Vyjádřený alveolární afrikát - Voiced alveolar affricate

A vyjádřený alveolární afrikát je typ afrikářská souhláska vyslovuje se spropitné nebo čepel jazyka proti alveolární hřeben (linie dásní) těsně za zuby. To se týká třídy zvuků, nikoli jediného zvuku. Existuje několik typů s významnými vjemovými rozdíly:

Tento článek pojednává o prvních dvou.

Vyjádřený alveolární sykavý afrikát

Vyjádřený alveolární sykavý afrikát
dz
Číslo IPA104 133
Kódování
Subjekt (desetinný)ʣ
Unicode (hex)U + 02A3
X-SAMPAdz
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The vyjádřený alveolární sykavý afrikát je typ souhláskový zvuk, použitý v některých mluvený jazyky. Zvuk je přepisován do Mezinárodní fonetická abeceda s ⟨d͡z⟩ Nebo ⟨d͜z⟩ (Dříve ⟨ʣ⟩).

Funkce

Vlastnosti vyjádřeného alveolárního sykavého afrikátu:

  • Své způsob artikulace je sykavý afrikát, což znamená, že se vyrábí tak, že se nejprve úplně zastaví proudění vzduchu a poté se jazykem nasměruje na ostrou hranu zubů, což způsobí vysokofrekvenční turbulence.
  • The stop součástí tohoto afrikátu je laminal alveolární, což znamená, že je kloubově spojeno s čepelí jazyka u alveolární hřeben. Pro jednoduchost se tomuto afrikátu obvykle říká po sykavé frikativní složce.
  • Existují alespoň tři konkrétní varianty frikativní součástka:
    • Dentální laminal alveolární (běžně nazývaný „zubní“), což znamená, že je kloubově spojen s čepelí jazyka velmi blízko horních předních zubů, přičemž špička jazyka spočívá za dolními předními zuby. Syčivý efekt v této odrůdě [z] je velmi silný.[1]
    • Nestahovaná alveolární, což znamená, že je kloubově spojen buď s hrotem nebo ostřím jazyka na alveolárním hřebeni, apikální a laminal.
    • Zatažená alveolární, což znamená, že je kloubově spojen buď s hrotem nebo ostřím jazyka mírně za alveolárním hřebenem, nazývaným příslušně apikální a laminal. Akusticky je to blízko [ʒ ] nebo laminal [ʐ ].
  • Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
  • Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

Následující části jsou pojmenovány po frikativní složce.

Dentální laminal alveolární

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
ArménskýVýchodní[2]ձուկO tomto zvuku[d̻͡z̪uk] (Pomoc ·informace )'Ryba'
Běloruský[3]дзеканне/dzekannje[ˈD̻͡z̪ekän̪ʲe]'dzekanye'Kontrastuje s palatalizováno formulář. Vidět Běloruská fonologie
čeština[4]AfgáneC byl[ˈÄvɡäːnɛd̻͡z̪ bɪɫ̪]„Afghánec byl“Allophone z / t / před vyjádřenými souhláskami. Vidět Česká fonologie
maďarský[5]bodzA[ˈBod̻͡z̪ːɒ]'bezinka'Vidět Maďarská fonologie
Kašubian[6][potřebný příklad ]
lotyšský[7]drudzje[ˈD̪rud̻͡z̪is̪]'horečka'Vidět Lotyšská fonologie
Makedonština[8]ѕвезда/dzvezda[ˈD̻͡z̪ve̞z̪d̪ä]'hvězda'Vidět Makedonská fonologie
Paštštinoځوان[d͡zwɑn]„mládež“ „mladý“Vidět Paštštino fonologie
polština[9]dzvyhrálO tomto zvuku[d̻͡z̪vɔn̪] (Pomoc ·informace )'zvonek'Vidět Polská fonologie
ruština[10]плацдарм/platsDarm[pɫ̪ɐd̻͡z̪ˈd̪är̠m]'předmostí'Allophone z / t / před vyjádřenými souhláskami. Vidět Ruská fonologie
Srbochorvatština[11]otaC bi[ǒ̞t̪äd̻͡z̪ bi]‚otec by 'Allophone z / t / před vyjádřenými souhláskami.[11] Vidět Srbochorvatská fonologie
slovinština[12]briveC úplatky[ˈBríːʋəd̻͡z̪ bríjɛ]„holičské holení“Allophone z / t / před vyjádřenými souhláskami.
Tyapzna[d͡zad]'buvol'
ukrajinština[13]дзv/dzvin[d̻͡z̪ʋin̪]'zvonek'Vidět Ukrajinská fonologie
Horní lužickosrbština[14][potřebný příklad ]Allophone z / t / před vyjádřenými souhláskami.[14] Vidět Hornolužická fonologie

