Neznělá velární frikativa - Voiceless velar fricative
| Neznělá velární frikativa | |
|---|---|
| X | |
| Číslo IPA | 140 |
| Kódování | |
| Subjekt (desetinný) | x |
| Unicode (hex) | U + 0078 |
| X-SAMPA | X |
| Braillovo písmo |  |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
The neznělá velární frikativa je typ souhláskový zvuk použitý v některých mluvený jazyky. Byla součástí souhláskového soupisu Stará angličtina a lze je stále najít v některých dialektech Angličtina, zejména v Skotská angličtina, např. v jezero, Broch nebo saugh (vrba).
Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda který představuje tento zvuk je ⟨X⟩, Latinské písmeno x. Používá se také v široký přepis místo symbolu ⟨χ⟩, Řecká chi, pro neznělé uvular fricative.
Je tam také neznělé post-velar fricative (také zvaný pre-uvular) v některých jazycích. Pro neznělé pre-velar fricative (také zvaný post-palatal), viz neznělé palatal fricative.
Funkce
Vlastnosti neznělé velar fricative:
- Své způsob artikulace je frikativní, což znamená, že je produkováno zúžením proudění vzduchu úzkým kanálem v místě artikulace, což způsobuje turbulence.
- Své místo artikulace je velární, což znamená, že je kloubově spojeno se zadní částí jazyk (hřbet) na měkké patro.
- Své fonace je neznělý, což znamená, že je produkován bez vibrací hlasivek. V některých jazycích jsou hlasivky aktivně odděleny, takže jsou vždy neznělé; v jiných jsou šňůry laxní, takže mohou přijímat zvuky sousedních zvuků.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Odrůdy
| IPA | Popis |
|---|---|
| X | prostý velar fricative |
| X | labializovaný |
| X | ejective |
| X | ejective labialised |
| X | semi-labializovaný |
| X | silně labializovaný |
| X | palatalised |
| X | vyhazovací palatalised |
Výskyt
Předpokládá se, že k neznělému velar fricative a jeho labializované rozmanitosti došlo Proto-germánský, předchůdce Germánské jazyky jako reflex z Protoindoevropský neznělé palatální a velární zastávky a labializované neznělé velární zastávky. Proto protoindoevropský *ḱr̥nom „roh“ a *kʷód „co“ se stalo proto-germánským *hurnan a *hwv, kde * h a * hw byly pravděpodobné [X] a [X]. Tento změna zvuku je část Grimmův zákon.
v Moderní řečtina, neznělé velar fricative (s jeho allophone neznělé palatal fricative [C ], vyskytující se před předními samohláskami) pochází z Starořečtina neznělé sání zastaveno / kʰ / ve zvukové změně, která lenited Řečtina aspirovala na frikativy.
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Abaza | хьзы | [xʲzə] | 'název' | ||
| Adyghe | хы |  [xəː] (Pomoc ·informace ) | 'šest' | ||
| Albánec | gjuha | [ɟuxɑ] | 'Jazyk' | Allophone z / h /. Vidět Albánská fonologie | |
| Aleut | Atkanský dialekt | alaX | [ɑlɑx] | 'dva' | |
| arabština | Moderní standard | خضراء | [xadˤraːʔ] | 'zelená' (F. ) | Může být velar, post-velar nebo uvular, v závislosti na dialektu.[1] Vidět Arabská fonologie |
| Asámština | অসমীয়া | [ɔxɔmia] | 'Assamese' | ||
| Asyrská neoaramejština | khA | [xaː] | 'jeden' | ||
| Avar | чeхь / ҫeẋ | [tʃex] | 'břicho' | ||
| Ázerbájdžánština | Xoş / хош/خوش | [xoʃ] | 'příjemný' | ||
