Vyjádřený velární frikativ - Voiced velar fricative - Wikipedia
| Vyjádřený velární frikativ | |||
|---|---|---|---|
| ɣ | |||
| Číslo IPA | 141 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ɣ | ||
| Unicode (hex) | U + 0263 | ||
| X-SAMPA | G | ||
| Braillovo písmo |   | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The vyjádřený velární frikativ je typ souhláskový zvuk, který se používá v různých mluvený jazyky. Není nalezen v Moderní angličtina ale existoval v Stará angličtina.[1] Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɣ⟩, Latinizovaná varianta Řecký dopis gama, ⟨Γ⟩, ve kterém je tento zvuk Moderní řečtina. To by nemělo být zaměňováno s graficky podobným ⟨ɤ⟩, Symbol IPA pro a close-mid back unrounded samohláska, které některé spisy[2] použití pro vyjádřenou velární frikativu.
Symbol ⟨ɣ⟩ Je také někdy používán reprezentovat vellar přibližně, který je však přesněji napsán se sníženou diakritikou: [ɣ̞] nebo [ɣ˕]. IPA také poskytuje vyhrazený symbol pro velární přibližný, [ɰ].
Je tam také vyjádřený post-velar fricative, také zvaný pre-uvular, v některých jazycích. Pro vyjádřený pre-velar fricative, také zvaný post-palatalviz vyjádřený palatal fricative.
Funkce
Vlastnosti vyjádřené velární frikativy:
- Své způsob artikulace je frikativní, což znamená, že je produkováno zúžením proudění vzduchu úzkým kanálem v místě artikulace, což způsobuje turbulence.
- Své místo artikulace je velární, což znamená, že je kloubově spojeno se zadní částí jazyk (hřbet) na měkké patro.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Některé ze souhlásek uvedených jako postvelar mohou být ve skutečnosti trylek fricatives.
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Abaza | бгъьы/bg "'ı | [bɣʲə] | 'list' | ||
| Adyghe | чъыгы/ch "'gy |  [t͡ʂəɣə] (Pomoc ·informace ) | 'strom' | ||
| Aklanon | baEano | [baɣaj] | 'Dům' | ||
| Alekano | Gamó | [ɣɑmɤʔ] | 'okurka' | ||
| Aleut | AGiitalix | [aɣiːtalix] | 's' | ||
| Angor | Ranih | [ɾɑniɣə] | 'bratr' | ||
| Angas | yür | [ɣyr] | 'zvednout' | ||
| arabština | Moderní standard[3] | غريب/ġarīb | [ɣæˈriːb] | 'cizinec' | Může být velar, post-velar nebo uvular, v závislosti na dialektu.[4] Vidět Arabská fonologie |
| Aromanian | ghini | [ˈƔi.ni] | 'studna' | Allophone z /G/ | |
| Asyrian / Syriac | Východní | ܦܓ̣ܪܐ / paGrā | [pʰʌɣrʌ] | 'tělo' | Allophone z /X/ před vyjádřenými souhláskami. |
| Západní | [fʌɣrɔ] | ||||
| Asturian | Gadañu | [ɣaˈd̪ãɲʊ] | 'kosa' | Allophone z / ɡ / téměř ve všech polohách | |
| Ázerbájdžánština | AGac | [ɑɣɑd͡ʒ] | 'strom' | ||
| Baskičtina[5] | onGÓ | [heɣo] | 'křídlo' | Allophone z / ɡ / | |
| Běloruský | галава | [ɣalava] | 'hlava' | ||
| Katalánština[6] | figuéra | [fiˈɣeɾə] | 'fíkovník' | Allophone z / ɡ /. Vidět Katalánština fonologie | |
| Čečenec | гӀала / Gala | [ɣaːla] | 'město' | ||
| čínština | Xiang | 湖南/ Húnán | [ɣu˩˧nia˩˧] | 'Hunan (provincie)' | |
| čeština | podlech byl | [bɪɣ bɪl] | 'Byl bych' | Allophone z /X/ před vyjádřenými souhláskami. Vidět Česká fonologie | |
| Dinka | ɣÓ | [ɣo] | 'nás' | ||
| holandský | Standard belgický[7][8] | Gaan | [ɣaːn] | 'jít' | Může být post-palatal [ʝ̠ ] namísto.[8] Vidět Holandská fonologie |
| Jižní akcenty[8] | |||||
| Gruzínský[9] | ღარიბი/ ġarhbh | [ɣɑribi] | 'chudý' | Může být ve skutečnosti post-velar nebo uvular | |
