Vyjádřený velar plosive - Voiced velar plosive
„(připomíná písmeno„ Y “) namísto jednopodlažních malých písmen  | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Leden 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| Vyjádřený velar plosive | |||
|---|---|---|---|
| ɡ | |||
| Číslo IPA | 110 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ɡ | ||
| Unicode (hex) | U + 0261 | ||
| X-SAMPA | G | ||
| Braillovo písmo |  | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The vyjádřený velar plosive nebo stop je typ souhláskový zvuk používaný v mnoha mluvený jazyky.
Některé jazyky mají vyjádřený pre-velar plosive,[1] který je kloubově o něco více vpředu ve srovnání s místem artikulace prototypového velar plosive, i když ne tak vpředu jako prototyp palatal plosive.
Naopak, některé jazyky mají vyjádřený post-velar plosive,[2] který je mírně artikulován za místem artikulace prototypového velar plosive, i když ne tak zpět jako prototyp uvular plosive.
Symbol IPA
Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɡ⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je G. Symbol IPA je přísně takzvaný jednopodlažní G. 
, ale dvoupodlažní G 
je považována za přijatelnou alternativu. Znak Unicode U + 0067 G LATINSKÝ MALÝ LIST G. vykresluje se buď jako jednopodlažní G nebo jako dvoupodlažní G podle písma; postava U + 0261 ɡ LATINSKÝ MALÝ PÍSMENOVÝ SPIS G je vždy jednopodlažní G, ale je obecně k dispozici pouze ve fontech s Rozšíření IPA Unicode blok znaků.
Funkce
Vlastnosti hlasitého zastavení velaru:
- Své způsob artikulace je okluzivní, což znamená, že je produkováno překážkou proudění vzduchu v hlasovém traktu. Protože souhláska je také ústní, bez č nosní vývod, proudění vzduchu je zcela blokováno a souhláska je a plosivní.
- Své místo artikulace je velární, což znamená, že je kloubově spojeno se zadní částí jazyk (hřbet) na měkké patro.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Ze šesti zastávek, které by se dalo očekávat od nejběžnějšího vzoru na celém světě - tj. Tři místa artikulace plus hlasy ([p b, t d, k ɡ])—[p] a [ɡ] jsou nejčastěji chybějící, chybí v přibližně 10% jazyků, které mají jinak tento vzor. Chybějící zastávka [p] je plošný prvek (viz také Neznělé bilabiální zastávky ). Chybějící [ɡ], na druhé straně, je široce rozptýlen po celém světě, například / ɡ / není původním fonémem běloruského, nizozemského, českého, finského nebo slovenského a vyskytuje se pouze v převzatých slovech v těchto jazycích. Několik jazyků, například Moderní standardní arabština a část Levantin dialekty (např. libanonský a Syřan ), chybí oba, i když většina moderních Arabské dialekty mít / ɡ / v jejich nativních phonemic systémech jako reflex ⟨ق ⟩ Nebo méně často z ⟨ج ⟩.
Zdá se, že [ɡ] je poněkud obtížnější formulovat než ostatní základní zastávky. Ian Maddieson spekuluje, že to může být způsobeno fyzickými obtížemi při vyjadřování velarů: Hlasování vyžaduje, aby vzduch proudil do ústní dutiny, a relativně malý prostor umožněný polohou velarských souhlásek znamená, že se rychle naplní vzduchem, což znesnadňuje vyslovování udržovat v [ɡ] tak dlouho, dokud je [d] nebo [b]. Může to mít dva efekty: [ɡ] a [k] může být zmatený a rozdíl je ztracen, nebo možná a [ɡ] nikdy se nevyvíjí, když jazyk poprvé začne rozlišovat hlasy. S uvulars, kde je ještě méně prostoru mezi glottis a jazyk pro proudění vzduchu, nerovnováha je extrémnější: Vyjádřený [ɢ] je mnohem vzácnější než neznělé [q].[3]
Mnoho Indoárijské jazyky, jako hindustánský, mají obousměrný kontrast mezi sání a prostý [ɡ].
