Vysokorychlostní železnice Gyeongbu - Gyeongbu high-speed railway
Vysokorychlostní železnice Gyeongbu 경부 고속철도 (경부 고속선) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nativní jméno | 경부 고속철도 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Postavení | V provozu:
Plánováno:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Majitel | Korea Rail Network Authority | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Soul stanice (skutečný konec řádku: Siheungské propojení u Stanice Geumcheon-gu Office ) Pusan stanice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice | 6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ | Vysokorychlostní trať | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozovatel (provozovatelé) | Korea Train Express | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skladiště | Osong Gwangmyeong (noc) Yeongdong (údržba) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kolejová vozidla | KTX-I, KTX-II (KTX-Sancheon) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 1. dubna 2004:
1. listopadu 2010:
1. srpna 2015:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 346,4 km (215,2 mil) (bez propojovacích vedení) 387,3 km (240,7 mil) (od roku 2014) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet stop | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Minimální poloměr | 7000 m (23000 stop) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 25 kV / 60 Hz řetězovka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozní rychlost | 305 km / h (190 mph) 350 km / h (217 mph) design | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Vysokorychlostní železnice Gyeongbu | |
Hangul | |
---|---|
Hanja | |
Revidovaná romanizace | Gyeongbu Gosok Cheoldo |
McCune – Reischauer | Kyŏngbu Kosok Ch'ŏlto |
The Vysokorychlostní železnice Gyeongbu (Gyeongbu HSR) mezi Soul a Pusan je Jižní Korea je první vysokorychlostní trať čára. KTX vysokorychlostní vlaky provozují tři úseky trati: 1. dubna 2004 první mezi křižovatkou poblíž Stanice Geumcheon-gu Office, Soul a křižovatka v Stanice Daejeonjochajang severně od Daejeon a sekundu mezi křižovatkou v Stanice Okcheon, jihovýchodně od Daejeonu a poblíž křižovatka Stanice Jicheon, severně od Daegu vstoupil do služby; poté 1. listopadu 2010 byla uvedena do provozu třetí část mezi křižovatkou západně od Daegu a Busan. Chybějící mezery v městských oblastech Daejeon a Daegu se připravují na předpokládané otevření v roce 2014, plánují se samostatné tratě do stanice Soul. Dočasné konce tří částí jsou spojeny s paralelním konvenčním Linka Gyeongbu tratěmi, které budou po dokončení celé trati sloužit jako propojovací větve.
V listopadu 2010 využívají linku dvě vlakové dopravy: linka Gyeongbu KTX s vlaky jedoucími pouze podél HSR Gyeongbu nebo pouze paralelní linka Gyeongbu; a linka Honam KTX s vlaky opouštějícími HSR Gyeongbu v Daejeonu a pokračující konvenční Honam Line. Řada dalších vysokorychlostních tratí odbočujících z HSR Gyeongbu je ve výstavbě nebo se plánuje a plánuje se také několik dalších služeb KTX využívajících spojující konvenční železniční tratě.
Dějiny
Počátky
The Soul -Pusan osa je hlavním korejským dopravním koridorem. V roce 1995 zde bylo umístěno 73,3% obyvatel Koreje a provozovalo 70% nákladní dopravy a 66% osobní dopravy. S oběma Dálnice Gyeongbu a Korail je Linka Gyeongbu přetížená vláda viděla potřebu jiného způsobu dopravy.[1]
První návrhy na druhou železniční trať Soul-Pusan pocházejí ze studie vypracované v letech 1972 až 1974 francouzskými odborníky SNCF a Japonská železniční technická služba na žádost IBRD.[1][2] Podrobnější studie 1978-1981 od KAIST, se zaměřením na potřeby nákladní dopravy, také dospěl k závěru, že by bylo vhodné oddělit dálkovou osobní dopravu na vysokorychlostní osobní železnici, a proto se ji ujalo příští Pětiletý plán.[1]
Během příštích let bylo připraveno několik studií proveditelnosti pro vysokorychlostní trať s dobou jízdy Soul – Pusan 1 hodina 30 minut, což přineslo pozitivní výsledky.[1] V roce 1989, v návaznosti na zahájení projektu, byly zřízeny instituce zajišťující jeho přípravu: výbor pro vysokorychlostní elektrickou železnici Gyeongbu a nový mezinárodní letištní výbor a odbor pro plánování vysokorychlostních elektrických železnic (později přejmenovaný na HSR Project Planning Board).[1] V roce 1990 byla předpokládaná doba cesty Soul-Pusan 1 hodina 51 minut,[1] projekt měl být realizován do srpna 1998 a náklady byly odhadnuty na 5 846,2 miliardy Jihokorejec vyhrál[1] v roce 1988 se počítalo s cenami, z nichž 4,8 bilionů vyhrálo, pro samotnou vysokorychlostní trať a zbytek pro kolejová vozidla.[3]
