Bylo to, tak von Edom kömmt - Wer ist der, so von Edom kömmt - Wikipedia

Bylo to, tak von Edom kömmt je pasticcio Vášeň oratoria na základě skladeb od Carl Heinrich Graun, Georg Philipp Telemann, Johann Sebastian Bach a další. Pasticcio bylo sestaveno kolem roku 1750.

Jediný dochovaný rukopis Pasticcia napsal Johann Christoph Farlau a neznámý písař. Farlau byl žákem Johann Christoph Altnickol, Bachův zeť. Protože spolehlivé rozlišení mezi rukopisem mistra a žáka bylo provedeno až na počátku 21. století, starší bádání obecně připisuje realizaci Pasticcia Altnickolovi a / nebo označuje Altnickola jako skladatele pohybů, které nelze připsat další skladatelé.

Ve druhé polovině 20. století obrátilo Bachovo stipendium svou pozornost na pasticcio, protože to bylo pravděpodobně Bachovo nepolapitelné “5. vášeň ", a za obsazení dříve neznámého díla skladatele (před naším letopočtem D 10).

Dějiny

Carl Heinrich Graun (1703–1759)
Georg Philipp Telemann (1681–1767)
Johann Sebastian Bach (1685–1750)

Páteř Bylo to, tak von Edom kömmt pasticcio je Ein Lämmlein geht und trägt die Schuld, a Vášeň kantáta Carl Heinrich Graun: 31 z 42 pohybů pasticcia pochází z této skladby. První dvě věty pasticcia jsou sborové věty složené Telemannem. S Bachem jsou spojeny tři pohyby. U zbývajících šesti vět není znám žádný skladatel.[1]

Autoři textu pasticcia a jeho součástí jsou do značné míry neznámí, kromě autorů Lutheran hymnus například texty Paul Gerhardt „“O Haupt voll Blut und Wunden "(pohyb 18) a Michael Weiße „“Christus, der uns selig macht „(věty 2, 24, 27, 30, 38, 40 a 42). Pro volný verš není znám žádný libretista. Neexistuje žádný přímý citát z textů Passion evangelia: příběh Passion není vyprávěn evangelistickou rolí v recitativové, ani v přímé řeči žádným z jejích znaků, jako je a vox Christi nebo turba sbory, ale výhradně naznačené reflexivními texty volného verše a chorálů. Nejblíže vyprávění Passion v tomto smyslu jsou rozptýlené sloky „Christus, der uns selig macht“, které připomínají po sobě jdoucí scény Kristovo utrpení. U některých textů lze uvést například další biblické modely Izajáš 57: 1–2 ("Spravedlivý zahyne ") pro Bachovo hnutí č. 39, které však pro svůj německý text nepoužívá překlad Luther Bible, ale alternativní překlad od neznámého autora textu.

Ein Lämmlein geht und trägt die Schuld, GraunWV B: VII: 4

Pohyby 2–31 a 33 Graunovy kantáty Passion Ein Lämmlein geht und trägt die Schuld, GraunWV B: VII: 4, znovu se objeví v pasticciu jako pohyby 3–18, 21–23, 25–26, 28–29, 31–37 a 41.[1]

Graun's Passion cantata byla složena v Braunschweig mezi 1725 a 1735, a byl populární a široce rozšířený po více než sto let po jeho složení.[2][3][4][5]

Telemann

Úvodní sbor „Wer ist der, so von Edom kömmt“ a následující chorál „Christus, der uns selig macht“ jsou první dvě věty Telemannovy kantáty Wer ist der, so von Sodom kommt, TWV 1: 1585, který byl složen pro Květná neděle.[1][2][6][7]

Bach

Pohyby 19, 20 a 39 pasticcia jsou spojeny s Bachem, poslední z těchto tří pohybů také s Bachovým předchůdcem v Lipsku, Johann Kuhnau. V Bachovo kompendium těmto třem pohybům je přiřazeno číslo D 10.

