Tōkaidō Shinkansen - Tōkaidō Shinkansen
Tokaido Shinkansen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() JR West Řada N700 vlak procházející stanicí Maibara, leden 2011 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nativní jméno | 東海 道 新 幹線 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Majitel | ![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národní prostředí | Tokio; Kanagawa, Shizuoka, Aiči, Gifu, Shiga, Kjóto, a Prefektury Ósaka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Tokio Shin-akasaka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice | 17 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ | Shinkansen | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozovatel (provozovatelé) | ![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skladiště | Tokio, Mišima, Nagoja, Osaka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kolejová vozidla | Řada N700A Řada N700S | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 1. října 1964 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 515,4 km (320,3 mil) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 25 kV AC, 60 Hz, horní trolejové vedení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozní rychlost | 285 km / h (175 mph) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
The Tokaido Shinkansen (japonský: 東海 道 新 幹線, Hepburn: Tōkaidō Shinkansen, lit. „East Sea Route New Trunk Line“) je Japonec vysokorychlostní trať linka, která je součástí celostátní Shinkansen síť. Spolu s Sanyo Shinkansen, tvoří souvislou vysokorychlostní železnici přes Pás Taiheiyo, známý také jako koridor Tokaido. Po svém otevření v roce 1964 mezi Tokio a Shin-akasaka, byla vyhlášena jako první vysokorychlostní železniční trať na světě.[1] Od roku 1987 jej provozuje Central Japan Railway Company (JR Central), před tím Japonské národní železnice (JNR). Spolu s tím, že je nejstarší linkou HSR, je také jednou z nejvíce používaných.[2][3]
Na lince jsou tři typy služeb: od nejrychlejších po nejpomalejší jsou to omezené zastávky Nozomi, polorychle Hikari a vše v jednom Kodama. Mnoho Nozomi a Hikari vlaky pokračují dále k San'yo Shinkansen, jdoucí až Fukuoka je Stanice Hakata.
Linka byla pojmenována kloub Orientační bod historické strojírenství a Milník IEEE podle Americká společnost strojních inženýrů a Institute of Electrical and Electronics Engineers v roce 2000.[4][5]
Dějiny

Předchůdce linek Tokaido a Sanyo Shinkansen byl původně koncipován na konci 30. let jako standardní rozchod dangan ressha (vlak) mezi Tokiem a Shimonoseki, což by trvalo téměř devět kilometrů dlouhé vzdálenosti mezi těmito dvěma městy. Tento projekt byl plánován jako první část východoasijské železniční sítě obsluhující Zámořská území Japonska. Začátek druhá světová válka zastavil projekt v raných fázích plánování, ačkoli byly vykopány tři tunely, které byly později použity na trase Shinkansen.[6]
Do roku 1955 se původní řada Tokaido mezi Tokiem a Osakou byl přetížený. I po elektrifikaci příštího roku byla trať stále nejrušnější v japonské železniční síti s velkým náskokem a poptávka byla více než dvojnásobná oproti současné kapacitě.[7] V roce 1957 bylo uspořádáno veřejné fórum k diskusi „Možnost tříhodinové cesty vlakem mezi Tokiem a Osakou.“[6] Po zásadní debatě Japonské národní železnice (JNR) se rozhodla postavit vedle původní úzkorozchodné trati novou trať standardního rozchodu, která ji doplní.[7] Tehdejší prezident JNR, Shinji Sogo, se začal pokoušet přesvědčit politiky, aby podpořili projekt. Uvědomil si vysoké náklady na projekt brzy díky použití nových, neznámých technologií a vysoké koncentraci tunelů a viaduktů.[6][7]
The Strava schválil plán v prosinci 1958 a souhlasil s financováním 194,8 miliardy ¥ z 300 miliard ¥ během pětiletého období výstavby. Tehdejší ministr financí Eisaku Sato doporučil, aby zbytek prostředků byl čerpán z nevládních zdrojů, aby politické změny nezpůsobily problémy s financováním.[7] Stavba trati byla zahájena 20. dubna 1959 pod vedením Sogo a hlavního inženýra Hideo Shima. V roce 1960 byli Šima a Sogo posláni do Spojených států, aby si půjčili peníze od USA Světová banka. Ačkoli původní žádost byla o 200 milionů USD, vrátili se pouze s 80 miliony USD, což bylo stále dost na financování 15% projektu, a nemohli použít půjčku na „experimentální technologii“.[6][7] Silné překročení nákladů během výstavby je donutilo obě rezignovat.[8] Otvor byl načasován tak, aby se shodoval s Letní olympijské hry 1964 v Tokiu, které zemi již přineslo mezinárodní pozornost. Původně se linka nazývala Nová linka Tokaido v angličtině. Stejně jako původní železniční trať je pojmenována po Tokaido silnice který se používá po staletí.