V roce 1991 byly vyhlášeny nabídky na dodávku a převod technologie technologie hlavního systému,[4] který kromě kolejových vozidel zahrnoval také řetězovka a signalizace linky.[5] 26. srpna 1991[4] nabídky podali tři konkurenti: konsorcia vedená společností GEC-Alsthom (dnes Alstom, jeden z francouzských stavitelů TGV vlaky; Siemens, jeden z německých stavitelů LED vlaky; a Mitsubishi, jeden z japonských stavitelů Shinkansen vlaky.[6]
Jakmile plánování pokračovalo, v březnu 1992 byl zřízen Korea High Speed Rail Construction Authority (KHSRCA) jako samostatný orgán s vlastním rozpočtem odpovědným za projekt.[1] Při novém posouzení projektu v roce 1993 bylo datum dokončení posunuto na květen 2002 a odhadované náklady vzrostly na 10,74 bilionu wonů.[1][3] 82% zvýšení nákladů bylo způsobeno 90% zvýšením jednotkových nákladů ve stavebnictví (většinou mzdové náklady, ale také náklady na materiál),[3] zbytek kvůli změnám v zarovnání (delší trasa, více stanic), ačkoli některé městské tunely byly zrušeny.[1] Pro financování projektu je k dispozici možnost a Build-Operate-Transfer (BOT) franšíza byla odmítnuta jako příliš riskantní.[3] Financování zahrnovalo přímé vládní granty (35%), vládní (10%) a zahraniční (18%) půjčky, prodej domácích dluhopisů (31%) a soukromý kapitál (6%).[3]
Zahájení výstavby
KHSRCA zahájila stavbu vysokorychlostní železnice Gyeongbu (Gyeongbu HSR) 30. června 1992 na úseku dlouhém 57 km od Cheonan na Daejeon, který byl určen k použití jako zkušební dráha.[3]
Stavba byla zahájena před výběrem hlavního dodavatele technologie, a proto byl návrh zarovnání kompatibilní se všemi možnostmi.[3] Specifikace konstrukce související s nástavbou zahrnovaly minimální poloměr oblouku 7 000 m (22 966 stop), maximální sklon 1,5%, který byl později zvýšen na 2,5%,[5] otevřený průřez včetně dvou kolejí s osami vzdálenými 5,0 m (16,4 ft) a průřez dvoukolejného tunelu 107 m2 (1152 čtverečních stop) 107 m².[3][7] Z plánovaných 411 km (255 mi) linky, 152,73 km (94,90 mi) bude položeno na mosty a dalších 138,68 km (86,17 mi) v tunelech.[3] Po sporech s místními vládami však byly plány opakovaně měněny, zejména plány městských částí.[3] Plánovaná provozní rychlost byla také snížena z 350 km / h (217 mph) na maximum 300 km / h (186 mph) vysokorychlostních vlaků na trhu, tedy s variantami projektu až 430,7 km (267,6 mi) trati délka, byly promítnuty cestovní doby Soul – Pusan až 2 hodiny 4 minuty.[1]
Stavba trpěla časnými problémy s kvalitou. Po nezávislé bezpečnostní kontrole v roce 1996 byly nutné opravy na 190 místech a na dalších 39 místech byla dokonce nutná částečná rekonstrukce.[8]
Nabídkové řízení na smlouvu na technologii jádrového systému mezitím prošlo pěti koly hodnocení a francouzské a německé konsorcia předložily konečné nabídky 15. června 1993.[4] KHSRCA oznámila, že konsorcium pod vedením GEC-Alsthom je preferovaným uchazečem 20. srpna 1993 a smlouva byla podepsána 14. června 1994.[4] Konsorcium se skládalo z GEC-Alsthom a její korejské dceřiné společnosti Eukorail.[9]
Tato technologie byla téměř identická s technologií na vysokorychlostních tratích francouzského systému TGV.[10] Specifikace konstrukce související s tratí zahrnovaly konstrukční rychlost 350 km / h (217 mph), standardní rozchod, průběžně svařované kolejnice s UIC 60 profilů (60 kg / m), 2,6 m (8,5 ft) široké betonové pražce, 35 cm vysoké štěrkové lože, otočný nos spínače pro vysokorychlostní průchod, elektrifikace 25 kV / 60 Hz, standardní francouzština TVM 430[11] automatická signalizace kabiny a centralizované řízení vlaku.[5][7]
První fáze: Soul – Daegu a související upgrady

V návaznosti na Asijská finanční krize z roku 1997 Vláda se rozhodla realizovat Gyeongbu HSR ve dvou fázích.[1] V první fázi bude 222,1 km (138,0 mil) vysokorychlostní trati dokončeno do roku 2004, přičemž vlaky jedou po modernizované konvenční trati po zbytek plánované trasy 409,8 km (254,6 mil).[3] Se zbytkem nyní 412 km (256 mil) dlouhého HSR Gyeongbu (nyní včetně 112 km (70 mi) viaduktů a 189 km (117 mi) tunelů) hotových, byla cestovní doba plánována na 1 hodinu 56 minut.[3] Rozpočet pro první fázi byl stanoven na 12 737,7 miliard wonů, tedy na celý projekt na 18 435,8 miliard wonů v cenách roku 1998.[3] Zatímco podíl vládních příspěvků zůstal nezměněn, změnil se podíl zahraničních půjček, prodeje domácích dluhopisů a soukromého kapitálu na 24%, 29% a 2%.[3]
V dostatečném předstihu před otevřením HSR Gyeongbu pro pravidelnou dopravu bylo v prosinci 1999 dokončeno 34,4 km (21,4 mil) zkušebního úseku, aby bylo možné provádět zkoušky s vlaky.[1] Zkušební část se rozšířila na 57,2 km (35,5 mil) 26. června 2000.[12]
