Tuxá jazyk - Tuxá language - Wikipedia
| Tuxá | |
|---|---|
| Rodilý k | Brazílie |
| Kraj | Bahia, Pernambuco |
| Vyhynulý | konec 19. století |
nezařazeno | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | tud |
| Glottolog | tuxa1239[1] |
Tuxá (Tusha; také Todela ~ Rodela, Carapató, Payacú) byl východní brazilský jazyk Tuxá lidé, kteří nyní mluví portugalsky. Tím jazykem se přestal mluvit na konci 19. století, ale v 60. letech 20. století našel výzkumný tým dvě ženy, které byly vyloučeny z kmene Tuxa v Bahia kdo znal nějakých třicet slov.
Mluvilo se spolu Řeka São Francisco u Glória, Bahia, a podle zprávy Loukotky (1968) byl v poslední době ve vesnici Rodelas, Pernambuco (nyní součást Bahia ).[2]
Slovní zásoba
Loukotka (1968)
Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby.[2]
lesk Tushá ucho kramakeː zub takaí muž zyunkurun slunce enkeː měsíc zyerõmeːkeː Země zyerintin
Pompeu (1958)
Tushá slovní zásoba shromážděná Antônio Likaro e Cordorina v Rodelas:[3]
Portugalský lesk
(originál)Anglický lesk
(přeloženo)Tushá sol slunce enkê Lua měsíc jerõmêkê céu nebe eisrêmêkê terra Země jerintin Rio São Francisco Řeka São Francisco Kaleshí homem muž junkurun mulher žena lãkãtí menino chlapec jití menina dívka kaití cabelo vlasy tixí dente zub takaí orelha ucho kramákê cachimbo dýmka tôrú teiú Tupinambis ještěrka tishiriú
Meader (1978)
V roce 1961 zaznamenal Wilbur Pickering následující seznam slov Juazeiro, Bahia od Maria Dias dos Santos. Byla to starší pamětnice Tuxá, která se narodila v roce Rodelas, ale později se přestěhoval do Juazeiro.[4]
Portugalský lesk
(originál)Anglický lesk
(přeloženo)Tuxá Água voda ˈMiˈaŋga cabeça hlava kaˈka cabelo vlasy kakaˈi cachorro Pes kašuˈi carne maso oˈtiši criança (menino) dítě (chlapec) guřituˈi Fogo oheň prst fumo kouř paˈka muita mnoho kalatuˈi muitas cabeças mnoho hlav kalatuˈi kaˈka ovelha ovce alvεˈmą panela pánev ˈMunduřu sol slunce šaˈřola pessoa suja špinavý člověk ˈŠuvaˈd̯ya acangatara acangatara
(typ slavnostní péřové čelenky)Xgoxo cachaça cachaça auˈřiŋka cachimbo dýmka maˈlaku chocalho chrastítko mařaˈka deus Bůh tumˈpą dinheiro peníze kaːmˈba farinha mouka koˈñuna gado dobytek gadiˈma melancia vodní meloun Εvεřdoˈa černoch Černá tupiˈʌŋka peba pásovec šestipásý kabulεˈtε porco prase ˈMokoˈxε preá cena šuˈřį soldado voják sokoˈdo tatu pásovec putiˈa trempe škubnutí mυsˈtřυ̨ urubu sup uˈřikuˈři tutuˈa (?) quem gosta de apreciar o Guarani kdo si rád užívá Guarani kalamaˈši; kalatuˈi; kaˈlamototuˈa
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tuxá". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Pompeu Sobrinho, Thomaz. 1958. Líbí se Tapuias desconhecidas do Nordeste: Alguns vocabulários inéditos. Boletim de Antropologia (Fortaleza-Ceará) 2. 3-19.
- ^ Meader, Robert E. (1978). Indios do Nordeste: Levantamento sobre os remanescentes tribais do nordeste brasileiro (v portugalštině). Brazílie: SIL International.
- Meader, R. E. (1978). Indios do nordeste. Levantamento sobre os remanescentes tribais do nordeste brasileiro (PDF). Brasilia: SIL Internacional. (Tuxá seznam slov §3.8, str. 30)
- Fabre, Alain (2005). „Tuxá“. Diccionario etnolingüístico y guía bibliográfica de los pueblos indígenas sudamericanos (PDF).