Zpočátku existovaly dvě služby: rychlejší Hikari (nazývané také Super Express) udělal cestu mezi Tokiem a Shin-Osakou za čtyři hodiny, zatímco pomalejší Kodama (nebo omezený expres) udělal více zastávek a trvalo pět hodin cestovat stejnou cestou.[9] Zkušební provoz byl proveden 25. srpna 1964 simulujícím a Hikari servis. Běh, který tehdejší prezident JNR Reisuke Ishida považoval za „velmi úspěšný“, vysílal v televizi také NHK.[10] 1. října téhož roku byla trať slavnostně otevřena s prvním vlakem, Hikari 1, cestující z Tokia do Shin-Osaka s maximální rychlostí 210 km / h (130 mph).[11] V listopadu 1965 se obě služby zrychlily o hodinu, aby se dosáhlo současné doby 3 hodin pro Hikari a 4 hodiny pro Kodama.[12]
V roce 1988, rok po privatizaci JNR, nové provozní společnosti, JR Central zahájila projekt na zvýšení provozních rychlostí prostřednictvím zlepšení infrastruktury a nového designu vlaku. To mělo za následek debut Řada 300 a Nozomi, nejrychlejší služba linky, která trvala dvě a půl hodiny, než trasu projela maximální rychlostí 270 km / h (170 mph), 14. března 1992.[13][14][15]
Nová zastávka Shinkansen Stanice Shinagawa otevřeno v říjnu 2003, doprovázeno zásadní změnou jízdního řádu, která zvýšila počet denních Nozomi služby.[16] Zpočátku jisté Nozomi a Hikari služby se nezastavily na stanici, přičemž některé přeskočily buď Shinagawa nebo Shin-Yokohama a množství služeb zastavujících u obou. Od března 2008 se všechny služby zastavují na obou stanicích.[17][18] Další stanice byla plánována otevřít v roce 2012, aby sloužila Rito, město mezi Maibarou a Kjótem. Stavba byla zahájena v květnu 2006, ale projekt byl zrušen příští rok kvůli politické opozici ze strany vlády v okolí Shiga prefektura a Nejvyšší soud Japonska vládnoucí nad 4,35 miliardy ¥ dluhopis, který město vydalo na financování výstavby, byl nezákonný a musel být zrušen.[19]
Další zrychlení, které zvýšilo maximální rychlost na současných 285 km / h (177 mph) pomocí vylepšené technologie brzdění, bylo oznámeno v roce 2014 a realizováno 14. března 2015 - 23. výročí posledního zvýšení rychlosti.[20][21] Zpočátku by touto novou rychlostí běžela pouze jedna služba za hodinu.[22] Po výměně starší pomalejší řady 700 za řadu N700 v březnu 2020 byl naplánován nový jízdní řád využívající zvýšení rychlosti s více službami.[23][24] Nicméně Pandemie covid-19 dále odložilo tyto plány, protože služba byla dočasně omezena.[25]
Stanice a servisní vzory


Legenda:
- ●: Všechny vlaky zastavují
- |: Všechny vlaky projíždějí
- ▲: Některé vlaky zastavují
Kolejová vozidla
- N700A série Soupravy 16 automobilů od 1. července 2007 (vlastněné společnostmi JR Central a JR West, upravené z původních sad řady N700)
- Řada N700A Sady 16 automobilů, od 8. února 2013 (vlastněné JR Central a JR West)
- Řada N700S Soupravy 16 automobilů od 1. července 2020 (vlastník JR Central) [26]
Poslední služby provozované soupravami řady 700 se uskutečnily 1. března 2020, poté je plánováno provozování všech služeb Tokaido Shinkansen společností N700A série nebo série N700A.[27] Soupravy řady N700S byly poté představeny ve službách Tokaido Shinkansen od 1. července 2020.
