Romanizace ruštiny - Romanization of Russian
Romanizace ruštiny je proces přepisující the ruský jazyk z Písmo cyrilice do Latinské písmo.
Kromě primárního použití pro citování ruských jmen a slov v jazycích, které používají latinku, je romanizace také nezbytná pro uživatele počítačů pro zadávání ruského textu, kteří buď nemají nastavenou klávesnici nebo textový procesor pro zadávání cyrilice, nebo jsou není schopen psaní na stroji rychle pomocí a nativní ruské rozložení klávesnice (JCUKEN ). V druhém případě by psali pomocí systému přepisu přizpůsobeného jejich rozložení klávesnice, například pro angličtinu QWERTY klávesnice a poté pomocí automatizovaného nástroje převeďte text do azbuky.
Systematické transliterace cyrilice do latiny
Existuje řada nekompatibilních standardů pro romanizaci ruské cyrilice, přičemž žádný z nich nezískal velkou popularitu a ve skutečnosti se přepis často provádí bez jednotných standardů.[1]
Vědecký přepis
Vědecký přepis, známý také jako Mezinárodní vědecký systém, je systém, který byl použit v lingvistika od 19. století. Je založen na Česká abeceda a tvořily základ systémů GOST a ISO.
GOST
OST 8483
OST 8483 byl první sovětský standard pro romanizaci ruštiny, zavedený 16. října 1935.[2]
GOST 16876-71 (1973)
Vyvinuto Národní správou pro geodézii a kartografii na Rada ministrů SSSR GOST 16876-71 je v provozu více než 30 let a je jediným romanizačním systémem, který se nepoužívá diakritiky. Nahrazeno GOST 7.79-2000.
ST SEV 1362 (1978)
Tato norma je ekvivalentem GOST 16876-71 a byla přijata jako oficiální norma KOMECON.
GOST 7.79-2000 (2002)
GOST 7.79-2000 Systém norem pro informace, knihovnictví a publikační činnost - Pravidla pro přepis cyrilice pomocí latinky je přijetí ISO 9: 1995. Je to oficiální standard obou Rusko a Společenství nezávislých států (SNS).
GOST 52535.1-2006 (2006)
GOST 52535.1-2006 Identifikační karty. Strojově čitelné cestovní doklady. Část 1. Strojově čitelné pasy je přijetí ICAO standard pro cestovní doklady. V ruských pasech byl krátce používán v letech 2010–2013 (viz. níže ). Norma byla v roce 2013 nahrazena normou GOST R ISO /IEC 7501-1-2013, která neobsahuje romanizaci, ale přímo odkazuje na ICAO romanizace (viz. níže ).
Ulice a dopravní značky
Názvy uličních a dopravních značek v Sovětském svazu byly romanizovány podle GOST 10807-78 (tabulky 17, 18), která byla změněna novějším ruským GOST R 52290-2004 (tabulky Г.4, Г.5), romanizace v obou standardy jsou prakticky totožné.
ISO
ISO / R 9
ISO / R 9, založená v roce 1954 a aktualizovaná v roce 1968, byla přijetím vědecký přepis podle Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Pokrývá ruštinu a sedm dalších slovanských jazyků.
ISO 9
ISO 9: 1995 je aktuální standard přepisu z ISO. Je založen na předchůdci ISO / R 9: 1968, který zastává; pro ruštinu jsou dva stejné, s výjimkou zacházení s pěti moderními písmeny. ISO 9: 1995 je první jazykově nezávislý jednoznačný systém jednoho znaku pro jeden znakový ekvivalent (pomocí diakritiky), který věrně představuje originál a umožňuje reverzní přepis cyrilice v jakémkoli současném jazyce.
Systém romanizace OSN
The UNGEGN, pracovní skupina Spojené národy, v roce 1987 doporučil romanizační systém pro zeměpisné názvy, který byl založen na verzi z roku 1983 GOST 16876-71. Nachází se v některých mezinárodních kartografických produktech.[3]
ALA-LC
Americká knihovnická asociace a Knihovna Kongresu (ALA-LC) romanizační tabulky pro slovanské abecedy (aktualizováno 1997) se používají v severní Amerika knihovnách a v Britské knihovně od roku 1975.
