Jazyky Je – Tupi – Carib - Je–Tupi–Carib languages
| Je – Tupi – Carib | |
|---|---|
| (navrhováno) | |
| Zeměpisný rozdělení | východní Jižní Amerika, karibský |
| Jazyková klasifikace | Navrženo jazyková rodina |
| Pododdělení | |
| Glottolog | Žádný |
 | |
Je – Tupi – Carib je navrhováno jazyková rodina složený z Makro-Je (nebo Macro-Gê), Tupian a Kariban jazyky Jižní Amerika. Aryon Rodrigues založil tento návrh na sdílených morfologických vzorcích.[1][2]
Návrh Je-Tupi-Carib nahrazuje dřívější hypotézy dlouhého dosahu, např. Greenbergova phyla „Jê-Pano-Carib“ (spojující Macro-Je a Cariban s Panoan ) a „Tupi-Arawak“ (spojující Tupian s Arawakan ),[3], nebo Masonova rodina „Macro-Tupí-Guaranían“ (1950: 236–238), která seskupuje Tupiana společně s Bora – Witoto a Zaparoan.[4]
V některých případech je však podobnost mezi jazykovými rodinami zjevně způsobena novějším jazykovým rozšířením, jako je tomu u jazyků Tupian a Jê (Timbira; Guajajara, Tembe, Guaja, Urubu-Ka'apor atd.) ve spodní části Tocantiny -Mearim plocha[5] Lingvistické šíření mezi jazyky Je, Tupian, Cariban, Arawakan a Trumai je rovněž patrné mezi jazyky Domorodý park Xingu.[6]
Srovnání
Rekonstruované zájmenné přípony různých jazykových rodin v hypotéze „Je-Tupí-Carib“ jsou uvedeny v následující tabulce:
| LESK | Makro Tupí | Makro Gê | Proto- Carib | Panoan | Takanan | Mataco- Guaicurú |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. místo jednotné číslo | wi-, o-, ɨ- * a-, * sʲe- [TG] | * ʔi-, yo- | * ɨwɨ (ind.) * ʧi- (A) | ʔɨʔ-, e- | tj- | * y- |
| 2. místo jednotné číslo | * e- (A) * ne- [TG] (O) | * ʔa-, gʷa- | * m (ɨ) - (A) * a (y) - (O) | mi- | mi-, me- | *A- |
| 3. místo jednotné číslo | * o- [TG] (A) * i-, * ts- [TG] (O) | * i-, ɛ- | * kiʧɨ- (A) * k (i) - (O) | haa-, xa- | * i- | |
| 1. místo množný | * ku- | * qo | ||||
| 2. místo množný | * pe (vy) - | * ka- | * qa | |||
| 3. místo množný |
V této tabulce se formuláře označené (A) vztahují na ergativní / agentivní případ a formy označené (O) se vztahují na absolutní / pacient / zkušenostní případ.
Nikulin (2015)
Srovnání Proto-Macro-Jê (s W = Proto-Western Macro-Jê; E = Proto-Eastern Macro-Jê), Proto-Tupí a Proto-Karib od Nikulina (2015):[7]:91–96
| lesk | Proto-Macro-Jê | Proto-Tupí | Proto-Karib |
|---|---|---|---|
| 'my' | * ka (W) | * oɾʸe / * oɾʸo = (bez), * Vy = (?) (vč.) | * apina (bez), * kɨwɨ-ɾə (vč.) |
| 'dva' | * jo | nelze rekonstruovat | * atyəkə |
| ‚Já ' | * iK =, * ba = (?) | * õn / * o = | * əwɨ-ɾə |