„Herr Jesu Christ, wahr 'Mensch und Gott“, BWV 127/1 (varianta)

Úvodní sbor Bachovy kantáty Herr Jesu Christ, wahr 'Mensch und Gott, BWV 127 se jeví jako revidované a transponované do E-dur jako 19. věta v Pasticciu.[2][8] Původní kantáta byla poprvé provedena dne Estomihi Neděle (poslední neděle dříve půjčil ), 11. února 1725 v Lipsku.[9]

Arioso „So heb ich denn mein Auge sehnlich auf“, BWV 1088

The arioso pro basový hlas „Takže heb ich denn mein Auge sehnlich auf“ je 20. věta pasticcia. Ve druhé polovině 20. století byl ze stylistických důvodů přičítán Bachovi a přidán jako jeden z Nachträge (pozdější dodatky) k Bach-Werke-Verzeichnis, pod číslem 1088. V BWV2a (1998) byl přidán do 4. kapitoly (Passions and Oratorios).[10][11]

„Der Gerechte kömmt um“, BC C 8

Viz také: Tristis est anima mea (přidělený Kuhnau) § Der Gerechte kömmt um, a Spravedliví zahynou § V luteranismu

„Der Gerechte kömmt um“, 39. pohyb pasticcia, je ujednáním pro SSATB sbor a instrumentální soubor Tristis est anima mea motet připisovaný Kuhnau. Uspořádání je přičítáno Bachovi a mohlo být použito v Bachově době v Lipsku jako pohřební motet. Vydání 20. století Bach-Werke-Verzeichnis neuvádějte toto nastavení Izajáš 57: 1–2 (tj. BWV deest ): v Bachově kompendiu je známý jako D 10/3 (jako součást pasticcia) nebo C 8 (jako samostatný motet). V 21. století je samostatný motet zmiňován jako BWV 1149.[12][13][14][15]

Další pohyby a realizace pasticcia

Pohyby 24, 27, 30, 38, 40 a 42 pasticcia jsou chorálovým prostředím druhého a čtvrtého až osmého verše hymnu „Christus, der uns selig macht“, jehož první verš se objevil v Telemannově prostředí v druhé hnutí pasticcio. Skladatel těchto šesti vět není znám, ale často se předpokládá, že je Altnickol.[16]

Jediný dochovaný rukopis pasticcia vznikl v letech 1755 až 1759. Není známo, kde nebo kdy mohl být proveden v 18. století. Kdo shromáždil pasticcio, také není znám, ale pravděpodobně někdo v kruhu Bacha a / nebo Altnickolu. Dokonce se považuje za možné, že Bach sestavil pasticcio ve 40. letech 20. století na představení v Lipsku (vášeň je podle potřeby rozdělena na dvě části Představení Lipské vášně ).[1][2]

Bodování a struktura

Bylo to, tak von Edom kömmt je nastaven na soprán (s), alt (A), tenor (t) a bas b) vokální sólisté a sbor složený ze dvou sopránových částí (S), altů (A), tenorů (T) a basů (B). Druhá sopránová sborová část se objevuje pouze v Bachově hnutí č. 39. Basové a sopránové vokální sólistky zpívají společně se sborem v úvodní větě a v 34. větě.

Orchestr se skládá z a basso continuo (Bc), hrající ve všech pohybech, a strunová část (Str), se dvěma houslovými částmi (Vl) a violovou částí, hrající ve většině pohybů. V tutti pohyby č. 19 a č. 34 dva traversos (Fl) a dva hobojové (Ob) připojte se k řetězcům a pokračujte. Traversa také doprovázejí sopránovou část 1 v čísle 39. Dva Hoboj hráči jsou vyžadováni pouze pro Aria č. 10. Bachův pohyb č. 20 má dva nespecifikované nízké nástroje: části lze hrát violoncella (Vc) nebo fagoty (Bas).