| Němec[10][11][ověření se nezdařilo ] | DamaliGE | [ˈDaːmaːlɪɣə] | 'bývalý' | Intervocalic allophone of /G/ v neformální rakouské řeči.[10][11] Vidět Standardní německá fonologie | |
| Ghari | cheghE | [tʃeɣe] | 'Pět' | ||
| řecký | yάλα /Gála | [ˈƔɐlɐ] | 'mléko' | Vidět Novořecká fonologie | |
| Gudžarátština | વાઘણ / vāghaṇ | [ʋɑ̤̈ɣəɽ̃] | 'tygřice' | Vidět Gudžarátská fonologie | |
| Gweno | ndeghe | [ndeɣe] | 'pták' | ||
| Gwich’in | videeghàn | [viteːɣân] | ‚jeho / její hruď ' | ||
| Haitská kreolština | diri | [diɣi] | 'rýže' | ||
| Hän | dëgëghnebo | [təkəɣor] | 'Hraji' | ||
| hebrejština | Jemenčan | מִגְדָּל/ Miǧdel | [miɣdɔl] | 'věž' | |
| hindustánský | hindština[12] | ग़रीब | [ɣ̄əriːb] | 'chudý' | Post-velar.[12] Vidět Hindustani fonologie |
| Urdu | غریب | ||||
| Íránský Turkic | اوغول/ Oghul | [oɣul] | 'syn' | ||
| islandský | saGA | [ˈSaːɣaː] | 'sága' | Vidět Islandská fonologie | |
| irština | A dhorn | [ə ɣoːɾˠn̪ˠ] | ‚jeho pěst ' | Vidět Irská fonologie | |
| Istro-rumunština[13] | Gură | [ˈƔurə] | 'ústa' | Odpovídá [G ][v jakém prostředí? ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie | |
| Iwaidja | [mulaɣa] | ‚poustevnický krab ' | |||
| japonský[14] | は げ/haGE | [haɣe] | 'plešatost' | Allophone z / ɡ /, zejména v rychlé nebo příležitostné řeči. Vidět Japonská fonologie | |
| Kabardian | гын / gyn | [ɣən] (Pomoc ·informace ) | 'prášek' | ||
| korejština | 아가 /AGA | [aɣa] | 'dítě' | ||
| Lezgian | гъел/ ghel | [ɣel] | sáně | ||
| Limburský[15][16] | Gaw | [ɣɑ̟β̞] | 'rychlý' | Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt. | |
| Litevský | humoras | [ˈƔʊmɔrɐs̪] | 'humor' | Upřednostňováno před [ɦ]. Vidět Litevská fonologie | |
| Nízká němčina[17] | Gaan | [ˈƔɔ̃ːn] | 'jít' | Stále častěji nahrazováno Vysoká němčina [G] | |
| Malajština | Standardní malajština | ghaib | [ɣai̯b] | ‚neviditelný ' | Většinou výpůjčkami z arabštiny. Indonéané mají tendenci zvuk nahrazovat / g /. |
| Kelantan dialekt | ramai | [ɣamaː] | ‚přeplněný (s lidmi) ' | /r / v Standardní malajština je sotva formulována téměř ve všech Malajské dialekty v Malajsie. Obvykle se vyslovuje jako hrdelní R v počáteční a střední poloze slova. Vidět Malajská fonologie | |
| Terengganu dialekt | |||||
| Negeri Sembilan dialekt | [ɣamai̯] | ||||
| Pahang dialekt | [ɣamɛ̃ː] | ||||
| Sarawak dialekt | [ɣamɛː] | ||||
| Makedonština | Berovo přízvuk | дув- / duvna | [ˈDuɣna] | ‚vybuchlo ' | Odpovídá etymologickému /X/ jiných dialektů, před sonoranty. Vidět Maleševsko-pirinský dialekt a Makedonská fonologie |
| Bukovo přízvuk | глава / glava | [(A (v) a] | 'hlava' | Allophone z / l / místo obvyklých [ɫ ]. Vidět Prilep-bitolský dialekt | |
| Mandarinka | Dongping dialekt | 俺 / Ǎn | [ɣän55] | ‚Já ' | |
| Navajo | 'AghA | [ʔaɣa] | 'nejlepší' | ||
| Nepálština | अ.ाडी | [ʌɣäɽi] | 'před' | Allophone z / ɡʱ /. Vidět Nepálská fonologie | |
| Ngwe | Mmockngie dialekt | [číslo] | 'slunce' | ||
| Severní Qiang | ? | [ɣnəʂ] | 'Únor' | ||
| Norština | Městský východ[18] | A hA | [ɔ ˈɣɑː] | 'mít' | Možný alofon z / h / mezi dvěma zadními samohláskami; může být neznělý [X ] namísto.[18] Vidět Norská fonologie |
| Occitan | Benzín | diGoc | [diˈɣuk] | „řekl“ (3. os.) | |