Příklady
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Abcházi | ажыга/ ažyga | [aˈʐəɡa] | 'lopata' | Vidět Abcházská fonologie | |
| Adyghe | Shapsug | гьэгуалъэ/ g'ègwal "è |  [ɡʲaɡʷaːɬa] (Pomoc ·informace ) | 'hračka' | Nářeční. Odpovídá [d͡ʒ] v jiných dialektech. |
| Temirgoy | чъыгы/ č "ygy | [t͡ʂəɡə] (Pomoc ·informace ) | 'strom' | Nářeční. Odpovídá [ɣ] v jiných dialektech. | |
| Albánec | Gomar | [ˈꞬomaɾ] | 'osel' | ||
| arabština[4] | Marocký | أݣادير / 'agaadiir | [ʔaɡaːdiːr] | 'Agadir ' | |
| Tuniský | ڨفصة / gafs'a | [ɡɑfsˤɑ] | 'Gafsa ' | ⟨ڨ ⟩ Se také používá v Alžírsku | |
| Hejazi | قمر/ Gamar | [ɡamar] | 'měsíc' | Odpovídá [q ] v Klasický a Moderní standardní arabština. | |
| Najdi | [ɡəmar] | ||||
| Sa'idi | [ɡɑmɑr] | ||||
| Jemenský | قال/ Gaal | [gæːl] | '(řekl' | Výslovnost ⟨ق ⟩ v San'ani dialekt na severu a na střed a Hadhrami na východě | |
| جمل/ Gamal | [gæmæl] | 'velbloud' | Výslovnost ⟨ج ⟩ v Ta'izzi-Adeni dialekty na jihu a Tihami na západě | ||
| Egyptský | راجل/ Raagel | [ˈɾɑːɡel] | 'muž' | Standardní výslovnost ⟨ج ⟩ V Egyptě a odpovídá /dʒ /, /ʒ / nebo /ɟ / v jiných výslovnostech. | |
| Arménský | Východní[5] | գանձ/ ganç | [ɡɑndz] (Pomoc ·informace ) | 'poklad' | |
| Asyrská neoaramejština | ɡana | [ɡaːna] | 'já' | Používá se převážně v Irácký Koine. Odpovídá [dʒ] v Urmia, někteří Tyari a Jilu dialekty. | |
| Ázerbájdžánština | qara | [ɡɑɾɑ] | 'Černá' | ||
| Baskičtina | Galdu | [ɡaldu] | 'prohrát' | ||
| bengálský | গান / gan | [ɡan] | 'píseň' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Bengálská fonologie | |
| bulharský | гора / gora | [ɡora] | 'dřevo' | Vidět Bulharská fonologie | |
| Katalánština[6] | Gros | [ɡɾɔs] | 'velký' | Vidět Katalánština fonologie | |
| čínština | Jižní min | 我 / góa | [ɡua] | ‚Já ' | Pouze v hovorové řeči. |
| Wu | 狂 / běda | [ɡuɑ̃] | 'šílený' | ||
| Xiang | 共 / wong | [ɡoŋ] | 'spolu' | ||
| Čečenec | говр/ vláda | [ɡovr] | 'kůň' | ||
| čeština | GRAM | [ɡram] | 'gram' | Vidět Česká fonologie | |
| holandský | Všechny dialekty | zakdoek | [ˈZɑɡduk] (Pomoc ·informace ) | 'tkáň' | Allophone z / k /, vyskytující se pouze před vyjádřenými souhláskami v nativních slovech. Vidět Holandská fonologie |
| Standard[7] | |||||
| Mnoho řečníků | Goal | [ɡoːɫ] (Pomoc ·informace ) | 'fotbalová branka' | Pouze v půjčkách. Někteří řečníci si to mohou uvědomit jako [ɣ ] ~ [ʝ ] ~ [χ ] ~ [X ] (jako normální holandský ⟨g⟩) nebo jako [k ]. | |
| Amelands | Goëd | [ɡuə̯t] | 'dobrý' | ||
| Angličtina | GAnapřle | [ˈꞬæɡɫ̩] | 'hejno' | Vidět Anglická fonologie | |
| esperanto | bonGusta | [bonˈgusta] | 'Chutný' | Vidět Fonologie esperanta | |
| Filipínský | Gulo | [ɡulɔ] | 'válka' | ||
| francouzština[8] | Gain | [ɡɛ̃] | 'zisk' | Vidět Francouzská fonologie | |
| Gruzínský[9] | გული/ guli | [ˈꞬuli] | 'srdce' | ||
| Němec | LüGE | [ˈLyːɡə] | 'lhát' | Vidět Standardní německá fonologie | |
