Neznělé patro plosive - Voiceless palatal plosive - Wikipedia
| Neznělé patro plosive | |
|---|---|
| C | |
| Číslo IPA | 107 |
| Kódování | |
| Subjekt (desetinný) | c |
| Unicode (hex) | U + 0063 |
| X-SAMPA | C |
| Braillovo písmo |  |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
The neznělé palatal plosive nebo stop je typ souhláskový zvuk používaný v některých vokálních jazycích. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨C⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je C.
Je-li třeba rozlišovat, neznělé alveolo-palatal plosive lze přepsat jako ⟨C⟩ (pokročilý ⟨C⟩) Nebo ⟨t̠ʲ⟩ (zatažené a palatalizováno ⟨t⟩), Ale ty jsou v zásadě ekvivalentní, protože kontakt zahrnuje jak čepel, tak tělo (ale ne špičku) jazyka. Ekvivalentní symboly X-SAMPA jsou c_ + a t_- ' nebo t _-_ j, resp. Existuje také písmeno, které není IPA ⟨ȶ⟩ („T“ plus zvlnění nacházející se v symbolech alveolo-palatal sykavých frikativ ⟨ɕ, ʑ⟩), Používá se zejména v sinologický kruhy.
Je to běžné pro fonetický symbol ⟨C⟩ Být použit k reprezentaci neznělé postalveolární afrikáty [t͡ʃ] nebo jiné podobné afrikáty, například v Indické jazyky. To lze považovat za vhodné, když je třeba určit místo artikulace a rozlišovat mezi plosivní a afrikáta není kontrastní.
K dispozici je také neznělé post-palatální plosive[1] v některých jazycích, která je formulována o něco více vzadu ve srovnání s místem artikulace prototypové palatální souhlásky, i když ne tak zpět jako prototyp velární souhláska. Mezinárodní fonetická abeceda nemá pro tento zvuk samostatný symbol, i když jej lze přepsat jako ⟨C⟩ (Zasunuto ⟨C⟩) Nebo ⟨k̟⟩ (pokročilý ⟨k⟩). Ekvivalentní symboly X-SAMPA jsou C_- a k_ +, resp.
Speciálně v široký přepis, neznělé post-palatální plosive lze přepsat jako palatalized neznělé velar plosive (⟨kʲ⟩ V IPA, k ' nebo k_j v X-SAMPA).
Funkce
Vlastnosti neznělé palatální zastávky:
- Své způsob artikulace je okluzivní, což znamená, že se vytváří překážkou proudění vzduchu v hlasovém traktu. Protože souhláska je také ústní, bez č nosní vývod, proudění vzduchu je zcela blokováno a souhláska je a plosivní.
- Své místo artikulace je palatal, což znamená, že je kloubově spojen se střední nebo zadní částí jazyk zvedl k tvrdé patro. Jinak identická post-palatální varianta je mírně artikulována za tvrdým patrem, takže zní trochu blíže k velaru [k ].