| Paštštino | .اتر / ghutar | [ɣɑtər] | 'mezek' | ||
| Peršan | غلتیدن / ghhltydhn | [ɣæltidæn] | 'válcování' | ||
| polština | nechže | [ˈƝɛɣʐɛ] | 'let' (imperativní částice) | Allophone z /X/ před vyjádřenými souhláskami. Vidět Polská fonologie | |
| portugalština | evropský[19][20] | AGnebo | [əˈɣɔɾə] | 'Nyní' | Allophone z / ɡ /. Vidět Portugalská fonologie |
| Nějaký brazilský dialekty[21] | márvíce | [ˈMaɣmuɾi] | 'mramor', 'parapet' | Allophone rhotické souhlásky (vyjádřený ekvivalent k [X], sám allophone / ʁ /) mezi znělými zvuky, nejčastěji jako coda před vyjádřenými souhláskami. | |
| Pandžábský | Gurmukhi | ਗ਼ਰੀਬ /rarrīb | [ɣ̄əriːb] | 'chudý' | |
| Shahmukhi | غریب/rarrīb | ||||
| Řečník | Kolínský[Citace je zapotřebí ] | Nech ein [en] | [ˈNɔɣ‿ən] | 'další' | Allophone slovního finále /X/; nastává pouze bezprostředně před slovem, které začíná samohláskou.[Citace je zapotřebí ] Vidět Colognian fonologie |
| Kerkrade dialekt[22] | vroaGE | [ˈVʁoə̯ɣə] | 'zeptat se' | Vyskytuje se pouze po zadních samohláskách.[22] Vidět Kerkrade dialekt fonologie | |
| Romština | yoines | [ɣoines] | 'dobrý' | ||
| ruština | Jižní | дорога / doroga | [dɐˈro̞ɣə] | 'silnice' | Odpovídá / ɡ / ve standardu |
| Standard | угу / ugu | [ʊˈɣu] | 'uh-huh' | Obvykle nosní, /G/ se používá při mluvení. Vidět Ruská fonologie | |
| Sakha | аҕа/ aǧa | [aɣa] | 'otec' | ||
| Sardinský | Nuorský dialekt | súghere | [ˈSuɣɛrɛ] | ‚sát ' | Allophone z / ɡ / |
| Skotská gaelština | Los Angelesghnemocný | [ɫ̪ɤɣal] | „legální“ | Vidět Skotská gaelština fonologie | |
| Srbochorvatština[23] | ovih bi | [ǒ̞ʋiɣ bi] | ‚z toho by ' | Allophone z /X/ před vyjádřenými souhláskami.[23] Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| S'gaw Karen | ဂ့ ၤ/ Ghei | [ɣei] | 'dobrý' | ||
| Sindhi | غم/ Ghvmu | [ɣəmʊ] | 'smutek' | ||
| slovinština | Gajba | [ɣájba] | 'bedna' | Přítomen v Littoral dialect group | |
| španělština | amiGÓ | [a̠ˈmiɣo̟] | 'přítel' | Rozsahy od blízké frikativní až po přibližné.[24] Allophone z / ɡ /viz Španělská fonologie | |
| Svahilština | ghali | [ɣali] | 'drahý' | ||
| švédský | Westrobothnian | měG | [mɪːɣ] | 'mě' | Allophone z / ɡ /. Vyskytuje se mezi samohláskami a ve slovních koncových pozicích.[25] Zde také /∅/ v Kalix. |
| Tadaksahak | zog | [zoɣ] | 'válka' | ||
| Tádžické | ғафс/ ƣafs | [ɣafs] | 'tlustý' | ||
| Tamazight | Aɣilas (aghilas) | [aɣilas] | 'leopard' | ||
| turečtina | Nestandardní | AGaç | [aɣat͡ʃ] | 'strom' | Odstraněno ve většině dialektů. Vidět Turecká fonologie |
| Tutchone | Severní | ihghú | [ihɣǔ] | 'zub' | |
| Jižní | ghra | [ɣra] | 'dítě' | ||
| Tyap | ghan | [ˈƔan] | 'spěchat' | ||
| ukrajinština | Allophone z /X/. Vidět Ukrajinská fonologie | ||||
| Uzbek[26] | ёмғир / yomGir | [ʝɒ̜mˈʁ̟ɨɾ̪] | 'déšť' | Post-velar.[26] | |
| vietnamština[27] | ghE | [ɣe˧˥] | 'židle' | Vidět Vietnamská fonologie | |
| Západofríské | draGE | [ˈDraːɣə] | 'nést' | Nikdy se nevyskytuje v pozicích s počátečním slovem. | |
| Yi | ꊋ/wE | [ɣɤ˧] | 'vyhrát' | ||
| Střední aljašský Yup'ik | auGA | [ˈAuːɣa] | „jeho / její krev“ | Nikdy se nevyskytuje v pozicích s počátečními slovy | |
Viz také
Poznámky
- ^ Baker, Peter Stuar (2012). Úvod do staré angličtiny (3. vyd.). str.15. ISBN 9781444354195. OCLC 778433078 - prostřednictvím internetového archivu.