| řecký | γκάρισμα / gkárisma | [ˈꞬɐɾizmɐ] | ‚osel bray ' | Vidět Novořecká fonologie | |
| Gudžarátština | ગાવું/ gāvu | [gaːʋʊ̃] | 'zpívat' | Vidět Gudžarátská fonologie | |
| hebrejština | גב / gav | [ɡav] | 'zadní' | Vidět Moderní hebrejská fonologie | |
| hindustánský | .ाना / .انا | [ɡɑːnɑː] | 'píseň' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Hindustani fonologie | |
| maďarský | enGedély | [ɛŋɡɛdeːj] | 'povolení' | Vidět Maďarská fonologie | |
| irština | Gaineamh | [ˈꞬanʲəw] | 'písek' | Vidět Irská fonologie | |
| italština[10] | Gjsou | [ˈꞬäːre] | 'soutěže' | Vidět Italská fonologie | |
| japonský[11] | 外套 / Gaito | [ːaitoː] | 'kabát' | Vidět Japonská fonologie | |
| Kabardian | Baslaney | гьанэ/ k'anė | [ɡʲaːna] (Pomoc ·informace ) | 'košile' | Nářeční. Odpovídá [dʒ] v jiných dialektech. |
| Kagayanen[12] | kalaG | [kað̞aɡ] | 'duch' | ||
| korejština | 메기 / měGi | [meɡi] | 'sumec' | Vidět Korejská fonologie | |
| Litevský | Garai | [ɡɐrɐɪ̯ˑ] | 'pára' | Vidět Litevská fonologie | |
| Lucemburština[13] | AGepack | [ˈⱭɡəpaːk] | [překlad potřeboval ] | Častěji neznělé [k ].[13] Vidět Lucemburská fonologie | |
| Makedonština | гром/ chrom | [ɡrɔm] | 'hrom' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Malajština | Guni | [ɡuni] | 'pytel' | ||
| Maráthština | गवत | []t] | 'tráva' | Vidět Maráthština fonologie | |
| Nepálština | .ाउँ | [ɡä̃ũ̯] | 'vesnice' | Kontrastuje s aspirovanou formou. Vidět Nepálská fonologie | |
| Norština | Gull | [ɡʉl] | 'zlato' | Vidět Norská fonologie | |
| Odia | ଗଛ / gacha | [ɡɔtʃʰɔ] | 'strom' | Kontrastuje s aspirovanou formou. | |
| Peršan | گوشت /závan | [asi] | 'maso' | ||
| polština[14] | Gmin | [ɡmʲin̪] (Pomoc ·informace ) | 'plebs' | Vidět Polská fonologie | |
| portugalština[15] | línGua | [ˈⱢĩɡwɐ] | 'jazyk' | Vidět Portugalská fonologie | |
| Pandžábský | ਗਾਂ / gaa | [ɡɑ̃ː] | 'kráva' | ||
| rumunština[16] | Ga | [a] | 'myslel' | Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština[17] | голова/ golova | [ɡəɫɐˈva] (Pomoc ·informace ) | 'hlava' | Vidět Ruská fonologie | |
| Srbochorvatština[18] | гост / Gost | [gȏ̞ːs̪t̪] | 'host' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slovák | miazGA | [ˈMjäzɡä] | 'lymfa' | Vidět Slovenská fonologie | |
| Somálci | Gaabi | [ɡaːbi] | 'zkrátit' | Vidět Somálská fonologie | |
| španělština[19] | Gato | [ˈꞬät̪o̞] | 'kočka' | Vidět Španělská fonologie | |
| Svahilština | GIza | [ˈꞬīzɑ] | 'tma' | Vidět Svahilština fonologie | |
| švédský | God | [ɡuːd̪] | 'Chutný' | Může být přibližný v neformální řeči. Vidět Švédská fonologie | |
| turečtina | salGv | [säɫˈɡɯn] | 'epidemický' | Vidět Turecká fonologie | |
| ukrajinština[20] | ґанок/ g̀anok | [ˈꞬɑn̪ok] | 'kroky' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
| velština | Gwyn | [ɡwɪn] nebo [ɡwɨ̞n] | 'bílý' | Vidět Velšská fonologie | |