Formální a jednoznačná verze systému pro bibliografickou katalogizaci vyžaduje nějakou diakritiku, dvoupísmenné spojovací znaky a prvočísla. Standard je také často přizpůsoben jako „zjednodušený“ nebo „upravený systém Library of Congress“ pro použití v textu pro nespecializované publikum, vynechání speciálních znaků a diakritiky, zjednodušení zakončení a úprava inicializovaných iniciál.[4][5]
Britský standard
Britská norma 2979: 1958 je hlavním systémem Oxford University Press,[6] a Britská knihovna použila variantu ke katalogizaci publikací získaných až do roku 1975 (dále jen Kongresová knihovna se používá pro novější akvizice).[7]
BGN / PCGN
Systém BGN / PCGN je pro anglofony relativně intuitivní pro čtení a vyslovování. V mnoha publikacích se zjednodušená forma systému používá k vykreslení anglických verzí ruských jmen, obvykle převádějících E na jo, zjednodušení - ano a - ano zakončení do -ya vynechání apostrofů pro ъ a ь. Lze jej vykreslit pouze pomocí základních písmen a interpunkčních znamének na anglických klávesnicích: nejsou vyžadována žádná diakritika ani neobvyklá písmena, i když interpunktní znak (·) lze použít, aby se zabránilo nejednoznačnosti.
Tato konkrétní norma je součástí Romanizační systém BGN / PCGN který byl vyvinut Rada Spojených států pro zeměpisná jména a podle Stálý výbor pro zeměpisná jména pro britské úřední použití. Část systému týkající se ruský jazyk byl přijat BGN v roce 1944 a PCGN v roce 1947.
Přepis jmen na ruské pasy
v sovětský mezinárodní pasy, přepis byl založen na francouzských pravidlech, ale bez diakritiky, a tak byla všechna jména přepsána do a Systém ve francouzském stylu.[8]
V roce 1997 se zavedením nových Ruské pasy, anglický systém bez diacritic byl založen Ruské ministerstvo vnitra,[8][9] ale systém byl také opuštěn v roce 2010.
V roce 2006 byla přijata GOST 52535.1-2006, která definuje technické požadavky a normy pro ruské mezinárodní pasy a zavádí vlastní systém přepisu. V roce 2010 Federální migrační služba Ruska schválená objednávka č. 26,[10] s uvedením, že všechna osobní jména v pasech vydaných po roce 2010 musí být přepsána pomocí GOST 52535.1-2006. Kvůli určitým rozdílům mezi novým a starým systémem mohli občané, kteří si chtěli zachovat starou verzi přepisu jména, zejména ta, která byla ve starém pasu před rokem 2010, požádat místní migrační úřad, než získali nový pas. Standard byl opuštěn v roce 2013.
V roce 2013, objednávka č. 320[11] z Federální migrační služba Ruska vstoupilo v platnost. Stanovuje, že všechna osobní jména v pasech musí být přepsána pomocí ICAO Systém, který je publikován v Doc 9303 "Strojově čitelné cestovní doklady, část 3". Systém se liší od systému GOST 52535.1-2006 ve dvou věcech: ц je přepsán do ts (jako v systémech před rokem 2010), ъ je přepsán do tj (novinka).
