Neznělé alveolo-palatal fricative - Voiceless alveolo-palatal fricative - Wikipedia
| Neznělé alveolo-palatal fricative | |||
|---|---|---|---|
| ɕ | |||
| Číslo IPA | 182 | ||
| Kódování | |||
| Subjekt (desetinný) | ɕ | ||
| Unicode (hex) | U + 0255 | ||
| X-SAMPA | s | ||
| Braillovo písmo |   | ||
| |||
| Ukázka zvuku | |||
zdroj · Pomoc | |||
The neznělé alveolo-palatal sykavé fricative je typ souhláskový zvuk, použitý v některých ústní jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ɕ⟩ ("C", plus zvlnění také v jeho vyjádřený protějšek ⟨ʑ⟩). To je sykavý ekvivalent k neznělé palatal fricative, a jako takový jej lze přepsat v IPA pomocí ⟨C⟩.
V britštině Přijatá výslovnost, / j / po slabice - počáteční / p, t, k / (jako v Tv úterý) je realizován jako devaced palatal fricative. Množství devoicing je variabilní, ale plně neznělá varianta má tendenci být alveolo-palatal [ɕ] v / tj / sekvence: 
[ˈT̺ʲɕuːzdeɪ]. Je to fricative, spíše než fricative prvek afrikát protože předchozí plosive zůstává alveolární, spíše než se stát alveolo-palatal, jako v holandský.[1]
Odpovídající afrikát lze napsat pomocí witht̠ʲ͡ɕ⟩ Nebo ⟨c̟͡ɕ⟩ V úzkém IPA ⟨tɕV obou případech se obvykle používá⟩. V případě angličtiny lze sekvenci specifikovat jako ⟨t̺ɕ⟩ tak jako / t / je normálně apikální (i když poněkud palatalizován v tomto pořadí), zatímco alveolo-palatal souhlásky jsou laminal podle definice.[2][3]
Rostoucí počet britských mluvčích spojuje tuto sekvenci s neznělé palato-alveolární afrikáty / tʃ /: [ˈTʃuːzdeɪ] (vidět jódová koalescence ), zrcadlení Londýňan, Australská angličtina a Nový Zéland Angličtina. Na druhou stranu je zde opačná tendence kanadský akcenty, které se zachovaly / tj /, kde sekvence má sklon splynout s rovinou / t / namísto: [ˈT̺ʰuːzdeɪ] (vidět svržení jódu ), zrcadlení Obecný Američan což neumožňuje / j / následovat alveolární souhlásky ve zdůrazněných slabikách.[4][5][6]
Funkce
alveolo-palatal sykavé fricatives [ɕ, ʑ]
Vlastnosti neznělé alveolo-palatal fricative:
- Své způsob artikulace je sykavý frikativní, což znamená, že se obvykle vyrábí směrováním proudu vzduchu podél a drážka v zadní části jazyka až do místa artikulace, kdy je zaměřen proti ostré hraně téměř zaťatých zubů, což způsobuje vysokofrekvenční turbulence.
- Své místo artikulace je alveolo-palatal. Tohle znamená tamto:
- Své místo artikulace je postalveolární, což znamená, že jazyk se dotýká střechy úst v oblasti za alveolární hřeben (linie dásní).
- Své tvar jazyka je laminal, což znamená, že se jedná o čepel jazyka který se dotýká střechy úst.
- Je to těžce palatalizováno, což znamená, že střed jazyka je ukloněn a zvednut směrem k tvrdé patro.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Adyghe | щы | [ɕə] | 'tři' | ||
| Asámština | ব্ৰিটিছ | [bɹitiɕ] | 'Britský' | ||
| Katalánština | Východní[7] | ca.ixA | [ˈKäɕə] | 'krabice' | Vidět Katalánština fonologie |
| Mallorca[7] | [ˈKaɕə] | ||||
| čínština | Nějaký Hokkien dialekty | 心 sim | [ím] | 'srdce' | Allophone z / s / před / i /. |
| Mandarinka | 西安 / XI'ān | [ɕí.án] | 'Xi'an ' | Kontrastuje s / ʂ / a / s /. Vidět Mandarínská fonologie | |
| Chuvash | CčCĕм | [ˈɕiɕ̬əm] | 'Blesk' | Kontrastuje s / ʂ / a / s /. | |
| dánština | sjal | [ˈɕeːˀl] | 'duše' | Vidět Dánská fonologie | |
| holandský | Některé reproduktory | sjbalon | [ɕäˈbloːn] | 'šablona' | Možná [ʃ] nebo [sʲ] namísto. Vidět Holandská fonologie |
