Tranpass - Tranpass - Wikipedia

Tranpass (ト ラ ン パ ス, Toranpasu) bylo jméno magnetické jízdenky, kterou bylo možné použít u mnoha vlaků a autobusů jedoucích dovnitř Nagoya a jeho předměstí, zejména vlaky a autobusy provozované Město Nagoya a Nagojská železnice, běžně známý jako Meitetsu. Nagoya Municipal Subway prodával magnetické jízdné karty zvané Yurica karty a Nagoya Railroad (Meitetsu) prodával magnetické jízdné karty známé jako SF Panorama karty, ale byly obvykle kompatibilní s Tranpass a v takových případech byly také Tranpass karty, a proto by mohly být použity při jakékoli přepravě systém, který přijímal karty Tranpass. Od 11. února 2011 zavolal další systém karet s magnetickým tarifem Manaca doplnil a nakonec nahradil Tranpass.[1]

Prevalence

Karty Tranpass lze použít ve všech Městské metro v Nagoji linky, všechny autobusy města Nagoja, téměř všechny stanice v železnici Nagoja (Meitetsu), některé autobusy provozované společností Meitetsu, všechny Linka Aonami a všechny Linimo Line.[2][3] V oblasti Nagoya mohl být Tranpass použit k zaplacení téměř jakékoli veřejné dopravy kromě JR Central nádraží nebo Kintetsu stanice, které používaly odlišný systém magnetických jízdných karet, jmenovitě TOICA nebo Suica v případě JR Central a PiTaPa v případě Kintetsu. Na rozdíl od jiných systémů magnetických jízdných karet v Japonsku, jako je TOICA, však mohl být Tranpass použit pouze k placení dopravy jízdné, a nelze je použít místo hotovosti v jiných maloobchodních prodejnách, jako jsou samoobsluhy nebo restaurace.

Způsoby použití

Karty byly prodávány v automatech na lístky poblíž bran stanic a obecně obsahovaly více peněz za jízdné než cena karty v Japonský jen. Například karta, která stojí 5 000 jenů, by platila za jízdné v hodnotě 5 600 jenů. Ceny se pohybovaly od méně než 1 000 jenů u karet z metra Nagoya po karty v ceně 5 000 jenů.

Kartu nebylo možné použít ke vstupu do brány, když zůstatek klesl pod minimální cenu letenky, přesto na kartu nebylo možné přidat hotovost. K vyčerpání zbývajícího jízdného na těchto kartách bylo možné zakoupit lístky s kartami a hotovostí v kombinaci, nebo novou kartu lze zakoupit s převráceným zůstatkem staré karty na zůstatek nové karty. Například karta se zbývajícím 100 jenů mohla být použita k zaplacení nové karty, která stála 5 000 jenů, což mělo za následek kartu s jízdným v hodnotě 5 700 jenů. Při nákupu karet ze systému metra byl maximální zůstatek na staré kartě k provedení tohoto postupu 310 jenů[2] a u karet zakoupených od Nagoya Railroad (Meitetsu) to byl zůstatek 690 jenů při nákupu karet v hodnotě 2 000 jenů nebo 3 000 jenů a 1 500 jenů zůstatek při nákupu karet v ceně 5 000 jenů.[4]

Phaseout

Karta s magnetickým tarifem známá jako Manaca vyměněné karty Tranpass a Tranpass byly vyřazeny. 11. února 2011 (2011-02-11), prodej Manaca začala karta magnetického jízdného a prodej karet Tranpass, včetně karet Yurica a SF Panorama, přestal po odjezdu posledního vlaku na konci téhož dne. Karty Tranpass bylo možné používat po tomto dni, a to až do 29. února 2012, což je poslední den, kdy lze kartu používat.[5][6]

Reference

  1. ^ „IC カ ー ド「 マ ナ カ （manaca） 」の サ ー ビ ス 開始 日 に つ い て“ [O datu zahájení služby IC Card (manaca)] (v japonštině). Nagoya City Transportation Bureau. Citováno 2. prosince 2010.
  2. ^ A b ト ラ ン パ ス （カ ー ド に よ る 共通 利用 シ ス テ ム） (v japonštině). Nagoya City Bureau of Transportation. Citováno 2. prosince 2010.
  3. ^ ご 利用 範 囲 [Oblast použití] (v japonštině). Nagojská železnice. Citováno 2. prosince 2010.
  4. ^ ご 購入 に つ い て [Ohledně nákupu] (v japonštině). Nagojská železnice. Citováno 2. prosince 2010.
  5. ^ ユ リ カ や 磁 気 定期 券 な ど の マ ナ カ へ の 移行 (v japonštině). Nagoya Bureau of Transportation.
  6. ^ ト ラ ン パ ス 対 応 「ＳＦ パ ノ ラ マ カ ー ド」 ・ 「回 数 乗車 券」 発 売 売 び 利用 終了 の お 知 ら せ (v japonštině). 13. prosince 2010.

externí odkazy