Tabulka přepisu
| cyrilice | Vědecky | ISO / R 9: 1968 | GOST 16876-71 (1); UNGEGN (1987) | GOST 16876-71 (2) | ISO 9: 1995; GOST 7.79-2000 (A) | GOST 7.79-2000 (B) | Silnice znamení | ALA-LC | BS 2979: 1958 | BGN / PCGN | Pas (1997) | Pas (2010) | Pas (2013), ICAO | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| А | а | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A |
| Б | б | b | b | b | b | b | b | b | b | b | b | b | b | b |
| В | в | proti | proti | proti | proti | proti | proti | proti | proti | proti | proti | proti | proti | proti |
| Г | г | G | G | G | G | G | G | G | G | G | G | G | G | G |
| Д | д | d | d | d | d | d | d | d | d | d | d | d | d | d |
| Е | е | E | E | E | E | E | E | E (ye) ⁵ | E | E | E (ye) ¹² | E (ye) ¹⁴ | E | E |
| Ё | ё | E | E | E | jo | E | jo | E (ye, yo) ⁶ | E | E ⁸ | E (yë) ¹² | E (ye) ¹⁴ | E | E |
| Ж | ж | ž | ž | ž | zh | ž | zh | zh | zh | zh | zh | zh | zh | zh |
| З | з | z | z | z | z | z | z | z | z | z | z | z | z | z |
| И | č | i | i | i | i | i | i | i | i | i | i | i | i | i |
| Й | © | j | j | j | j | j | j | y | ĭ | ĭ ⁸ | y ¹³ | y ¹⁵ | i | i |
| К | к | k | k | k | k | k | k | k | k | k | k | k | k | k |
| Л | л | l | l | l | l | l | l | l | l | l | l | l | l | l |
| М | м | m | m | m | m | m | m | m | m | m | m | m | m | m |
| Н | n | n | n | n | n | n | n | n | n | n | n | n | n | n |
| О | о | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó |
| П | п | p | p | p | p | p | p | p | p | p | p | p | p | p |
| Р | р | r | r | r | r | r | r | r | r | r | r | r | r | r |
| С | с | s | s | s | s | s | s | s | s | s ⁹ | s | s | s | s |
| Т | т | t | t | t | t | t | t | t | t | t ⁹ | t | t | t | t |
| У | у | u | u | u | u | u | u | u | u | u | u | u | u | u |
| Ф | ф | F | F | F | F | F | F | F | F | F | F | F | F | F |
| Х | х | x (ch) | ch | h | kh | h | X | kh | kh | kh | kh | kh | kh | kh |
| Ц | ц | C | C | C | C | C | cz (c) ³ | ts | t͡s | ts ⁹ | ts ¹³ | ts | tc | ts |
| Ч | ч | C | C | C | ch | C | ch | ch | ch | ch | ch | ch | ch | ch |
| Ш | ш | š | š | š | sh | š | sh | sh | sh | sh | sh | sh | sh | sh |
| Щ | щ | šč | šč | ŝ | psst | ŝ | psst | shch | shch | shch | shch ¹³ | shch | shch | shch |
| Ъ | ъ ⁰ | ʺ | ʺ | ʺ | ʺ | ʺ | ʺ | ʼ | ʺ ⁷ | ˮ (") ¹⁰ | ˮ | ʺ | – | tj |
| Ы | ы | y | y | y | y | y | y ' | y | y | ȳ (ui) ¹¹ | y ¹³ | y | y | y |
| Ь | ь ⁰ | ʹ | ʹ | ʹ | ʹ | ʹ | ʹ | ʼ | ʹ | ʼ (') | ʼ | – | – | – |
| Э | э | E | E | E | eh | E | E' | E | E | E ⁸ | E ¹³ | E | E | E |
| Ю | ю | ju | ju | ju | ju | û | yu | yu | i͡u | yu | yu | yu | mj | mj |
| Я | я | ja | ja | ja | ja | A | ya | ya | IA | ya | ya | ya | IA | IA |
| Dopisy z doby před rokem 1918 | ||||||||||||||
| І | і | i | i | i | – | ì | i (i ‘) ⁴ | – | ī | ī | – | – | – | – |
| Ѳ | ѳ | F (th) ¹ | F | F | – | F | fh | – | F | F | – | – | – | – |
| Ѣ | ѣ | E | E | E | – | E | vy | – | tj | E | – | – | – | – |
| Ѵ | ѵ | i (ü) ¹ | ẏ | ẏ | – | ỳ | jo | – | ẏ | y̆ | – | – | – | – |
| Dopisy z 18. století | ||||||||||||||
| Є | є | (j) e¹ | - | – | – | – | – | – | E | – | – | – | – | – |
| Ѥ | ѥ | je¹ | - | – | – | – | – | – | tj | – | – | – | – | – |
| Ѕ | ѕ | dz (ʒ) ¹ | - | – | – | ẑ | js | – | ż | – | – | – | – | – |
| Ꙋ | ꙋ | u | - | – | – | – | – | – | ū | – | – | – | – | – |
| Ѡ | ѡ | Ó (o) 1 | - | – | – | – | – | – | Ó | – | – | – | – | – |
| Ѿ | ѿ | ôt (ot) ¹ | - | – | – | – | – | – | ne | – | – | – | – | – |
| Ѫ | ѫ | ǫ (u) ¹ | - | – | – | ǎ | – | – | ǫ | – | – | – | – | – |
| Ѧ | ѧ | E (ja) ¹ | - | – | – | – | – | – | E | – | – | – | – | – |
| Ѭ | ѭ | jǫ (ju) ¹ | - | – | – | – | – | – | i͡ǫ | – | – | – | – | – |
| Ѩ | ѩ | ję (ja) ¹ | - | – | – | – | – | – | tj | – | – | – | – | – |
| Ѯ | ѯ | ks | - | – | – | – | – | – | k͡s | – | – | – | – | – |
| Ѱ | ѱ | ps | - | – | – | – | – | – | p | – | – | – | – | – |
| cyrilice | Vědecky | ISO / R 9: 1968 | GOST 1971 (1); UNGEGN (1987) | GOST 1971 (2) | ISO9: 1995; GOST 2002 (A) | GOST 2002 (B) | Silnice znamení | ALA-LC | BS 2979: 1958 | BGN / PCGN | Pas (1997) | Pas (2010) | Pas (2013), ICAO | |
Poznámky k tabulce
- ⁰ Unicode doporučuje kódovat prvočísla použitá pro měkké a tvrdé znaky jako modifikátor prime a double prime, & # 697; a & # 698;, které lze zadat pomocí {{softsign}} a {{tvrdý podpis}} a apostrofy stejné jako modifikační písmeno apostrofy, & # 700; a & # 750 ;.
