Seznam nezařazených jazyků Jižní Ameriky - List of unclassified languages of South America

Následující údajné jazyky Jižní Ameriky jsou uvedeny jako nezařazené v publikacích Campbell (2012), Loukotka (1968), Ethnologue a Glottolog. Téměř všechny jsou zaniklé. Je pravděpodobné, že mnoho z nich ve skutečnosti nebylo odlišným jazykem, pouze etnickým nebo regionálním názvem.

Campbell (2012)

Viz také: Klasifikační schémata pro domorodé jazyky Ameriky § Campbell (2012)

Campbell (2012: 116-130) uvádí následujících 395 jazyků Jižní Ameriky jako nezařazených. Většina z nich vyhynula.[1] Mnoho z nich bylo čerpáno Loukotka (1968)[2] a Adelaar & Muysken (2004).[3] Většina z nich není uvedena v Etnolog. Seznam je řazen v abecedním pořadí.

  • Aarufi - Kolumbie
  • Aburuñe - Bolívie
  • Acarapi - Brazílie
  • Aconipa (Tabancal, Tabancara) - Ekvádor; známo pouze 5 slov
  • Aguano (Awano, Ahuano, Uguano, Aguanu, Santa Crucino) - Peru
  • Alarua - Brazílie
  • Alon - Peru
  • Amasifuin - Peru
  • Amikoana (Amikuân) - Brazílie
  • Améka - Brazílie
  • Amuimo - Brazílie
  • Anetin - Bolívie
  • Angara - Peru
  • Anicun - Brazílie
  • Anserma (včetně Caramanta, Cartama) - Kolumbie
  • Aparea - Argentina
  • Apitupá - Brazílie
  • Apiyipán - Bolívie
  • Aracadaini - Brazílie
  • Arae - Brazílie
  • Aramayu - Brazílie
  • Aramurú - Brazílie
  • Arapoá - Brazílie
  • Arara do Beiradão (Arara do Rio Branco, Arara do Aripuanã) - Brazílie
  • Ararau - Brazílie
  • Arda - Peru, Kolumbie [údajný jazykový izolát zvaný „Arda“ nemá žádný vztah, ale byl nesprávně označenou slovní zásobou západoafrického jazyka Popo (Gen)]
  • Arma-Pozo - Kolumbie (srov. Arma )
  • Aroásene - Brazílie
  • Artane - Bolívie
  • Atavila - Peru
  • Aticum (Araticum) - Brazílie
  • Atunceta - Kolumbie
  • Aueiko - Brazílie
  • Avis - Brazílie
  • Axata Darpa - Paraguay
  • Ayacore - Peru
  • Bagua - Peru; známa pouze 3 slova
  • Baixóta - Brazílie
  • Bakurönchichi - Brazílie
  • Bauá - Brazílie
  • Bikutiakap - Brazílie
  • Bixarenren - Brazílie
  • Boimé (Poyme) - Brazílie
  • Bolona - Ekvádor
  • Bracamoro (Papamuru) - Peru
  • Buritiguara - Brazílie
  • Caapina - Brazílie
  • Cachipuna - Peru
  • Cafuana - Brazílie
  • Cagua - Kolumbie
  • Caguan (Kaguan) - Argentina
  • Cahan - Brazílie
  • Cajamarca - Peru
  • Cajatambo - Peru
  • Camana (Maje) - Peru
  • Camaraxo - Brazílie
  • Camaré - Brazílie
  • Campaces - Ekvádor; možná Barbacoan, s Tsafiki, ale nepotvrzený
  • Canelo - Ekvádor
  • Cañacure - Bolívie
  • Capueni - Brazílie
  • Capua - Brazílie
  • Cara (Scyri, Caranqui, Otavalo) - Ekvádor; možná Barbacoan
  • Carabayo (Yuri, „Amazonas Macusa“)
  • Caraguata - Brazílie
  • Carapacho - Peru
  • Carára - Brazílie
  • Carari - Brazílie, Amazonas. Krátký seznam slov.
  • Cararú (Cajurú) - Brazílie
  • Caripó (Curupeche) - Brazílie
  • Cascoasoa - Peru