Po dalších konstrukčních změnách byly vysokorychlostní tratě dokončeny na délce 223,6 km (138,9 mil) a 15,0 km (9,3 mil) propojení s konvenční linkou Gyeongbu, včetně krátkého přerušení v Daejeonu.[13] Samotný vysokorychlostní úsek zahrnoval 84 viaduktů s celkovou délkou 83078 m (51,622 mi),[14] mezi nimi 6 844 m (22 454 stop) viadukt Pungse;[15] a 46 tunelů s celkovou délkou 75 621 m (46,989 mi),[14] mezi nimi 10 290 m (33 760 stop) tunel Iljik a 9 970,5 m (32 712 stop) tunel Hwanghak.[16] Jakmile se linka otevřela, stal se tunel Hwanghak nejdelším vrtaným tunelem v Koreji.[17]
Rozpočet projektu zahrnoval také elektrifikaci krátkého spojovacího úseku v Daejeonu a úseku Daegu-Busan stávající linky Gyeongbu, jakož i celé linky Honam z Daejeonu do Mokpo.[5] Délka trasy mezi Soulem a Pusanem byla snížena z 441,7 na 408,5 km (274,5 až 253,8 mil).[13]
Infrastruktura a kolejová vozidla byla postavena v rámci dohody o přenosu technologií mezi dodavatelem hlavního systému Alstom a místními společnostmi, přičemž část projektu společnosti Alstom dosáhla 2,1 miliardy USD[11] resp. 1,5 miliardy EUR.[9] Včetně dalších zahraničních přispěvatelů SNCF (školení a dohled nad infrastrukturou a provozem),[18] Pandrol[10] a Vossloh (upevnění kolejnice),[18] a Cegelec (řetězovka).[18] Jejich domácími partnery pro části infrastruktury byly Průmyslové systémy LG a Samsung (návěstidla a řízení vlaků); ILJIN a Kabel LG (řetězovka).[3] SYSTRA[19] a Bechtel[20] podílel se také na řízení projektů.
Po 12 letech výstavby začala služba využívající první fázi Gyeongbu HSR 1. dubna 2004.[7]
Druhá fáze: Daegu – Pusan
Sekce Daegu – Busan Gyeongbu HSR se stala samostatným projektem s revizí projektu z července 1998 s rozpočtem 5 698,1 miliard vyhraných, který měl být financován z přímé vlády a soukromých zdrojů ve stejném poměru jako ve fázi 1.[1] V srpnu 2006 byl projekt upraven tak, aby zahrnoval centrální pasáže Daejeon a Daegu, jakož i další stanice podél úseku fáze 1 v Osong mezi Cheonan a Daejeon; a Gimcheon „(mezi Daejeonem a Daegu. V důsledku toho byl rozpočet zvýšen na 7 190,0 miliard wonů a podíl vlády na financování byl zvýšen o 5 procentních bodů na 50%.[1]
Stavba byla zahájena v červnu 2002. 128,1 km (79,6 mil) nových tratí, sestávající z 4,0 km (2,5 mil) propojení Jižní Daegu,[21] 122,8 km (76,3 mil) vysokorychlostních tratí,[22] a 1,3 km (0,81 mi) nízkorychlostní úsek spojující do stanice Busan,[21] následujte dlouhou křivku na severovýchod od stávající linky Gyeongbu s novými stanicemi pro Gyeongju a Ulsan postavený dobře mimo centra měst.[23] Cestovní vzdálenost Soul – Pusan po trase druhé fáze je 423,8 km (263,3 mil).[22] Část zahrnuje 54 viaduktů o celkové délce 23,4 km (14,5 mil) a 38 tunelů o celkové délce 74,2 km (46,1 mil).[24] Dvě největší stavby jsou 20 323 m (66 677 ft) dlouhý tunel Geomjeung pod Mount Geumjeong na konci linky v Pusanu;[25] a 13 270 metrů dlouhý tunel Wonhyo,[26] pod horou Cheonseong jihozápadně od Ulsanu, což bude nejdelší a druhý nejdelší tunel v Koreji po otevření linky.[17]
Původní plány počítaly s otevřením druhé fáze v roce 2008, kdy nové vlaky jezdily maximální rychlostí 350 km / h (217 mph), což zkrátilo dobu jízdy v Soulu-Busanu na pouhou 1 hodinu 56 minut.[11] Stavba se však zpozdila a vlaky s vyšší maximální rychlostí ještě nebyly k dispozici. Hlavní příčinou zpoždění byl dlouhý spor o posouzení dopadů tunelu Wonhyo, který prochází pod mokřadní oblastí, na životní prostředí.[26][27] Spor si získal celonárodní i mezinárodní pozornost kvůli opakovaným hladovkám buddhistické jeptišky, což vedlo k pozastavení prací v roce 2005,[28] a skončilo to rozhodnutím nejvyššího soudu v červnu 2006.[29]
Pro druhou fázi Gyeongbu HSR, RHEDA 2000 bez předřadníku byl zvolen systém německého výrobce RAIL.ONE.[30] Stavba však čelila problémům s kvalitou týkající se pražce a zapínání.[8] V únoru 2009 byly nalezeny trhliny na 332 nově položených betonových pražcích na úseku dlouhém 96,9 km (60,2 mil) mezi Daegu a Ulsan, jehož příčinou byla nesprávná vodní izolace.[31] Mezitím vyšlo najevo, že klipy Pandrol a Vossloh vybrané pro upevnění kolejnic byly podrobeny pouze vnitřním zkouškám, přičemž byly vynechány zkoušky v terénu,[32] a klipy Pandrol neviděli žádné předchozí použití na jiné vysokorychlostní trati.[8]
S výjimkou úseků napříč Daejeonem a Daegu byla druhá fáze uvedena do provozu 1. listopadu 2010.[33] Do té doby bylo z rozpočtu na druhou fázi utraceno 4 905,7 miliardy wonů, nebo 17 643,4 miliardy wonů z celkového rozpočtu.[24]
Tyto dva úseky napříč městskými oblastmi Daejeon a Daegu, celkem 40,9 km (25,4 mil), budou dokončeny do roku 2014 a sníží cestovní vzdálenost Soul – Pusan na 417,5 km (259,4 mil).[24] K říjnu 2010 byly celkové náklady na druhou fázi odhadovány na 7 945,4 miliard wonů, tedy na celý projekt na 20 728,2 miliard wonů.[24]
Další připojené vysokorychlostní tratě
Honam HSR větve z Gyeongbu HSR v jeho nově postavené Stanice Osong, a má urychlit služby Honam KTX na Mokpo.[34] První etapa z Osongu do Gwangju se staví od prosince 2009,[35] a má být otevřeno v roce 2014.[36]
Pobočka ze stávajícího HSR Gyeongbu poblíž jeho severního konce do Suseo-dong, jihovýchodní oddělení Soulu, bylo v původních plánech Honam HSR.[34] Vysokorychlostní železnice Suseo byla vyhlášena jako samostatný projekt na trase od křižovatky s HSR Gyeongbu v Pyeongtaek do Suseo, 30. prosince 2009. Cílem bylo dokončit projekt do roku 2014.[37]
Stanice Singyeongju ve druhé fázi úseku Gyeongbu HSR se má stát křižovatkou s nově uspořádanou částí Ulsan-Gyeongju-Pohang Linka Donghae Nambu, který má být otevřen v roce 2014.[23] 23. dubna 2009 byl projekt schválen vládou a konal se průkopnický ceremoniál.[23] V lednu 2010 vláda potvrdila předčasné dokončení pobočky Pohang.[38]
Dne 1. září 2010 vláda vydala nový strategický plán, jehož cílem je do roku 2020 zkrátit dobu cestování 95% Koreje na méně než 2 hodiny.[39] Zvažované dlouhodobější plány zahrnovaly odbočku z HSR Gyeongbu do Jinju a dále na jižní pobřeží.[39]
Stanice
Šest nových stanic bylo postaveno podél Gyeongbu HSR.[1] Ze Soulu do Pusanu:
- Stanice Gwangmyeong, na jihozápadním předměstí Soulu
- Stanice Cheonan Asan, západně od Cheonanu a východně od Asanu
- Stanice Osong poblíž Osongu (otevřeno 1. listopadu 2010)
- Stanice Gimcheon-Gumi, východně od Gimcheonu (otevřeno 1. listopadu 2010)
- Stanice Singyeongju, jižně od Gyeongju (zahájeno sekcí Daegu-Busan 1. listopadu 2010)
- Stanice Ulsan, západně od Ulsan (zahájeno sekcí Daegu-Busan 1. listopadu 2010)
Po dokončení se Gyeongbu HSR přímo napojí na čtyři stávající hlavní stanice ve velkých městech, na které se vlaky KTX v současné době dostávají na tratích konvenční linky Gyeongbu:[1]
- Soul stanice: plány na samostatné tratě, dokud nebyl Gwangmyeong opuštěn, když byl projekt postupně zaveden v roce 1998
- Stanice Daejeon: oddělené tratě v centru města Daejeon ve výstavbě pro rok 2014
- Stanice Dongdaegu: oddělené tratě napříč centrem Daegu ve výstavbě pro rok 2014
- Pusan: konec řádku od 1. listopadu 2010
Úkon
![]() | |
Přehled | |
---|---|
Typ služby | Vysokorychlostní trať |
Postavení | Provozní |
Národní prostředí | Jižní Korea |
První služba | 1. dubna 2004 |
Současný operátor | Korail |
Bývalý provozovatel | Korejská národní železnice |
Počet cestujících | 85,685 (2008) |
Trasa | |
Start | Soul stanice, Stanice Haengsin nebo Stanice mezinárodního letiště Incheon |
Zastaví | 11/10 (normální s / mimo Haengsin) 11/10 (přes Miryang s / z Haengsinu) 9 (přes Suwon) |
Konec | Pusan stanice |
Ujetá vzdálenost | 423,8 km (263,3 mil) 417,5 km (259,4 mil) (2014) (Soul – Busan normální cesta) 408,9 km (254,1 mil) (Soul – Pusan přes Miryang) 421,2 km (261,7 mil) (Soul – Pusan přes Suwon) |
Průměrná doba jízdy | 2h 18m 2h 10m (2014) (Soul – Busan normální cesta) 2h 59m (Soul – Pusan přes Miryang) 3h 20m (Soul – Pusan přes Suwon) |
Četnost služeb | 124 (Pondělí) 120 (Úterý čtvrtek) 145 (Pátek) 154 (Sobota) 153 (Neděle) (Harmonogram 17. ledna 2011) |
Palubní služby | |
Třídy) | První třída, standardní třída Žádné vyhrazené místo (pouze v pracovní den) |
Bezbariérový přístup | Pouze první třída |
Uspořádání sedadel | Styl letecké společnosti s tabulkou |
Stravovací zařízení | Palubní automat Zásobník na občerstvení |
Zábavní zařízení | Palubní televize Palubní kino (auto 1) Vícekanálové zvukové vysílání (pouze první třída) |
Zařízení na zavazadla | Mostové regály skladování zavazadel |
Technický | |
Kolejová vozidla | KTX-I, KTX-II (KTX-Sancheon) |
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) |
Elektrizace | 25 kV / 60 Hz řetězovka |
Provozní rychlost | 305 km / h (190 mph) |
Všeobecné
Pravidelná doprava byla zahájena v první fázi Gyeongbu HSR 1. dubna 2004 s KTX-I vlaky dosahující maximální rychlosti 300 km / h (186 mph).[7] V reakci na časté stížnosti cestujících ohledně rychlosti na video displeji, která zůstala těsně pod inzerovanou hranicí 300, byla 26. listopadu 2007 zvýšena provozní nejvyšší rychlost na 305 km / h (190 mph).[40] Od 2. března 2010 KTX-II (KTX-Sancheon) vlaky začaly používat trať v komerčním provozu se stejnou nejvyšší rychlostí.[41]
Od roku 2011 všechny služby KTX směrované po trati využívají také sekce spojených konvenčních hlavních linek.
