Tupari jazyky - Tupari languages
| Tuparí | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Brazílie |
| Jazyková klasifikace | Tupian
|
| Glottolog | tupa1251[1] |
The Jazyky Tuparí z Brazílie tvoří pobočku Tupian jazyková rodina.
Interní klasifikace
Více než několik stovek lidí nemluví.
Odrůdy
Níže je uveden seznam jazykových odrůd Tupari uvedených podle Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.[4]
- Macuráp skupina
- Macuráp - mluvené u zdrojů Řeka Colorado (Rondônia).
- Kanuːa / Koaratíra / Kánoe - mluvený v údolí Apidía a na středním toku Řeka Verde, Rondônia.
- Amniapé - mluvené u zdrojů Řeka Mequéns.
- Guaratégaja / Mequen - mluvené u zdrojů Řeka Verde a Řeka Mequéns ve stejné oblasti.
- Kabishiana - mluvený mezi Řeka Corumbiara a Řeka Verde, Rondônia.
- Wayoró / Wyarú - mluvené u zdrojů Řeka Terevinto a Řeka Colorado (Rondônia).
- Apichum - mluvené ve stejné oblasti, ale přesné umístění neznámé.
- Tupari / Wakaraü - jednou mluvený na horním toku Řeka Branco nebo Řeka São Simão stejné území; nyní pravděpodobně vyhynulý.
- Skupina Kepkeriwát
- Kepkeriwát / Quepi-quiri-uate - mluvený na pravém břehu řeky Řeka Pimenta Bueno.
Proto-jazyk
| Proto-Tupari | |
|---|---|
| Rekonstrukce | Tupari jazyky |
Rekonstruovaný předek | |
Rekonstrukce Proto-Tuparí od Moora a Vilacy Galucia (1994):[5]
lesk Proto-Tuparí ‘sladká brambora ’ * gwagwo ‘tapír ’ * wakwaay ‘papoušek ’ * mazlíček + 'a 'jeden' * kiẽt 'malý' * Dĩĩt 'Ryba' *hrnec 'slepice' * õkɨra 'semínko' * sada 'krk' * gwotkɨp 'srdce' * ãnõã 'vědět' * toã 'dát' * ñũã 'mluvit' * mãYã ‚Slunce, rok ' * ŋgiahkop 'kámen' * ŋwa + 'i 'Země' * ano 'oheň; palivové dříví' * agopkap 'hora' * (n) dzo 'osoba' * aotse 'matka' * ñä 'manžel' *se setkal 'houpací sít' * ẽ / * ĩnĩ 'sedadlo' * ãβõ-pe 'sedadlo' * ñãp-pe 'vlasy' * Dap 'zub' * ñããy 'ruka' * mbo 'nehet' * mbo-lidoop 'kůže' * pe 'játra' * pia 'chodidlo' * mbi 'prsa' * ŋẽp ‚Krev (n) ' *A ‚Krev (n) ' * eYɨ 'tabák' * pitoa 'kukuřice' * atsitsi 'sekera' * gwi 'nůž' * ŋgɨtpe ‘timbo ’ * ŋĩk 'minomet' * ẽndzɨ 'sůl' * ŋgɨɨt 'maso' * ñẽt + 'ã „Voda (n)“ * ɨgɨ 'Umyvadlo' * βãẽkɨt 'prach' * ñõ'õ 'cesta' *čurat 'noc' * ŋĩndak 'list' * Dep / * hluboko ‘brazilský ořech strom' * kãnã ‘brazilský ořech strom' * arao ‘Assai (dlaň)' * gwit + 'i 'banán' * ehpiip 'bavlna' * ororo ‘genipap ’ * tsigaap 'arašíd' * araɨgwi 'pepř' * kõỹ ‘pásovec ’ * ndayto 'ocas' * okway 'had' * Dat / * daat 'ještěrka' * Dako 'želva' * mbok + 'a 'kajman' * gwaYto 'krab' * kera ‘achiote ’ * opgop 'roh' * apikɨp ‚Paca ' * gwãnãmbiro 'Jelen' * ɨtsɨɨ 'Pes' * ãŋwẽko ‘ocelot ’ * ãŋwẽko Dĩĩt ‘aguti ’ * ŋwãkɨ̃ỹã 'netopýr' * ŋwari + 'a ‘nosál ’ * pi'it ‘kapucínská opice ’ * sahkɨrap ‘pavoučí opice ’ * ãrĩmẽ ‘kuna medová ’ (kinkajou ?) * ãmãnã ‘pekari ’ * Daotse ‘límečkem pekari ’ * Daotsey 'veš' * ãŋgɨp 'blecha' * ñõk 'vosa' * mezera 'termit' * ŋgub + i ‚Velký mravenec ' * Dat + 'a 'šváb' *A 'šváb' * eβape 'cikáda' * ŋõtŋõna 'Štír' * kɨtnĩŋã 'hlemýžď' * ɨ̃ỹã ‘piranha ’ * ipñãỹ ‘surubim ’ * ãnõrẽ „Mandi“ * mõkoa ‚Tukan ' * jo ‚Tukan ' * ñõkãt 'kachna' * ɨpek 'sup' * ɨβe 'sup' * ako 'jestřáb' * kẽỹ + 'ã 'kolibřík' * mĩnĩt 'sova' * popoβa ‘koroptev ’ * kwãŋwã ‚Košík, velký ' * ãŋgerek 'kánoe' * kɨp-pe 'oblečení' * pe 'pít' * ka 'vzít' * ara 'foukat' * ɨβa 'zvracet' * ẽkẽt 'tlačit' * mõrã 'plavat' * tĩptĩpnã 'vidět' * to'a 'vidět' * -tso- 'horký' * ahkop 'dobrý' * poat 'Nový' * pahgop 'starý' * poot 'název' * Det 'kyselý' * kãỹ 'jiný' * nõõ 'hladký' * atsik 'shnilý' * Andě 'shnilý' * ãkwĩ 'rovný' * kɨɨt 'vzdálený' * gwetsok „2. osoba“ * ẽt
Syntax
Ve všech tupariánských jazycích následují hlavní věty křížově lingvisticky vzácné nominativ – absolutiv vzor. Předpony osob na slovesu jsou absolutní, tj. indexují chodidlo argument z nepřechodné sloveso (S) a trpěliví argument („přímý objekt“) přechodného slovesa (P). Zájmena osoby, která následují za slovesem (ať už na něj či ne), jsou jmenovaný: mohou kódovat podešev argument z nepřechodné sloveso (S) nebo činidlo argument a tranzitivní sloveso (A), ale ne pacient přechodného slovesa (P). Níže uvedený příklad pochází z Wayoró.[6]:99
Eamõjãn (en). s-V (S) / e-amõc-a-t (ẽt) / 2-dance-TH -NFUT (2.NOM ) „Tancovali jste.“
Etopkwap nã. p-V A / e-top-kʷ-a-p nã õt / 2-see-PL -TH -str FUT 1.NOM "Uvidíme se každý den."
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tuparic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Nikulin, Andrey; Fernando O. de Carvalho. 2019. Estudos diacrônicos de línguas indígenas brasileiras: um panorama. Macabéa - Revista Eletrônica do Netlli, v. 8, n. 2 (2019), s. 2 255-305. (PDF )
- ^ Andrade, Rafael (objeví se). As consoantes alvéolo-dentais do Proto-Tuparí: revisão e reconstrução fonológica. In: OLIVEIRA, Christiane Cunha de (ed.). Memorias do II Encontro dos Americanistas no Cerrado. Goiânia: Universidade Federal de Goiás.
- ^ Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Moore, D. & Vilacy Galucio, A. (1994). Rekonstrukce souhlásek a samohlásek Proto-Tupari. In Langdon, M. (eds.), Survey of California and Other Indian Languages, Report 8. 119-30, Columbus: Ohio State University. Přístup z DiACL, 9. února 2020.
- ^ Galucio, Ana Vilacy; de Souza Nogueira, Antônia Fernanda (20. července 2018). "Od nominalizace objektu k zaměření objektu: Inovativní A-zarovnání v tupariánských jazycích (rodina Tupianů)". Journal of Historical Linguistics. 8 (1): 95–127. doi:10.1075 / jhl.16025.gal.