| Angličtina | Cardiff anglicky[8] | human | [ˈɕumːən] | 'člověk' | Fonetická realizace / hj /. Přednější a silnější než RP [C ]. Široké odrůdy upustí / h /: [ˈJumːən].[8] Vidět Anglická fonologie |
| Konzervativní Přijatá výslovnost[1] | tv úterý | [ˈT̺ʲɕuːzdeɪ] | 'úterý' | Allophone z / j / po slabice - počáteční / t / (který je v této sekvenci alveolární), může být odstraněn pouze částečně. / tj / se často realizuje jako afrikáta [tʃ ] v britské angličtině. Ztlumit Obecný Američan: [ˈT̺ʰuːzdeɪ].[4][5][6] Typicky přepisováno pomocí ⟨j⟩ V širokém IPA. Vidět Anglická fonologie, jódová koalescence a svržení jódu | |
| Nějaký Kanadská angličtina[1][6] | |||||
| Ghanský[9] | ship | [ɕip] | 'loď' | Vzdělaní mluvčí mohou použít [ʃ ], kterým tento telefon odpovídá v jiných dialektech.[9] | |
| Guarani | paraguayský | chE | [ɕɛ] | ‚Já ' | |
| japonský[10] | 塩 / shio | [ɕi.o] | 'sůl' | Vidět Japonská fonologie | |
| Kabardian | щэ | []a] | 'sto' | ||
| korejština | 시 / si | [ɕi] | 'báseň' | Vidět Korejská fonologie | |
| Nižší lužickosrbština[11] | strśijaśel | [ˈPɕijäɕɛl] | 'přítel' | ||
| Lucemburština[12] | liicht | [liːɕt] | 'světlo' | Allophone z / χ / po phonologically přední samohlásky; některé reproduktory to slučují [ʃ ].[12] Vidět Lucemburská fonologie | |
| Norština | Městský východ[13] | kjekk | [ɕe̞kː] | 'hezký' | Typicky přepsáno v IPA s ⟨C⟩; méně často realizován jako palatal [C ]. Sladí to mladší řečníci v Bergenu, Stavangeru a Oslu /ʂ /.[13] Vidět Norská fonologie |
| Paštštino | Wazirwola dialekt | لښکي | [ˈLəɕki] | ‚malý, mírný ' | |
| polština[14] | śruba | [ˈɕrubä] | 'šroub' | Kontrastuje s / ʂ / a / s /. Vidět Polská fonologie | |
| portugalština[15][16][17] | měXendo | [měˈɕẽd̪u] | 'pohybující se' | Také popsán jako palato-alveolární [ʃ ].[18][19] Vidět Portugalská fonologie | |
| rumunština | Transylvánské dialekty[20] | CE | [ɕɛ] | 'co' | Realizováno jako [tʃ ] ve standardním rumunštině. Vidět Rumunská fonologie |
| ruština | счастье | [ˈɕːæsʲtʲjə] | 'štěstí' | Také reprezentováno ⟨щ ⟩. Kontrastuje s / ʂ /, / s /, a / sʲ /. Vidět Ruská fonologie | |
| Sema[21] | Ashi | [à̠ɕì] | 'maso' | Možný alofon z / ʃ / před /tj/.[21] | |
| Srbochorvatština | chorvatský[22] | miš će | [mîɕ t͡ɕe̞] | ‚myš bude ' | Allophone z / ʃ / před / t͡ɕ, d͡ʑ /.[22] Vidět Srbochorvatská fonologie |
| Někteří mluvčí z Černohorský | с утра / śutra | [ɕût̪ra̠] | 'zítra' | Fonemicky / sj / nebo v některých případech / s /. | |
| švédský | Finsko | sjOK | [ɕuːk] | 'kus' | Allophone z /ɧ /. |
| Švédsko | kjol | [ɕuːl] | 'sukně' | Vidět Švédská fonologie | |
| Tibetský | Lhasa dialekt | བཞི་ | [ɕi˨˧] | ‚čtyři ' | Kontrastuje s / ʂ /. |
| Tatar | өчпочмак | [ˌØɕpoɕˈmɑq] | 'trojúhelník' | ||
| Uzbek[23] | [potřebný příklad ] | ||||
| Xumi | Dolní[24] | [RPd͡ʑi ɕɐ][je zapotřebí objasnění ] | ‚sto ' | ||
| Horní[25] | [RPd͡ʑi ɕɜ][je zapotřebí objasnění ] | ||||
| Yámana | Šúšo | [ɕúɕa] | 'tučňák' | ||
| Yi | ꑟ/Xi | [ɕi˧] | 'vlákno' | ||
| Zhuang | Cib | [ɕǐp] | 'deset' | ||
Viz také
Poznámky
- ^ A b C Collins & Mees (2003:172–173), Gimson (2014: 229–231). První zdroj specifikuje místo artikulace / j / po / t / jako více vpředu než hlavní alofon z / j /.
- ^ Gimson (2014), str. 177.
- ^ Esling (2010), str. 693.
- ^ A b Collins & Mees (2003), str. 173, 306.
- ^ A b Gimson (2014), str. 230–231.
- ^ A b C Změny v pokroku v kanadské angličtině: Yod-dropping, Výňatky z J.K. Chambers, „Sociální zakomponování probíhajících změn.“ Journal of English Linguistics 26 (1998), přístup 11. května 2020.
