; se liší výškou mezi blízkým středem a otevřeným středem. Slovní finále / ə / může být tak nízký jako [ɐ ].[7][15] Vidět Anglická fonologie
Kultivovaný Jihoafričan[16]bird[bɜ̝ːd]'pták'Může být přepsán v IPA s ⟨ɜː⟩. Jiné jihoafrické odrůdy používají vyšší, přední a zaoblenou samohlásku [øː ~ ø̈ː ]. Vidět Jihoafrický anglický fonologie
Norfolk[17]
Přijatá výslovnost[18]Často přepisováno v IPA s ⟨ɜː⟩. to je sulcalized, což znamená, že jazyk je rýhovaný jako v [ɹ]. Reproduktory „Upper Crust RP“ vyslovují téměř otevřenou samohlásku [ɐː ], ale pro některé další reproduktory to může být ve skutečnosti open-mid [ɜː ]. Tato samohláska odpovídá rhotacizovaný [ɝ ] v rhotické dialekty.
Geordie[19]buSvatý[první]'poprsí'Mluvili někteří mluvčí střední třídy, většinou ženy; ostatní reproduktory používají [ʊ ]. Odpovídá /ɜ / nebo /ʌ / v jiných dialektech.
indický[20]Může být nižší. Některé indické odrůdy se slučují /ɜ / nebo /ʌ / s / ə / jako velšská angličtina.
Wales[21]Může být také zpět; odpovídá /ɜ / nebo /ʌ / v jiných dialektech.
Yorkshire[22]Výslovnost střední třídy. Ostatní reproduktory používají [ʊ ]. Odpovídá /ɜ / nebo /ʌ / v jiných dialektech.
GalicijštinaNěkteré dialektyleitE[ˈLejtə]'mléko'Alternativní realizace konečné nepřízvučnosti /E/ nebo / ɛ / (normálně [i ~ ɪ ~ e̝])
FEnEcer[fənəˈs̪eɾ]'zemřít'Alternativní realizace nepřízvučných /E/ nebo / ɛ / v jakékoli poloze
NěmecStandard[23]BEschlagO tomto zvuku[b̥əˈʃläːk] (Pomoc ·informace )'padnoucí'Vidět Standardní německá fonologie
Jižní německé akcenty[24]odehm[ˈOːdə]'nebo'Používá se místo [ɐ ].[24] Vidět Standardní německá fonologie
Kensiu[25][təh]‚být plešatý 'Kontrastuje s rhotacizovaným blízkým středem [ɚ̝ ].[25]
kurdštinaSorani (centrální)شه‌و/šít[ʃəw]'noc'Vidět Kurdská fonologie
Palewani (jižní)
Lucemburština[5]dEnn[d̥ən]'tenký'Častěji realizováno jako mírně zaoblené [ə̹].[5] Vidět Lucemburská fonologie
NorštinaMnoho dialektů[26]sterkESvatýE[²stæɾkəstə]'nejsilnější'Vyskytuje se pouze v nepřízvučných slabikách. Ukázkové slovo je z Urban East Norwegian. Některé dialekty (např. Trondheimsk ) chybí tento zvuk.[27] Vidět Norská fonologie
Plautdietsch[28]bEzemřel[bəˈdit]'prostředek'Ukázkové slovo pochází z kanadské odrůdy Old Colony, ve které je samohláska poněkud fronted [ə̟].[28]
portugalštinabrazilský[29]maçA[maˈsə]'jablko'Možná realizace konečného napětí / ã /.
rumunština[30]strAros[pəˈros]'chlupatý'Vidět Rumunská fonologie
Srbochorvatština[31]protirt[ʋə̂rt̪]'zahrada'[ər] je možná fonetická realizace slabikového trylku / r̩ / když k tomu dojde mezi souhláskami.[31] Vidět Srbochorvatská fonologie
švédskýJižní[32]vantE[²väntə]'rukavice'Odpovídá mírně zatažené přední samohlásky [ɛ̠] ve střední standardní švédštině.[32] Vidět Švédská fonologie
TyapAopálení[ətan]'ɡood'
velštinamynydd[mənɪð]'hora'Vidět Velšská fonologie

