Gorzkie żale - Gorzkie żale - Wikipedia

Bazilika svatého kříže ve Varšavě v Varšava, kde se pobožnost poprvé konala v roce 1704, jak ji namaloval Bernardo Bellotto, 1778[1]

Gorzkie żale (Polská výslovnost:[ˈꞬɔʂkʲe ˈʐalɛ] Lenten (nebo Bitter Lamentations) je a katolík oddanost obsahující mnoho hymny který se vyvinul z Polska v 18. století. Oddanost je především zpívanou reflexí a meditací o Kristově umučení a bolestech Jeho Blahoslavené Matky. Oddanost se skládá ze třídílného cyklu rozděleného do pěti jedinečných částí. Jedna část cyklu se koná každou neděli v období Půjčil, počítaje v to Květná neděle a celý obřad se koná Dobrý pátek. Oddanost vznikla v Kostel svatého kříže v Varšava a odtamtud se rozšířil do celého Polsko.

Dějiny

Oddanost Gorzkie Żale vznikla na počátku 18. století v kostele sv. Kříže ve Varšavě v Polsku. Byla to především sbírka populárních písní a melodií používaných lidmi ve vesnicích kolem Varšavy k zamyšlení nad Umučením Krista. V roce 1707 Fr. Lawrence Benik, CM vydal polskou brožuru nazvanou: „Snopek Myrry z Ogroda Gethsemańskiego albo żałosne Gorzkiej Męki Syna Bożego [...] rospamiętywanie,“ přeloženo: „Svazek Myrhy ze zahrady Getsemanské nebo nářek nad Bitter Umučení Božího syna “. Myrha byl jedním z darů, které tři mudrci přinesli novorozenému Ježíši jako oznámení o umučení a Kristově vykupitelské smrti. Toto zveřejnění je považováno za počátek oddanosti. Po léta se tato barokní víceslovná fráze používala jako název oddanosti. Poté se s odstupem času častěji používal název odvozený od prvních slov původní písně (Gorzkie Żale przybywajcie, serca nasze przenikajcie). Ačkoli se název nakonec změnil na jednoduše „Gorzkie Żale“, původní staro-polský jazyk oddanosti se zachoval.[2]

Struktura

Fr. Bartoloměj Tarlo CM, kněz farnosti Svatého Kříže a první návštěvník polské provincie, uznal důležitost této pobožnosti, která obsahovala melodie o Umučení Krista. Nařídil uspořádat písně do strukturovaného liturgického řádu. Spolubratři využívali strukturu baroka Boží úřad jako vzor. Oddanost založili na ranní hodině „Matins“ (dnes by se to mohlo podobat Úřadu pro čtení) a Laudes neboli „Lauds“ modlitba. Fr. Benik se podíval na staré gregoriánské chorály, aby hudbu zařídil, ale zachoval si původní folklórní charakter melodií. Specialisté mohou najít podobnosti s gregoriánskými zpěvníky a chorály. Fr. Lawrence Benik CM popsal, jak by se měla oddanost oslavovat. Od začátku se to konalo v neděli půstu po vysoké mši nebo nešporech.[3]

Na konci 18. století byly přidány některé liturgické prvky, které strukturu velmi podobaly té současné: na začátku expozice Nejsvětější svátosti, zpěv tří částí hymnů a písní; následovalo příležitostné kázání zvané Passion Sermon. Poté byl kolem kostela průvod se svíčkami. Nakonec celebrant požehnal věřícím Nejsvětější svátostí.[4]

Současnost

Obecně je oddanost Gorzkie Żale rozdělena do tří částí zahrnujících jeden cyklus. První část se zpívá první a čtvrtou půstní neděli, druhá část se zpívá druhou a pátou půstní neděli a třetí část se zpívá třetí neděli půstu a Květné neděle. Na Velký pátek se zpívají všechny tři části celého cyklu, i když existují variace v závislosti na místních zvyklostech.

Oddanost obvykle začíná Expozicí Nejsvětější svátosti, po které následuje zpívaná úvodní hymna: „Pobudka do rozmyślania męki Pańskiej“ (anglicky: „Budík k zahájení meditace o umučení našeho Pána“). Tato hymna je stejná pro všechny tři části cyklu a je uvedena níže.[5][6]