| Baskičtina | Některé reproduktory[2] | jan | [xän] | 'jíst' | Buď velar nebo post-velar.[2] U ostatních řečníků to je [j ~ ʝ ~ ɟ ].[3] |
| Breton | hor hmi | [nebo xiː] | 'náš pes' | ||
| bulharský | тихо / tihÓ | [ˈT̪ixo] (Pomoc ·informace ) | 'tiše' | Popsáno jako mající „jen malé tření“ ([X]).[4] | |
| čínština | Mandarinka | 河 / hE | [xɤ˧˥] | 'řeka' | Vidět Standardní čínská fonologie |
| čeština | chklín | [xlap] | 'chlap' | Vidět Česká fonologie | |
| dánština | Jižní Jutlandic | kaGE | [ˈKʰæːx] | 'dort' | Vidět Sønderjysk dialekt |
| holandský | Standard belgický[5][6] | Acht | [ɑxt] | 'osm' | Může být post-palatal [C ] namísto. V dialektech mluvených nad řekami Rýn, Meuse a Waal odpovídající zvuk je postvelar-uvular fricative trylek [ʀ̝̊˖ ].[6] Vidět Holandská fonologie |
| Jižní Nizozemsko akcenty[6][7] | |||||
| Angličtina | skotský | hlech | [ɫɔx] | 'jezero ' | Mladší mluvčí mohou spojit tento zvuk s /k /.[8][9] Vidět Skotská anglická fonologie |
| Scouse[10] | vypískatk | [bʉːx] | 'rezervovat' | Slabičný finální alofon / k / (lenition ). | |
| esperanto | monaĥÓ | [monaxo] | 'mnich' | Vidět Fonologie esperanta | |
| Eyak | duXł | [tʊxɬ] | 'pasti' | ||
| Finština | kahvi | [ˈKɑxʋi] | 'káva' | Allophone z / h /. Vidět Finská fonologie | |
| francouzština | jota | [xɔta] | 'jota' | Vyskytuje se pouze ve výpůjčních slovech (ze španělštiny, arabštiny, čínštiny atd.). Vidět Francouzská fonologie | |
| Gruzínský[11] | ჯოხი / joxi | [ˈDʒɔxi] | 'lepit' | ||
| Němec | Buch | [buːx] (Pomoc ·informace ) | 'rezervovat' | Vidět Standardní německá fonologie | |
| řecký | τέχνη / téchnî | [ˈTe̞xni] | 'umění' | Vidět Novořecká fonologie | |
| hebrejština | מִיכָאֵל/ Micha'el | [mixaʔel] | 'Michaele ' | Vidět Starověká hebrejská fonologie | |
| hindustánský | hindština | ख़ुशी/ khushii / khushī | [xuʃiː] | 'štěstí' | Vidět Hindustani fonologie |
| Urdu | خوشی/ Khushii / khushī | ||||
| maďarský | sahhal | [ʃɒxːɒl] | ‚s šachem ' | Vidět Maďarská fonologie | |
| islandský | Óktóber | [ːXtoːupɛr̥] | 'Říjen' | Vidět Islandská fonologie | |
| indonéština | khtak jako | [xas] | 'typický' | Vyskytuje se v arabských výpůjčkách. Někteří Indonéané často vyslovují jako [h] nebo [k]. Vidět Indonéská fonologie | |
| irština | deoch | [dʲɔ̝̈x] | 'napít se' | Vidět Irská fonologie | |
| japonský | 発 表 / happyo | [xɑppʲɔː] | 'oznámení' | Allophone z / h /. Vidět Japonská fonologie | |
| Kabardian | хы | [xəː] (Pomoc ·informace ) | 'moře' | ||
| korejština | 흥정 / heungjeong | [xɯŋd͡ʑʌŋ] | 'vyjednávání' | Allophone z / h / před / ɯ /. Vidět Korejská fonologie | |
| kurdština | xanî | [xɑːˈniː] | 'Dům' | Vidět Kurdská fonologie | |
| Limburský[12][13] | hlech | [lɔx] | 'vzduch' | Ukázkové slovo je z Maastrichtský dialekt. | |
| Litevský | choras | [ˈXɔrɐs̪] | 'pěvecký sbor' | Vyskytuje se pouze ve výpůjčních slovech (obvykle mezinárodní slova) | |
| Lojban | Xatra | [xatra] | 'dopis' | ||
| Makedonština | Охрид / Óhzbavit | [ˈƆxrit] (Pomoc ·informace ) | 'Ohride ' | Vidět Makedonská fonologie | |
| Malajština | Akhir | [a: xir] | 'last', 'end' | Vyskytuje se v arabských výpůjčkách. Někteří Malajci často vyslovují jako [h] nebo [k]. | |
| manský | aashagh | [ˈƐːʒax] | 'snadný' | ||