Střední centrální zaoblená samohláska

Střední centrální zaoblená samohláska
ɵ̞
ə̹
ɞ̝
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

Jazyky mohou mít a střední centrální zaoblená samohláska (zaokrouhleno [ə]), odlišný od samohlásek blízké i otevřené. Protože však není známo, že by všechny tři jazyky rozlišovaly všechny tři, neexistuje pro střední samohlásku žádný samostatný symbol IPA a symbol [ɵ] pro blízká střední kulatá samohláska místo toho se obvykle používá. Je-li požadována přesnost, lze použít snižující se diakritiku: [ɵ̞]. Tuto samohlásku lze také reprezentovat přidáním zaoblenější diakritikou na symbol schwa nebo kombinací zvyšování diakritika s otevřená střední kulatá samohláska symbol, i když se tyto symboly používají jen zřídka.

Funkce

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
afrikánštinaStandard[3]luG[lɞ̝χ]'vzduch'Také popisováno jako open-mid [ɞ ],[8] obvykle přepsán v IPA s ⟨-⟩. Mnoho reproduktorů se slučuje / œ / a / ə /, dokonce i ve formální řeči.[3] Vidět Afrikánština fonologie
dánštinaStandard[4]hoppE[ˈHʌ̹pə̹]'kobyla'Možná realizace / ə /.[4] Vidět Dánská fonologie
holandskýJižní[33]hut[]t]'chata'Nalezeno v určitých akcentech, např. v Bruggách. Zblízka [ɵ ] ve standardní holandštině.[33] Vidět Holandská fonologie
francouzština[34][35]jE[ʒə̹]‚Já 'Jen trochu zaoblené;[34] lze přepsat v IPA s withə⟩ Nebo ⟨ɵ⟩. Také popisován jako blízký střed [ɵ ].[36] Může být více vpředu pro řadu reproduktorů. Vidět Francouzská fonologie
NěmecChemnitzský dialekt[37]ŽÓnne[ˈV̞ɞ̝nə]'blaho'Typicky přepsáno v IPA s ⟨ɞ⟩.[37]
irštinaMunster[38]scoil[skɞ̝lʲ]'škola'Allophone z / ɔ / mezi širokou a štíhlou souhláskou.[38] Vidět Irská fonologie
Lucemburština[5]dEnn[d̥ə̹n]'tenký'Pouze mírně zaoblené; méně často realizován jako neobsazený [ə̜].[5] Vidět Lucemburská fonologie
NorštinaMěstský východ[39]nÓtt[nɞ̝tː]'matice'Také popsán jako otevřená střední fronta [œʷ ];[26][40] obvykle přepsán v IPA s ⟨-⟩ Nebo ⟨Ó⟩. Vidět Norská fonologie
PlautdietschKanadská stará kolonie[41]butzt[bɵ̞t͡st]'hrboly'Středně centralizovaný od [ʊ ], kterému odpovídá v jiných dialektech.[41]
švédskýCentrální standard[42][43]FullO tomto zvuku[fɵ̞lː]'úplný'Vysloveno s stlačené rty, přesněji přepsán [ɵ̞ᵝ] nebo [ɘ̞ᵝ]. Méně často popisován jako blízký střed [Ó ].[44] Vidět Švédská fonologie

