Pláč 3 - Lamentations 3
Pláč 3 | |
---|---|
![]() Kniha Lamentations in Hebrew Bible, MS Sassoon 1053, images 467-469 (Medieval rukopis). | |
Rezervovat | Kniha nářků |
Hebrejská část Bible | Ketuvim |
Objednávka v hebrejské části | 6 |
Kategorie | Těch pět svitků |
Křesťanská biblická část | Starý zákon |
Řád v křesťanské části | 25 |
Pláč 3 je třetí kapitola Kniha nářků v Hebrejská Bible nebo Starý zákon z křesťan bible,[1][2] část Ketuvim ("Spisy").[3][4] Tato kniha obsahuje elegii prorok Jeremiáš. V této kapitole se zmiňuje o své vlastní zkušenosti s utrpením jako o příkladu toho, jak lidé v Judah by se měli chovat pod svými, aby měli naději na obnovení.
Text
Původní text byl napsán v Hebrejský jazyk. Tato kapitola, nejdelší v knize, je rozdělen na 66 veršů.
Tato kapitola je akrostický, rozděleno do 22 slok. Sloky se skládají ze tří řádků (každý řádek je očíslován jako jeden verš), z nichž každý začíná stejným hebrejským písmenem Hebrejská abeceda v pravidelném pořadí (22 písmen abecedy, celkem 66 veršů).[5]
Textové verze
Někteří první svědci pro text této kapitoly v hebrejština jsou z Masoretický text, který zahrnuje Codex Leningradensis (1008).[6][A] Fragmenty obsahující části této kapitoly byly nalezeny mezi Svitky od Mrtvého moře, tj. 3Q3 (3QLam; 30 BCE ‑ 50 CE) s existujícími verši 53–62[8][9][10]
K dispozici je také překlad do Koine Řek známý jako Septuaginta, vyrobený v posledních několika stoletích př. n. l. Mezi staré rukopisy verze Septuagint patří Codex Vaticanus (B; B; 4. století), Codex Alexandrinus (A; A; 5. století) a Codex Marchalianus (Q; Q; 6. století).[11][b]
1. verš
- Jsem muž, který viděl utrpení hůlkou Jeho hněvu.[13]
- „Kdo viděl utrpení“: - i. E. zažil, trpěl.[14] Jeremjášovo vlastní utrpení v žaláři Malchiah (Jeremiah 38: 6); že jeho krajané také v obležení.[5]
- „Prutem jeho hněvu“: ukazuje, že není to Babylón, kdo pokořil Izrael jako nástroj Jehovův, ale že sám Bůh způsobil tyto potíže svému lidu. „Vedl mě, zajistil mi to,“ atd.[15] Král Babylónu, zvaný „hůl hněvu Páně“ (Izajáš 10: 5 ).[16] K této frázi lze připojit Pláč 2:22. Targum uvádí, „u hůlky toho, který kárá ve svém hněvu.“[16]
Verš 22
- Je Pánovým milosrdenstvím, že nejsme pohlceni,
- protože jeho soucity selžou.[17]
Verš 22 v hebrejštině
Masoretický text:
- חסדי יהוה כי לא־תמנו
- כי לא־כלו רחמיו׃
Přepis:
- „Je to Pánova milosrdenství, že nejsme pohlceni“ doslovně, „Pánova milosrdenství, že nejsme pohlceni“ (hebrejsky: חסדי יהוה כי לא־תמנו ḥas-ḏê Yah-weh kî hle-ṯā-mə-nū). Slovo „my“ je nejasné, zejména s ohledem na to v verš 23 (což je jasně paralelní) předmětem věty je „milosrdenství Páně“, ne „my“, takže pravděpodobně čtení Targum a Peshitta (jak je přijali Thenius, Ewald a Bickell) je správné: „Milost Páně, vpravdě nepřestávají“ (tammu pro tamnu).[16]
Příklad změny z jednotného čísla na množné, srovnej také Pláč 3: 40-47.[5]
Verš 23
- Každé ráno jsou nové:
- velká je tvá věrnost.[20]
Křížový odkaz: Malachiáš 3: 6; Izajáš 33: 2[5]
23. verš v hebrejštině
- חדשים לבקרים רבה אמונתך׃
Přepis
- ḥă-ḏā-šîm Los Angeles-bə-qā-rîm, rab-bah 'ĕ-mū-nā-ṯe-ḵā.