Mezi znějícími zvuky bez tečky G je vyslovováno [ɣ], vyjádřený velární spirant. Tento zvuk se stal [w] ve střední angličtině, takže ho angličtina již nemá.
- ^ Jako Booij (1999) a Nowikow (2012).
- ^ Watson (2002), str. 17 a 19-20.
- ^ Watson (2002), str. 17, 19-20, 35-36 a 38.
- ^ Hualde (1991), str. 99–100.
- ^ Wheeler (2005), str. 10.
- ^ Verhoeven (2005:243)
- ^ A b C Collins & Mees (2003:191)
- ^ Shosted & Chikovani (2006), str. 255.
- ^ A b Krech a kol. (2009:108)
- ^ A b Sylvia Moosmüller (2007). „Samohlásky ve standardní rakouské němčině: Akusticko-fonetická a fonologická analýza“ (PDF). p. 6. Citováno 9. března 2013.[ověření se nezdařilo ]
- ^ A b Kachru (2006), str. 20.
- ^ Pop (1938), str. 30.
- ^ Okada (1999), str. 118.
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999:159)
- ^ Peters (2006:119)
- ^ RE. Keller, Německé dialekty. Fonologie a morfologie, Manchester 1960
- ^ A b Vanvik (1979), str. 40.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 92.
- ^ Mateus & d'Andrade (2000), str. 11.
- ^ Barbosa a Albano (2004), str. 228.
- ^ A b Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer (1997:17)
- ^ A b Landau a kol. (1999:67)
- ^ Fonetické studie jako např Quilis (1981) zjistili, že španělské zastávky se mohou objevit jako spiranti s různým stupněm zúžení. Tyto alofony nejsou omezeny na běžné frikativní artikulace, ale pohybují se od artikulací, které zahrnují téměř úplné orální uzavření, až po artikulace s mírou clony velmi blízkou vokalizaci
- ^ http://runeberg.org/nfaq/0347.html
- ^ A b Sjoberg (1963), str. 13.
- ^ Thompson (1959), str. 458–461.
Reference
- Barbosa, Plínio A .; Albano, Eleonora C. (2004), „brazilská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 227–232, doi:10.1017 / S0025100304001756
- Booij, Geert (1999), Fonologie holandštiny, Oxford University Press, ISBN 0-19-823869-X
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 9004103406
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, University of Nijmegen, Centrum pro jazykové studie, 29: 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Hualde, José Ignacio (1991), Baskická fonologie, New York: Routledge
- Kachru, Yamuna (2006), hindština, John Benjamins Publishing, ISBN 90-272-3812-X
- Krech, Eva Maria; Stock, Eberhard; Hirschfeld, Ursula; Anders, Lutz-Christian (2009), Deutsches Aussprachewörterbuch, Berlín, New York: Walter de Gruyter, ISBN 978-3-11-018202-6
- Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 0-521-65236-7
- Mateus, Maria Helena; d'Andrade, Ernesto (2000), Fonologie portugalštiny, Oxford University Press, ISBN 0-19-823581-X
- Nowikow, Wieczysław (2012) [poprvé publikováno 1992], Fonetyka hiszpańska (3. vyd.), Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, ISBN 978-83-01-16856-8
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
- Quilis, Antonio (1981), Fonética acústica de la lengua española, Gredos
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Sjoberg, Andrée F. (1963), Uzbecká strukturální gramatikaSérie Uralic a Altaic, 18, Bloomington: Indiana University
- Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer (1997) [1987], Kirchröadsjer Dieksiejoneer (2. vyd.), Kerkrade: Stichting Kirchröadsjer Dieksiejoneer, ISBN 90-70246-34-1, archivovány z originál dne 19. 9. 2015, vyvoláno 2015-09-09
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN 82-990584-0-6
- Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 243–247, doi:10.1017 / S0025100305002173
- Watson, Janet C. E. (2002), Fonologie a morfologie arabštiny, New York: Oxford University Press
- Wheeler, Max W (2005), Fonologie katalánštinyOxford: Oxford University Press, ISBN 0-19-925814-7
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ɣ] na PHOIBLE