- Vědecky
- ¹ Některá archaická písmena jsou přepisována různými způsoby.
- GOST 16876-71 a GOST 7.79-2000
- ³ Doporučuje se používat C před i, e, y, j, ale cz ve všech ostatních případech.
- ⁴ V GOST 7.79-2000 cyrilice і v ukrajinština a bulharský je vždy přepsáno jako latinka i stejně jako ve staroruských a starobulharských textech, kde se obvykle používá před samohláskami. Ve vzácném případě, že spadne před souhlásku (například ve slově міръ), je přepsán apostrofem já.
- Ulice a dopravní značky
- ⁵ е = vy zpočátku po samohláskách a po ъ a ь.
- ⁶ ё
- = vy po souhláskách kromě ч, ш, щ, ж (ch, sh, shch, zh);
- = E po ч, ш, щ, ж (ch, sh, shch, zh);
- = jo zpočátku po samohláskách a po ъ a ь.
- ALA-LC
- ⁷ ъ není na konci slova romanized.
- Britský standard
- Iac Diakritika může být vynechána, pokud není vyžadován zpětný přepis.
- ⁹ тс je romanized t-s odlišit od ц = ts.
- ¹⁰ ъ není na konci slova romanized.
- ¹¹ Britská knihovna používá ы = ui, ый = uy.
- BGN / PCGN
- ¹² The digrafy vy a vy se používají k označení iotace na začátku slova, za samohláskami a za ©, ъ nebo ь.
- ¹³ Volitelné střední tečka (·) Lze použít k označení:
- nedigrafy (тс = t · s, шч = sh · ch);
- y · = й před а, у, ы, э (йа = y · a, © © = y · u, © = y · y, © © = vy);
- y · = ы před а, у, ы, э (ыа = y · a, ыу = y · u, ыы = y · y, ыэ = vy);
- · Y = ы po samohláskách;
- ·E = э po souhláskách kromě ©.
- Pas (1997)
- ¹⁴ vy po ь.
- ¹⁵ ий je buď iy nebo y, a ый je buď y nebo yy.
Latinské písmo
Ve druhém smyslu je romanizace nebo Latinizace ruštiny[14] může také znamenat zavedení vyhrazeného latinka pro psaní ruského jazyka. Taková abeceda by se nemusela úzce vážit k tradičnímu cyrilskému pravopisu. Přechod od cyrilice k latině byl v průběhu historie navržen několikrát (zejména za sovětské éry), ale nikdy nebyl proveden ve velkém měřítku, s výjimkou grafemického Volapuk ) a phonemic (např přepsaný ) přepisy ad hoc.
Nejzávažnější možnost přijetí latinské abecedy pro ruský jazyk byla projednána v letech 1929–30 během EU kampaň za latinizaci jazyků SSSR, kdy byla vytvořena zvláštní komise pro návrh latinizačního systému pro ruštinu.[15]
Viz také
- Vědecký přepis cyrilice
- Romanizace běloruštiny
- Romanizace bulharštiny
- Romanizace makedonštiny
- Romanizace srbštiny
- Romanizace ukrajinštiny
- Ruská abeceda chatu
- Faux Cyrillic
- Šablona: ru-IPA pro Wikislovník šablona pro automatické generování výslovnosti pro ruská slova
Poznámky
- ^ Ivanov, L. Efektivnější romanizace ruské cyrilice. Kontrastivní lingvistika. XLII (2017) č. 2, s. 66-73. ISSN 0204-8701
- ^ Vinogradov, N. V. (1941). Karty i atlasy (v Rusku). str. 44. ISBN 978-5-4475-6305-9.