| Nepálština | आँ.ा | [ä̃xä] | 'oko' | Allophone z / kʰ /. Vidět Nepálská fonologie | |
| Norština | Městský východ[14] | hna | [xɑːt] | 'nenávist' | Možný alofon z / h / blízké zadní samohlásky; lze vyjádřit [ɣ ] mezi dvěma znělými zvuky.[14] Vidět Norská fonologie |
| Peršan | دُختَر/ Dokhtar | [dox'tær] | 'dcera' | Vidět Perská fonologie | |
| polština[15] | chleb | [xlɛp] | 'chléb' | Také (ve velké většině dialektů) ortograficky reprezentován ⟨h⟩. Vidět Polská fonologie | |
| portugalština | Fluminense | Arte | [ˈXtɕi] | 'umění' | Ve volné variantě s [χ ], [ʁ ], [ħ ] a [h ] před neznělými souhláskami |
| Všeobecné brazilský[16] | Arrasto | [ɐ̞ˈxastu] | ‚Táhnu ' | Některým dialektům odpovídá rhotická souhláska / ʁ /. Vidět Portugalská fonologie | |
| Pandžábský | Gurmukhi | ਖ਼ਬਰ/ khabar | [xəbəɾ] | 'zprávy' | |
| Shahmukhi | خبر/ Khabar | ||||
| rumunština | hRAM | [xräm] | ‚patronátní svátek kostela ' | Allophone z / h /. Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština[17] | хороший / chorošij | [xɐˈr̠ʷo̞ʂɨ̞j] (Pomoc ·informace ) | 'dobrý' | Vidět Ruská fonologie | |
| Skotská gaelština[18] | drochpomoc | [ˈT̪ɾɔxɪtʲ] | 'most' | Vidět Skotská gaelština fonologie | |
| Srbochorvatština | храст / hrast | [xrâːst] | 'dub' | Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slovák | chklín | [xɫäp] | 'chlap' | ||
| Somálci | khinzerát | [xad] | 'inkoust' | Vidět Somálská fonologie | |
| španělština[19] | Latinskoameričan[20] | ÓjÓ | [ˈO̞xo̞] | 'oko' | Možná ráz namísto;[20] v severním a středním Španělsku je často postvarální[20][21][22] nebo uvular /χ / / h /.[22][23] Vidět Španělská fonologie |
| Jižní Španělsko[20] | |||||
| Sylheti | ꠈꠛꠞ/ khabar | [xɔbɔɾ] | 'zprávy' | ||
| Tagalog | bakto | [baxit] | 'proč' | Allophone z / k / v intervocalických pozicích. Vidět Tagalogská fonologie | |
| turečtina[24] | jáhlamur | [ɯxlamuɾ] | 'lípa' | Allophone z / h /.[24] Vidět Turecká fonologie | |
| Tyap | khdopoledne | [xam] | 1. „calabash“; 2. „prostitutka“ | ||
| Xhosa | rhoxisa | [xɔkǁiːsa] | 'zrušit' | ||
| ukrajinština | хлопець / chlopeć | [ˈXɫɔ̝pɛt͡sʲ] | 'chlapec' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
| Uzbek[25] | xoma | [xɔma] | 'datlovník' | Post-velar.[25] Vyskytuje se v prostředích odlišných od slova - zpočátku a pre-souhlásky, jinak je pre-velar.[25] | |
| vietnamština[26] | không | [xəwŋ͡m˧] | „ne“, „ne“, „nula“ | Vidět Vietnamská fonologie | |
| Yaghan | Xan | [xan] | 'tady' | ||
| Yi | ꉾ / hE | [xɤ˧] | 'dobrý' | ||
| Zapotec | Tilquiapan[27] | mějnebo | [mɘxoɾ] | 'lepší' | Používá se především v výpůjčkách z španělština |
Viz také
Poznámky
- ^ Watson (2002), s. 17, 19–20, 35–36 a 38.
- ^ A b Hualde a Ortiz de Urbina (2003), s. 16 a 26.
- ^ Hualde a Ortiz de Urbina (2003), str. 16.
- ^ Ternes, Elmer; Vladimirova-Buhtz, Tatjana (1999). "Bulharský". Příručka Mezinárodní fonetické asociace. Cambridge University Press. p. 55. ISBN 978-0-521-63751-0.
- ^ Verhoeven (2005:243)
- ^ A b C Collins & Mees (2003:191)
- ^ Gussenhoven (1999:74)
- ^ Příloha 4: Jazykové proměnné
- ^ "University of Essex :: Katedra jazyka a lingvistiky :: Vítejte". Essex.ac.uk. Citováno 2013-08-01.
- ^ Wells (1982:373)
- ^ Shosted & Chikovani (2006), str. 255.