První část oratoria Passion začíná dvěma Telemannovými pohyby, po nichž následuje 16 Graunových pohybů, z nichž poslední, část hymnu „O Haupt voll Blut und Wunden“, uzavírá první část. Druhá část (č. 19–42) začíná prvními dvěma Bachovými pohyby, následovanými dalšími Graunovými pohyby proloženými šesti slokami hymnu „Christus, der uns selig macht“ a jako č. 39 třetí Bachovo hnutí . Obě části Passion-oratoria začínají sborem a končí chorálem. Sbor se účastní 19 vět, z nichž deset je chorálových.

Soprán, alt a tenor mají tři árie. Hnutí č. 21 je a duet pro soprán a alt. Sopránový sólista také zpívá v tutti hnutí s refrénem č. 34. Basový zpěvák má árii a arioso a zpívá s refrénem v úvodní větě. Existuje jedenáct recitativů, z nichž některé jsou výhradně s doprovodem kontinua a které lze rozdělit mezi sopránové, altové a tenorové sólisty.

Pohyby Passion pasticcio Bylo to, tak von Edom kömmt(zelená :) Od Grauna Ein Lämmlein geht und trägt die Schuld, GraunWV B: VII: 4(žlutá :) Od Telemanna Wer ist der, so von Sodom kommt, TWV 1: 1585(oranžovo-hnědá :) Bachovy pohyby (BC D 10)
Ne.typhlasyinstr.incipitModelka
1.refrénbSATB2Ob Str BcBylo to, tak von Edom kömmtTWV 1: 1585/1
2.ChorálSATBStr BcChristus, der uns selig machtTWV 1: 1585/2
3.refrénSATBStr BcFührwar, er trug unsre KrankheitGraunWV B: VII: 4/2
4.RecitativsStr BcSteigt mein Jesus in GeduldGraunWV B: VII: 4/3
5.Áries2Fl Str BcIhr Tropfen, padl na mě BrustGraunWV B: VII: 4/4
6.RecitativtPřed naším letopočtemIch weiß, was die ihr selbst gelassene VernuftGraunWV B: VII: 4/5
7.refrénSATBStr BcWir aber hielten ihn für denGraunWV B: VII: 4/6
8.ChorálSATBStr BcHerzliebster Jesu, byl hast du verbrochenGraunWV B: VII: 4/7
9.Recitativna?]Před naším letopočtemDa dich dein Jünger selbst verrätGraunWV B: VII: 4/8
10.ÁrieA2Oba Str BcByl Strafen ich verschuldetGraunWV B: VII: 4/9
11.refrénSAB2Ob Str BcEr ist um unserer Missetat willen verwundetGraunWV B: VII: 4/10
12.ChorálSATBStr BcDu trägst die Strafe meiner SchuldGraunWV B: VII: 4/11
13.Áriet2Fl Str BcHarte Marter, schwere PlagenGraunWV B: VII: 4/12
14.RecitativsPřed naším letopočtemJetzt werd ich stark durch Christi LeidenskampfGraunWV B: VII: 4/13
15.ÁriesStr BcNimmst du die Kron der Dornen anGraunWV B: VII: 4/14
16.RecitativAPřed naším letopočtemJa, ja, es geh 'mir wie es will willGraunWV B: VII: 4/15
17.refrénSATBStr BcEr war der Allerverachteste und UnwertesteGraunWV B: VII: 4/16
18.ChorálSATBStr BcO Haupt voll Blut und WundenGraunWV B: VII: 4/17
19.refrénSATB2Fl 2Ob Str BcHerr Jesu Christ, wahr 'Mensch und GottBC D 10/1; BWV 127/1 (var.)
20.Ariosob2Vc [2Bas?] BcTakže heb ich denn mein Auge sehnlich aufBC D 10/2; BWV 1088
21.DuetsaStr BcSollt 'ich nicht auf Jesum sehenGraunWV B: VII: 4/18
22.Recitativs [a?]Před naším letopočtemDie Macht, tak meinen Heiland leiden läßtGraunWV B: VII: 4/19
23.ÁrieAStr BcHier steht der Grund von meinem GlaubenGraunWV B: VII: 4/20
24.ChorálSABStr BcIn der ersten TagestundChristus, der uns selig macht, v.2
25.RecitativtPřed naším letopočtemDer ungerechte Richter selbstGraunWV B: VII: 4/21
26.ÁrietStr BcArme Seel, zerschlagnes HerzGraunWV B: VII: 4/22
27.ChorálSATBStr BcUm sechs ward er nackt und bloßChristus, der uns selig macht, v.4
28.RecitativAPřed naším letopočtemJa, ja, mein Heiland geht die TodesbahnGraunWV B: VII: 4/23
29.ÁrieAStr BcIch lose mit, mein köstlich TeilGraunWV B: VII: 4/24
30.ChorálSATBPřed naším letopočtemJesus schrie 'zur neunten Stund'Christus, der uns selig macht, v.5
31.RecitativtStr BcIch sehe meinen Jesum ganz verlassenGraunWV B: VII: 4/25
32.ÁrietStr BcMich entseelt ein banger SchreckenGraunWV B: VII: 4/26
33.RecitativtPřed naším letopočtemJedoch mein Glaube stärkt sich wiederGraunWV B: VII: 4/27
34.refrénsSATB2Fl 2Ob Str BcKlobouk Christus mit einem Opfer v Ewigkeit vollendetGraunWV B: VII: 4/28
35.Árieb2Ob Str BcNun darf ich mich nicht mehr entsetzenGraunWV B: VII: 4/29
36.RecitativSvatý?]Před naším letopočtemIst Ježíš totGraunWV B: VII: 4/30
37.Áries2Fl 2Vl BcZerbrich nur, Macht und Pracht der ErdenGraunWV B: VII: 4/31
38.ChorálSATBStr BcDa man hat zur VesperzeitChristus, der uns selig macht, v.6
39.refrénSSATB2 Fl 2Ob Str BcDer Gerechte kömmt umBC D 10/3; BC C 8
40.ChorálSATBStr BcDa der Tag sein Ende nahmChristus, der uns selig macht, v.7
41.refrénSATB2Fl Str BcZu meinem Heill, zur GlaubensstärkeGraunWV B: VII: 4/33
42.ChorálSATBStr BcÓ pomocnice Christe, Gottes SohneChristus, der uns selig macht, v.8