| 'oko' | * ⁿdʌm | * = eča | * = ənu |
| 'vy' | * aC =, * ka = | * ẽn / * e = | * əmə-ɾə |
| 'oheň' | * ʆɯm | * = atʸa | * wapoto (?) |
| 'jazyk' | * ʆɔ̃ỹᵊtʌy / * ɲɔ̃ỹᵊtʌy | * kʸũ | * nuɾu |
| 'kámen' | * kɾaT ~ * kɾaK | * vtip | * təpu |
| 'název' | * (ʆi =) yit | * = et | * = ɨtetɨ |
| 'ruka' | * ⁿbo | * po / * ⁿpo | * = əmiya |
| 'zemřít' | * tɯC | * pap | * ɾəməpə |
| 'pít' | * ʆop / * yop | * kʼu „jíst, pít“ | * ənɨɾɨ |
| 'veš' | * ⁿgot (E), * tit (W) (?) | * ⁿkɨp | * (w) ayamə |
| 'měsíc' | * Pãɲɔ̃t (E) | * wačɨ | * nunnə |
| 'nehet' | * pṼ = ʆay | * po = opice / * ⁿpo = opice | * = amoti |
| 'krev' | * ʆVⁿbV / * yVⁿbV (W) | * = Vʔɨ | * munu (* mɨnu?) |
| 'jeden' | * piyit (E) | nelze rekonstruovat | * ə vyhrajteə |
| 'zub' | * ʆɔy / * yɔy | * = ãỹ | * = ə |
| 'Nový' | * tʌbⁿ | nelze rekonstruovat | nelze rekonstruovat |
| 'suchý' | * tVgⁿ | * ⁿkãŋ (Proto-TG-Awetí-Mawé) | * umɨna (?) |
| 'játra' | * ⁿbaT ~ * ⁿbaK | * pɨʔa | * = əɾe |
| 'jíst' | * ku (C) | * kʼu „jíst, pít“ | * ətəku |
| 'ocas' | * ⁿbɯn | * = uway | * = kɨ (N) |
| 'tento' | * toC | nelze rekonstruovat | * tə |
| 'vlasy' | * ʆi (C) (W) | * = ap | * (= e) tipotɨ |
| 'voda' | * ⁿbiVk (W) (* koy „river“ (E)) | * kʼɨ | *tuňák |
| 'nos' | * ʆĩya (C) / * ɲĩya (C) | * ãpɨy | * = nawna |
| 'ne' | * tɔ̃T ~ * tɔ̃K | * = ãm (přípona) | * = ɾa, * = pɨɾa |
| 'ústa' | * ʆaɾᵊ (-kɔy) / * yaɾᵊ (-kɔy) | * = ẽn | * mɨta |
| 'ucho' | * ʆĩp = pV (C) / * ɲĩp = pV (C) (W) | * apɨ | * pana |
| 'že' | * nã (W) (?) | nelze rekonstruovat | * mə |
| 'pták' | * pɾɤy (ᵊ) (E) (?), * ⁿbVkɾa (C) (W) | nelze rekonstruovat | * toɾono |
| 'kost' | * ʆik / * yik | * kãŋ | *vy |
| 'slunce' | * Pãɲɔ̃t (E), * kɾV (M) PV (W) | * ⁿkʷat | * titi |
| 'strom' | * kop | * kʼɨp | * jo |
| 'popel' | * ⁿbɾʌk | nelze rekonstruovat | * nouno |
| 'dát' | * ʆɔ̃p / * ɲɔ̃p | * = ũm | * utu |
| 'déšť' | * ⁿdVy | *(muž | * konopo |
| 'Ryba' | * mĩKnũ (W) | * ɨp, * potʸ, * poɾʸɨp | * woto, * kana |
| 'krk' | * ʆok- / * yok- | * hnus | * pɨmɨ (N) |
| 'prsa' | * kɤp ~ * kɛp (E) (?) | * ⁿkãm | * manatɨ |
| 'list' | * ʆoyᵊ (E), * ʆaɾɔ (C) (W) | * = epʷ | * jo |
| 'přijít' | * tɛ (C) (sg), * mɔ̃ŋ (pl) | * wut (srov. také * acʼem „dorazit“) | * ətepɨ |
| 'zabít' | * paT ~ * paK | * aku (?) | * wə |
| 'chodidlo' | * paɾᵊ | * pɨ / * ⁿpɨ | * kukla |
| 'sedět' | * ɲɯ̃ str | *v | nelze rekonstruovat |
| 'vykořenit' | * ʆaɾet / * yaɾet | * = apo (TG, Mundurukú) | * mitɨ |
| 'roh' | * kop | nelze rekonstruovat | * ɾe (me) tɨ (N) |
| 'letět' | * pɔ, * ʆɔ (W) | nelze rekonstruovat | nelze rekonstruovat |