Viz také

Poznámky

  1. ^ Mezinárodní fonetická asociace (1999), str. 167.
  2. ^ „Svět Angličanů: Je / ə / "nemovitý"?". Citováno 8. března 2016.
  3. ^ A b C d E F Wissing (2016), část „Zaoblené a nezaoblené střední a střední samohlásky“.
  4. ^ A b C d Basbøll (2005), str. 143.
  5. ^ A b C d E Gilles & Trouvain (2013), str. 70.
  6. ^ A b C Collins & Mees (2003), str. 129.
  7. ^ A b C Wells (2008), str. XXV.
  8. ^ A b Wissing (2012), str. 711.
  9. ^ Recasens (1996), s. 59–60, 104–105.
  10. ^ Recasens (1996), str. 106.
  11. ^ Recasens (1996), str. 98.
  12. ^ Lee & Zee (2003), str. 110.
  13. ^ Allan, Holmes & Lundskær-Nielsen (2011), str. 2.
  14. ^ Basbøll (2005), str. 57, 143.
  15. ^ A b Gimson (2014), str. 138.
  16. ^ Lass (2002), str. 116.
  17. ^ Chata (2009), str. 168.
  18. ^ Roach (2004), str. 242.
  19. ^ Watt & Allen (2003), str. 268.
  20. ^ Sailaja (2009), s. 24–25.
  21. ^ Wells (1982), s. 380–381.
  22. ^ Stoddart, Upton & Widdowson (1999), str. 74, 76.
  23. ^ Krech a kol. (2009), str. 69.
  24. ^ A b Dudenredaktion, Kleiner & Knöbl (2015), str. 40.
  25. ^ A b Bishop (1996), str. 230.
  26. ^ A b Vanvik (1979), str. 13, 20.
  27. ^ Vanvik (1979), str. 21.
  28. ^ A b Cox, Driedger & Tucker (2013), str. 224.
  29. ^ Battisti, Elisa; Gomes de Oliveira, Samuel; Battisti, Elisa; Gomes de Oliveira, Samuel (01.06.2019). „ELEVAÇÃO DA VOGAL / a / EM CONTEXTO NASAL EM PORTUGUÊS BRASILEIRO: ESTUDO PRELIMINAR“. Lingüística. 35 (1): 35–55. doi:10.5935 / 2079-312x.20190003. ISSN  2079-312X.
  30. ^ Kišoran (2001:7)
  31. ^ A b Landau a kol. (1999), str. 67.
  32. ^ A b Riad (2014), str. 22.
  33. ^ A b Collins & Mees (2003: 128, 131). Zdroj popisuje standardní holandskou samohlásku jako front-central [ɵ̟ ], ale více zdrojů (např. van Heuven & Genet (2002) a Verhoeven (2005) ) popsat jako centrální [ɵ ]. Pokud jde o snížené odrůdy této samohlásky, Collins a Mees nepopisují jejich přesnou zaostalost.
  34. ^ A b Fougeron & Smith (1993), str. 73.
  35. ^ Chata (2009), str. 84.
  36. ^ "anglické řečové služby | Le FOOT samohláska". Citováno 20. října 2018.
  37. ^ A b Khan & Weise (2013), str. 236.
  38. ^ A b Ó Sé (2000), str. ?
  39. ^ Kristoffersen (2000), str. 16-17.
  40. ^ Kvifte & Gude-Husken (2005), str. 2.
  41. ^ A b Cox, Driedger & Tucker (2013), str. 224–225.
  42. ^ Engstrand (1999), str. 140.
  43. ^ Rosenqvist (2007), str. 9.
  44. ^ Andersson (2002), str. 272.