Recepce

V roce 1964 napsal John W. Grubbs tezi o pasticcio.[2][17] Pasticcio bylo zaznamenáno v roce 1990. V roce 1997 jeho skóre vydalo nakladatelství Andreas Glöckner a Peter Wollny. V 21. století byl Farlau namísto svého učitele identifikován jako jeden z písařů jediného dochovaného rukopisu (kopie) pasticcia - což způsobilo, že předchozí předpoklady týkající se zapojení Altnickolu do pasticcia byly o něco méně pravděpodobné.[1][18] Dne 17. Června 2008 bylo pasticcio provedeno v Lipský Bachův festival, provádí David Timm.[2]

Vydání skóre

Friedrich Hofmeister Musikverlag zveřejnil skóre pasticcia v roce 1997 jako Passionskantate "Wer ist der, so von Edom kömmt" (Pasticcio). Redakcí této publikace byli Andreas Glöckner a Peter Wollny.[16] V Nové Bachovo vydání tři Bachovy pohyby se objevily v sérii I (Cantatas), svazek 41, editoval Andreas Glöckner.[19]

Faksimile rukopisu Farlau (D-B Mus. Ms. 8155) je k dispozici on-line například na webových stránkách Berlínská státní knihovna a na webových stránkách Bach Digital.[20][1]

Diskografie

V roce 1990 pasticcio nahrála Martina Lins (sopranistka), Ralf Popken (kontratenor ), Markus Brutscher (tenor), Hans-Georg Wimmer (baskytara), Rheinische Kantorei a Das Kleine Konzert, dirigovali Hermann Max. Nahrávka byla vydána v roce 1991 EMI a znovu vydána v roce 2012.[21]