  • Casigara - Brazílie
  • Casota - Argentina
  • Cauacaua (Kawakawa) - Brazílie
  • Cauauri - Brazílie
  • Caucahue - jižní Chile
  • Cauni - Brazílie
  • Caupuna - Brazílie
  • Cavana (Maje) - Peru
  • Caxago - Brazílie
  • Cayú - Brazílie
  • Ceococe - Brazílie
  • Chachapoya (Chacha) - Peru
  • Chancay - Brazílie
  • Chechehet ("Pampa") - Argentina; Loukotka (1968) dává slova civilní 'dva', chu „Země“ a hati skvělý.
  • Chedua - Peru
  • Chicha - Bolívie
  • Chincha - Peru
  • Chinchipe - Peru
  • Chipiajes - Kolumbie
  • Chitarero - Kolumbie
  • Cholto - Peru
  • Chongo - Peru
  • Chono - Chile
  • Chumbivilca - Peru; možná paleta Puquina; může být Aymaran
  • Chunanawa - Peru
  • Churima - Bolívie
  • Chusco - Peru
  • Ciaman - Kolumbie
  • Cognomona - Peru
  • Colima[4] - Ekvádor; možná Kariban
  • Comanahua - Peru
  • Comaní - Brazílie
  • Comechingón - poblíž Córdoby v Argentině; možná Huarpean
  • Copallén (Copallín) - Peru; známa pouze 4 slova
  • Coritananhó - Brazílie
  • Coxima (Koxima) - Kolumbie
  • Culaycha - Argentina
  • Cumayari - Brazílie
  • Cumbazá (Belsano) - Peru
  • Curanave - Brazílie
  • Curi - Brazílie
  • Curiane - severovýchodní Jižní Amerika; přesné umístění neznámé
  • Curierano - Brazílie
  • Curizeta - Peru
  • Curubianan - Brazílie
  • Curumiá - Brazílie
  • Curumro (Kurumro) - Paraguay
  • Curuzirari - Brazílie
  • Cutaguá - Brazílie
  • Cutría - Brazílie
  • Cuximiraíba - Brazílie
  • Cuxiuára - Brazílie
  • Damanivá - Brazílie
  • Dawainomol - Paraguay
  • Demacuri - Brazílie
  • Diaguita (Cacan, Kakán) - severozápadní Argentina; pododdělení jsou Calchaquí, Capayán, Catamarcano, Hualfín, Paccioca [Pazioca], Pular, Quilme, Yacampis
  • Divihet - Argentina
  • Dokoro - Brazílie
  • Duri - Brazílie
  • Egualo - Argentina
  • Eimi - Peru
  • Emischata - Argentina
  • Envuelo - Kolumbie
  • Erema - Brazílie
  • Ewarhuyana - Brazílie; případně 12 řečníků ve státě Pará
  • Foklása - Brazílie
  • Gadio - Brazílie
  • Galache - Brazílie
  • Gambéla - Brazílie
  • Gorgotoqui - Bolívie
  • Goyana - Brazílie
  • Guaca (a Nori) - Kolumbie
  • Guacará - Argentina
  • Guadaxo - Brazílie
  • Guaimute - Brazílie
  • Guajarapo (Guasaroca) - Bolívie
  • Guanaca - Kolumbie; možná příbuzný Guambiana (Barbacoan)
  • Guane - Kolumbie; možná Chibchan
  • Guanarú - Brazílie
  • Guanavena - Brazílie
  • Guarino - Brazílie
  • Guenta - Kolumbie
  • Guyarabe - Brazílie
  • Hacaritama - Kolumbie
  • Harritiahan - Brazílie
  • Hiauahim (Javaim) - Brazílie
  • Himarimã - Brazílie; nekontaktovaná skupina
  • Huacavilca - Ekvádor; vyhynulý
  • Huambuco - Peru; může být chybně napsaný Huánuco
  • Huayana - Peru
  • Huayla - Peru
  • Humahuaca (Omaguaca) - Argentina; zjevné rozdělení je Fiscara, Jujuy, Ocloya, Osa, Purmamarca, Tiliar; Mason (1950: 302) navrhl „ataguitské“ seskupení, které zahrnuje Humahuaca, Diaguita a Atacameño