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Palatal nebo alveolo-palatal
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Albánec[2] | shqip | [ʃcip] | „Albánský“ | Sloučeno s [t͡ʃ ] v Albánec Gheg a někteří mluvčí z Tosk Albánec.[3] | |
| Baskičtina | ttanttA | [cäɲcä] | 'kapička' | ||
| Asturian | Západní dialekty[4] | muyyehm | [muˈceɾ] | 'žena' | Alternativní vývoj -lj-, -c'l-, pl-, tř- a fl- v Brañas Vaqueiras oblast západní Asturie. Může být také realizováno jako [c͡ç ] nebo [ɟ͡ʝ ] |
| Blackfoot | ᖳᖽᖾᖳᐡ / akikoan | [aˈkicoan] | 'dívka' | Allophone z / k / po přední samohlásky. | |
| bulharský | Banátský dialekt | kaCétu (каќету nebo какьету) | [kacetu] | 'tak jako' | Vidět Bulharská fonologie |
| Katalánština | Mallorca[5] | qui | [ˈCi̞] | 'SZO' | Simultánní dento-alveolo-palatal a palatal.[6] Odpovídá /k / v jiných odrůdách. Vidět Katalánština fonologie |
| čínština | Tchajwanský Hokkien | 機車 / ki-tshia | [ciː˧ t͡ɕʰia˥] | 'motocykl' | |
| Korsičan | chjodu | [ˈCoːdu] | 'nehet' | Také přítomný v Gallurese dialekt | |
| chorvatský | veC | [vec] | 'již' | Nářečí Chorvatské přímoří | |
| čeština | češtv | [ˈT͡ʃɛʃc̟ɪna] | 'Čeština' | Alveolární a alveolo-palatal.[6] Vidět Česká fonologie | |
| Dawsahak | [cɛːˈnɐ] | 'malý' | |||
| Dinka | Car | [auto] | 'Černá' | ||
| Ega[7] | [cá] | 'rozumět' | |||
| francouzština[6] | qui | [ci] | 'SZO' (int. ) | Rozsahy od alveolárních po palatinální s více než jedním uzavíracím bodem. Vidět Francouzská fonologie | |
| Friulian | cjase | [případ] | 'Dům' | ||
| Ganda | Caayi | [caːji] | 'čaj' | ||
| Gweno | [ca] | 'přijít' | |||
| maďarský[8] | tySpojené království | [c̟uːk] | 'slepice' | Alveolo-palatal.[6] Vidět Maďarská fonologie | |
| islandský | gjóla | [ˈC̟ouːlä] | 'slabý vítr' | Alveolo-palatal.[6] Vidět Islandská fonologie | |
| indonéština | Cari | [cari] | 'najít' | Allophone z / tʃ /. Vidět Malajská fonologie | |
| irština | Ceist | [cɛʃtʲ] | 'otázka' | Současně alveolo-palatal a palatal.[6] Vidět Irská fonologie | |
| Khasi | boto | [bɔc] | 'trpaslík' | ||
| Khmer | ចាប | [caap] | 'pták' | Kontrasty sání a neočekávané formy. | |
| Kinyarwanda | ikintu | [iciːnɦuʰ] | 'věc' | ||
| kurdština | Severní | ktaké | [cʰiːsoː] | 'želva' | Allophone z / kʰ / před / ɨ /, / ɛ /, / iː /, a /E/. Vidět Kurdská fonologie |
| Centrální | کیسەڵ | [cʰiːsæɫ] | |||
| Jižní | [cʰiːsaɫ] | ||||
| lotyšský | ķirbis | [ˈCirbis] | 'dýně' | Vidět Lotyšská fonologie | |
| Nízká němčina | Plautdietsch | kjoakj | [coac] | 'kostel' | Odpovídá [kʲ] ve všech ostatních dialektech.[je zapotřebí objasnění ] |
| Makedonština | вреќа | [ˈVrɛca] | 'pytel' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Norština | Centrální dialekty[9] | fett | [fɛcː] | 'Tlustý' | Vidět Norská fonologie |
| Severní dialekty[9] | |||||
| Occitan | Limousin | tireta | [ciˈʀetɒ] | 'šuplík' | |
| Auvergnat | tirador | [ciʀaˈdu] | |||
| rumunština[10] | chv | [cin] | 'mučení' | Allophone z / k / před / i / a /E/. Vidět Rumunská fonologie. Také v některých severních dialektech | |
| Romansh | Sursilvan[11] | Netg | [nɔc] | 'noc' | |
| Sutsilvan[12] | tgàn | [umět] | 'Pes' | ||
| Surmiran[13] | vatgtak jako | [ˈVɑcɐs] | ‚krávy ' | ||
| Puter[14] | züchehm | [ˈTsycər] | 'cukr' | ||
| Vallader[15] | müs-chel | [ˈMyʃcəl] | 'mech' | ||