Úvodní hymnus „Pobudka“
Polský text
anglická verze
Gorzkie żale, przybywajcie,
Serca nasze przenikajcie. (2x)
Rozpłyńcie się, me źrenice,
Toczcie smutnych łez krynice. (2x)
Modleme se v rozjímání,
Zatímco zpíváme tento nářek. (2x)
Se slzavýma očima, srdce činící pokání
Truchlíme bez úlevy. (2x)
Słońce, gwiadzy omdlewają,
Żałobą się pokrýváwają. (2x)
Płaczą rzewnie Aniołowie,
A któż żałość ich wypowie? (2x)
Hle, slunce a hvězdy mizí;
smutek, příroda vše prostupuje. (2x)
Hostitel andělů, smutně plačících,
Kdo vysvětlí jejich hluboké úmrtí? (2x)
Opoki się twarde krają,
Zgrobów umarli powstają. (2x)
Co jest, pytam, co się dzieje?
Wszystko stworzenie truchleje. (2x)
Hory, útesy a skály se rozpadají;
Utěsněné hrobky otevřené, hlasitě hromové. (2x)
Proč takový smutek, zpustošení?
Ohromující všechno stvoření? (2x)
Na ból męki Chrystusowej
Żal przejmuje bez wymowy. (2x)
Uderz, Jezu, bez odwłoki
W twarde serc naszych opoki. (2x)
„Je to posvátné utrpení našeho Spasitele
Přecházíme k hlubokému soucitu. (2x)
Dotkni se našich srdcí, ó Pane, nejsvětější,
S kajícností, pravdivé a pokorné. (2x)
Jezu mój, w krwi běžel Twoich
Obmyj duszę z grzechów moich. (2x)
Upał serca mego chłodzę,
Gdy w przepaść męki Twej wchodzę. (2x)
Vykoup nás svou drahocennou krví;
Ó Pane, osvoboz se od hříchu, zloby. (2x)
Kéž naše postní nářky,
Omezte falešné nadšení a divoké vášně. (2x)

Následující části jsou specifické pro každý cyklus. Po úvodní hymnu následuje mluvená „Intencja“ neboli „Záměr“, mluvená meditativní reflexe odvozená z „kázání o vášni“. Na tento „záměr“ navazuje další hymnus a také „Lament duszy nad cierpiącym Jezusem“ nebo „Lament duše na trpícího Ježíše“. Nakonec je tu „Rozmowa duszy z Matką Bolesną“ nebo „Dialog duše s Bolestnou matkou“, po němž následuje poslední refrén „Któryś za nas cierpiał rany“ nebo „Vy, kdo jste pro nás utrpěli rány“, třikrát zazpívali. Slavnost je zakončena požehnáním a požehnáním Nejsvětější svátostí.[7][8]

Popularita

Oddanost Gorzkie Żale se velmi rychle rozšířila po území Polského království a Litvy. Kamkoli šli vincentinští misionáři a kázali vzpomínky a populární mise, přinesli s sebou Gorzkie Żale a na všech těchto místech zasazovali oddanost. Gorzkie Żale se brzy stala ústřední a nejtradičnější postní slavností v polských kostelech. Během tří století své historie byly zavedeny určité změny v melodické linii. Byly také některé pokusy o překlad textu do jiných jazyků, zejména angličtiny. Ale po 300 letech zůstala Gorzkie Żale typicky polskou tradiční postní pobožností zbožně oslavovanou v Polsku a ve většině polských komunit v zahraničí. V roce 2007 se na polských vincentských místech, zejména v kostele Svatého Kříže ve Varšavě, konaly četné události, které si připomínaly 300 let této postní pobožnosti.[9] Od 17. století podobná tradice známá jako Ngắm Mùa Chay se vyvinula v katolické církvi ve Vietnamu.

externí odkazy

Reference

  1. ^ https://artsandculture.google.com/asset/holy-cross-church/BwG4MEUbrT9SaA
  2. ^ Zielinski, Thomas. „Lenten Lamentations (Gorzkie Żale) anglický překlad“. Prezentace. Kongregace mise v provincii Nová Anglie. Citováno 2014-02-15.
  3. ^ Zielinski, Thomas. „Lenten Lamentations (Gorzkie Zale) anglický překlad“. Prezentace. Kongregace mise v provincii Nová Anglie. Citováno 2014-02-15.
  4. ^ Zielinski, Thomas. „Lenten Lamentations (Gorzkie Żale) anglický překlad“. Prezentace. Kongregace mise v provincii Nová Anglie. Citováno 2014-02-15.
  5. ^ Gunkel, Phd, Ann Hetzel. „Gorzkie Zale; postní bědování“. Článek na webu. Citováno 2014-02-15.
  6. ^ Mański, Idzi O, Jan Węcowski, Marian Sawa, Antoni Szaliński, Stanisław Gałoński, Mikołaj Gomółka a Wacław. Szamotuł. Gorzkie Żale: Passion Meditations. Warszawa: Veriton, 1970. Záznam zvuku.
  7. ^ Zielinski, Thomas. „Lenten Lamentations (Gorzkie Żale) anglický překlad“. Prezentace. Kongregace mise v provincii Nová Anglie. Citováno 2014-02-15.
  8. ^ Gunkel, Phd, Ann Hetzel. „Gorzkie Zale; postní bědování“. Článek na webu. Citováno 2014-02-15.
  9. ^ Zielinski, Thomas. „Lenten Lamentations (Gorzkie Zale) anglický překlad“. Kongregace mise v provincii Nová Anglie. Citováno 2014-02-15.