  • Iapama - Brazílie
  • Ibabi Aniji - Peru
  • Idabaez[5] - Kolumbie; je známo pouze 1 slovo a jméno náčelníka; Pobřeží Pacifiku, Bahía Solano na mys Marzo v Kolumbii (Loukotka 1968)
  • Imaré - Brazílie
  • Ina - Brazílie
  • Iñajurupé - Brazílie
  • Irra - Kolumbie
  • Iruri - Brazílie
  • Isolados do Massaco (?) - Brazílie
  • Isolados do Tanarú (?) - Brazílie
  • Itipuna - Brazílie
  • Itucá (Cuacá) - Brazílie
  • Jacariá - Brazílie
  • Jaguanai - Brazílie
  • Jaguanan - Brazílie
  • Jamundi - Kolumbie; může být Yurimangui, ale žádná data
  • Jeticó (Jiripancó) - Brazílie
  • Jitirijiti - Kolumbie; může být Chocó, ale žádná data
  • Jurema - Brazílie
  • Juruena - Brazílie
  • Jururu - Brazílie
  • Kaimbé (Caimbé, Caimbe) - Brazílie; vyhynulý
  • Kamba (Camba) - Brazílie; možná Tupian, zaniklý
  • Kambiwá (Cambiuá, Cambioá) - Brazílie; vyhynulý
  • Kantaruré[6] - Brazílie
  • Kapinawá - Brazílie; vyhynulý
  • Karahawyana - Brazílie; možná Kariban
  • Katembri (Kariri de Mirandela) - Brazílie
  • Kiapüre (Quiapyre) - Brazílie
  • Kohoroxitari - případně Tocanoan; mohou být stejné jako Baniwa
  • Kokakôre - Brazílie
  • Komokare - Brazílie
  • Korubo (Caceteiros) - Brazílie; možná Panoan; mohou být stejné jako Marúbo nebo související s Yanomámi [Yanomaman]
  • Koshurái - Brazílie
  • Kururu - Brazílie
  • Lache - Kolumbie; může být Chibchan, ale žádná data
  • Lambi - Brazílie
  • Lili - Kolumbie; může být Yurimangui, ale žádná data
  • Llamish - Peru
  • Macamasu - Brazílie
  • Macarú - Brazílie
  • Macuani - Brazílie
  • Macuaré - Brazílie
  • Macuja - Brazílie
  • Macuruné - Brazílie
  • Mairajiqui - Brazílie
  • Malaba - Ekvádor; může být Barbacoa (Chibchan), ale žádná data
  • Malibú - Kolumbie; možná Chibchan
  • Malquesi - Paraguay
  • Manesono (Mopeseano) - Bolívie
  • Manta - Ekvádor; možná Chimú, ale je známo jen několik patronymů
  • Maracano - Brazílie
  • Marapaña - Brazílie
  • Maricoxi - Brazílie
  • Maricupi - Brazílie
  • Maripá - Brazílie
  • Maruquevene - Brazílie
  • Masa - Argentina
  • Masarari - Brazílie
  • Masaya - Kolumbie
  • Mashco - Peru; bezkontaktní, pravděpodobně související s Pirem (Arawakan) nebo „Preandinem“ (Arawakan)
  • Matará - Argentina
  • Maynas (Mayna, Maina, Rimachu) - Peru; minulé pokusy spojit to s Jivaroanem, Cahuapananem, Zaparoanem a Candoshi
  • Maxiena (Ticomeri) - Bolívie
  • Mayu - Brazílie; možná stejný jako majonéza (Panoan) nebo Morike (Arawakan); mayu je kečuánské slovo pro „řeka, voda“
  • Menejou - Brazílie
  • Minhahá - Brazílie
  • Miarrã - Brazílie
  • Mocana - Brazílie; může souviset s Malibú, ale jsou známa pouze 2 slova
  • Moheyana - Brazílie
  • Morcote - Kolumbie; může být Chibchan, ale žádná data
  • Moriquito - Brazílie
  • Morua - Brazílie
  • Moyobamba (Moyo-Pampa) - Peru
  • Muriva - Brazílie
  • Muzapa - Peru