Řada JR Central N700
Minulá kolejová vozidla
- Řada 0 Soupravy 12/16 automobilů, od 1. října 1964 do 18. září 1999 (ve vlastnictví JR Central a JR West)
- Série 100 Soupravy 16 automobilů, od 1. října 1985 do září 2003 (vlastněné JR Central a JR West)
- Řada 300 Soupravy 16 automobilů, březen 1992 až 16. březen 2012 (ve vlastnictví JR Central a JR West)
- Řada 500 Soupravy 16 automobilů, listopad 1997 až únor 2010 (vlastněná JR Westem)
- Řada 700 Soupravy 16 automobilů, březen 1999 až březen 2020 (vlastní JR Central a JR West)
Série 0, květen 1967
Řada JR Central 100, květen 2003
Řada JR Central 300, únor 2011
Řada 500, květen 2008
Řada JR Central 700
Časová osa
Počet cestujících
Od roku 1964 do roku 2012 přepravila pouze linka Tokaido Shinkansen přibližně 5,3 miliardy cestujících.[3] Počet cestujících se zvýšil z 61 000 denně v roce 1964[28] na 391 000 denně v roce 2012.[3] Do roku 2016 trasa přepravovala denně 452 000 cestujících na 365 denních linkách, což z ní činí jednu z nejrušnějších vysokorychlostních tratí na světě.[29]
Rok | 1967 | 1976 | 2004 | Března 2007 | Listopad 2010 | 2012 |
---|---|---|---|---|---|---|
Počet cestujících (kumulativní) | 100 | 1,000 | 4,160[30] | 4,500[31] | 4,900[2] | 5,300[3] |
Rok | 1967 | Duben 1987 | Dubna 2007 | Dubna 2008 | Duben 2009 | Duben 2010 | Dubna 2011 | Duben 2012 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet cestujících | 22[28] | 102[28] | 151[28] | 149[28] | 138[28] | 141[28] | 149[28] | 143[3] |
Budoucí vývoj
V červnu 2010 bylo oznámeno, že nová stanice Shinkansen v Samukawa, prefektura Kanagawa byl zvažován JR Central. Pokud bude postavena, stanice se otevře po zahájení provozu nové služby maglev.[32]
Prefektura Šizuoka dlouhodobě loboval u JR Central za stavbu stanice v Letiště Shizuoka, kterou linka prochází přímo pod ní. Železnice zatím odmítla s odvoláním na těsnou vzdálenost od sousedních Shin-Fuji a Shizuoka stanic. Pokud by byla zkonstruována, doba cesty z centra Tokia na letiště by byla srovnatelná s dobou pro Letiště Tokio Narita, což mu umožňuje působit jako letiště třetího uzlu hlavního města.[33] Vzhledem k tomu, že by stanice byla postavena pod aktivním letištěm, očekává se otevření po nové maglevské lince.[34]
Reference
- ^ „Shinkansen - Bullet Trains in Japan“. Trainspread.com. 2020. Archivovány od originál 21. března 2020.
- ^ A b „Bullet Train & Maglev System to Cross the Pacific“ Archivováno 24. července 2012 v Wayback Machine, Sobota 4. září 2010 09:55, autor: Yoshiyuki Kasai, předseda JR-C
- ^ A b C d E Central Japan Railway Company Výroční zpráva 2012. Citováno 3. června 2013].
- ^ „Tokaido Shinkansen (1964)“. Památky. Americká společnost strojních inženýrů. Citováno 3. června 2013.
- ^ „Milníky: Tokaido Shinkansen (Bullet Train), 1964“. Síť IEEE Global History. IEEE. Citováno 4. srpna 2011.
- ^ A b C d Schreiber, Mark (27. září 2014). „Shinkansen v 50 letech: rychlá cesta do budoucnosti“. The Japan Times. Citováno 22. července 2020.
- ^ A b C d E Shima, Hideo (Říjen 1994). „Zrození Šinkanzen - monografie“ (PDF). Japonská železniční a dopravní recenze. Tokio: Nadace východního Japonska železniční kultury. Citováno 22. července 2020.
- ^ Glancey, Jonathane. „Japonský Shinkansen: revoluční design ve věku 50 let“. www.bbc.com. Citováno 18. července 2020.
- ^ „Otevřena nová hlavní linka Tokaido“. Japonská zpráva. Sv. 10 č. 19. New York City: Japonská informační služba, generální konzulát Japonska. 15. října 1964. str. 5. Citováno 18. července 2020.
- ^ „VYSOKORÝCHLOSTNÍ VLAK ZKOUŠENÝ V JAPONSKU; Pokrývá trasu Tokio – Osaka v průměru 80 m.p.h.“ The New York Times. 26. srpna 1964. ISSN 0362-4331. Citováno 5. října 2020.
- ^ Premack, Rachel; Meisenzahl, Mary. "Japonský vlak s kulkami má nový model, který může jezdit i při zemětřesení. Zde je historie ikonické vysokorychlostní železnice v zemi". Business Insider. Citováno 19. července 2020.
- ^ "Nová trať Tokaido pro zrychlení běhu Tokio - Osaka". Japonská zpráva. Sv. 11 č. 19. New York City: Japonská informační služba, generální konzulát Japonska. 15. října 1965. str. 9. Citováno 18. července 2020.