První incident na vysokorychlostní trati se stal 11. února 2011, kdy vlak KTX-Sancheon[42] směřující do Soulu z Busanu se vykolejil na výhybce v tunelu Iljik, 500 m (1600 ft) před stanicí Gwangmyeong,[43] při jízdě rychlostí přibližně 90 km / h (56 mph).[44] Nebyly hlášeny žádné oběti, pouze jeden cestující utrpěl lehké zranění, ale provoz KTX byl blokován až do opravy po dobu 29 hodin.[42] Předběžné vyšetřování ukázalo, že nehoda byla výsledkem řady lidských chyb.[43] Protože pracovníci nesprávně opravili bod podél kolejí.[45] Vyšetřovatelé zjistili, že vykolejení bylo způsobeno nesprávnou funkcí výhybky vyvolanou uvolněnou maticí z trati, a měli podezření, že ji opravář během předchozí noci nepoškodil během údržby.[43] Detektory výhybky signalizovaly problém dříve, avšak druhé údržbářské posádce se nepodařilo najít uvolněnou matici a tuto skutečnost řádně neoznámilo řídícímu centru, které poté povolilo vlak na trať.[43] Železniční unie kritizovala Korailovo využívání najatých opravářů.[43] podle vyšetřování nebyly s vlakem žádné problémy.[45]
Gyeongbu KTX
Vlaky KTX neodchylující se od koridoru Soul – Pusan jsou provozovány jako služba Kyeong Gyeongbu.[1] Když byla zavedena v roce 2004, nová služba zkrátila dobu cestování mezi Soulem a Pusanem ze 4 hodin 10 minut na 2 hodiny 40 minut.[7] Cestovní vzdálenost Soul – Pusan byla zkrácena z 441,7 na 408,5 km (274,5 na 253,8 mil)[13] Nejrychlejší služby zajišťovaly mezizastávky pouze v Daejeonu a Daegu, ostatní stanice byly obsluhovány vlaky s různými způsoby zastavování. Některé služby Gyeongbu KTX budou i nadále sloužit původnímu vztahu po 1. listopadu 2010, otevření druhé fáze Gyeongbu HSR, s cestovní dobou mezi 2 hodinami 55 minutami a 3 hodinami.[46]
Společnost Korail splnila místní požadavky zavedením dalších služeb KTX mezi Soulem a Dongdaegu v červnu 2007, které opustily HSR Gyeongbu mezi Daejeonem a Dongdaegu Gimcheon a Gumi na konvenční lince.[47] Tyto služby byly přerušeny otevřením Stanice Gimcheon-Gumi na vysokorychlostní trati.[47] Nové služby zavedené se stejnou změnou jízdního řádu nechávají službu Gyeongbu HSR v sekci Soul – Daejeon sloužit Suwon.[46]
S otevřením sekce Daegu-Busan 1. listopadu 2010 byly nejrychlejší služby Soul – Busan využívající všechny Gyeongbu HSR s mezipřistánímmi pouze v Daejeonu a Dongdaegu,[48] zkrátil nejkratší cestovní časy o 22 minut na 2 hodiny 18 minut.[46] Od 1. prosince 2010 přidala společnost Korail dvojici vlaků bez mezipřistání[49] s cestovní dobou 2 hodiny 8 minut.[50] Po dokončení úseků napříč městem Daejeon a Daegu se očekává další zkrácení doby jízdy mezi čtyřmi zastávkami na 2 hodiny a 10 minut mezi Soul a Pusan.[1]
Když byla služba spuštěna v dubnu 2004, frekvence služeb Gyeongbu HSR byla 94 denních běhů.[13] O tři a půl měsíce později byly zavedeny vlaky jezdící pouze v některé dny v týdnu, přičemž celková frekvence byla snížena.[13] Od té doby se celková týdenní frekvence vlaků zvyšovala s každou změnou jízdního řádu a kolísá mezi minimálně 120 spoji od úterý do čtvrtka až k maximálně 154 spoji v sobotu v jízdním řádu 17. ledna 2011.[51]
Vývoj dálkové osobní dopravy
Když byl projekt zahájen, počáteční počet cestujících na Gyeongbu HSR se očekával na 200 000 cestujících denně.[52] V prvním odhadu po rozdělení projektu na fáze byla predikce průměrného denního počtu cestujících na lince Gyeongbu KTX v prvním roce 141 497, což se v konečné prognóze ze srpna 2003 snížilo na 115 828.[5] Skutečná čísla za první rok činila přibližně polovinu posledního odhadu, ale ve druhém a třetím roce významně vzrostla.[53] V říjnu 2010, před otevřením sekce Daegu – Busan, Korail očekával, že celkový počet cestujících KTX (včetně Honam KTX) vzroste z tehdejších současných 106 000 na 135 000 cestujících denně.[54]
Počet cestujících / den[53] 2004 60,717 2005 73,567 2006 82,716 2007 84,851 2008 85,685