  • Muzo[7] - Kolumbie; může být Pijao (Cariban), ale jsou známa pouze 3 slova
  • Natagaimas - Kolumbie; vyhynulý
  • Nacai - Brazílie
  • Nambu - Bolívie
  • Nauna - Brazílie
  • Nindaso - Peru
  • Nocadeth - Brazílie
  • Nomona - Peru
  • Ñumasiara - Brazílie
  • Ocra - Peru
  • Ocren - Brazílie
  • Ohoma - Argentina; mohou být stejné jako Hohoma nebo Mahoma
  • Oivaneca - Brazílie
  • Olmos - Peru; pravděpodobně spojené se Sechurou
  • Onicoré - Brazílie
  • Onoyóro - Brazílie
  • Orí - Brazílie
  • Ortue - Bolívie
  • Otecua - Peru
  • Otegua - Kolumbie
  • Otí (Eochavante, Chavante) - Brazílie; Greenberg ji klasifikuje jako Macro-Gé, i když je to podle Ribeira nepravděpodobné (2006: 422)
  • Pacabuey - Kolumbie; může být Malibú (Chibchan), ale žádná data
  • Pacarará (Pakarara) - Brazílie
  • Pacimonari - Venezuela
  • Paguara - Brazílie
  • Panatagua (Pantahua) - Peru; zaniklý, možná Arawakan
  • Panche[8] - Kolumbie; možná Kariban
  • Pankararé (Pankaré) - Bahía, Brazílie; vyhynulý
  • Pantágora (Palenque) - Kolumbie
  • Pao - Venezuela
  • Papamiän - Brazílie
  • Papana - Brazílie
  • Papavô - Brazílie; nekontaktovaný, může to být Arawakan nebo Panoan (?)
  • Paragoaru - Brazílie?
  • Paraparixana - Brazílie
  • Parapicó - Brazílie
  • Patagón - Peru; možná Kariban
  • Patiti - Brazílie
  • Payacú - Brazílie
  • Payanso - Peru
  • Pehuenche (Peguenche) - Argentina
  • Peria (Poria) - Brazílie
  • Perovosan - Bolívie
  • Piapia - Brazílie
  • Pijao (Piajao, Pixao, Pinao) - Kolumbie
  • Pipipan - Brazílie
  • Pocoana - Brazílie
  • Porcá - Brazílie
  • Porú (Procáze) - Brazílie
  • Pubenza [Popayan] - Kolumbie
  • Puná (ostrov Puná) - Ekvádor
  • Puquina - Peru, Bolívie, Chile
  • Quelosi - Argentina
  • Querandí (Carendie)[9] - Argentina poblíž Buenos Aires; může souviset s Gününa Küne. Loukotka (1968) dává slova zobá „měsíc“ a afia 'luk'
  • Quiquidcana (Quidquidcana, Kikidkana) - Peru
  • Quijo (Kijo) - Ekvádor; může být Barbácoa (Chibchan), ale jsou známa pouze 3 slova
  • Quillacinga (Quillasinga)[10] - Ekvádor; může být Sebondoy (Chibchan); Fabre (1998: 676) uvádí, že Kamsa (mluvčí jazykového izolátu) pocházejí, alespoň částečně, z Quillasinga
  • Quimbaya - Kolumbie; může být Chocó, ale je známo pouze 1 slovo
  • Quimbioá - Brazílie
  • Quindío (Quindio) - Kolumbie
  • Quingnam - Peru; zaniklý, možná stejný jako Lengua (Yunga) Pescadora z koloniálních zdrojů; podle Quilter et al. (2010), byl nedávno nalezen seznam čísel
  • Qurigmã - Brazílie
  • Rabona - Ekvádor; možná Candoshi (Murato), ale existují podobnosti s Aguarunou (Jivaroan)
  • Roramí (Oramí) - Brazílie
  • Sácata (Sacata, Zácata, Chillao) - Peru; vyhynulý; může být Candoshi nebo Arawakan, ale jsou známa pouze 3 slova
  • Sacosi - Bolívie
  • Sacracrinha (Sequaquirihen) - Brazílie