Reference

  • Allan, Robin; Holmes, Philip; Lundskær-Nielsen, Tom (2011) [poprvé publikováno 2000], Dánsky: Základní gramatika (2. vyd.), Abingdon: Routledge, ISBN  978-0-203-87800-2
  • Andersson, Erik (2002), „švédský“, König, Ekkehard; van der Auwera, Johan (eds.), Germánské jazyky, Popisy jazykové rodiny Routledge, Routledge, str. 271–312, ISBN  0-415-28079-6
  • Barbosa, Plínio A .; Albano, Eleonora C. (2004), „brazilská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 227–232, doi:10.1017 / S0025100304001756
  • Basbøll, Hans (2005), Fonologie dánštiny, ISBN  0-203-97876-5
  • Bishop, Nancy (1996), „Předběžný popis fonologie Kensiu (Maniq)“ (PDF), Mon – Khmer Studies Journal, 25
  • Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN  9004103406
  • Cox, Cristopher; Driedger, Jacob M .; Tucker, Benjamin V. (2013), „Mennonite Plautdietsch (kanadská stará kolonie)“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (2): 221–229, doi:10.1017 / S0025100313000121
  • Dudenredaktion; Kleiner, Stefan; Knöbl, Ralf (2015) [nejprve publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (v němčině) (7. vydání), Berlin: Dudenverlag, ISBN  978-3-411-04067-4
  • Engstrand, Olle (1999), „švédština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy., Cambridge: Cambridge University Press, s. 140–142, ISBN  0-521-63751-1
  • Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
  • Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
  • Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN  9781444183092
  • Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
  • Mezinárodní fonetická asociace (1999), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, ISBN  0-521-65236-7
  • Khan, Sameer ud Dowla; Weise, Constanze (2013), „Upper Saxon (Chemnitz dialect)“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (2): 231–241, doi:10.1017 / S0025100313000145
  • Krech, Eva Maria; Stock, Eberhard; Hirschfeld, Ursula; Anders, Lutz-Christian (2009), Deutsches Aussprachewörterbuch, Berlín, New York: Walter de Gruyter, ISBN  978-3-11-018202-6
  • Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0-19-823765-5
  • Kvifte, Bjørn; Gude-Husken, Verena (2005) [nejprve publikováno 1997], Praktische Grammatik der norwegischen Sprache (3. vyd.), Gottfried Egert Verlag, ISBN  3-926972-54-8
  • Landau, Ernestina; Lončarića, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN  0-521-65236-7
  • Lass, Roger (2002), „South African English“, v Mesthrie, Rajend (ed.), Jazyk v Jižní Africe, Cambridge University Press, ISBN  9780521791052
  • Lee, Wai-Sum; Zee, Eric (2003), „standardní čínština (Peking)“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 109–112, doi:10.1017 / S0025100303001208
  • Lodge, Ken (2009), Kritický úvod do fonetiky, International Publishing Group Continuum, ISBN  978-0-8264-8873-2
  • Ó Sé, Diarmuid (2000), Gaeilge Chorca Dhuibhne (v irštině), Dublin: Institiúid Teangeolaíochta Éireann, ISBN  0-946452-97-0
  • Recasens, Daniel (1996), Fonètica descriptiva del català (v katalánštině), Barcelona: Institut d'Estudis Catalans, ISBN  84-7283-312-7
  • Riad, Tomáš (2014), Fonologie švédštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0-19-954357-1
  • Roach, Peter (2004), "Britská angličtina: Přijatá výslovnost", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 239–245, doi:10.1017 / S0025100304001768
  • Rosenqvist, Håkan (2007), Uttalsboken: svenskt uttal i praktik och teori, Stockholm: Natur & Kultur, ISBN  978-91-27-40645-2
  • Sailaja, Pingali (2009), Indická angličtina, Edinburgh: Edinburgh University Press Ltd, s. 17–38, ISBN  978-0-7486-2594-9
  • Stoddart, Jana; Upton, Clive; Widdowson, J.D.A. (1999), „Sheffieldský dialekt v 90. letech: přehodnocení konceptu NORM“, Městské hlasy„London: Arnold, s. 72–89
  • van Heuven, Vincent J .; Genet, Roos (2002). Wat je het beste IPA-symbolol voor de u dodávka dát?. Dag van de Fonetiek. Utrecht. Souhrn prezentace lze nalézt tady.
  • Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN  82-990584-0-6
  • Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 245, doi:10.1017 / S0025100305002173
  • Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 2: Britské ostrovy (str. I – xx, 279–466), svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN  0-52128540-2 , 0-52128541-0 .
  • Wells, J.C. (2008), Slovník výslovnosti Longman (3. vyd.), Longman, ISBN  9781405881180
  • Wissing, Daan (2012), „Integrasie van artikulatoriese en akoestiese eienskappe van vokale: 'n beskrywingsraamwerk“, LitNet Akademies (v afrikánštině), Stellenbosch: LitNet, 9 (2): 701–743, ISSN  1995-5928, archivováno z původního dne 15. dubna 2017, vyvoláno 16. dubna 2017
  • Wissing, Daan (2016). „Afrikánština fonologie - inventář segmentů“. Taalportaal. Archivováno z původního dne 15. dubna 2017. Citováno 16. dubna 2017.

externí odkazy