Pokud jde o vztah na krátkou vzdálenost mezi Soulem a Cheonanem, získal KTX kvůli krátké vzdálenosti a umístění stanice KTX mimo město jen velmi skromný podíl na trhu s malým účinkem na celkový modální podíl meziměstské železnice.[1] Ve vztahu na střední vzdálenost ze Soulu do Daejeonu získala KTX tržní podíl hlavně na úkor běžných expresních služeb na trase Gyeongbu a pomohla zvýšit celkový podíl železnice na třetinu.[1] Pokud jde o vztahy na dálku ze Soulu do Daegu a Pusanu, společnost KTX převzala většinu trhu i většinu cestujících po železnici,[1] zvýšení celkového podílu železnice z přibližně dvou pětin na trh dominující dvěma třetinám do roku 2008.[55]

Gyeongbu KTX se zastaví
Terminál pro většinu služeb Gyeongbu KTX je stanice Soul, ale některé vlaky pokračují za stanici Soul 14,9 km (9,3 mil) podél Linka Gyeongui ukončit v Stanice Haengsin,[56] zastávka přidána kvůli blízkosti stanice k hlavnímu zařízení údržby KTX, skladu Goyang.[57]

Průzkumy cestujících v prvních měsících zjistily, že omezená kapacita autobusových spojů[58] a nedostatek spojení metra pro mezistanice, zejména nově vybudované stanice Gwangmyeong a Cheonan-Asan, byl nejčastěji zmiňovaným problémem.[5] Lepší spojení se stanicí Cheonan-Asan poskytlo rozšíření o Soul linka metra 1 podél Janghang Line, otevřeno 14. prosince 2008.[59] Stanice Gwangmyeong byla spojena se stejnou linkou metra kyvadlovou dopravou 15. prosince 2006, ale měla malý dopad[60] kvůli dlouholetým rozdílům mezi jízdními řády vlaků KTX a metra.[61]
Ostatní služby
Služby využívající Gyeongbu HSR pouze ze Soulu do Daejeonu a pokračující po celé linii Honam Line jsou provozovány jako služba Honam KTX.[1] Když byla zavedena v roce 2004, nová služba zkrátila dobu jízdy mezi Yongsanem v Soulu a Mokpu ze 4 hodin 42 minut na 2 hodiny 58 minut.[7] Od dubna 2011 bude nová služba Jeolla KTX využívat stejnou část Gyeongbu HSR k dosažení Yeosu podél linek Honam a Jeolla, čímž se zkrátí doba jízdy Soul – Yeosu ze současných 5 hodin 13 minut na 2 hodiny 55 minut.[62] Nová služba bude[62] Po dokončení první etapy Honam HSR a poté Suseo HSR bude většina služeb Honam a Jeolla KTX využívat Gyeongbu HSR pouze mezi křižovatkou poblíž Pyeongtaek a Osong.
Služby využívající HSR Gyeongbu mezi Soulem a Dongdaegu a odchylující se od linky Gyeongbu k dosažení linky Gyeongjeon, jsou provozovány jako služba Gyeongjeon KTX, která byla zahájena 15. prosince 2010,[63] zpočátku dosáhl Masana s minimální dobou cesty 2 hodiny 54 minut.[64] Tato služba má být do Jinju rozšířena do roku 2012.[37]
Od roku 2012 plánuje Korail rozšířit některé služby KTX na Mezinárodní letiště Incheon na AREX čára.[39] Plánovaná doba cesty mezi mezinárodním letištěm Incheon a Pusan je 2 hodiny 41 minut.[65]
Od roku 2015 se plánuje zkrácení doby jízdy o 33 minut na 1 hodinu 50 minut spojením KTX mezi Soulem a Pohangem, odchylující se od HSR Gyeongbu k trati Donghae Nambu na stanici Singyeongju.[66]
Testovací běhy
Úsek z Cheonanu do Daejeonu s operačním stanovištěm depa Osong byl používán pro uvedení vlaků KTX-I do provozu před zahájením pravidelné dopravy. Po zahájení pravidelné dopravy byly zkušební jízdy soustředěny do nočních hodin, kdy neproběhly žádné pravidelné vlaky. V 1:24 ráno 16. prosince 2004 proběhl experimentální vlak HSR-350x dosáhl jihokorejského železničního rychlostního rekordu na trati 352,4 km / h (219,0 mph).[67]
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w Cho, Nam-Geon; Chung, Jin-Kyu (2008). „Vysokorychlostní železniční stavba v Koreji a její dopad“ (PDF). Série zvláštních zpráv KRIHS. Korea Research Institute for Human Settlements. 12. Citováno 2010-08-30.
- ^ „Velké projekty v zámoří - IK“. JARTS. Archivovány od originál dne 22.07.2011. Citováno 2010-08-26.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó D. Suh, Sunduck (2000). „Řízení rizik v novém velkém projektu systému železniční dopravy - hodnocení zkušeností korejské vysokorychlostní železnice“ (PDF). Výzkum IATSS. IATSS. 24 (2). Citováno 2010-08-30. Externí odkaz v
| vydavatel =
(Pomoc) - ^ A b C d „차량 발달사: 차량 선정“. Korea Railroad Research Institute. Citováno 2010-11-22.