Reference

  1. ^ A b C d E F Bachův digitální zdroj 00000626 na www.bachdigital.de
  2. ^ A b C d E F Aart van der Wal. Soli Deo Gloria: Lipský Bachův festival 2008 – „Část druhá: Hudba 17. – 20. Června“ na www.musicweb-international.com
  3. ^ Bernhard Schmidt. Lhal - Kirchenmusik - Predigt im Festgottesdienst Friedrich Schleiermachers: Zur Rekonstruktion seiner liturgischen Praxis. Walter de Gruyter, 2002. ISBN  9783110904062, str. 415
  4. ^ Text zur Passions-Musik "Ein Lämmlein geht und trägt die Schuld atd." von C. H. Graun, und zur Cantate "Davidde penitente" (Der büßende David) von W. A. ​​Mozart. Berlin: Hayn, 1840.
  5. ^ Robert Schumann, editor. Neue Zeitschrift für Musik Sv. 12, Č. 49. Lipsko, 16. června 1840, str. 195
  6. ^ Georg Philipp Telemann (1681-1767). Wer ist der, so von Sodom kommt TWV 1: 1585 v www.klasika.info
  7. ^ Georg Philipp Telemann katalog TWV 01 Cantates d'église Séquence alphabétique S - Z na www.musiqueorguequebec.ca
  8. ^ Bachova digitální práce 00155 na www.bachdigital.de
  9. ^ Bachova digitální práce 00154 na www.bachdigital.de
  10. ^ (BWV2a) Alfred Dürr, Yoshitake Kobayashi (eds.), Kirsten Beißwenger. Bach Werke Verzeichnis: Kleine Ausgabe, nach der von Wolfgang Schmieder vorgelegten 2. Ausgabe. Předmluva v angličtině a němčině. Wiesbaden: Breitkopf & Härtel, 1998. ISBN  3765102490 - ISBN  978-3765102493, str. 271
  11. ^ Bachova digitální práce 01274 na www.bachdigital.de
  12. ^ Bachova digitální práce 01532 na www.bachdigital.de
  13. ^ Wyant Morton. Otázky autenticity ve třech motetech přisuzované Johann Sebastian Bach. University of Arizona, 1992.
  14. ^ Melamed, Daniel R. (1995). J.S. Bach a německý Motet. Cambridge University Press. str. 148–149. ISBN  0-52-141864-X.
  15. ^ Instrumentální a doplňkové na www.bach333.com, str. 127
  16. ^ A b Johann Christoph Altnickol, Johann Sebastian Bach, Carl Heinrich Graun, Johann Kuhnau a Georg Philipp Telemann. Passionskantate "Wer ist der, so von Edom kömmt" (Pasticcio) editovali Andreas Glöckner a Peter Wollny. Hofmeister, 1997.
  17. ^ John Whitfield Grubbs. Pasticcio z osmnáctého století založené na kantátě vášně Carla Heinricha Grauna. University of California v Los Angeles, MA, 1964.
  18. ^ Peter Wollny, Tennstedt, Lipsko, Naumburg, Halle - Neuerkenntnisse zur Bach-Überlieferung in Mitteldeutschland, Bach-Jahrbuch 2002, s. 36–47.
  19. ^ Andreas Glöckner, redaktor. „Drei Sätze aus der Passionskantate Bylo to, tak von Edom kömmt" v Varia: Kantaten, Quodlibet, Einzelsätze, Bearbeitungen, Svazek 41 z Nové Bachovo vydání Řada I: Kantáty. Bärenreiter, 2000
  20. ^ Passions-Oratorium „Wer ist der, so von Edom kömmt“ (Pasticcio) na Berlínská státní knihovna webová stránka
  21. ^ Passions-pasticcio (2) na www.muziekweb.nl

externí odkazy