  • Sanavirón - Argentina, poblíž Córdova. Loukotka to klasifikovala jako izolát, ale není to dostatečné množství údajů, které by to odůvodňovalo.
  • Sapeiné - Peru
  • Seden - Brazílie
  • Siberi - Bolívie
  • Sintó (Assek, Upsuksinta) - Paraguay
  • Sinú (Zenú) - Kolumbie; může být Chocó, ale žádná data
  • Sipisipi - Peru
  • Socorino - Bolívie
  • Stanatevogyet - Paraguay
  • Supuselo - Argentina
  • Surucosi - Bolívie
  • Suruim - Brazílie
  • Tacunbiacu - Bolívie
  • Taguaylen - Argentina
  • Tacarúba (Tacarua) - Brazílie
  • Taluhet - Argentina
  • Tamacosi - Bolívie
  • Tamaní - Kolumbie
  • Tamaquéu - Brazílie
  • Tamararé - Brazílie
  • Tambaruré - Brazílie
  • Taminani - Brazílie
  • Tanquihua - Peru
  • Tapacurá - Brazílie
  • Tapeba - Brazílie
  • Tapuisú - Brazílie
  • Tarairiú (Tarairiu, Ochucuyana) - Brazílie
  • Tarimoxi - Brazílie
  • Taripio - Brazílie, Surinam
  • Tavúri - Brazílie
  • Tchagoyána - Brazílie
  • Tchicoyna - Brazílie
  • Tegua - Kolumbie
  • Tepqui - Peru
  • Tevircacap - Brazílie
  • Tiboi - Bolívie
  • Timaná - Kolumbie; může být Andaquí (Chibchan)
  • Tingán - Peru
  • Tingui-Boto - Brazílie; vyhynulý; také známý jako Tingui, Tingui-Botó, Carapató, Karapató
  • Tobachana - Brazílie
  • Tohazana - Venezuela
  • Tomata - Bolívie
  • Tomina - Bolívie
  • Tonocoté - Argentina, oblast Chaco
  • Tororí - Brazílie
  • Truká - Brazílie
  • Tremembé (Teremembé, Taramembé) - Brazílie
  • Tubichaminí
  • Tucumanduba - Brazílie
  • Tulumayo - Peru
  • Tupijó - Brazílie
  • Tupiokón - Brazílie
  • Tutura - Bolívie
  • Uairua - Brazílie
  • Uauarate - Brazílie
  • Uranaju - Brazílie
  • Urucuai - Brazílie
  • Uruma - Brazílie
  • Uru-Pa-In - Brazílie
  • Urupuca - Brazílie
  • Ururi - Brazílie, Mato Grosso
  • Vanherei - Brazílie
  • Vouve - Brazílie
  • Waitaká (Guaitacá, Goyatacá, Goytacaz) - Brazílie; členění: Mopi, Yacorito, Wasu, Miri
  • Wakoná (Wacona, Acona) - Brazílie
  • Walêcoxô - Brazílie
  • Wasu (Waçu, Wassu) - Brazílie
  • Wau - Peru
  • Xaquese - Bolívie
  • Xaray - Bolívie
  • Xibata - Brazílie
  • Xipará - Brazílie
  • Xiroa - Ekvádor; zmíněné v raných zdrojích a může jít o variantní hláskování Jívara
  • Xokó - Brazílie; jsou známa pouze 4 slova; také známý jako Chocó, Shoco, Shokó, Chocaz
  • Yalcón - Kolumbie; může být Andaquí (Chibchan), ale žádná data
  • Yamesí - Kolumbie; může být Andaquí (Chibchan), ale žádná data
  • Yampará - Bolívie
  • Yaperú (Naperú, Apirú) - Paraguay
  • Yarí - Kolumbie; může to být Carijona (karibský dialekt), západní Tucanoan nebo Huitoto
  • Yariguí (Yarigüí) - Kolumbie; může být Opone (Karaib), ale žádná data (Yarigui lidé )
  • Yauei - Brazílie
  • Yenmu - Kolumbie
  • Yoemanai - Brazílie
  • Yufiua - Brazílie
  • Yumbo - Ekvádor; může být Barbácoa (Chibchan), ale žádná data
  • Zapazo - Peru
  • Zuana - Brazílie
  • Yurimagua (Zurimagua, Jurimagua) - Peru
  • Zurina - Brazílie