- ^ Morimura, T .; Seki, M. (2005). "Průběh dosažení rychlosti 270 km / h pro Tokaido Shinkansen - Část 1: Přehled technologie a provozu". Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part F: Journal of Rail and Rapid Transit. 219 (1): 21–26. doi:10.1243 / 095440905X8781. ISSN 0954-4097. S2CID 108811723.
- ^ „Nejrychlejší japonský vlak s kulkami zahajuje službu“. AP NOVINY. Citováno 19. července 2020.
- ^ "1992000005". www.mlit.go.jp. Citováno 19. července 2020.
- ^ Kajimoto, Tetsushi (1. října 2003). „Kulky vlaků Tokaido zastavují v Shinagawě“. The Japan Times. Citováno 22. července 2020.
- ^ Finanční výsledky za rozpočtový rok 2007 (PDF) (Zpráva). JR Central. Citováno 8. listopadu 2020.
- ^ „Železniční zprávy - jaro 2008“. www.japan-guide.com. Citováno 24. července 2020.
- ^ „Stanice Šinkanzen v Šize zrušena“. The Japan Times. 29. října 2007. Citováno 3. června 2013.
- ^ „Nejvyšší rychlost vlaků střely Nozomi zasáhne 285 km / h“. The Japan Times. 20. prosince 2014. Citováno 3. října 2020.
- ^ 2015-03-19T05: 00: 00 + 00: 00. "Zvýšení rychlosti na Tokaido Shinkansen". Railway Gazette International. Citováno 3. října 2020.
- ^ 東海 道 新 幹線 の 速度 向上 に つ い て [Zvýšení rychlosti Tokaido Shinkansen]. Tisková zpráva (v japonštině). Japonsko: Středojaponská železniční společnost. 27. února 2014. Citováno 27. února 2014.
- ^ „Nejrychlejší japonský vlak s kuličkami, který každých 5 minut vytlačuje výlet“. Nikkei Asia. Citováno 3. října 2020.
- ^ „Rychlejší čištění pomohlo japonské železnici posílit provoz vlaků Shinkansen“. Mainichi Daily News. 7. srpna 2020. Citováno 3. října 2020.
- ^ „Vlak z Tokia do Osaky v létě obnoví téměř plný provoz“. Nikkei Asia. Citováno 3. října 2020.
- ^ JR 東海 次 期 新 幹線 は N700S 2018 年 導入 [JR Central představí novou generaci N700S shinkansen v roce 2018]. Mainichi Shimbun (v japonštině). Japonsko: Mainichi noviny. 24. června 2016. Archivováno od originálu 24. června 2016. Citováno 25. června 2016.
- ^ N700A の 追加 投入 に つ い て 全 て の 東海 道 新 幹線 が 「N700A タ イ プ」 に な り ま す [Podrobnosti o dalších představeních N700A - všechny služby Tokaido Shinkansen se stanou typem N700A] (PDF). Tisková zpráva (v japonštině). Japonsko: Středojaponská železniční společnost. 22. října 2015. Citováno 22. října 2015.
- ^ A b C d E F G h Central Japan Railway Company Výroční zpráva 2011. Vyvolány 3 June 2013.
- ^ MATSUMOTO, R .; OKUDA, D .; FUKASAWA, N. (1. září 2018). „Metoda pro předvídání fluktuace poptávky cestujících po železnici po vysokorychlostních železničních službách“. Čtvrtletní zpráva o RTRI. 59 (3): 194–200. doi:10,2219 / rtriqr.59.3_194.
- ^ http://www.japantimes.co.jp/news/2004/10/02/business/tokaido-shinkansen-line-fetes-40-years/#.Ua0NG0DVDzw Japan Times Tokaido Shinkansen Line fetuje 40 let Sobota 2. října 2004
- ^ Central Japan Railway Company Výroční zpráva 2007. Citováno dne 28. dubna 2009.
- ^ "Nová stanice Shinkansen uvažována pro Kanagawa". Japonsko dnes. 7. června 2010. Citováno 15. června 2010.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ 小川 裕 夫. „JR 新 幹線 、「 静岡 空港 駅 」設置 が 現 実 味…「 首都 圏 第 3 空港 」構想“. Business ジ ネ ス ジ ャ ー ナ ル / Obchodní deník |ビ ジ ネ ス の 本 音 に 迫 る. Citováno 22. září 2019.
- ^ „リ ニ ア で JR 東海 と 対 立 、 静岡 県 の「 本 当 の 狙 い 」| 新 幹線“. 東洋 経 済 オ ン ラ イ ン (v japonštině). 8. července 2019. Citováno 22. září 2019.