| Slovák[6] | deväť | [ˈɟ̟ɛ̝ʋæc̟] | 'devět' | Alveolární.[6] Vidět Slovenská fonologie | |
| turečtina | kano | [cʰœj] | 'vesnice' | Vidět Turecká fonologie | |
| vietnamština[16] | chị | [ci˧ˀ˨ʔ] | 'starší sestra' | Může být mírně znepokojen [tᶝ]. Vidět Vietnamská fonologie | |
| Západofríské | tjems | [cɛms] | 'filtr' | Vidět Západofríská fonologie | |
| Západní poušť | kutju | [kucu] | 'jeden' | ||
Post-palatal
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běloruský | кіслы | [ˈK̟is̪ɫ̪ɨ] | 'kyselý' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨kʲ⟩. Vidět Běloruská fonologie | |
| Katalánština[17] | qui | [k̟i] | 'SZO' | Allophone z / k / před přední samohlásky.[17] Vidět Katalánština fonologie | |
| dánština | Standard[18] | Gidsel | [ˈK̟isəl] | 'rukojmí' | Allophone z / ɡ / před předními samohláskami.[18] Vidět Dánská fonologie |
| Němec | Standard[19][20] | K.ind | [k̟ʰɪnt] | 'dítě' | Allophone z / k / před a po předních samohláskách.[19][20] Vidět Standardní německá fonologie |
| řecký[21] | .Ακεδνός |  [mɐc̠e̞ˈðno̞s̠] (Pomoc ·informace ) | 'Makedon ' | Vidět Novořecká fonologie | |
| italština | Standard[22] | chi | [k̟i] (Pomoc ·informace ) | 'SZO' | Allophone z / k / před / i, e, ɛ, j /.[22] Vidět Italská fonologie |
| portugalština | qui | [k̟i] | 'Chi ' | Allophone z / k / před předními samohláskami. Vidět Portugalská fonologie | |
| rumunština[23] | Óchi | [OK] | 'oko' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨kʲ⟩. Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština | Standard[24] | кč / kto | [k̟it̪] | 'velryba' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨kʲ⟩. Vidět Ruská fonologie |
| španělština[25] | kilo | [kilo] | 'kilogram)' | Allophone z / k / před předními samohláskami.[25] Vidět Španělská fonologie | |
| Tidore | yaCi | [jaci] | 'rozervat' | ||
| ukrajinština | кінчик/ kinčyk | [ˈK̟int͡ʃek] (Pomoc ·informace ) | 'spropitné' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨kʲ⟩. Vidět Ukrajinská fonologie | |
| vietnamština | [potřebný příklad ] | Konečný alofon /C/. Vidět Vietnamská fonologie | |||
Variabilní
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Angličtina[26][27] | keen | [cʰiːn] | ‚nadšený ' | Allophone z / k / před předními samohláskami a / j /. Liší se mezi post-palatal a palatal.[26][27] Vidět Anglická fonologie | |
Viz také
Poznámky
- ^ Místo výrazu „post-palatal“ jej lze nazvat „retractal palatal“, „backed palatal“, „palato-velar“, „pre-velar“, „advanced velar“, „fronted velar“ nebo „front-velar“. Pro zjednodušení tento článek používá pouze výraz „post-palatal“.
- ^ Newmark, Hubbard a Prifti (1982), str. 10.
- ^ Kolgjini (2004).
- ^ "Tinéu. Mapa del conceyu | El Teixu" (ve španělštině). Archivováno z původního dne 2019-08-29. Citováno 2019-11-24.
- ^ Recasens & Espinosa (2005), str. 1.
- ^ A b C d E F G h Recasens (2013), s. 11–13.
- ^ Connell, Ahoua a Gibbon (2002), str. 100.
- ^ Ladefoged (2005), str. 164.
- ^ A b Skjekkeland (1997), str. 105–107.
- ^ DEX Online: [1][trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Menzli (1993), str. 92.
- ^ Játra (1999), str. 53–54.
- ^ Játra (1999), str. 56–57.
- ^ Játra (1999), str. 59–60.
- ^ Játra (1999), str. 63–64.
- ^ Thompson (1959), str. 458–461.