Loukotka (1968)

Viz také: Klasifikační schémata pro domorodé jazyky Ameriky § Loukotka (1968)

Loukotka (1968) uvádí následující jazyky Jižní Ameriky jako nezařazené. Jsou zaniklé, pokud není uvedeno jinak.

Jižní Jižní Amerika a oblast Chacos

Divize A (jih) a B (Chaco) (Loukotka 1968: 63):

Střední Brazílie

Divize C (Střední Brazílie) (Loukotka 1968: 86-87):

Severovýchodní Brazílie

Divize D (severovýchodní Brazílie) (Loukotka 1968: 92-95):

Severní Střední Jižní Amerika

Tropical North Central South America (Loukotka 1968: 165-168):

Jižní Střední Jižní Amerika

Tropický jih Střední Jižní Amerika (Loukotka 1968: 178-179):

  • Alon - Huambo River, oddělení San Martín, Peru.
  • Amasifuin - pravý břeh řeky Řeka Huallaga, Peru.
  • Ayacore - Řeka Curaray, Loreto, Peru.
  • Becaba - oddělení Loreta poblíž San Miguel na Řeka Putumayo.
  • Bracamoro nebo Papamuru - poblíž města Jaén, oddělení Cajamarca, Peru.
  • Chedua - oddělení San Martín na Huambo Řeka.
  • Chinchipe - oddělení Cajamarca na Chinchipe River.
  • Chupacho - Monzón Řeka a Chinchao River, oddělení Huánuco.
  • Cognomona - region Cognomona na horním toku řeky Řeka Huallaga.
  • Comanahua - oddělení Huánuco od sousedů Tepqui kmen.
  • Cumbazá nebo Belsano - mezi Santa Catalinou a Yanayacu, oddělení San Martín.
  • Curizeta - Řeka Cosanga, Loreto, Peru.
  • Eimi - jazyk neznámého kmene, který žil na Řeka Napo, oddělení Loreta.
  • Ibabi Aniji - jazyk neznámého kmene Peru. (Alvarez 1938)
  • Muzapa - sousedé Cognomona kmen v departementu San Martín.
  • Otecua - mluvený na Řeka Sucumbío, Loreto.
  • Payanso - Chipurana Řeka, Loreto.
  • Quidquidcana - oddělení Huánuco v údolí Magdaleny.
  • Sapeiné - jazyk neznámého kmene Řeka Napo, Loreto.
  • Tepqui - Řeka Santa María, Huánuco, Peru.
  • Tingán - mluvený ústy Monzón Řeka, Huánuco.
  • Tulumayo - Řeka Muna, Řeka Azul, a Řeka Aguaytia, Huánuco.
  • Wau - jazyk neznámého kmene na Řeka Coca, Loreto.