- ^ A b C d E F D. Suh, Sunduck; Yang, Keun-Yul; Lee, Jae-Hoon; Ahn, Byung-Min; Kim, Jeong Hyun (2005). „ÚČINKY PROVOZU KOREANSKÉHO VLAKOVÉHO EXPRESU (KTX) NA NÁRODNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM“ (PDF). Sborník východoasijské společnosti pro dopravní studia. 5: 175–189. Citováno 2010-08-27.
- ^ „Korea chytí svůj A-Train, KTX“. OhmyNews. 2004-03-31. Citováno 2010-08-27.
- ^ A b C d E F „Představení KTX“. Korail. Citováno 2010-01-18.
- ^ A b C „KTX čeká na katastrofu“. Chosun Ilbo. 2009-02-17. Citováno 2010-08-28.
- ^ A b „KTX se otevírá pro komerční služby“. Alstom. 2004-04-01. Archivovány od originál dne 25. 8. 2013. Citováno 2010-12-31.
- ^ A b „Aktuální stav korejského vysokorychlostního železničního projektu“. Pandrol. 2003-02-27. Archivovány od originál dne 22.07.2011. Citováno 2010-08-27.
- ^ A b C Knutton, Mike (březen 2004). „Korea splňuje sen o vysoké rychlosti“. International Railway Journal. Citováno 2010-11-04.
- ^ 21 세기 교통 혁명 의 주역, 고속철도 시대 를 맞이 하며. Korejská železniční technologie (v korejštině) (28). Květen – červen 2001. Citováno 2010-11-19.
- ^ A b C d E „KTX 이용 고객 2 천만명 돌파“ (PDF). Chosun Ilbo. 2005-01-02. Citováno 2010-10-31.
- ^ A b 철도 시설 / 차량> 철도 교량 ㆍ 터널 ㆍ 옹벽 현황 (v korejštině). Ministerstvo půdy, dopravy a námořních záležitostí. 2009-12-31. Archivovány od originál dne 13.01.2011. Citováno 2011-01-13.
- ^ „Bílá kniha o technologii“. Korea Railroad Research Institute. Archivovány od originál dne 22.07.2011. Citováno 2010-08-29.
- ^ „철도 터널 불 나면… 탈출 시간 최대 70 분 '죽음 의 블랙홀'". Dong-a Ilbo. 2005-06-14. Citováno 2010-10-25.
- ^ A b 터널 금정 터널 20.3㎞ 국내 최장 (v korejštině). Webové stránky Soul. 2010-04-01. Citováno 2010-08-29.
- ^ A b C „SNCF International v Jižní Koreji“ (PDF). SNCF. Květen 2008. Archivovány od originál (PDF) dne 2008-10-31. Citováno 2010-08-27.
- ^ „Korejská republika Soul-Pusan“ (PDF). SYSTRA. Citováno 2010-08-30.
- ^ „Korea High Speed Rail“ (PDF). Bechtel. Archivovány od originál (PDF) dne 19. 9. 2010. Citováno 2010-08-27.
- ^ A b „경영 원칙> 경영 공시> 영업 현황> 영업 거리 현황“. Korail. Citováno 2010-12-19.
- ^ A b C „KTX 2010.11.01“ (v korejštině). Korail. Citováno 2010-11-01.
- ^ A b C 울산 ~ 포항 복선 전철 건설 추진 현황 (v korejštině). Pohang News. 26. 1. 2010. Citováno 2010-08-29.
- ^ A b C d „[KTX 완전 개통] 철도 '경부 대동맥' 완성 (상)“. Hankook Ilbo (v korejštině). 2010-10-27. Archivovány od originál dne 13.06.2011. Citováno 2010-11-01.
- ^ „국내 최장 금정 터널 관통“. Union Stavební zprávy. 12. 2. 2009. Citováno 2010-10-26.
- ^ A b „Korejské postupy řízení rizik: perspektiva dodavatele“ (PDF). Světový tunelový kongres 2006. ITA-AITES. 2006. Citováno 2010-09-02.
- ^ „Pozadí Mount Cheonseong“. Dong-a Ilbo. Citováno 2010-09-02.
- ^ „Nejvyšší soud uvolňuje cestu pro dokončení vysokorychlostní železnice“. JoongAng denně. 2006-06-02. Citováno 2010-10-21.
- ^ „Nejvyšší soud vyčistil cestu pro tunel Mt. Cheonseong“. Chosun Ilbo. 2006-06-02. Citováno 2010-08-28.
- ^ „RAIL.ONE dosahuje v Jižní Koreji dvojnásobného úspěchu projektu“. RAIL.ONE. 2007-10-22. Citováno 2010-08-28.
- ^ „Ochromující praskliny nalezené ve vazbách na železnici KTX“. Korea Times. 2009-02-19. Citováno 2010-08-28.
- ^ „Zpráva: Železniční zařízení KTX zvolená bez testů v terénu“. Dong-a Ilbo. 2009-03-11. Citováno 2009-03-12.
- ^ „KTX 타고 서울 로 생생 문화 체험 떠나요“ (v korejštině). Busan Ilbo. 2010-11-01. Citováno 2010-11-01.
- ^ A b Chung, Il-Ho (červenec 2006). „Plán pro vysokorychlostní železnici Honam“ (PDF). Prostor a životní prostředí. Korejský výzkumný ústav pro lidské osídlení. 25: 6–8. Citováno 2010-08-29.
