Ruská velikonoční předehra - Russian Easter Festival Overture

Ruská velikonoční předehra
Předehra k liturgickým tématům
podle Nikolai Rimsky-Korsakov
Rimsky-Korsakov Repin crop.png
Skladatel v roce 1893, vylíčený Ilya Repin
Nativní jménoruština: Светлый праздник
KatalogOp. 36
Složen1887 (1887)–88
Obětavostvzpomínky na Skromný Musorgsky a Alexander Borodin
ProvedenoProsince 1888 (1888-12)
Bodováníorchestr

Ruská velikonoční předehra: Předehra k liturgickým tématům (Светлый праздник, Svetliy prazdnik), Op. 36, také známý jako Velká ruská velikonoční předehra, je koncertní předehra napsal ruský skladatel Nikolai Rimsky-Korsakov mezi srpnem 1887 a dubnem 1888. Byl věnován vzpomínkám na Skromný Musorgsky a Alexander Borodin, dva členové skupiny skladatelů známých v angličtině jako „Pět Je to poslední z toho, co mnozí nazývají jeho třemi výjimečně brilantními orchestrálními díly, jimž předchází Capriccio Espagnol a Šeherezáda. Dílo mělo premiéru na koncertě ruské symfonie v Petrohradě koncem prosince 1888.

Instrumentace

Předehra je hodnocena pro a Romantický orchestr, skládající se ze 3 flétny (1 zdvojnásobení pikola ), 2 hobojové, 2 klarinety v C, 2 fagoty, 4 rohy ve F, 2 trubky v B♭, 3 pozouny, tuba, 3 tympány naladěn na A, D a G, perkuse (zvonkohra, trojúhelník, činely, basový buben, tam-tam ), harfa, a struny.

Pozadí

Skóre je uvedeno dvěma citacemi z Starý a Nové zákony a třetí, napsaný skladatelem; tyto odpovídají každé ze tří částí předehry. První část je uvedena dvěma verši z Žalm 68: 1–2; druhý z Markovo evangelium 16: 1–6; a třetí popisem velikonočních oslav, které napsal skladatel.

Melodie v předehře jsou z velké části z Ruský pravoslavný liturgie, založený na sbírce starých ruských pravoslavných liturgických chorálů zvaných Obikhod.

Rimský-Korsakov ve své autobiografii uvedl, že dychtí po reprodukci „legendárního a pohanského aspektu svátku a přechodu od slavnosti a tajemství večera pašijové soboty k nespoutaným pohansko-náboženským oslavám velikonoční nedělní rána“.[Tento citát vyžaduje citaci ] Vždy ho zajímaly - a bavily ho - liturgická témata a hudba, ačkoli nebyl věřící.

Americký muzikolog Miloš Velimirović vysvětluje: „Obikhod byl jako ruský Liber obvyklý ... V roce 1848 se stal povinným pro všechny ruské církve.“[Tento citát vyžaduje citaci ] Tak se Obikhod stal spojován s nacionalismem v Rusku. Melodie, které si Rimský vybral z Obikhod, by mělo určitou nacionalistickou a náboženskou váhu a Rusové by je absolutně znali. Dílo také oslovilo emoce Rusů kvůli výrazu Velikonočních svátků, vrcholného bodu liturgického kalendáře.

Profesor Robert Greenberg popisuje Ruská velikonoční předehra jako: „Příběh ruského velikonočního dne od úsvitu do soumraku.“[Tento citát vyžaduje citaci ] V ruštině jsou Velikonoce známé jako „Světlé prázdniny“.

Struktura

The Ruská velikonoční předehra je hlavně v Sonata Allegro forma, se zdlouhavým úvodem na začátku. V celém díle je řada prominentních sólových sekcí, které zahrnují housle, violoncello, pozoun, klarinet a flétnu.

Úvodní část je napsána 5
2 času a je jedním z nejznámějších děl pro orchestr v pětinásobný měřič. Poslední část skladby je notována 2
1 čas, příležitostně využít 3
1a je jedním z mála orchestrálních děl, které používají některý z těchto časových podpisů.

Reference

externí odkazy