| 'slyšet' | * Akbak | * = eⁿtup | * əta |
| ‚Kůže, kůra ' | * kɤ | * pe | * pi |
| 'dlouho' | * ano | * peɾeC (?) | * mɨa |
| 'maso' | * ɲĩt | * ẽt | * punu |
| 'silnice' | * pɾɯt | * pe / * opice | * ətema |
| 'vědět' | * Akbak | nelze rekonstruovat | * pu |
| 'vejce' | * ⁿgɾɛ (C) | * = upiʔa | * pumo |
| 'semínko' | * ʆɯm | nelze rekonstruovat | * epɨ (N) |
| 'koleno' | * ʆVkɾã (ỹ) / * yVkɾã (ỹ) | * = pɨ̃ʔã (?) | * = ətyə = kumu (srov. Arara = pia = gumi / = pya = gumi) |
| 'hlava' | * kɾãỹ | * ʔa | *slovní hříčka) |
| 'spát' | * ʆɔ̃tᵊ / * ɲɔ̃tᵊ | * kʸet | * wənɨkɨ |
| 'hořet' | * pokᵊ | * pɨkʼ | * iatu |
| 'kousnout' | * pɾop ~ * pɾʌp | * čukʼu | * əte (ka) |
| 'Tlustý' | * tɔbⁿ | * kʸap | * katɨ |
| 'muž' | * ⁿbɯn | * aɨče | * wəkɨɾɨ (N) |
| 'Všechno' | * = pV (?) | nelze rekonstruovatsrov. PTG * = pap ‚kompletní ' | nelze rekonstruovat |
| 'had' | * kaŋã | * Bože | * əkəyu |
| 'vidět' | * ⁿbVp (?) | *pohár | * əne |
| 'těžký' | * kuʆɯ (C) | * pocɨy | * əwoti- |
| 'jít' | * tɛ (C) (sg), * mɔ̃ŋ (pl) | * co | * tə |
| 'Studený' | * yiyi (C) (W) | * cik ~ * čik | * komiti |
| 'mrak' | * ⁿgVkᵊ (E) (?), * ⁿbVV (W) | nelze rekonstruovat | nelze rekonstruovat |
| 'daleko' | * ano | nelze rekonstruovat | * mɨa (N), * paki (S) |
| 'dobrý' | * ⁿbɛȶᵊ (E) | nelze rekonstruovat | * kuɾe |
| 'hora' | * kɾãỹ | * cuʔa ~ * čuʔa | * (w) ɨpɨ |
| 'vítr' | * kokᵊ | * ɨpʷɨtu | * apitetune |
| 'břicho' | * tikᵊ (E) | * = ɨʔe ~ * = eʔo (?) | * waku (N) |
Nikulin (2019)
Základní slovník Jê-Tupí-Cariban uvedený Nikulinem (2020):[8]
- ‚Jít ': p-Tupian * do, p-Bororo * tu, p-Cariban * [wɨ] tə [mə]
- ‚Paže ': p-Mundurukú * paʔ, p-Macro-Jê * paC, Chiquitano pa-, p-Kariri * bo (ro-), p-Cariban * apə-rɨ
- ‚Noha ': p-Tupian * py, p-Macro-Jê * pVrV, p-Bororo * bure, Kariri * bɨ (ri-), (?) Chiquitano pope-, (?) P-Cariban * pupu-ru
- ‚Seed ': p-Tuparí-Karitiana * j-upa, p-Cariban * əpɨ (* -tɨpə)
- „Kámen“: p-Macro-Jê * kra (C), p-Kariri * kro
- „Strom“: p-Bororo * i, p-Kariri * dzi
- ‚To sleep ': pJabutí * nũtã, Chiquitano a-nu, p-Bororo * unutu / * -nutu, p-Kariri * -unu, (?) P-Macro-Jê * ũtᵊ
Makro-Chaco hypotéza
Nikulin (2019) navrhuje hypotézu Makro-Chaco spojující Jê-Tupí-Cariban (včetně Karirian a Bororoan) s Mataco-Guaicuran (případně včetně Zamucoan):[8]
- Makro-Chaco
- Makro-Guaicurú
- Matacoan
- Guaicurú
- (?) Zamuco
- Jê-Tupí-Cariban
- Makro-Tupian
- Tupian
- Macro-Jê + Chiquitano
- Makro-kariban
- Kariban
- Karirí
- Boróro
- Makro-Tupian