24. verš
- „Pán je můj podíl,“ říká má duše,
- „Proto v Něho doufám!“[21]
- „Pán je má porce“: „Můj podíl je Jahve,“ viz Čísla 18:20;[14] vzpomínka na Žalm 16: 5 (porovnej Žalm 73:26; Žalm 119: 57; Žalm 142: 5;[15] Jeremiáš 10:16 ).[5] Mít Boha za „naši část“ je „jediný základ naděje“.[5]
Verše 46–51
v verše 46–51, dvě počáteční písmena, "Ayin " a "Pe “, jsou provedeny.[5] V celé knize se nacházejí tři instance (Pláč 2: 16–17; 3:46-51; 4:16–17 ).[5] Grotius domnívá se, že důvodem inverze dvou hebrejských písmen je to, že Chaldejci, stejně jako Arabové, používali jiný řád než Hebrejci; v první Elegii (kapitole) mluví Jeremiah jako hebrejština, v následujících jako jeden předmět Chaldejců, ale Fausset považuje to za pochybné.[22]
Viz také
Poznámky
- ^ Od roku 1947 chybí celá kniha Kodex Aleppo.[7]
- ^ V projektu existují pouze žalozpěv 1: 1–2: 20 Codex Sinaiticus.[12]
Reference
- ^ Collins 2014, str. 365–367.
- ^ Hayes 2015, Kapitola 20.
- ^ Metzger, Bruce M., et al. Oxfordský společník Bible. New York: Oxford University Press, 1993.
- ^ Keck, Leander E. 2001. The New Interpreter's Bible: Volume: VI. Nashville: Abingdon
- ^ A b C d E F G h Robert Jamieson, Andrew Robert Fausset; David Brown. Jamieson, Fausset a Brownův komentář k celé Bibli. „Pláč 3“. 1871.
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
- ^ Würthwein 1995, str. 35-37.
- ^ P. W. Skehan (2003), „BIBLE (TEXTY)“, Nová katolická encyklopedie, 2 (2. vyd.), Gale, str. 355–362
- ^ Ulrich 2010, str. 752.
- ^ "Obecné informace".
- ^ Fitzmyer 2008, str. 28.
- ^ Würthwein 1995, str. 73-74.
- ^
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Herbermann, Charles, ed. (1913). "Codex Sinaiticus ". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
- ^ Pláč 3: 1 NKJV
- ^ A b Barnes, Albert. Poznámky k Bibli - Pláč 3. London, Blackie & Son, 1884. Reprint, Grand Rapids: Baker Books, 1998.
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
- ^ A b Joseph S. Exell; Henry Donald Maurice Spence-Jones (redaktoři). Na „Pláč 3“. V: The Kazatelna Komentář. 23 svazků. První vydání: 1890.
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
- ^ A b C John Gill. Expozice celé Bible. Pláč 3. Publikováno v letech 1746-1763.
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
- ^ Pláč 3:22 KJV
- ^ Poznámky ESV: Syrština, Targum; hebrejština: Kvůli stálé lásce k Pánu nejsme odříznuti
- ^ Pláč 3:22 ESV
- ^ Pláč 3:23 KJV
- ^ Pláč 3:24 NKJV
- ^ Jamieson, Robert; Fausset, Andrew Robert; Brown, David. Jamieson, Fausset a Brownův komentář k celé Bibli. „Pláč 1: Úvod“. 1871.
Zdroje
- Collins, John J. (2014). Úvod do Hebrejských písem. Pevnost Press. ISBN 9781451469233.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fitzmyer, Joseph A. (2008). Průvodce svitky od Mrtvého moře a související literatura. Grand Rapids, MI: William B.Eerdmans Publishing Company. ISBN 9780802862419. Citováno 15. února 2019.
- Hayes, Christine (2015). Úvod do Bible. Yale University Press. ISBN 0300188277.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ulrich, Eugene, vyd. (2010). Biblické kumránské svitky: přepisy a textové varianty. Brill. ISBN 9789004181830. Citováno 15. května 2017.
- Würthwein, Ernst (1995). Text Starého zákona. Přeložil Rhodes, Erroll F. Grand Rapids, MI: Wm. B. Eerdmans. ISBN 0-8028-0788-7. Citováno 26. ledna 2019.