- ^ A b Recasens & Espinosa (2007:145, 167)
- ^ A b Collins & Mees (1990), str. 90.
- ^ A b Huber (2004:859)
- ^ Okada (1999:117)
- ^ Zygis (2003), s. 180–181.
- ^ A b Gilles & Trouvain (2013), s. 67–68.
- ^ A b Kristoffersen (2000), str. 23.
- ^ Jassem (2003:103)
- ^ Mateus & d'Andrade (2000)
- ^ Silva (2003:32)
- ^ Guimarães (2004)
- ^ Cruz-Ferreira (1995:91)
- ^ Medina (2010)
- ^ Pop (1938), str. 29.
- ^ A b Teo (2012:368)
- ^ A b Landau a kol. (1999:68)
- ^ Sjoberg (1963:11)
- ^ Chirkova & Chen (2013), str. 365.
- ^ Chirkova, Chen & Kocjančič Antolík (2013), str. 382.
Reference
- Chirkova, Katia; Chen, Yiya (2013), „Xumi, 1. část: Dolní Xumi, rozmanitost dolního a středního toku řeky Shuiluo“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (3): 363–379, doi:10.1017 / S0025100313000157[trvalý mrtvý odkaz ]
- Chirkova, Katia; Chen, Yiya; Kocjančič Antolík, Tanja (2013), „Xumi, část 2: Horní Xumi, rozmanitost horních oblastí řeky Shuiluo“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (3): 381–396, doi:10.1017 / S0025100313000169[trvalý mrtvý odkaz ]
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (1990), „The Phonetics of Cardiff English“, Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 87–103, ISBN 1-85359-032-0
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 9004103406
- Cruz-Ferreira, Madalena (1995), „evropská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 25 (2): 90–94, doi:10.1017 / S0025100300005223
- Esling, John (2010), „Fonetická notace“, Hardcastle, William J .; Laver, John; Gibbon, Fiona E. (eds.), Příručka fonetických věd (2. vyd.), ISBN 9781405145909
- Gilles, Peter; Trouvain, Jürgen (2013), „Lucemburština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 67–74, doi:10.1017 / S0025100312000278
- Gimson, Alfred Charles (2014), Cruttenden, Alan (ed.), Gimsonova výslovnost angličtiny (8. vydání), Routledge, ISBN 9781444183092
- Guimarães, Daniela (2004), Seqüências de (Sibilante + Africada Alveopalatal) no Português Falado em Belo Horizonte (PDF)„Belo Horizonte: Universidade Federal de Minas Gerais, archivováno z originál (PDF) dne 2014-04-07, vyvoláno 2015-08-21
- Huber, Magnus (2004), „Ghanaian English: phonology“, Schneider, Edgar W .; Burridge, Kate; Kortmann, Bernd; Mesthrie, Rajend; Upton, Clive (eds.), Příručka odrůd angličtiny, 1: Fonologie, Mouton de Gruyter, str. 842–865, ISBN 3-11-017532-0
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Kristoffersen, Gjert (2000), Fonologie norštiny, Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823765-5
- Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatsky“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 0-521-65236-7
- Mateus, Maria Helena; d'Andrade, Ernesto (2000), Fonologie portugalštiny, Oxford University Press, ISBN 0-19-823581-X
- Medina, Flávio (2010), Análise Acústica de Sequências de Fricativas Seguidas de [i] Productions of Japoneses Aprendizes de Português Brasileiro (PDF)„Anais do IX Encontro do CELSUL Palhoça, SC, Palhoça: Universidade do Sul de Santa Catarina, archivováno z originál (PDF) dne 2015-09-23, vyvoláno 2014-12-06
- Okada, Hideo (1999), "Japonský", v Mezinárodní fonetické asociaci (ed.), Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge University Press, str. 117–119, ISBN 978-0-52163751-0
- Pop, Sever (1938), Micul Atlas Linguistic Român, Muzeul Limbii Române Cluj
- Recasens, Daniel; Espinosa, Aina (2007), „Elektropalatografická a akustická studie afrikátů a frikativ ve dvou katalánských dialektech“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (2): 143–172, doi:10.1017 / S0025100306002829
- Silva, Thaïs Cristófaro (2003), Fonetica e Fonologia do Português: Roteiro de Estudos e Guia de Exercícios (7. vydání), São Paulo: Contexto, ISBN 85-7244-102-6
- Sjoberg, Andrée F. (1963), Uzbecká strukturální gramatikaSérie Uralic a Altaic, 18, Bloomington: Indiana University
- Teo, Amos B. (2012), „Sumi (Sema)“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (03): 365–373, doi:10.1017 / S0025100312000254
- Zygis, Marzena (2003), "Fonetické a fonologické aspekty slovanských sykavých frikativ" (PDF), Dokumenty ZAS v lingvistice, 3: 175–213
externí odkazy
- Seznam jazyků s [ɕ] na PHOIBLE