| Západofríské | Gasp | [ɡɔsp] | 'spona' (č.) | Vidět Západofríská fonologie | |
| Yi | ꈨ / napřE | [ɡɤ˧] | 'slyšet' | ||
| Zapotec | Tilquiapan[21] | Gan | [ɡaŋ] | 'bude schopen' | V závislosti na řečníkovi a pečlivosti řeči [ɡ] může být povoleno [ɣ] |
Viz také
Poznámky
- ^ Místo „pre-velar“ jej lze nazvat „advanced velar“, „fronted velar“, „front-velar“, „palato-velar“, „post-palatal“, „retractal palatal“ nebo „backed palatal“.
- ^ Místo výrazu „post-velar“ jej lze nazvat „retracted velar“, „backed velar“, „pre-uvular“, „advanced uvular“ nebo „fronted uvular“.
- ^ WALS Online: Kapitola 5 - Hlasy a mezery v Plosive Systems Archivováno 2012-04-27 na Wayback Machine
- ^ Watson (2002), s. 16–17.
- ^ Dum-Tragut (2009), str. 13.
- ^ Carbonell & Llisterri (1992), str. 53.
- ^ Gussenhoven (1992), str. 45.
- ^ Fougeron & Smith (1993), str. 73.
- ^ Shosted & Chikovani (2006), str. 255.
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 117.
- ^ Okada (1999), str. 117.
- ^ Olson a kol. (2010), str. 206–207.
- ^ A b Gilles & Trouvain (2013), s. 67–68.
- ^ Jassem (2003), str. 103.
- ^ Cruz-Ferreira (1995), str. 91.
- ^ DEX Online: [1]
- ^ Padgett (2003), str. 42.
- ^ Landau a kol. (1999), str. 66.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 255.
- ^ Danyenko & Vakulenko (1995), str. 4.
- ^ Merrill (2008), str. 108.
Reference
- Carbonell, Joan F .; Llisterri, Joaquim (1992), „katalánština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (1–2): 53–56, doi:10.1017 / S0025100300004618
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Danyenko, Andrii; Vakulenko, Serhii (1995), ukrajinština, Lincom Europa, ISBN 978-3-929075-08-3
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Fougeron, Cecile; Smith, Caroline L (1993), „francouzština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 23 (2): 73–76, doi:10.1017 / S0025100300004874
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Gussenhoven, Carlos (1992), „holandský“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 22 (2): 45–47, doi:10.1017 / S002510030000459X
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-521-63751-0
- Olson, Kenneth; Mielke, Jeff; Sanicas-Daguman, Josephine; Pebley, Carol Jean; Paterson, Hugh J., III (2010), „Fonetický stav (inter) zubního aproximanta“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 199–215, doi:10.1017 / S0025100309990296
- Padgett, Jaye (2003), „Contrast and Post-Velar Fronting in Russian“, Přirozený jazyk a lingvistická teorie, 21 (1): 39–87, doi:10.1023 / A: 1021879906505
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
- Watson, Janet (2002), Fonologie a morfologie arabštiny, New York: Oxford University Press
- Landau, Ernestina; Lončarića, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 978-0-521-65236-0
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ɡ] na PHOIBLE