Střední Jižní Amerika

Tropická Střední Jižní Amerika (Loukotka 1968: 196-198):

Severovýchod Jižní Amerika

Tropický severovýchod Jižní Ameriky (Loukotka 1968: 228-230):

Severní Andy

Severní andská oblast (Loukotka 1968: 259):

  • Chirú - jihozápadně od Coiba kmen, Panama.
  • Escoria - kolem města Santiago, Panama.
  • Guenta - oddělení Huila v Kolumbii.
  • Masaya - zdroje Řeka Caguán, severně od Guaque kmen.
  • Natá - zapnuto Parita Bay, Panama.
  • Otegua - oddělení Huila v Kolumbii.
  • Urraca nebo Esquegua - severně od moderního města Cañazas, Panama.
  • Yeral - neznámý jazyk Kolumbie, přesné umístění neznámé.

Bývalý Incká říše kraj

Jihovýchodní andský region (Loukotka 1968: 272-273):

  • Angara - starověká incká provincie Angara, oddělení Ayacucho, Peru.
  • Arequipa - oddělení Arequipa.
  • Atavila - starověká provincie Canta, oddělení Lima.
  • Cachipuna - Puna de Quillpaco, oddělení Lima.
  • Cajamarca - kolem města Cajamarca.
  • Cajatambo - kolem města Cajatambo, oddělení Lima.
  • Camana nebo Maje - Řeka Majes, Oddělení Arequipa.
  • Cavana - střední tok řeky Řeka Majes, oddělení Arequipa.
  • Chachapoya - kolem města Chachapoya, Oddělení Amazonas, Peru. (Bandelier 1940, jen několik toponym.)
  • Chancay - Chancay River, oddělení Lima.
  • Chicha - Cordillera de Chorolque, Provincie Potosí, Bolívie.
  • Chincha - Chincha Řeka v departementu Ica.
  • Chongo - poblíž města Jauja, Oddělení Junín.
  • Chucurpu nebo Chocorvo - mluvený v dobách dobytí u pramenů Řeka Churchinga, Oddělení Huancavelica.
  • Conchuco - kolem města Pomabamba, oddělení Ancash.
  • Cutervo nebo Huambo - zdroje Chancay River, departement Junín.
  • Huacho - kolem města Huacho, Oddělení Lima.
  • Huamachi - dál Chongos Alto, oddělení Junín.
  • Huamachuco - Condebamba River, oddělení Libertad.
  • Huamalí - Panao Řeka, oddělení Huánuco.
  • Huamanga - Peru.
  • Huambuco - Chinchipe River, Oddělení Amazonas.
  • Huanca nebo Wanka - Řeka Mantaro, Junín department, now Quechuanized.
  • Huayla - střední kurz Řeka Santa, Ancash oddělení, nyní Quechuanized.
  • Hunacabamba - Řeka Chamaya, Oddělení Piura.
  • ICA - Řeka Ica, Oddělení Ica.
  • Lampa - Pativilca River, Ancash oddělení.
  • Llamish - oddělení Limy v Cordillera de Huantán.
  • Mizque - Řeka Mizque, Provincie Cochabamba, Bolívie; nyní Quechuanized.
  • Moquegua - oddělení Moquegua, Peru; možná dialekt Aymara.
  • Moyobamba - kolem města Moyobamba, Oddělení San Martín; nyní Quechuanized.
  • Nazca - ústí řeky Grande, oddělení Ica.
  • Ocro - zdroje Řeka Santa, Ancash oddělení.
  • Pocra - Peru.
  • Rimac - mluvený v dobách dobytí kolem hlavního města Peru, Limy.
  • Rucana - blízko Andamarca, Oddělení Ayacucho.
  • Sipisipi - Peru.
  • Sora - Pampas River, Oddělení Apurimac.
  • Supe - Huaura River, oddělení Lima.
  • Tanquihua - kolem města Ayacucho, oddělení Ayacucho.
  • Tarapaca - provincie Tarapacá, Chile.
  • Tomata - poblíž města Tupiza, Provincie Potosí, Bolívie.
  • Tomina - mezi Řeka Mizque a Řeka Pilcomayo, Provincie Chuquisaca, Bolívie; nyní Quechuanized.
  • Tutura - kolem města Totora, Provincie Cochabamba, Bolívie; nyní Quechuanized.
  • Yampará - střední tok Řeka Pilcomayo, Provincie Chuquisaca, Bolívie.
  • Yauyo - oddělení Limy, Peru, na řece Mala a Huaco.