- ^ Gussenhoven & Aarts (1999:159)
- ^ Peters (2006:119)
- ^ A b Vanvik (1979), str. 40.
- ^ Jassem (2003), str. 103.
- ^ Barbosa a Albano (2004), s. 5–6.
- ^ Padgett (2003), str. 42.
- ^ Oftedal, M. (1956) Gaelic of Leurbost. Oslo. Norsk Tidskrift pro Sprogvidenskap.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 255.
- ^ A b C d Chen (2007), str. 13.
- ^ Hamond (2001:?), citováno v Scipione & Sayahi (2005:128)
- ^ A b Lyons (1981), str. 76.
- ^ Harris & Vincent (1988), str. 83.
- ^ A b Göksel & Kerslake (2005:6)
- ^ A b C Sjoberg (1963), s. 11–12.
- ^ Thompson (1959), str. 458–461.
- ^ Merrill (2008), str. 109.
Reference
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013
- Barbosa, Plínio A .; Albano, Eleonora C. (2004), „brazilská portugalština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (2): 227–232, doi:10.1017 / S0025100304001756
- Chen, Yudong (2007), Srovnání španělštiny produkované čínskými studenty L2 a rodilými mluvčími - přístup akustické fonetiky, ISBN 9780549464037
- Collins, Beverley; Mees, Inger M. (2003) [poprvé publikováno 1981], Fonetika angličtiny a holandštiny (5. vydání), Leiden: Brill Publishers, ISBN 978-9004103405
- Göksel, Asli; Kerslake, Celia (2005), Turečtina: komplexní gramatika, Routledge, ISBN 978-0415114943
- Gussenhoven, Carlos (1999), „holandský“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 74–77, ISBN 978-0-521-65236-0
- Gussenhoven, Carlos; Aarts, Flor (1999), „Maastrichtský dialekt“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 29 (2): 155–166, doi:10.1017 / S0025100300006526
- Hamond, Robert M. (2001), Zvuky španělštiny: Analýza a aplikace, Cascadilla Press, ISBN 978-1-57473-018-0
- Harris, Martin; Vincent, Nigel (1988), "Španělština", Románské jazyky, str. 79–130, ISBN 978-0-415-16417-7
- Hualde, José Ignacio; Ortiz de Urbina, Jon (2003), Gramatika baskičtiny, Berlín: Mouton de Gruyter, ISBN 978-3-11-017683-4
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Lyons, John (1981), Jazyk a lingvistika: Úvod, Cambridge University Press, ISBN 978-0-521-54088-9
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Padgett, Jaye (2003), „Contrast and Post-Velar Fronting in Russian“, Přirozený jazyk a lingvistická teorie, 21 (1): 39–87, doi:10.1023 / A: 1021879906505
- Peters, Jörg (2006), „Hasseltův dialekt“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (1): 117–124, doi:10.1017 / S0025100306002428
- Scipione, Ruth; Sayahi, Lotfi (2005), „Souhlásková variace španělštiny v severním Maroku“ (PDF)v Sayahi, Lotfi; Westmoreland, Maurice (eds.), Vybrané příspěvky ze druhého semináře o španělské sociolingvistice, Somerville, MA: Cascadilla Proceedings Project
- Shosted, Ryan K .; Chikovani, Vakhtang (2006), „Standardní gruzínština“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 36 (2): 255–264, doi:10.1017 / S0025100306002659
- Sjoberg, Andrée F. (1963), Uzbecká strukturální gramatikaSérie Uralic a Altaic, 18, Bloomington: Indiana University
- Thompson, Laurence (1959), „Saigon phonemics“, Jazyk, 35 (3): 454–476, doi:10.2307/411232, JSTOR 411232
- Vanvik, Arne (1979), Norsk fonetikk, Oslo: Universitetet v Oslo, ISBN 978-82-990584-0-7
- Verhoeven, Jo (2005), „Belgian Standard Dutch“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 35 (2): 243–247, doi:10.1017 / S0025100305002173
- Watson, Kevin (2007), „Liverpool English“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (3): 351–360, doi:10.1017 / s0025100307003180
- Watson, Janet C. E. (2002), Fonologie a morfologie arabštiny, New York: Oxford University Press
- Wells, J.C. (1982), Akcenty angličtiny 2: Britské ostrovy, Cambridge: Cambridge University Press
externí odkazy
- Seznam jazyků s [X] na PHOIBLE