- ^ „Skepticismus přetrvává nad linkou Honam KTX“. Korea Times. 2009-12-06. Citováno 2010-08-28.
- ^ „Vysokorychlostní železnice tlačena dopředu“. JoongAng denně. 2009-01-12. Citováno 2010-08-28.
- ^ A b „KTX připraveno na velkou expanzi v roce 2010“. JoongAng denně. 2009-12-31. Citováno 2010-08-29.
- ^ „Týdenní zprávy 1. února 2010“. Město Pohang. 2010-02-16. Citováno 2010-08-29.
- ^ A b C „Bullet vlak přijíždí do města poblíž vás do roku 2020“. JoongAng denně. 2010-09-02. Citováno 2010-09-09.
- ^ „KTX 속도 시속 5 km 빨라진다“. JoongAng Ilbo (v korejštině). 2008-11-26. Citováno 2010-09-01.
- ^ "'KTX- 산천 '오늘 (2 일) 첫 운행 " (v korejštině). Zprávy Korail. 2009-03-02. Archivovány od originál dne 13.7.2011. Citováno 2009-03-03.
- ^ A b „KTX způsobuje obavy o bezpečnost“. Korea Times. 2011-02-14. Citováno 2011-02-17.
- ^ A b C d E "Jeden uvolněný ořech vykolejil vlak KTX". Joongang Ilbo. 15. 2. 2011. Citováno 2011-02-17.
- ^ „고속 이었다면 KTX 참사 날 뻔“. Dong-a Ilbo. 2011-02-11. Citováno 2011-02-11.
- ^ A b "Vykolejení KTX způsobené uvolněnou maticí". Chosun Ilbo. 2011-02-14. Citováno 2011-02-14.
- ^ A b C 경부 고속철도 2 단계 개통 에 따른 열차 운행 알림 (v korejštině). Korail. 06.10.2010. Archivovány od originál dne 22.07.2011. Citováno 2010-10-31.
- ^ A b "'KTX 가 뭐 기에 '… 김천 · 구미 끝없는 대립 ". JoongAng Ilbo. 2010-07-18. Citováno 2010-10-23.
- ^ „Časový plán KTX 2010.11.01“ (v korejštině). Korail. Citováno 2010-10-31.
- ^ „KTX 운행 조정 알림“ (v korejštině). Korail. 10. 11. 2010. Citováno 2010-12-09.
- ^ „Časový plán KTX 2010.12.01“ (v korejštině). Korail. Citováno 2010-12-09.
- ^ „Časový plán KTX 2011.01.17“ (v korejštině). Korail. Citováno 2011-02-18.
- ^ „KTX zaujímá vedoucí postavení v Koreji“. International Railway Journal. 2007-01-01. Citováno 2010-10-30.
- ^ A b MUN, Jinsu (2010-05-25). „Vysokorychlostní železnice v Koreji“ (PDF). Korea Transport Institute. Citováno 2010-10-21.
- ^ „Trasa Daegu-Busan KTX dokončena“. Chosun Ilbo. 2010-11-29. Citováno 2010-11-01.
- ^ „KTX 개통 5 주년 보도 자료“ (v korejštině). Železniční bezpečnostní informační systém. 2009-04-01. Archivovány od originál dne 11.11.2010. Citováno 2010-11-13.
- ^ „Rezervace“. Korail. Citováno 2010-10-18.
- ^ „Odpočítávání do zahájení KTX“. Railway Gazette International. 2004-04-01. Citováno 2010-11-05.
- ^ „O rok později čelí KTX nedostatkům jezdců, stížnostem“. JoongAng denně. 2005-03-25. Citováno 2010-10-21.
- ^ 장항선 천안 - 신창 복선 전철 개통. Dong-a Ilbo (v korejštině). 2008-12-14. Archivovány od originál dne 21.01.2013. Citováno 2010-10-29.
- ^ „KTX, 영등포역 등 정차…“ 정부 에 속았다 „광명시 부글 부글“ (v korejštině). Gyeonggi Ilbo. 2010-10-27. Citováno 2010-11-13.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „한 칸 승객 2 명… 공기 만 싣고 달린다“. JoongAng Ilbo. 2008-07-07. Citováno 2010-10-29.
- ^ A b 숙박 ㆍ 교통 ㆍ 민자 사업 어디 까지 왔나 어디 를 가도 '여수 는 지금 공사중' 2 조원 투입 해 2 년간 단계별 건립 도심 연결 도로망 ㆍ 교통 혼잡 은 숙제. Chosun Ilbo (v korejštině). 12. května 2010. Archivovány od originál dne 03.01.2013. Citováno 2010-10-19.
- ^ „경 전선 서울 ~ 마 산간 KTX 예약 ㆍ 예매 알림“ (v korejštině). Korail. 06.12.2010. Citováno 2010-12-09.
- ^ „Časový plán KTX 2010.12.15“ (v korejštině). Korail. Citováno 2010-12-09.
- ^ „공항 철도, KTX, 지하철 9 호선 과 직결 활성화 시킨다“ (v korejštině). Volby. 2010-09-30. Citováno 2010-10-30.
- ^ 2015 년 포항 ~ 서울 2 시간 에 달린다. JoongAng Ilbo (v korejštině). 04.02.2010. Citováno 2010-11-05.
- ^ „Trans-Korean Railway“ (PDF). Korean Rail Technology (anglicky). 1: 4–5. Květen – červen 2005. Citováno 2010-11-04.