- ^ Zots, I.V. (2020) Moderní Romanization of Russian Toponyms per UN Technical Reference: Phonological and Orthographic Analysis. Předtisky, 2020060095
- ^ Shaw, J. Thomas (1967). Přepis moderní ruštiny pro anglické publikace. Madison: University of Wisconsin Press.
- ^ Průvodce stylem a prezentací MSS (Brožura). Slovanská a východoevropská recenze. C. 1966.
- ^ Waddingham, Anne (2014). New Hart's Rules: The Oxford Style Guide. Oxford University Press. str. 240. ISBN 978-0-19-957002-7.
- ^ „Hledat cyrilice v katalogu“. Britská knihovna. 2014. Citováno 9. března 2017.
- ^ A b ministerstvo vnitra. „Objednávka č. 310 (26. května 1997)“ (v Rusku).
- ^ ministerstvo vnitra (22. ledna 2004). „Objednávka č. 1047 (31. prosince 2003)“ (v ruštině) (3386). Rossiyskaya Gazeta.
- ^ Federální migrační služba (5. března 2010). „Objednávka č. 26 (3. února 2010)“ (v ruštině) (5125). Rossiyskaya Gazeta.
- ^ Federální migrační služba (27. března 2013). „Objednávka č. 320 (15. října 2012)“ (v ruštině) (6041). Rossiyskaya Gazeta.
- ^ Lunt, Horace Gray (2001). Staroslověnská gramatika (7 ed.). Berlín, New York: Walter de Gruyter. str. 17–18. ISBN 3-11-016284-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ Timberlake, Alan (2004). Referenční gramatika ruštiny. New York: Cambridge University Press. ISBN 9780521772921.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- ^ Wellisch, Hans H. (1978). Konverze skriptů, její podstata, historie a využití. New York: Wiley. ISBN 0471016209.
- ^ „О латинизации русского алфавита“
Reference
- Pedersen, Thomas T. (2006). "Shrnutí romanizačních systémů pro ruštinu" (PDF). Institut estonského jazyka.
- G. Gerych. Přepis cyrilice. Ottawa University, duben 1965. 126 stran.
- American Library Association & Library of Congress Romanisation
- ruština (2012)
- Církevní slovanština (2011)
- Americká rada pro zeměpisná jména Zaměstnanci výboru pro cizí jména (1994). Romanizační systémy a konvence pravopisu podle římských skriptů (PDF). 93–94.
- UNGEGN Working Group on Romanisation Systems (2016). "Ruština" (PDF). Institut estonského jazyka.
- "GOST 7.79-2000. Systém norem pro informace, knihovnictví a publikování. Pravidla přepisu cyrilice latinkou" (v Rusku). Federální agentura pro technickou regulaci a metrologii. 2002.
- "GOST R 52290-2004. Zařízení pro řízení dopravy. Dopravní značky. Všeobecné technické požadavky" (v Rusku). Federální agentura pro technickou regulaci a metrologii. 2006. s. 111.
- "GOST R 52535.1-2006. Identifikační karty. Strojově čitelné cestovní doklady. Část 1. Strojově čitelné pasy" (v Rusku). Federální agentura pro technickou regulaci a metrologii. 2007. str. 9.
- Strojově čitelné cestovní doklady, Doc 9303, část 3 (PDF) (7. vydání). ICAO. 2015. s. 33–34.
- Britská akademie. Přepis slovanštiny: Zpráva Výboru pro přepis slov do ruštiny a dalších slovanských jazyků do angličtiny. Proceedings of the British Academy, Vol. VIII (2017). 20 stran
externí odkazy
- „ONLINE přepis textu z azbuky do latinky“. Azbuka → latinský přepis (LC). Cestovatelské stránky.
- „Cizí zeměpisné názvy“. Databáze názvů míst. Institut estonského jazyka.
- Srovnávací přepis ruštiny do různých evropských jazyků, morseovky, Braillova písma, gruzínštiny a arabštiny