Kromě pravděpodobné sdílené morfologie existují také různé možné základní položky slovní zásoby sdílené v Macro-Chaco, které jsou uvedeny níže.[8]
- „Zub“: p-Tupian * j-ãc, p-Tupian * j-uñ, p-Bororo * o, Chiquitano oʔo-, p-Cariban * jə, p-Kariri * dza, p-Guaicurú * -owe
- „Kapalina“: p-Tupian * j-ɯ, Chiquitano uʔu- „med“, p-Matacoan * -ʔi
- ‚Název ': p-Tupian * j-et, p-Tupian * -jet, p-Bororo * idʒe, p-Cariban * dze, p-Matacoan * -ej, p-Zamocoan * i, (?) Chiquitano ɨri-
- ‚Krev ': p-Tupian * əɯ, p-Tupian * j-O, p-Matacoan *' woj-, p-Guaicurú * -awot, Ayoreo ijo
- „Semeno“: pre-pMundurukú * j-a, p-Tupian * j-əm, p-Bororo * a, Chiquitano ijo-, p-Chiquitano * a, p-Matacoan * -oʔ, p-Guaicurú -a „ovoce“
Reference
- ^ Rodrigues A. D., 2000, „„ Ge – Pano – Carib “X„ Jê – Tupí – Karib “: sobre relaciones lingüísticas prehistóricas en Sudamérica“, L. Miranda (ed.), Actas del I Congreso de Lenguas Indígenas de Sudamérica, Tome I, Lima, Universidad Ricardo Palma, Facultad de lenguas modernas, str. 95-104.
- ^ Rodrigues, Aryon D. (2009). „Případ spřízněnosti mezi Tupí, Karíbem a Macro-Jê“. Revista Brasileira de Linguística Antropológica. 1: 137–162. doi:10.26512 / rbla.v1i1.12289.
- ^ Urban, Greg; Sherzer, Joel (1988). „Lingvistická antropologie domorodé Jižní Ameriky“. Výroční přehled antropologie. 17: 283–307. JSTOR 2155915.
- ^ Mason, J. Alden. 1950. Jazyky Jižní Ameriky. In: Julian Steward (ed.), Příručka jihoamerických indiánů, Svazek 6, 157–317. (Smithsonian Institution, Bureau of American Ethnology Bulletin 143.) Washington, D.C .: Government Printing Office.
- ^ Cabral, Ana Suelly Arruda Câmara; Beatriz Carreta Corrêa da Silva; Maria Risolta Silva Julião; Marina Maria Silva Magalhães. 2007. Jazyková difúze v oblasti Tocantins-Mearim. In: Ana Suelly Arruda Câmara Cabral; Aryon Dall’Igna Rodrigues (ed.), Línguas e culturas Tupi, str. 357–374. Campinas: Curt Nimuendaju; Brasília: LALI.
- ^ Seki, Lucy. 2011. Alto Xingu: uma área linguística? In: Franchetto, Bruna (ed.), Alto Xingu: uma sociedade multilíngue, str. 57-85. Rio de Janeiro: Museu do Índio / FUNAI. (v portugalštině)
- ^ Nikulin, Andrey. 2015. O genetické jednotě Jê-Tupí-Karib (Верификация гипотезы о же-тупи-карибском генетическом единстве). Diplomová práce, Lomonosov Moskevská státní univerzita.
- ^ A b C Nikulin, Andrey V. 2019. Klasifikace jazyků Jihoamerické nížiny: Nejmodernější řešení a výzvy / Классификация языков востока Южной Америки. Seminář Illič-Svityč (Nostratic) / Ностратический семинар, Vyšší ekonomická škola, 17. října 2019.