Nestahovaná alveolární

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
arabštinaNajdi[15]قـليب[d͡zɛ̝lib]'studna'Odpovídá / q /, / ɡ /nebo / dʒ / v jiných dialektech.
Katalánština[16]dělattzE[ˈD̪odd̻͡z̺ə]'dvanáct'Frikativní složka je apikální. Vidět Katalánština fonologie
holandskýOrsmaal-Gussenhovenův dialekt[17]zèèg[d͡zɛːx]'viděl'Příležitostný alofon / z /; distribuce nejasná.[17]
AngličtinaŠiroký Londýňan[18]dano[ˈD͡zæˑɪ̯]'den'Možný slovní počáteční, intervocalický a slovní konečný alofon / d /.[19][20] Vidět Anglická fonologie
Přijatá výslovnost[20][ˈD͡zeˑɪ̯]
New York[21]Možná slabika - počáteční a někdy i koncový alofon / d /.[21] Vidět Anglická fonologie
Scouse[22]Možné slabiky - počáteční a slovní konečný alofon / d /.[22] Vidět Anglická fonologie
Gruzínský[23]ძვალი[d͡zvɑli]'kost'
hebrejštinaתזונה[d͡zuna]'výživa'
Lucemburština[24]láznědséieren[ʃpɑˈd͡zɜ̝ɪ̯əʀən]'jít na procházku'Okrajový foném, který se vyskytuje jen několika slovy.[24] Vidět Lucemburská fonologie
Maráthština.र[d͡zorə]'platnost'Kontrastní a aspirované verze. Unaspirated je reprezentován ज, který také představuje [d͡ʒ ]. Nasávaný zvuk je reprezentován झ, což také představuje [d͡ʒʱ]. U žádného z nich není žádný výrazný rozdíl.
Nepálštinaआज[äd͡zʌ]'dnes'Kontrastní a aspirované verze. Unaspirated je reprezentován / ज /. Nasávaný zvuk je reprezentován / झ /. Vidět Nepálská fonologie
portugalštinaevropský[25]desafio[d͡zəˈfi.u]'výzva'Allophone z /d / před / i, ĩ /nebo asimilace v důsledku smazání / i ~ ɨ ~ e /. Stále častěji se používá v Brazílii.[26]
brazilský[25][26]dubendizpovyk[apɾẽ̞ˈd͡zadu]'učení se'
Mnoho řečníkůmězzosoprán[mě̞d͡zo̞so̞ˈpɾɐ̃nu]'mezzosoprán 'Okrajový zvuk. Někteří by místo toho mohli použít pravopisné výslovnosti.[27] Vidět Portugalská fonologie
rumunštinaMoldavské dialekty[28]zic[d͡zɨk]'říci'Odpovídá [z ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie
španělštinaNějaký Rioplatense dialektydIA['d͡zia̞]'den'Odpovídá buď [ð ] nebo [d ] ve standardní španělštině. Vidět Španělská fonologie.
čínštinaSwatow日本[d͡zit̚˨˩.pʊn˥˧]'Japonsko'

Variabilní

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
italština[29]zero[ˈD͡zɛːɾo]'nula'Frikativní složka se pohybuje mezi dentalizovaným laminálním a nezataženým apikálem. V druhém případě je dorazová součást laminová denti-alveolární.[29] Vidět Italská fonologie

Vyjádřený alveolární nesourodý afrikát

Vyjádřený alveolární nesourodý afrikát
dɹ̝
dð̠
dð͇

Funkce

Výskyt

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
AngličtinaObecný Američan[30]dream[d͡ɹ̝ʷɪi̯m]'sen'Fonetická realizace zdůrazněné posloupnosti slabik-počáteční sekvence / dr /; častěji postalveolární [d̠͡ɹ̠˔ ].[30] Vidět Anglická fonologie
Přijatá výslovnost[30]
italštinaSicílie[31]Adriatico[äd͡ɹ̝iˈäːt̪iko]dále jen Jaderské moře 'Apikální. Jde o regionální realizaci sekvence / dr /, a lze jej realizovat jako posloupnost [dɹ̝ ] namísto.[32] Vidět Italská fonologie