Etnolog

Etnolog 17 uvádí následující jazyky Jižní Ameriky jako nezařazené:

Další jazyky na Glottologu

Kromě mnoha výše uvedených jazyků uvádí seznam Glottolog,

  • Apoto[11] - nižší Amazon, bez kontroly
  • Cálenche (Cálen) = Fayjatases[12] - Chile, 10 words
  • Envuelto[13] - Colombia, 9 words
  • Guachipa(s)[14] - Guachipas, Argentina, 3 words, Viegas Barros (2009)
  • Guaicaro (Guaïcaro) - Chile, possibly Alacalufan
  • Hoxa[15] - Kolumbie
  • Pacahuaras-Castillo[16] - Pacaguara, collected by Castillo
  • Payaya - Texas
  • Pitaguary[17] - Ceará, Brazil
  • Quepo(s)[18] - Quepos, Costa Rica, 1 word, Lehmann (1920:238)
  • Tapajó - 3 words
  • Tembey[19] - upper Paraná, 2 words, Ambrosetti (1896:332)
  • Unainuman[20] - Içá River basin, short word list, Adelaar & Brijnen 2014
  • Urucucú(s)[21] - Tapajós River, unattested (see under Tapajó language)
  • Yanacona[22] - name is the Quechua word for 'serf'; perhaps early Colombian Quechua

jiný

Some additional languages have not made in into the lists above.[23]

  • Boreal Pehuelche - Argentina, 1 word (apparently not the same as Puelche )
  • Cabixi (Cabixi-Natterer) - Mato Grosso, Brazil, a short word-list.[24] Název 'Kabixí ' is a generic name for any hostile group, and has been used for a number of unattested languages. An ISO code for it has been retired.
  • Enoo - Chile, a few words (a neighbor of the Alacalufe )
  • Gamela of Viana - Maranhão, Brazil, 19 words (Nimendajú 1937:64) - presumably the same as Gamela

Viz také

Brazílie

Další čtení

  • Durbin, M.; Seijas, H. (1973). A Note on Panche, Pijao, Pantagora (Palenque), Colima and Muzo. International Journal of American Linguistics, 39:47-51.

Reference

  1. ^ Campbell, Lyle a Verónica Grondona (eds). 2012. Domorodé jazyky Jižní Ameriky: komplexní průvodce. Berlín: De Gruyter Mouton.
  2. ^ Loukotka, Čestmír. 1968. Klasifikace jihoamerických indických jazyků Los Angeles: Latin American Studies Center, UCLA.
  3. ^ Adelaar, Willem F.H. a Pieter C. Muysken. 2004. Jazyky And. Cambridge: Cambridge University Press.
  4. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Colima". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  5. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Idabaez". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  6. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Kantarure". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  7. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Muzo". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  8. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Panche". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  9. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Querandi". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  10. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Quillacinga". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  11. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Apoto". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  12. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Fayjatases". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  13. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Envuelto". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  14. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Guachipas". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  15. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Hoxa". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  16. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Pacahuaras-Castillo". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  17. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Pitaguary". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  18. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Quepos". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  19. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tembey". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  20. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Unainuman". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  21. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Urucucús". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  22. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Yanacona". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  23. ^ [1]
  24. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "List of unclassified languages of South America". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.