- ^ A b Rafel (1999), str. 14.
- ^ A b Grønnum (2005), str. 124.
- ^ A b Wiese (1996), str. 271.
- ^ A b Krech a kol. (2009), str. 49, 92.
- ^ Arvaniti (2007), str. 20.
- ^ A b Canepari (1992), str. 62.
- ^ Sarlin (2014), str. 17.
- ^ Yanushevskaya & Bunčić (2015), str. 223.
- ^ A b Canellada & Madsen (1987), str. 20.
- ^ A b Gimson (2014), str. 181.
- ^ A b Mannell, Cox & Harrington (2009).
Reference
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013, vyvoláno 2013-12-11
- Canellada, María Josefa; Madsen, John Kuhlmann (1987), Pronunciación del español: lengua hablada y literaria, Madrid: Castalia, ISBN 978-8470394836
- Canepari, Luciano (1992), Il MªPi - Manuale di pronuncia italiana [Příručka italské výslovnosti] (v italštině), Bologna: Zanichelli, ISBN 978-88-08-24624-0
- Connell, Bruce; Ahoua, Firmin; Gibbon, Dafydd (2002), „Ega“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 32 (1): 99–104, doi:10.1017 / S002510030200018X
- Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN 9781444183092
- Grønnum, Nina (2005), Fonetik og fonologi, Almen og Dansk (3. vyd.), Kodaň: Akademisk Forlag, ISBN 978-87-500-3865-8
- Kolgjini, Julie M. (2004), Palatalizace v albánštině: Akustické vyšetřování zastávek a afrikátů (Ph.D.), The University of Texas at Arlington
- Krech, Eva Maria; Stock, Eberhard; Hirschfeld, Ursula; Anders, Lutz-Christian (2009), Deutsches Aussprachewörterbuch, Berlín, New York: Walter de Gruyter, ISBN 978-3-11-018202-6
- Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
- Játra, Ricarda (1999), Rätoromanisch: Eine Einführung in das BünderromanischeGunter Narr Verlag, ISBN 978-3-8233-4973-0
- Mannell, R .; Cox, F .; Harrington, J. (2009), Úvod do fonetiky a fonologie, Macquarie University
- Menzli, Gierdi (1993), Cuors da romontsch sursilvan: Lecziuns 1–18, Ligia romontscha
- Newmark, Leonard; Hubbard, Philip; Prifti, Peter R. (1982), Standardní albánština: Referenční gramatika pro studenty, Stanford University Press, ISBN 978-0-8047-1129-6
- Rafel, Joaquim (1999), Aplicació al català dels princippis de transcripció de l'Associació Fonètica Internacional (PDF) (3. vydání), Barcelona: Institut d'Estudis Catalans, ISBN 978-84-7283-446-0
- Recasens, Daniel (2013), „K artikulační klasifikaci (alveolo) palatálních souhlásek“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 1–22, doi:10.1017 / S0025100312000199
- Recasens, Daniel; Espinosa, Aina (2005), „Artikulační, poziční a koartikulační charakteristiky pro jasný / l / a tmavý / l /: důkazy ze dvou katalánských dialektů“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (1): 1–25, doi:10.1017 / S0025100305001878
- Sarlin, Mika (2014) [první vydání 2013], „Zvuky rumunštiny a jejich hláskování“, Rumunská gramatika (2. vyd.), Helsinki: Books on Demand GmbH, s. 16–37, ISBN 978-952-286-898-5
- Skjekkeland, Martin (1997), Dei norske dialektane: Tradisjonelle særdrag i jamføring med skriftmåla, Høyskoleforlaget (norský akademický tisk)
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
- Wiese, Richard (1996), Fonologie němčinyOxford: Oxford University Press, ISBN 978-0-19-824040-2
- Yanushevskaya, Irena; Bunčić, Daniel (2015), „Rus“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 45 (2): 221–228, doi:10.1017 / S0025100314000395
externí odkazy
- Seznam jazyků s [C] na PHOIBLE