Viz také

Poznámky

  1. ^ Puppel, Nawrocka-Fisiak & Krassowska (1977: 149), citováno v Ladefoged & Maddieson (1996:154)
  2. ^ Kozintseva (1995:6)
  3. ^ Padluzhny (1989:48–49)
  4. ^ Palková (1994:234–235)
  5. ^ Szende (1999:104)
  6. ^ Jerzy Treder. „Fonetyka i fonologia“. Archivovány od originál dne 04.03.2016. Citováno 2015-11-16.
  7. ^ Nau (1998:6)
  8. ^ Lunt (1952:1)
  9. ^ Rocławski (1976:162)
  10. ^ Chew (2003: 67 a 103)
  11. ^ A b Landau a kol. (1999:67)
  12. ^ Pretnar a Tokarz (1980:21)
  13. ^ S. Buk; J. Mačutek; A. Rovenchak (2008). "Některé vlastnosti ukrajinského systému psaní". Glottometrics. 16: 63–79. arXiv:0802.4198.
  14. ^ A b Šewc-Schuster (1984:22, 38))
  15. ^ Lewis jr. (2013), str. 5.
  16. ^ Hualde (1992:370)
  17. ^ A b Peters (2010), str. 240.
  18. ^ Wells (1982), str. 322-323.
  19. ^ Wells (1982), str. 323.
  20. ^ A b Gimson (2014), str. 172.
  21. ^ A b Wells (1982), str. 515.
  22. ^ A b Wells (1982), str. 372.
  23. ^ Shosted & Chikovani (2006:255)
  24. ^ A b Gilles & Trouvain (2013), str. 72.
  25. ^ A b (v portugalštině) Palatalizace zubních okluziv / t / a / d / v dvojjazyčných komunitách Taquara a Panambi, RS - Alice Telles de Paula Strana 14
  26. ^ A b Seqüências de (oclusiva alveolar + sibilante alveolar) como um padrão inovador no português de Belo Horizonte - Camila Tavares Leite
  27. ^ Adaptações fonológicas na pronúncia de estrangeirismos do Inglês por falantes de Português Brasileiro - Ana Beatriz Gonçalves de Assis
  28. ^ Pop (1938), str. 29.
  29. ^ A b Canepari (1992), str. 75–76.
  30. ^ A b C Gimson (2014), s. 177, 186–188, 192.
  31. ^ Canepari (1992), str. 64.
  32. ^ Canepari (1992), str. 64–65.

Reference

  • Canepari, Luciano (1992), Il MªPi - Manuale di pronuncia italiana [Příručka italské výslovnosti] (v italštině), Bologna: Zanichelli, ISBN  88-08-24624-8
  • Chew, Peter A. (2003), Výpočetní fonologie ruštinyUniversal Publishers
  • Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
  • Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN  9781444183092
  • Hualde, José (1992), Katalánština, Routledge, ISBN  0-415-05498-2
  • Kozintseva, Natalia (1995), Moderní východní arménština, Lincom Europa, ISBN  3895860352
  • Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN  978-0-631-19815-4.
  • Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN  0-521-65236-7
  • Lewis jr., Robert Eugene (2013), Smlouva o doplňku v arabštině Najdi (PDF)
  • Lunt, Horace G. (1952), Gramatika makedonského literárního jazyka, Skopje
  • Nau, Nicole (1998), lotyšský, Lincom Europa, ISBN  3-89586-228-2
  • Padluzhny, Ped (1989), Fanetyka běloruskai litaraturnai movy, ISBN  5-343-00292-7
  • Palková, Zdena (1994), Fonetika a fonologie češtiny, ISBN  978-8070668436
  • Peters, Jörg (2010), „Vlámsko-brabantský dialekt Orsmaal – Gussenhoven“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (2): 239–246, doi:10.1017 / S0025100310000083
  • Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
  • Pretnar, Tone; Tokarz, Emil (1980), Slovenščina za Poljake: Kurs podstawowy języka słoweńskiego, Katowice: Uniwersytet Śląski
  • Puppel, Stanisław; Nawrocka-Fisiak, Jadwiga; Krassowska, Halina (1977), Příručka polské výslovnosti pro studenty angličtiny Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe
  • Rocławski, Bronisław (1976), Zarys fonologii, fonetyki, fonotaktyki i fonostatystyki współczesnego języka polskiego, Gdaňsk: Wydawnictwo Uczelniane Uniwersytetu Gdańskiego
  • Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
  • Šewc-Schuster, Hinc (1984), Gramatika hornjo-serbskeje rěče, Budyšin: Ludowe nakładnistwo Domowina
  • Szende, Tamás (1999), „maďarský“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 104–107, ISBN  0-521-65236-7
  • Wells, John C. (1982). Akcenty angličtiny. Svazek 2: Britské ostrovy (str. I – xx, 279–466), svazek 3: Za Britskými ostrovy (str. I – xx, 467–674). Cambridge University Press. ISBN  0-52128540-2 , 0-52128541-0 .

externí odkazy