Neznělé retroflex fricative - Voiceless retroflex fricative - Wikipedia

Neznělé retroflex fricative
ʂ
Číslo IPA136
Kódování
Subjekt (desetinný)ʂ
Unicode (hex)U + 0282
X-SAMPAs`
Braillovo písmo⠲ (body Braillova písma - 256)⠎ (body Braillova písma-234)
Ukázka zvuku
zdroj  · Pomoc

The neznělé retroflex sykavé fricative je typ souhláskový zvuk použitý v některých mluvený jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨ʂ⟩. Jako všechny souhlásky retroflex, písmeno IPA je vytvořeno přidáním háčku směřujícího doprava ke spodní části ess (písmeno použité pro odpovídající alveolární souhláska ). Lze rozlišovat mezi laminální, apikální a sub-apikální artikulací. Pouze jeden jazyk, Toda, se zdá, že má více než jednoho neznělého retroflexního sykavého, a odlišuje subapikální palatal od apikálních postalveolárních retroflexních sykavek; to znamená, že jak jazyk artikulace, tak místo kontaktu na střeše úst jsou odlišné.

Funkce

Schematický střední sagitální úsek

Vlastnosti neznělé retroflex fricative:

  • Své způsob artikulace je sykavý frikativní, což znamená, že se obvykle vyrábí směrováním proudu vzduchu podél a drážka v zadní části jazyka až do místa artikulace, kdy je zaměřen proti ostré hraně téměř zaťatých zubů, což způsobuje vysokofrekvenční turbulence.
  • Své místo artikulace je retroflex, což prototypicky znamená, že je kloubové subapical (se špičkou jazyka stočenou nahoru), ale obecněji to znamená, že je postalveolární bez bytí palatalizováno. To znamená, že kromě prototypové subapické artikulace může být i jazykový kontakt apikální (špičaté) nebo laminal (byt).
  • Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
  • Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
  • Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
  • The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.

Výskyt

V následujících přepisech lze rozlišovat mezi diakritikou apikální [ʂ̺] a laminal [ʂ̻].

Společnost [ʂ] cross-lingvisticky je 6% ve fonologické analýze 2155 jazyků.[1]

JazykSlovoIPAVýznamPoznámky
Abcháziамш[amʂ]'den'Vidět Abcházská fonologie
AdygheпшъашъэO tomto zvuku[pʂ̻aːʂ̻a] (Pomoc ·informace )'dívka'Laminal.
čínštinaMandarinka石/shí[ʂ̺ɻ̩˧˥]'kámen'Apikální. Vidět Mandarínská fonologie
Emilian a RomagnolsE[ˈꟅĕ]'Ano'Apikální; možná [s̺ʲ ] nebo [ʃ ] namísto.
Faerskýfýrs[fʊʂ]'osmdesát'
hindustánskýhindštinaकष्ट[ˈKəʂʈ]'problémy'
KhantyVětšina severních dialektůшаш[ʂɑʂ]'koleno'Odpovídá a neznělé retroflexové afrikáty / ʈ͡ʂ / v jižních a východních dialektech.
Nižší lužickosrbština[2][3]glažk[ˈꞬläʂk]'sklenka'
Malayalamകഷ്ടി[kəʂʈi]‚vzácný '
Mapudungun[4]trukur[ʈ͡ʂʊ̝ˈkʊʂ]'mlha'Možný alofon z / ʐ / v post-nukleární pozici.[4]
Maráthštinaऋषी[ruʂi]'šalvěj'
Nepálštinaषष्ठी[sʌʂʈʰi]'Šašthi (den) 'Allophone / s / v sousedství souhlásk retroflex.
NorštinaNersk[nɔʂk]‚Norský 'Allophone sekvence / ɾs / v mnoha dialektech, včetně Urban East Norwegian. Vidět Norská fonologie
OʼodhamCuk-Ṣon[tʃʊk ʂɔn]Tucson
PaštštinoJižní dialektښودل[ʂodəl]'ukázat'
polštinaStandard[5]szumO tomto zvuku[ʂ̻um] (Pomoc ·informace )'šustění'Po neznělých souhláskách to také představuje ⟨rz⟩. Když je to napsáno, lze jej místo toho vyslovit jako neznělý vyvýšený alveolární nesonorantní trylek několika reproduktory.[6] Je přepsán / ʃ / většinou polských učenců. Vidět Polská fonologie
Jihovýchodní cuyavské dialekty[7]schowali[ʂxɔˈväli]‚schovali se 'Některé reproduktory. Je to výsledek hyperkorekce více populární fúze / ʂ / a / s / do [s ] (vidět szadzenie ).
Suwałki dialekt[8]
rumunštinaMoldavské dialekty[9]șură['əurə]'stodola'Apikální.[9] Vidět Rumunská fonologie
Transylvánské dialekty[9]
ruština[5]шут[ʂut̪]'šašek'Vidět Ruská fonologie
Srbochorvatština[10][11]шал / šal[ʂȃ̠l]'šátek'Typicky přepsáno jako / ʃ /. Vidět Srbochorvatština_fonologie
Slovák[12]šatka[ˈꟅätkä]'šátek'
švédskýfors[fɔʂ]'peřeje'Allophone sekvence / rs / v mnoha dialektech, včetně Central Standard Swedish. Vidět Švédská fonologie
Tamilகஷ்டம்[kəʂʈəm]'obtížný'
Telugštinaకష్టం[kʌʂʈəm]'obtížný'
Toda[13][pɔʂ]„(jméno klanu)“Subapical
Torwali[14]ݜےݜ[ʂeʂ]‚tenké lano '
Ubykh[]a]'hlava'Vidět Ubykh fonologie
Horní lužickosrbštinaNěkteré dialekty[15][16][potřebný příklad ]——Používá se v dialektech používaných ve vesnicích severně od Hoyerswerda; odpovídá [ʃ ] ve standardním jazyce.[2] Vidět Hornolužická fonologie
vietnamštinaJižní dialekty[17]s.a[ʂɨə˧ˀ˥]'mléko'Vidět Vietnamská fonologie
Yiꏂ/shy[ʂ̺ɹ̩˧]'zlato'
Yuroku[18]segep[ʂɛɣep]'kojot'
ZapotecTilquiapan[19][potřebný příklad ]——Allophone z / ʃ / před [A] a [u].

Viz také

Poznámky

  1. ^ Phoible.org. (2018). PHOIBLE Online - Segmenty. [online] Dostupné na: http://phoible.org/parameters.
  2. ^ A b Šewc-Schuster (1984), s. 40–41
  3. ^ Zygis (2003), s. 180–181, 190–191.
  4. ^ A b Sadowsky a kol. (2013), str. 90.
  5. ^ A b Hamann (2004), str. 65
  6. ^ Karaś, Halina. "Gwary polskie - Frykatywne rż (ř)". Archivovány od originál dne 2013-03-13. Citováno 2013-11-06.
  7. ^ Taras, Barbara. „Gwary polskie - Gwara regionu“. Archivovány od originál dne 2013-11-13.
  8. ^ Karaś, Halina. „Gwary polskie - Szadzenie“. Archivovány od originál dne 2013-11-13.
  9. ^ A b C Pop (1938), str. 31.
  10. ^ Kordić (2006), str. 5.
  11. ^ Landau a kol. (1999), str. 67.
  12. ^ Hanulíková & Hamann (2010), str. 374.
  13. ^ Ladefoged (2005), str. 168.
  14. ^ Lunsford (2001), s. 16–20.
  15. ^ Šewc-Schuster (1984), str. 41.
  16. ^ Zygis (2003), str. 180.
  17. ^ Thompson (1959), str. 458–461.
  18. ^ „Yurokovy souhlásky“. Jazykový projekt Yurok. UC Berkeley. Citováno 7. ledna 2017.
  19. ^ Merrill (2008), str. 109.

Reference

externí odkazy